|
| |
|
|
Correlation of abiotic proxies in Holocene lacustrine sediments of Peri-Atlantic Arctic
Roman, Matěj ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, Jan (oponent)
Peri-Atlantská Arktida je jednou z nejcitlivějších součástí klimatického systému Země a zaznamenala významné klimatické výkyvy během holocénu. Tyto fluktuace byly vysvětlovány řadou vnějších vlivů, včetně poklesu insolace na severní polokouli, změn v rozložení pevninských ledovců, vulkanismu či změn atmosférické a oceánické cirkulace. Pro lepší pochopení řídících mechanismů, které ovlivňují přírodní variabilitu v peri-Atlantské Arktidě, tři navzájem vzdálené lokality byly vybrány k paleoenvironmentální studii se zřetelem na získání klimatické informace. Za tímto účelem byla odvrtána tři sedimentární jádra z lokalit i) jezero Garmaksla, v centrálním Svalbardu, ii) záliv Jarfjordem, severovýchodní Norsko, iii) oblast Kobbefjord, jihovýchodní Grónsko. Tyto sedimentární sekvence byly podrobeny vybraným abiotickým analýzám. Absolutní chronostratigrafie byla určena pomocí datování 14 C a izotopy s krátkým poločasem rozpadu 210 Pb a 137 Cs. Další analýzy zahrnovaly měření magnetické susceptibility, zrnitostního složení, prvkového složení pomocí rentgen- fluorescenční spektrometrie a organogenních prvků uhlíku, dusíku, síry a biogenního křemíku. Vztahy mezi jednotlivými proxy v rámci jednoho jádra, v rámci zájmové oblasti a konečně s ostatními rekonstrukcemi v regionu byly zjištěny pomocí explorační...
|
|
|
Stanovení stáří sekundárních minerálů uranu metodou 230Th/234U na vybraných lokalitách Českého masívu
Roll, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Mizera, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o předních ložiscích uranu v České republice, na který se vyvinula sekundární uranová mineralizace. Práce si klade za cíl analýzu radioaktivních složek a případné určení stáří těchto sekundárních fází. Dále vyslovuje hypotézu vzniku těchto uranových sekundárních minerálů v důsledku glaciálního zvětrávání během kvartéru. Jako vhodná metoda byla zvolena alfa spektrometrie a pro výpočet stáří minerálů byl použit datovací pár 230 Th/234 U. Zvolená metodika byla nejdříve ověřena na referenční materiálu PU1 (Příbramský uraninit), který se nacházel ve stavu radioaktivní rovnováhy s přidaným vnitřním standardem, v obou případech o známé aktivitě. Při analýze spekter bylo zjištěno, že některé vzorky leží na okrajích datovacího intervalu, respektive již mimo něj. Tato skutečnost se potvrdila u vzorků PL1 a GF1, které jsou velmi mladé a mohou souviset s antropogenní činností (změněné podmínky po vyražení důlního díla), skutečnost naopak nenastala u vzorku GF3, byť se jedná také o poměrně mladou fázi. V opačném případě se ukázalo vysoké stáří u vzorků ME3, ME4 a ME6 z lokality Medvědín. Ostatní vzorky vybrané pro datování se nacházely uvnitř datovacího intervalu a mohli tak být datovány absolutně. Vzorky GF3 (3 725 ± 845 let), JE1 (10 655 ± 1 795 let) a JE3 (24 865 ± 3 885...
|
|
|
Datování vývěrů radioaktivních minerálních vod v krkonošsko-jizerském krystaliniku metodou 230Th/234U
Fanta, Martin ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Mizera, Jiří (oponent)
Izotopy 238 U, 234 U a 230 Th, jakožto členy uran-radiové rozpadové řady, v přírodním prostředí se změnami geochemických podmínek frakcionují a je možné je využít pro datování probíhajících či předešlých geochemických dějů v kvartéru. Na dvou studovaných lokalitách vývěrů radioaktivních minerálních vod v oblasti krkonošsko-jizerského krystalinika, Svatý Vojtěch v Horní Malé Úpě a Bukový pramen v Těsném dole v Janských Lázních, byly odebrány vzorky vod s obsahem uranu a vzorky vodou aktivovaných pevných materiálů. Uran byl v terénních podmínkách koprecipitován s hydroxidy FeIII+ z 50 l vzorků vod radioaktivních pramenů. V laboratoři byly z precipitátů z vod i z pevných materiálů po chemickém rozkladu separovány uran a thorium pomocí chromatografického extrakčního činidla UTEVA. Všechny tři zájmové izotopy jsou alfa zářiče, proto byly jejich aktivity měřeny alfa-spektrometricky a vyjádřeny v poměrech 234 U/238 U a 230 Th/ 234 U. Jako vnitřní standart byl užit 232 U/228 Th. Výsledné poměry aktivit 234 U/ 238 U čtyř naměřených vzorků vod se pohybovaly v rozmezí 1,0747 až 1,423. U dvanácti vzorků pevných fází byly stanoveny poměry 234 U/ 238 U v rozmezí 0,861 až 1,129 a poměry 230 Th/ 234 U v rozmezí 0,006 až 0,0242, resp. 1,0542. Na základě poměrů 230 Th/234 U jsou vzorky s hodnotami 0,006 až 0,0242...
|
|
|
Fenomén seznamovacích reality show: hledání lásky či zábavy?
