|
|
Vliv těžební činnosti na životní prostředí z hlediska ekotoxikologie
Kociánová, Sabina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem těžební činnosti na životní prostředí se zaměřením na ekotoxikologii. V první řadě byla v práci soustředěna pozornost na celkový dopad těžby uhlí na životní prostředí. Důkladněji práce pojednává o důlních vodách, jejich vzniku a negativních účincích zejména na akvatický ekosystém. V této souvislosti jsou v práci uvedené příklady ekotoxikologického hodnocení tzv. kyselých důlních vod. Rovněž je zde zmíněn legislativní rámec související s problematikou ochrany životního prostředí před důsledky těžební činnosti a tématika věnující se rekultivacím postižených oblastí.
|
|
|
Kritické zhodnocení vybraných metod stanovení síranů ve vodách
Havelková, Ludmila ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Obsahem této práce bylo zhodnocení a optimalizace metod pro stanovení síranů ve vodném prostředí s aplikací na různé typy vod. Ke stanovování síranů byly využity dva rozdílné postupy, turbidimetrický a volumetrický. U turbidimetrického stanovení byly optimalizovány podmínky pro stanovení síranů v rozsahu 0 – 20 mg.l-1. Pro stabilizaci koloidu byl využit glycerin, samotné vysrážení síranů bylo provedeno ve formě BaSO4. Z volumetrických metod byla použita titrace na dithizon jako indikátor při použití Pb(NO3)2 jako odměrného činidla. Dále indikátor bromsulfonazo III, který byl použit pro stanovení síranů pomocí odměrných roztoků Ba(ClO4)2 a BaCl2. Všechna volumetrická stanovení probíhala v kyselém prostředí. Při studiu interferencí iontů na jednotlivé titrace byl zjištěn podstatný vliv Ca2+, Mg2+ a Fe3+, které bylo nutno oddělit na iontoměničích. Výše uvedené ionty neruší turbidimetrické stanovení síranů.
|
|
|
Monitoring Loučenského a Radčického potoka.
Grajzová, Denisa ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Práce se věnuje monitoringu drobných vodních toků Loučenského a Radčického potoka. Oba toky se nacházejí v silně antropogenně ovlivněné krajině Podkrušnohoří.
Negativní vliv lidské činnosti se projevuje jak v nešetrných úpravách toků, tak v kvalitě vody v nich. V rámci sledování bylo posuzováno znečištění vody v částech toků, přímo ovlivněných vypouštěním důlních vod, a to na základě vybraných parametrů. Posuzovány byly fyzikálně-chemické parametry vody. V určených částech toků byl sledován výskyt bentických organismů. Na základě zjištěných výsledků byl určen saprobní index a index diverzity. Oba toky svým charakterem odpovídají pstruhovému až lipanovému pásmu, ale současná kvalita vody brání výskytu ryb typických pro tato pásma.
|
|
|
Kritické zhodnocení vybraných metod stanovení síranů ve vodách
Havelková, Ludmila ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Obsahem této práce bylo zhodnocení a optimalizace metod pro stanovení síranů ve vodném prostředí s aplikací na různé typy vod. Ke stanovování síranů byly využity dva rozdílné postupy, turbidimetrický a volumetrický. U turbidimetrického stanovení byly optimalizovány podmínky pro stanovení síranů v rozsahu 0 – 20 mg.l-1. Pro stabilizaci koloidu byl využit glycerin, samotné vysrážení síranů bylo provedeno ve formě BaSO4. Z volumetrických metod byla použita titrace na dithizon jako indikátor při použití Pb(NO3)2 jako odměrného činidla. Dále indikátor bromsulfonazo III, který byl použit pro stanovení síranů pomocí odměrných roztoků Ba(ClO4)2 a BaCl2. Všechna volumetrická stanovení probíhala v kyselém prostředí. Při studiu interferencí iontů na jednotlivé titrace byl zjištěn podstatný vliv Ca2+, Mg2+ a Fe3+, které bylo nutno oddělit na iontoměničích. Výše uvedené ionty neruší turbidimetrické stanovení síranů.
|
|
|
Vliv těžební činnosti na životní prostředí z hlediska ekotoxikologie
Kociánová, Sabina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem těžební činnosti na životní prostředí se zaměřením na ekotoxikologii. V první řadě byla v práci soustředěna pozornost na celkový dopad těžby uhlí na životní prostředí. Důkladněji práce pojednává o důlních vodách, jejich vzniku a negativních účincích zejména na akvatický ekosystém. V této souvislosti jsou v práci uvedené příklady ekotoxikologického hodnocení tzv. kyselých důlních vod. Rovněž je zde zmíněn legislativní rámec související s problematikou ochrany životního prostředí před důsledky těžební činnosti a tématika věnující se rekultivacím postižených oblastí.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vlastnosti povrchových vod ovlivněných těžbou hnědého uhlí.
FAFÍLKOVÁ, Veronika
Sledovala jsem chemické ukazatele povrchových vod mokřadů a povrchových vod v blízkém okolí jezera Medard (nově napouštěná zbytková jáma v okrese Sokolov). K popisu vlastností povrchových vod byly použity fyzikálně ? chemické a biologické ukazatele vod. Zjištěné hodnoty ukazatelů byly porovnány s ukazateli jiných povrchových vod a to s řekou Ohří a s jihočeskými rybníky. V porovnání výsledků je zřejmé, že sledované vody mají výrazně odlišné všechny parametry. V některých parametrech mají zájmové lokality hodnotu průměrné koncentrace několika násobně vyšší a u některých zase nižší. Zájmové lokality jsou charakteristické vysokými hodnotami rozpuštěných látek ve vodě. Z aniontů jsou problematické především koncentrace síranů a z kationtů koncentrace Na, Ca, Mg, Zn, Mn a Fe.
|
host ::
RSS.