|
|
Očekávané výstupy žáků dechového oddělení ZUŠ z pohledu RVP a z pohledu rodičů
KUBÍNOVÁ, Eva
Práce se zabývá očekáváním rodičů žáků dechového oddělení základních uměleckých škol a očekávanými výstupy, které stanovuje Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Obě oblasti jsou komparovány s důrazem na to, v čem se liší. První část se věnuje teoretickému základu tématu a klíčovým pojmům, jako základní umělecká škola, Rámcový vzdělávací program, klíčové kompetence, očekávané výstupy a očekávání rodičů. Druhá část představuje výzkum rodiči očekávaných výsledků, který navíc zjišťuje, jaké nedostatky vnímají rodiče žáků ve výuce na ZUŠ. Výzkum se inspiruje v přístupu Jonathana Lilliedahla a Evy Georgii-Hemming a jejich odborném článku Parental expectations of the Swedish municipal school of arts. Analyzován je Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání s důrazem na části týkající se cílů, klíčových kompetencí a zejména očekávaných výstupů dechového oddělení. Závěrečná kapitola představuje odlišnosti mezi rodiči očekávanými výstupy a RVP ZUV.
|
|
|
Fyzioterapie funkčních poruch v orofaciální oblasti u hráčů na dechové nástroje
Havlíčková, Lucie ; Maršáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
Název: Fyzioterapie funkčních poruch v orofaciální oblasti u hráčů na dechové nástroje Cíle: Diplomová práce se zabývá problematikou temporomandibulárního kloubu (TMK), hrou na dechové nástroje a zdravotními problémy, které postihují orofaciální oblast hráče na dechové nástroje. Cílem této diplomové práce bylo zjistit aktuální funkční stav orofaciální oblasti u hráčů na dechové nástroje a zhodnotit účinnost zadané autoterapie. Metody: Tato experimentálně zaměřená pilotní studie zahrnovala celkem 21 hráčů na dechové nástroje ve věku 15-30 let. Po odběru anamnestických dat probandi podstoupili kineziologické vyšetření zaměřené na orofaciální oblast. K vyhodnocení výsledků byla využita vizuální analogová škála bolesti (VAS) a vyšetření aktivního rozsahu pohybu TMK pomocí milimetrového pravítka. V případě, že proband zaznamenal bolest TMK na stupnici VAS, nebo měl snížený aktivní rozsah pohybu TMK, případně obojí, byla mu zadána jednoměsíční autoterapie zacílená na orofaciální oblast. Po ukončení zadané terapie probandi podstoupili kontrolní kineziologické vyšetření orofaciální oblasti. Pro analýzu získaných dat byl využit Hornův postup, Wilcoxonův test a program Microsoft Excel 2021. Výsledky: Při vstupním kineziologickém vyšetření uvedlo bolest TMK 38 % hráčů na dřevěné dechové nástroje a 25 % hráčů...
|
|
|
Dechové hudební nástroje antického Řecka a Říma
Waňousová, Lucie ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Stančo, Ladislav (oponent)
Tato práce se zaobírá antickými dechovými hudebními nástroji, z nichž vybírá tři nejdůležitější - aulos, sýrinx a vojenské nástroje, kam řadí salpinx, lituus a bucinu. Každému z těchto nástrojů věnuje jednu kapitolu, v níž nastiňuje vznik a vývoj nástroje. Dále také popisuje za pomoci řecké, římské a etruské ikonografie jejich užití v antické společnosti, tedy při sakrálních obřadech, kulturních událostech, či ve vojenském nebo soukromém životě, a opírá se přitom o zmínky některých antických autorů. U těch dechových nástrojů, jež se v antice rozvinuly do několika tvarových typů, popisuje jejich různé varianty a dokládá je rovněž na pozadí literárních a ikonografických pramenů. Každou kapitolu uzavírá výběr nejdůležitějších dochovaných exemplářů hudebních nástrojů, či jejich fragmentů, které - byť se dochovaly mnohdy ve velmi špatném stavu - poskytují přímé svědectví o charakteru antické hudby. Klíčová slova: antická hudba, dechové nástroje, Řecko, Řím, Etruskové, aulos, tibia, sýrinx, salpinx, tuba, cornu, bucina
|
|
|
Prevalence pohybových poruch u hráčů na dechové nástroje
Lonek, Jan ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Reckziegelová, Petra (oponent)
