|
|
Referenční vlastnosti holé jmenné fráze v češtině
Burianová, Markéta ; Šimík, Radek (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá holou jmennou frází v češtině a jejími referenčními vlastnostmi se zaměřením na kategorii určenosti. Cílem práce je empiricky ověřit, které faktory mají v češtině vliv na interpretaci kategorie určenosti u holých (formálně nedeterminovaných) jmenných frází. První část práce shrnuje existující teorie reference, a to jak obecně, tak v kontextu češtiny jakožto jazyka bez obligatorního vyjadřování determinace. Vycházíme z předpokladu, že interpretace určenosti u nedeterminovaných frází probíhá na základě jejich postavení v rámci syntakticko-sémantické výstavby věty, AVČ a slovního nebo situačního kontextu. Druhá část práce se na základě manuálně anotovaného korpusu holých jmenných frází pokusí ověřit některé teoretické předpoklady nastíněné v první části. V centru zájmu stojí vztah mezi určeností a postavením NP ve větě, dále postavením vůči slovesu a také souvislost s rozvitostí NP. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Use of Determiners in Art History and Criticism
Čížková, Lucie ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá determinací vlastních jmen z oblasti výtvarného umění. Tzv. proper names ("názvy") mohou být popsány jako výrazy, které obsahují jedno nebo více jmen, obecných a/nebo vlastních, která utváří jak řídící člen nominální fráze, tak i členy závislé. Struktura proper names je neměnná, protože proper names vystupují formálně jako jedna gramatická a sémantická jednotka. Reference proper names je omezena na negenerickou určitou situační referenci. Proper names označují jedinečnou, v dané situaci jednoznačně identifikovatelnou osobu nebo věc. Obecně lze říci, že proper names se objevují pouze se členem určitým a nebo bez členu. Bezčlennost je zde odlišena od členu nulového, tzv. zero article. Příklady, které znázorňují užití prostředků determinace proper names z oblasti umění, byly excerpovány ze současných britských časopisů věnujících se výtvarnému umění. Excerpta byla rozdělena do sedmi sémanticky odlišených skupin, z nichž většina nebyla vzhledem k užití členů přesněji popsána žádnou anglickou gramatikou. Příklady byly blíže popsány a z rozboru byly vyvozeny určité závěry, které však nemohou být pokládány za jasně stanovená pravidla, ale spíše jako tendence použití členů v názvech několika významově odlišených skupin proper names.
|
host ::
RSS.