|
|
Život na dvorech a v rezidencích renesančních vládců a velmožů v dobových zpracováních
Kotásková, Jenifer ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je každodenní život v rezidencích tří renesančních velmožů, a to vladařů z poslední dvanácté generace významného rodu, Viléma z Rožmberka a Petra Voka z Rožmberka a Adama mladšího z Valdštejna. Zaměříme se především na latinské přísloví Memento mori! a v souvislosti s tím na očekávání smrti a přípravy na ni. Latinský symbol upomínající smrt si jako své motto zvolil Petr Vok z Rožmberka. Dalším předmětem zkoumání jsou nejrůznější aktivity a oslavy, kterých se tito panovníci účastnili a krátili si jimi tak své dlouhé chvíle. Stěžejními prameny bakalářské práce se staly dobové záznamy o životě posledních Rožmberků z pera jejich knihovníka Václava Březana a deníkové zápisky Adama mladšího z Valdštejna.
|
|
|
Znaková řeč v benediktinských a cisterciáckých klášterech ve středověku
Těšínská Lomičková, Radka ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Radka Těšínská Lomičková: Znaková řeč v cisterciáckých a benediktinských klášterech ve středověku Znaková řeč je důležitý fenomén mnišství, který existuje již tisíc let. Znaky umožňují mnichům sdělit jednoduchou zprávu i ve chvíli, kdy mělo panovat ticho. Disertační práce se zaměřuje na benediktinské a cisterciácké kláštery. Vykresluje dějiny znakové řeči na evropském kontinentě od 10. do 15. století a ukazuje, že se znaková řeč používala i v českých klášterech, nejen v řádovém centru. Nejvíce pozornosti je věnováno základnímu prameni, katalogům znakové řeči připomínajícím výkladový slovník. Katalogy obsahují slova a krátké komentáře, jak je možné daná slova vyjádřit pomocí rukou. Detailní rozbor cisterciáckého katalogu Siquis užívaného ve středevropském prostředí ukazuje řadu nových informacích o každodenním životě mnichů. Nejvíce je pojednávána oblast liturgie, jídla a pití, nástroje, osoby a činnosti. Pozornost se soustřeďuje nejen na jednotlivá slova z katalogů, ale také na jejich popisy. Vedle toho jsou představeny neznámé nebo dosud nevyužité katalogy. Pro srovnání jsou využity i katalogy z jiných cisterciáckých klášterů (Portugalsko, Španělsko, Belgie). Většina katalogů pochází z 15. století a tato disetační práce ukazuje, že tvoří součást reformních snah cisterciáků o obnovu přísných...
|
|
| |
|
|
Každodenní život na statku Přečín v letech 1900-1938
ČTVRTNÍK, Pavel
Diplomová práce je zaměřena na období let 1900-1938, období od konce devatenáctého století do konce tzv. první republiky. Práce sleduje vývoj šlechtického statku a revíru Přečín v podhůří Šumavy a každodenní život tamějšího obyvatelstva v uvedeném časovém rozmezí. Autor se zaměřuje na provázanost životů venkovanů a statku jako hospodářské jednotky. Vedle toho je jeho snahou zasadit dějiny vybrané lokality do širšího kontextu dějin českých zemí. Pramennou základnu tvořily: Státní oblastní archiv v Třeboni, pro poznání dějin statku, a Státní okresní archivy Prachatice a Strakonice, pro poznání každodennosti obyvatel. Při studiu dějin každodennosti bylo využito narativních pramenů, zejména kronik. Mimo to autor pracoval se zvukovým záznamem pamětnice. Poznatky z archivních pramenů jsou v každé kapitole konfrontovány s odbornou literaturou a regionální literaturou k danému tématu. Pozornost je věnována specifikům zkoumaného regionu, způsobům a možnostem obživy obyvatelstva, válečným událostem let 1914-1918 a jejich důsledkům projevujícím se v každodenním životě. Badatelský zájem se upírá i na provádění první pozemkové reformy, jež měla proměnit český venkov. Stranou zájmu nezůstává ani rodina majitelů statku, šlechtický rod Schwarzenbergů.
|
|
| |
host ::
RSS.