|
|
Proces vyrovnávání se rodin s narozením dítěte se závažným zdravotním postižením
KORNFELDOVÁ, Vendula
Dítě si v rodině, především v nukleární rodině, začíná vytvářet první vztahy, které se postupem času neustále prohlubují. Utváří si vztahy k rodičům, případně ke svým sourozencům. I sourozenecký vztah hraje velkou roli při utváření osobnosti dítěte a jeho dalšího rozvoje. Narodí-li se dítě se závažným zdravotním postižením, představuje to především pro rodiče velikou zátěž a zodpovědnost. Přináší to s sebou mnoho starostí, snahu o vyrovnání se s narozením dítěte se závažným zdravotním postižením a přijetím dítěte v rámci rodiny. Tato práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části se v první kapitole věnuji především rodině, funkcím rodiny a rodině pečující o dítě se zdravotním postižením. Ve druhé kapitole rozepisuji jednotlivé typy závažných zdravotních postižení. Následující třetí kapitola pojednává o reakcích rodiny na narození dítěte se závažným zdravotním postižením. V této kapitole se tedy zabývám jednotlivými fázemi vyrovnávání se. V praktické části používám metodu kvalitativního výzkumu. Výzkumné šetření probíhalo na Příbramsku. Informace a potřebná data jsem získávala pomocí polostrukturovaného rozhovoru s rodiči dětí. Vzhledem k tomu, že u kvalitativního výzkumu není zapotřebí mít k dispozici mnoho respondentů, věřím, že i malý počet dotazovaných, s nimiž jsem při svém výzkumu pracovala, bude dostačující a vhodným způsobem doplní mou práci. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak probíhal u rodičů proces vyrovnávání se s narozením dítěte se závažným zdravotním postižením. Pro vlastní realizaci rozhovoru jsem zformulovala jednotlivé otázky, které byly stěžejní pro mou hlavní výzkumnou otázku a stanovený cíl práce. Výsledky výzkumu potvrzují mé domněnky, že ne každý rodič se dokáže zcela vyrovnat s tím, že se mu narodilo dítě se závažným zdravotním postižením. Je to zřejmé jednak z výsledků rozhovorů s jednotlivými respondenty a dále též z provedeného výzkumu, který mimo jiné prokázal, že většina rodičů nebyla, nebo stále ještě není, dostatečně informovaná o příčině vzniku postižení u jejich dítěte. Tato práce by mohla být přínosem pro rodiče, jimž se narodí dítě se závažným zdravotním postižením. Umožní jim nahlédnout i do životů ostatních rodin, které potkal stejný a někdy snad i horší osud. Práce by jim tak mohla pomoci navzájem sdílet své pocity, dodat jim sílu, ale i tolik potřebnou naději pro další život.
|
|
|
Postavení a role sourozenců dětí s těžkým zdravotním postižením v rodině
TŮMOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce je zaměřena na postavení a roli sourozenců dětí s těžkým zdravotním postižením v rodině. Cílem této práce je zjistit, jakou roli a postavení k sobě zaujímají zdravý sourozenec a sourozenec s těžkým zdravotním postižením. Jako hlavní výzkumnou otázku jsem si stanovila, zda a jak se měnila role a postavení zdravého sourozence k sourozenci s těžkým zdravotním postižením v průběhu dospívání. V teoretické části jsem se zaměřila na rodinu, její funkce, výchovné styly a na podoby současných rodin. Dále jsem se věnovala zdravotnímu postižení. Definovala jsem tělesné a mentální postižení, vymezila jsem rozdíl mezi postižením vrozeným a získaným a také jsem se podrobněji zabývala dětskou mozkovou obrnou. Vedle tohoto postižení jsem ještě okrajově nahlédla na neuromuskulární a další svalová onemocnění a na ortopedická postižení. Další část mé teoretické práce tvořila rodina s dítětem se zdravotním postižením, kde jsem se zaměřila na velmi důležitý proces vyrovnání se s narozením dítěte se zdravotním postižením, dle známé americko- švýcarské lékařky Elisabeth Kübler-Rossové. V neposlední řadě jsem se také zabývala sourozenci dítěte se zdravotním postižením a vztahem dítěte ke svému postižení. Vzhledem k malému počtu respondentů jsem si pro realizaci výzkumu zvolila kvalitativní výzkum. Výzkumný soubor se skládá z osmi respondentů, kteří byli ochotni se na mém výzkumu podílet. Sběr dat probíhal pomocí připravených dotazníků, které jsem respondentům rozeslala pomocí emailu. Všechny jsem obeznámila s tématem mé bakalářské práce, s cílem, výzkumnou otázkou a s anonymitou při podávání informací v dotazníku, na kterou se někteří i sami doptávali. Dotazníky jsem zvolila z toho důvodu, že někteří z respondentů se nachází momentálně mimo republiku, nebo z dalších jiných důvodů nebyla možnost osobního setkání. Otázky jsem pokládala otevřené, tedy bez možnosti výběru odpovědi, respondenti měli tedy úplně volný prostor ke svému vyjádření. Práce by mohla být přínosem především pro samotné sourozence dětí s těžkým zdravotním postižením, díky ní by mohli získat na tuto problematiku i jiný náhled ze strany dalších sourozenců, dále by mohla být přínosná i pro rodiče dětí se zdravotním postižením, aby si uvědomili, jak celou tuto problematiku vnímá zdravý sourozenec.