Vodrážka, Prokop ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Baslarová, Iva (oponent)
Bakalářská práce popisuje fenomén seznamovacích reality show. Práce se soustředí na několik rovin, které v sobě TV Dating Shows obsahují. Za prvé se zaměřuje na pojem reality TV, tedy na obraz skutečné televize, která ukazuje skutečné lidi a jejich skutečné příběhy. Za druhé se snaží prozkoumat motivaci účastníků, která je vede k účasti v těchto pořadech a jejich následnému chování během natáčení. Za třetí se práce zabývá vnímáním lásky z pohledu účastníků a hledá souvislosti mezi motivy a chováním účastníků s jejich pohledem na seznamování a rodinu. Čtvrtým zkoumaným aspektem je dopad těchto pořadů na společnost a účastníky. Práce potvrdila, že seznamovací reality show skutečně mohou fungovat jako možnost nalezení partnera, ale musí zde být motivace všech zúčastněných subjektů. Během šetření se také potvrdilo, že samotné zpracování reality show je přizpůsobeno reakcím diváků a jejich požadavkům, které vychází ze sledovanosti pořadů
|
|
| |
|
|
Vulkanismus Velkých magmatických provincií v historii Země a jeho možné dopady na globální ekosystém
Zajícová, Jana ; Holub, František (vedoucí práce) ; Rapprich, Vladislav (oponent)
Velké magmatické provincie (LIPs) jsou ohromné akumulace magmatických hornin, často vznikajících v neobvykle krátkém čase a jsou charakteristické extrémně vysokou produktivitou magmatu. Nejvýznamnějšími jsou kontinentální záplavové bazalty, neboli trapy, které pokrývají rozsáhlé plochy na zemském povrchu a mohou a nemusí být spojeny s riftingem a kontinentálním rozpadem. Dále byly objeveny také velké magmatické akumulace v oceánském prostředí a někteří autoři do kategorie LIPs zařazují ještě další typy objemných magmatických komplexů. S vystupujícím magmatem je uvolňováno velké množství plynů, nejčastěji oxidy uhlíku, síry a dusíku. Tyto plyny mají větší, nebo menší dopad na životní prostředí a s tím i na organismy. Formování magmatických provincií se v minulosti několikrát opakovalo. Nejvíce známé jsou Dekanské trapy v Indii a za největší magmatickou provincii jsou považovány sibiřské trapy. Oceánské prostředí reprezentuje například plató Ontong Java v západní části Tichého oceánu. Existuje souvislost mezi stářím velkých magmatických provincií a masovými extinkcemi. Jako příklad lze uvést největší známé vymírání na konci permu, které se přibližně časově shoduje s formováním sibiřských trapů (přibližně před 250 Ma), nebo rozsáhlý úbytek druhů na přelomu křída/trias, jež se časově kryje s vytvářením...
|
|
|
Analýza času jako narativní kategorie ve staroseverských ságách
Králová, Kristýna ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Kadečková, Helena (oponent)
Cílem této práce je stanovit charakteristické rysy časové konstrukce staroseverské ságy a na jejich základě ukázat, jak staří Seveřané vnímali čas. Hlavní pozornost je přitom věnována zkoumání časové konstrukce ságy rodové. Nejprve je ukázáno, na jakém principu je založena datace událostí v sáze a jak se liší od způsobu datace v letopisu a kronice. Dále je pojednáno o nejčastěji používaných časových údajích v sáze a jejich funkci ve vyprávění. Těžištěm práce je srovnání času příběhu s časem diskurzu ságy. Za tímto účelem vycházím ze tří kategorií Gérarda Genetta, trvání, uspořádání a frekvence. V rámci kategorie trvání je zkoumáno, proč se ve vyprávění vyskytují velké skoky v čase, co je v čase diskurzu vynecháno, a čemu naopak věnuje vypravěč největší prostor. V kategorii uspořádání se zabývám otázkou, do jaké míry je v sáze narušena chronologická následnost událostí. V souvislosti s kategorií frekvence je porovnáván počet výskytů jedné události v čase příběhu a v čase diskurzu. V dalších kapitolách je pojednáno o časové konstrukci ságy královské a ságy o dávnověku a jsou stanoveny zásadní rozdíly mezi časovou konstrukcí těchto typů ság a konstrukcí ságy rodové. V závěrech jednotlivých kapitol je ukázáno, co zjištěné rysy časové konstrukce ságy vypovídají o vnímání času u starých Seveřanů.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.