|
|
Dobrovolník s velkým "D" - pohodář, nebo obětavec?
Vondrušová, Gabriela ; Pospíšilová, Tereza (vedoucí práce) ; Šťovíčková Jantulová, Magdaléna (oponent)
Dobrovolnictví - jedno z témat, které je ve společnosti stále aktuální, neboť může být vnímáno jako jedinečný nástroj řešení sociálních výzev či organizace společnosti se svými specifickými podmínkami. Téma mé diplomové práce, postavené na metodě zakotvené teorie, je proces budování a udržování vztahu dobrovolníka ke své dobrovolnické činnosti z pohledu dobrovolníků. Zajímalo mě, za jakých podmínek či mezí se tento vztah formuje v sociálním kontextu a zda lze najít určité "prototypy", které by se ve vyjednávání své role vůči okolí odlišovaly. Ve své práci se výlučně zaměřuji na dobrovolníky, již jsou držitelé ocenění dobrovolníka roku "Křesadlo"; které rámcuje tento vztah. Svými závěry bych ráda obohatila znalosti o obraze dobrovolnictví, které by mohly být využity na akademické půdě i při práci s dobrovolníky. Klíčová slova: občanský sektor, dobrovolnictví, sebepojetí, role, identita, "zrcadlové já", norma, obranné mechanismy, management informací, Křesadlo.
|
|
|
Krizová intervence ve škole
Matasová, Lenka ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
V první kapitole teoretické části diplomové práce jsou shrnuty základní poznatky o krizi. Druhá kapitola se zaměřuje na to, co může člověka před krizí ochránit. Věnuje se obranným mechanismům, zvládacím strategiím a sociální opoře. Třetí kapitola diplomové práce popisuje odbornou pomoc člověku v krizi, shrnuje základní informace o krizové intervenci. Další kapitola se zabývá dětmi v krizových situacích, nejčastějšími zátěžovými situacemi pro děti a jejich projevy a důsledky na psychice a chování dítěte. Poslední kapitola teoretické části diplomové práce se zabývá možnostmi krizové intervence ve školním prostředí. Praktickou část diplomové práce tvoří empirické šetření, které je realizované formou polostrukturovaných rozhovorů s učiteli druhého stupně základních škol. V rozhovorech jsou zjišťovány zkušenosti a připravenost učitelů na řešení krizových situací ve školním prostředí. Cílem výzkumné části je analýza těchto rozhovorů. Klíčová slova: krize, krizová intervence, obranné mechanismy, zvládací strategie, krizově intervenční kompetence.
|
|
|
Jak dokáží přežít rostliny na toxických výsypkových substrátech? Fyziologické a strukturální vlastnosti rostlin na substrátech s vysokým obsahem As a Hg
Kovářová, Monika ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
Znečištění prostředí těžkými kovy je v poslední době celosvětovým problémem. Těžké kovy mají škodlivé účinky nejen na rostliny, ale v podstatě na všechny organismy. Díky akumulaci v rostlinách se dostávají do potravních řetězců a mohou tak mít negativní vliv i na zdraví člověka. Vliv těžkých kovů na rostliny a mechanismy, jakými se rostliny s těmito kovy dokáží vypořádat, jsou jednou z důležitých oblastí výzkumu fyziologie rostlin již po desetiletí. Důležitost tohoto tématu vyplývá z role rostlin v prostředí, jejich ekosystémových služeb a ve výživě lidstva. Výzkum procesů a mechanismu hyperakumulace těžkých kovů rostlinami nabízí rozvoj ve fytoremediacích a genetickém inženýrství. Pokusy se zemědělskými plodinami odhalují, jakým způsobem se těžké kovy dostávají do potravního řetězce a jak ovlivňují výnosy plodin. Cílem této práce bylo shrnout informace o působení těžkých kovů na rostliny. Protože problému kontaminace těžkými kovy čelí i ČR, je práce zaměřena právě na dva těžké kovy: arsen a rtuť, které se ve vysokých koncentracích vyskytují ve výsypkových substrátech v oblasti Sokolovska. U těchto výsypkových půd je důležité opět obnovit vegetaci. Právě proto je má práce zaměřena na vliv dvou hlavních těžkých kovů vyskytujících se na Sokolovských výsypkách. V první části této práce jsem shrnula obecně, jak...
|
|
|
Studium obranných mechanismů cukrovky podílejících se na rezistenci proti patogenům a škůdcům
Grigová, Vendula ; Burketová, Lenka
Rostliny jsou schopny se proti napadení patogenů bránit vlastními obrannými mechanismy, které zahrnují jak konstitutivní, tak indukované strukturální, ale především biochemické změny. Důležitým obranným mechanismem je systémově získaná rezistence (SAR). Cílem bylo využít již dosažených výsledků a porovnat obranné reakce cukrovky proti původci rizománie (BNYVV) a jeho přenašeči Polymyxa betae s reakcí na napadení háďátkem řepným a s reakcí na ošetření chemickými a biologickými induktory rezistence. Bylo prokázáno, že se v rámci obranných mechanismů cukrovky po napadení patogenem a škůdcem a po ošetření induktorem BTH indukuje stejné spektrum hydrolytických PR-proteinů (bazická -1,3-glukanasa II.třídy: Glu2, bazická chitinasa IV.třídy: Ch4, kyselá chitinasa III.třídy: SE2, bazická chitinasa II.třídy: Ch2), síla indukce však závisí na konkrétním agens. Zvýšená akumulace glukanasy byla imunohistologicky detekována v pletivech cukrovky jak po infekci patogenem/škůdcem, tak i po ošetření induktorem BTH.
|
host ::
RSS.