Název Prevalence pohybových poruch u hráčů na dechové nástroje Cíle Cílem této práce je zjištění prevalence pohybových obtíží (PRMD) u hráčů na dechové nástroje v České republice, zjištění jejich důsledků a určení souvisejících faktorů. Metody Tato práce má charakter průřezové studie s dotazníkovým šetřením. Studie zahrnovala 308 hráčů na dechové hudební nástroje. Výsledky Prevalence PRMD byla 55 % u celého souboru a 62 % u profesionálních hráčů. S vyšším výskytem PRMD byl statisticky významně spojen status studenta (p=0,001), ženské pohlaví (p=0,026), doba hry na dominantní nástroj týdně (p=0,001) a dřívější výskyt PRMD (p=0,000). Obtíže v oblasti zápěstí/rukou udalo 31 %, v oblasti krku 31 % a v oblasti horní části zad 28 % hráčů. Účastníci navštívili kvůli PRMD ze zdravotnických specialistů nejčastěji fyzioterapeuta a sami řešili své obtíže nejčastěji nějakým druhem pohybové aktivity. Závěr Prevalence PRMD u profesionálních hráčů byla na nižší úrovni než v zahraniční literatuře. Vyšší riziko výskytu PRMD měli studenti, ženy, hráči hrající větší počet hodin týdně a hráči s dřívějším výskytem obtíží. PRMD byly nejčastěji lokalizovány v oblasti zápěstí/rukou, krku a horní části zad. Klíčová slova Prevalence, PRMD, Muskuloskeletální obtíže, Dechové nástroje, Medicína hudebníků
|
|
|
Práce dirigenta v sekci dechových nástrojů
Spilka, Vít ; KOUTNÍK, Tomáš (vedoucí práce) ; SVÁROVSKÝ, Leoš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prací dirigenta s dechovými nástroji, které tvoří obsáhlou složku v moderním symfonického orchestru. Spis je koncipován jako přehled důležitých informací pro práci s dechovými skupinami – v jednotlivých kapitolách jsou řešeny otázky charakteristiky dechových nástrojů, ladění, vyrovnanosti zvuku, instrumentace, akustiky koncertních sálů i celkového metodického pohledu jak zacházet s dechovými nástroji. První kapitola pojednává o odlišných systémech ladění včetně přehledu zásadních rozdílů, které mají značný vliv na intonaci dechových nástrojů. V kapitole druhé jsou popsány charakteristiky dechových nástrojů a jejich specifika včetně akustických a konstrukčních vlastností. Kapitola třetí se zabývá samotnou metodikou práce s dechovou sekcí – metodou ladění akordů, vyrovnáním zvukových proporcí, rytmickou ukázněností, pozicí hudebníků na pódiu apod. Čtvrtá kapitola je zaměřena na instrumentaci a obsahuje rovněž příklady instrumentačních řešení. V kapitole páté se pisatel zabývá aspekty akustiky koncertních sálů včetně proporční vyrovnanosti zvuku, konkrétně pak vhodným počtem hudebníků pro daný rozměr koncertní síně.
|
|
|
Dechové hudební nástroje antického Řecka a Říma
Waňousová, Lucie ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Stančo, Ladislav (oponent)
Tato práce se zaobírá antickými dechovými hudebními nástroji, z nichž vybírá tři nejdůležitější - aulos, sýrinx a vojenské nástroje, kam řadí salpinx, lituus a bucinu. Každému z těchto nástrojů věnuje jednu kapitolu, v níž nastiňuje vznik a vývoj nástroje. Dále také popisuje za pomoci řecké, římské a etruské ikonografie jejich užití v antické společnosti, tedy při sakrálních obřadech, kulturních událostech, či ve vojenském nebo soukromém životě, a opírá se přitom o zmínky některých antických autorů. U těch dechových nástrojů, jež se v antice rozvinuly do několika tvarových typů, popisuje jejich různé varianty a dokládá je rovněž na pozadí literárních a ikonografických pramenů. Každou kapitolu uzavírá výběr nejdůležitějších dochovaných exemplářů hudebních nástrojů, či jejich fragmentů, které - byť se dochovaly mnohdy ve velmi špatném stavu - poskytují přímé svědectví o charakteru antické hudby. Klíčová slova: antická hudba, dechové nástroje, Řecko, Řím, Etruskové, aulos, tibia, sýrinx, salpinx, tuba, cornu, bucina
|
|
|
Tvorba pro dechové kvinteto a přidružený nástroj
Durníková, Nela ; MAREŠ, Vlastimil (vedoucí práce) ; HLAVÁČ, Jiří (oponent)
Tématem této magisterské práce je Tvorba pro dechové kvinteto a přidružený nástroj.
