|
|
Jak se promítla komunistická ideologie do vzdělávání v základní škole v Sepekově (1948-1989)?
NOVOTNÁ, Lucie
Tato diplomová práce zachycuje vývoj a proměny základní školy v obci Sepekov v období 1948-1989, kdy bylo československé školství pod vlivem komunistické ideologie. Popisuje změny ve školském systému celorepublikového charakteru a jejich konkrétní dopad na fungování místní školy. První kapitola se stručně zabývá školstvím do roku 1948. Další čtyři kapitoly dělí podle legislativních změn ve školství v průběhu komunismu. Tímto je vytvořen komplexní obraz popsaného období.
|
|
|
Dějiny vzdělávání v Kynšperku nad Ohří v letech 1945 - 1989
LHOTKA, Karel
Diplomová práce se zabývá dějinami vzdělávání v Kynšperku nad Ohří v letech 1945-1989. První kapitola popisuje české vzdělávání po roce 1945. Druhá kapitola popisuje město Kynšperk nad Ohří v historickém kontextu. Třetí kapitola stručně nastiňuje vývoj kynšperského vzdělávání před rokem 1945. Čtvrtá kapitola se věnuje kynšperskému vzdělávání v letech 1945-1989. Práce se také zaměřuje na dopad politických a historických událostí na vzdělávání ve městě.
|
|
|
Dějiny vzdělávání v Domažlicích v letech 1945 - 1968
KŮSTKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá dějinným vývojem vzdělávání v Domažlicích v letech 1945-1968. Práce je rozvržena do pěti kapitol, které na sebe vzájemně navazují. Zpočátku se věnuji školské legislativě, která měla také vliv na vývoj školské soustavy. Následně je nastíněna stručná historie města a jeho školství od druhé světové války do roku 1968, které nám slouží k dotvoření obecného pohledu na toto téma. Další kapitola se již zabývá základním školstvím, kde je věnována pozornost konkrétním školám. Zde je zmapován vývoj budov škol, učitelský sbor, žáci a jejich školní výuka, ale také důležité události, které určitým způsobem zasáhly do života školy. Poslední část práce je zaměřena na mimoškolní vzdělávání, a to zejména na vývoj hudební školy, která je zařazena také do školské soustavy.
|
|
|
Učitelské ústavy v Českých Budějovicích od vzniku ČSR do roku 1946
HRUŠKOVÁ, Zuzana
Předložená diplomová práce se zabývá učitelskými ústavy v Českých Budějovicích v letech 1918-1946. Tato práce se dělí na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje historickou dobu zkoumaného období, dějiny školství a historii vzdělávání učitelů. V této době se v Českých Budějovicích nacházely čtyři učitelské ústavy zaměřené na všeobecné vzdělávání: český učitelský ústav, německý učitelský ústav, ženský učitelský ústav Kongregace sester Nejsvětější Svátosti a ženský učitelský ústav Kongregace Školských sester de Notre Dame v domě U Sv. Josefa. V této práci jsou popsány jednotlivé učitelské ústavy, kdy vznikly, kde se nacházely a jak ve zkoumaném období fungovaly. Z historie učitelského ústavu v domě U Sv. Josefa se nedochovaly kroniky ani výkazy, proto se k tomuto ústavu nenachází tolik informací. V praktické části se diplomová práce zaměřuje na porovnání průběhu běžného školního roku na učitelských ústavech a také na průběh školních let 1918/1919 a 1938/1939. Z historického hlediska jsou to důležité mezníky v dějinách a práce popisuje, zda se tyto události na ústavech nějak projevily. Dále jsou uvedeny počty studentů a studentek na učitelských ústavech ze zkoumaného období. Údaje jsou u každého učitelského ústavu graficky znázorněny a blíže popsány. Poté jsou informace shrnuty, porovnány vzájemně a graficky znázorněny.
|
|
|
Školní fase z Třeboňska v 1. pol. 19. století
PAĎOURKOVÁ, Jindřiška
Bakalářská práce je vědeckou edicí školních fasí šesti triviálních škol třeboňského děkanátu v rozsahu let 1812 {--} 1866, a to škol v Branné, Břilicích, Lužnici, Mladošovicích, Staré Hlíně a Třeboni. Podkladem pro práci se staly fase z fondu Školní fase 1772 {--} 1869, uložené v Národním archivu v Praze a literatura týkající se dějin školství a dějin státní správy. Školní fase byly v Čechách vyhotovány nepřetržitě od roku 1772 do roku 1869, kdy skončil církevní dohled nad školami. Učitelé v nich kromě jednotlivých svých příjmů vykazovali i všechny školou povinné děti, které ke škole náležely. Úvodní studie je tvořena pěti kapitolami. První kapitola mapuje dnešní stav dochování pramene. Druhá kapitola vysvětluje správní situaci v Čechách v 1. polovině 19. století tak, aby byl vznik školních fasí zasazen do kontextu jednotlivých institucí školské správy. Třetí kapitola se snaží krátce přiblížit materiální zabezpečení učitele ve sledovaném období. Čtvrtá a pátá kapitola již věnuje pozornost editovanému souboru fasí třeboňského správního obvodu, a to diplomatickému a obsahovému rozboru formulářů fasí a jejich změnám v průběhu 1. poloviny 19. století. V závěru studie jsou načtrtnuty možnosti práce se školními fasemi jako s historickým pramenem. Přílohou bakalářské práce je edice fasí, která byla vytvořena tak, aby co nejvěrněji odpovídala své originální předloze. Součástí příloh je ediční poznámka s vysvětlením druhu edice a zásad editování dokumentu, edice školních fasí, seznam zkratek, místní a jmenný rejstřík a obrazové přílohy s ukázkami fasí a také části připojovaných pečetí a razítek.v
|
|
| |
|
|
Vývoj elementárního školství v okrese Kladno (1869-1918)
Humrová, Jana ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Diplomová práce má povahu historické studie a je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zaměřuje na vývoj elementárního školství v českých zemích. Kromě popisu počátků vzdělávání a reformy v 19. století jsou zde pojednání o vzdělávání učitelů, školním řádu i školní správě. V závěru je podrobněji popsána úloha obecných a měšťanských škol. Hlavní kapitola se věnuje dějinám školství kladenského okresu od vyhlášení Hasnerova zákona do roku 1918. Nastiňuje počátky vzdělávání ve zdejším kraji, vznik Okresní školní rady v Kladně, zmiňuje se o její činnosti a především charakterizuje jednotlivé školy. Třetí kapitola představuje významné pedagogické osobnosti regionu, jejichž učitelské začátky jsou spojeny s některou z uvedených škol. Klíčová slova Dějiny školství, Hasnerův zákon, obecná a měšťanská škola, školní regionální dějiny a osobnosti
|
|
|
Premonstrátské školství na českém území v 19. století
Jeřábková, Lenka ; Opatrný, Aleš (oponent) ; Michalcová, Andrea (oponent)
Premonstrátské školství na českém území v 19. století Tato specifická studie přispívá k poznání dějin řádu na našem území v 19. století a zkoumá působení premonstrátských řeholníků na školách, jež sami zřizovali. Téma je pojato v širším kontextu školství zkoumaného období, a proto podává rovněž charakteristiku organizace systému škol a vzdělávání a věnuje se též z různých hledisek specifické problematice náboženské výuky a výchovy. V rámci vlastního tématu je charakterizován premonstrátský řád a zhodnoceno jeho školské působení v průběhu celých řádových dějin, rozsáhlá část je věnována strahovskému klášteru a jeho školským zařízením, zejména školám obnoveným a převzatým ve zkoumaném období. Závěrečná část charakterizuje ostatní řádové školy téhož období na území Čech a Moravy.
|
|
|
Boj o novelu říšského školského zákona 1883 a její ohlasy v dobovém tisku v Čechách
Kovářová, Stefanie ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá děním kolem novelizace školského zákona v roce 1883. Jak je všeobecně známo, jednalo se o značně kontroverzní, a především zpátečnickou normu ve školství v Rakouském císařství. Právě o tuto normu byl sváděn ostrý boj. Jednou z nejvýraznějších postav boje proti této novele se v našem prostředí stal matematik František Tilšer, který jako jediný z českých poslanců v říšském sněmu pro přijetí novely nehlasoval. Stal se také terčem štvavé kampaně v dobovém tisku. V práci bude stručně nastíněn legislativní vývoj školského zákona od zavedení povinné školní docházky až po zmiňovanou novelu. Jádro práce bude spočívat v analýze dané problematiky v česky i německy psaném dobovém tisku. Pro textovou analýzu jsme zvolili následující tisky, abychom dosáhli širokého názorového rozpětí: Národní listy, Politik, Bohemia a Čech. Práce je rovněž do jisté míry sondou do politické kultury druhé poloviny 19. století v habsburské monarchii. KLÍČOVÁ SLOVA školská novela 1883, Národní listy, Politik, František Tilšer, politická kultura, dějiny školství
|
|
|
Kapitoly ze života Ladislava Malého (1862-1956)
SLADKOVSKÁ, Barbora
Hlavním cílem této kvalifikační práce je přiblížit čtenáři osobnost Ladislava Malého (1862-1956), učitele, spisovatele, cestovatele a vlastivědného pracovníka, který se zasloužil o založení příbramského městského muzea. Práce se také pokusí zasadit život Ladislava Malého do kontextu doby a zhodnotit, jaký byl jeho význam v dějinách Příbrami, příbramského regionu a habsburské monarchie, respektive Československé republiky. Třetím úkolem práce bude posoudit, nakolik Ladislav Malý do tohoto kontextu zapadá a jestli, případně jakým způsobem, z něj vybočuje. Vyprávění o Ladislavu Malém není řazeno striktně chronologicky. Jak naznačuje název "Kapitoly ze života Ladislava Malého", jsou jednotlivé stránky jeho života (práce učitele, psaní, cestování aj.) popisovány postupně, aby bylo snazší se v nich orientovat, pochopit je a zasadit je do celkového obrazu období od 60. let 19. století až do poloviny 20. století.
|
host ::
RSS.