V práci jsou odborně rozebrána díla světově známých autorů. Jejich díla se dostala na vrchol nejznámějších a nejhranějších skladeb komorního repertoáru nejen pro dechové nástroje. Součástí práce je také porovnání děl se stejným obsazením a seznam skladeb pro dechový kvintet a přidružený nástroj.
|
|
|
Dýchání při hře na dechový nástroj se za měřením na hoboj
Trojanová, Iveta ; MIHULE, Jiří (vedoucí práce) ; BROŽKOVÁ, Jana (oponent)
Diplomová práce "Dýchání při hře na dechové nástroje se zaměřením na
hoboj" nás blíže seznamuje se správným dýcháním a s jeho důležitostí při hře na
dechové nástroje.
Detailně rozebírá dech ze všech hledisek, poukazuje na případné onemocnění
spojené s dechovým ústrojím. Zabývá se nasazením, tvorbou tónu i nátiskem. Pro
uvolnění držení nástroje, postoje a uvolnění dechu nabízí možnost cvičení jógy a
dechových cvičení.
Tato práce by se mohla stát vhodnou pomůckou pro učitele a studenty
dechových nástrojů na základních uměleckých školách i na konzervatořích.
|
|
|
Pikola - Historický vývoj, stavba a využ ití v sólové, komorní a orchestrální hudbě
Brogelová, Aneta ; PIVODA, Radomír (vedoucí práce) ; VÁLEK, Jiří (oponent)
Bakalářská práce "Pikola - historický vývoj, stavba a využití v sólové, komorní a orchestrální hudbě" pojednává o pikole, nástroji příbuzném příčné flétně. První kapitola seznamuje čtenáře s historií jak příčné flétny, tak pikoly. Věnuje se popisu konstrukčních změn a funkce nástrojů od nejstarších dob až po současnost.
Ve druhé kapitole se zaměřuji pouze na pikolu, na její stavbu, materiály, ze kterých může být vyrobena (kov, dřevo). Zároveň uvádím významné světové výrobce pikoly a pozornost věnuji i péči o tento nástroj. Třetí kapitola pojednává o možnostech využití pikoly, a to jako sólového nástroje, člena komorního souboru nebo součást symfonického či operního orchestru.
|
|
|
Varhany v instrumentálních komorních obsazeních v české tvorbě po roce 1945
Čechová Sítková, Linda ; HORA, Jan (vedoucí práce) ; HAVLÍK, Jaromír (oponent)
Disertační práce ?Varhany v instrumentálních komorních obsazeních v české tvorbě po roce 1945? se zabývá příslušnou konkrétní hudební tvorbou spadající do této oblasti. Obsahuje nejen přehled naprosté většiny kompozic tohoto charakteru, ale zvláště podrobnější komentáře a analýzy jednotlivých děl se zřetelem na interpretační praxi. Základní rozvržení vychází z kapitol, z nichž každá se věnuje jiné nástrojové kombinaci. Rozvíjí se v nich otázky výhodnosti i nevýhodnosti různých nástrojových spojení. Názvy kapitol jsou: Nástin vývoje komorní hry s varhanami, Varhany a žestě, Varhany a bicí nástroje, Varhany a dřevěné dechové nástroje, Varhany a smyčcové nástroje, Varhany a recitace, Varhany a klávesové nástroje, Varhany a harfa, Varhany a syntetizér. Poslední kapitola je věnována pouze přehledu kompozic, jejichž notové materiály nebyly dohledány nebo ověřeny. Práce vychází z důkladného prozkoumání uvedených notových materiálů a osobní korespondence s autory. Cílem je uvést danou problematiku ve větší povědomí a prospět tím i k častějšímu provádění kompozic, které nejsou příliš známé.
|
host ::
RSS.