|
|
|
Možnosti umístění dítěte do náhradní rodinné péče
PÍCHOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá možnostmi umístění dítěte se zdravotním postižením z ústavní péče do náhradní rodinné. Cílovou skupinou byly zvoleny osoby vychovávající dítě se zdravotním postižením v systému náhradní rodinné péče a úřednice z oboru sociálně- právní ochrany dětí. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola vymezuje rodinu z pohledu primárního (základního) socializačního činitele, a dále se věnuje zákonnému pohledu rodičovství, tzv. rodičovské zodpovědnosti. Protože se práce zabývá náhradní rodinnou péčí, kdy rodiče často tuto rodičovskou zodpovědnost neplní nebo zneužívají, jedna podkapitola se věnuje omezení této zodpovědnosti. Druhá kapitola už podrobně zkoumá systém náhradní rodinné péče. V jednotlivých podkapitolách vymezuje formy náhradní rodinné péče jako svěření do péče jiné osoby, osvojení (adopce), pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručenství, opatrovnictví, hostitelská péče a SOS dětské vesničky. Všechny informace jsou zpracovány podle nového občanského zákoníku (č. 89/2012 Sb.), který je v účinnosti od 1. 1. 2014 a nahrazuje zákon o rodině. Informace jsou také čerpány ze zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, který stejně jako občanský zákoník prošel novelizací. V každé podkapitole je uvedeno, za jakých podmínek jsou jednotlivé formy náhradní rodinné péče možné, zda má osoba pečující nárok na dávky, popřípadě v jaké výši. Také jsou zde nastíněna práva a povinnosti pečující osoby. Musím však podotknout, že některé původní informace ze zákona o rodině nový občanský zákoník neřeší a nejsou zde vůbec zmíněny. Ve třetí kapitole se věnuji vymezení zdravotního postižení, jeho typy a specifiky. Poslední kapitola je věnována dítěti se zdravotním postižením v náhradní rodině. Je zde poukazováno na význam informovanosti, která je u dětí se zdravotním postižením velmi důležitá. Podkapitola věnovaná příchodu dítěte poukazuje na důležitost připravenosti rodiny a problémy, které se mohou vyskytnout během prvních měsíců péče o dítě se zdravotním postižením. Praktická část bakalářské práce je zpracována metodou kvalitativního výzkumu. Výzkum probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů, které jsou vedeny se čtyřmi pěstouny. Tři, kteří mají v péči dítě se zdravotním postižením, a jeden, který má v péči děti bez postižení. Rozhovor je veden také s úřednicí zabývající se náhradní rodinnou péčí na městském úřadě obce s rozšířenou působností. Pěstouni dětí se zdravotním postižením zodpovídali otázky ze čtyř oblastí a to: Motivace přijetí dítěte se zdravotním postižením, Obtíže péče a realizace pěstounské péče u dítěte se specifickými potřebami, Informace a zdroje pomoci a Význam péče a šance dítěte na péči v systému NRP. Jejich odpovědi jsou doplněny o názory a domněnky osoby, která pečuje o děti bez zdravotního postižení. Hlavním cílem bylo zjistit možnosti umístění dítěte se zdravotním postižením v náhradní rodinné péči a zároveň ochotu/motivaci zájemců o náhradní rodinnou péči přijmout dítě se zdravotním postižením. Dílčími cíli bylo zjistit, které děti s postižením mají největší šanci dostat se do náhradní rodinné péče. Pěstouni odpovídali na otázky péče o dítě, její význam, informovanost a postoj ke stanoveným diagnózám dětí. Protože tyto diagnózy jsou často nesprávné či neúplné, dostávají se děti s postižením do péče náhradní rodiny, ačkoli při správném stanovení diagnózy by byly jejich šance na přijetí podstatně menší. Tato práce přináší sondu do problematiky dětí se zdravotním postižením v náhradní rodinné péči, která je v České republice velmi málo zmapována.
|
|
|
Očekávání rodičů od poskytovaných sociálních služeb Kaňka o.p.s. Tábor
BERANOVÁ, Diana
V současné době se na poli sociálních služeb, které se věnují dětem se zdravotním postižením a jejich rodinám, rozmáhá zakládání neziskových organizací. Jedná se tedy o stále více aktuální téma. Cílem této práce na téma: Očekávání rodičů od poskytovaných sociálních služeb Kaňka o.p.s. Tábor je identifikovat očekávání rodičů ohledně poskytovaných sociálních služeb Kaňka o.p.s. Tábor. V rámci této výzkumné práce byla definována následující výzkumná otázka: Shodují se očekávání rodičů s poskytovanými sociálními službami? Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je věnována oblasti rodiny, rodinného prostředí, které je pro děti se zdravotním postižením základním kamenem jejich života. Také rodičů dítěte se zdravotním postižením v kontextu s poskytovanými sociálními službami charakteristickými pro tyto rodiny dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Zde je upřesněna sociální služba rané péče, osobní asistence a denní stacionář, které nabízí zařízení Kaňka o.p.s. Tábor. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé terapie realizované pro děti se zdravotním postižením. Terapie se zdají být pro tyto děti smysluplné už jen tím, že se děti během terapií zklidní, zabaví, odreagují a dále rozvíjí. Také druhy speciálních pomůcek, které se při činnostech s těmito dětmi hojně využívají a které usnadňují práci nejenom rodinám, ale i dalším pečujícím osobám. Příklady neziskových organizací v jihočeském kraji, které poskytují podobné sociální služby jako organizace Kaňka o.p.s. Tábor a v neposlední řadě se teoretická část věnuje termínu samotného očekávání, očekávání rodičů od sociálních služeb prolínající individuální plánování sociálních služeb, díky kterému se daná organizace může aktivně a lépe zapojit do procesu očekávání od sociálních služeb. Empirická část pojednává o zařízení Kaňka o.p.s. Tábor z hlediska poskytovaných sociálních služeb rodinám dětí se zdravotním postižením, které dané zařízení navštěvují. Do empirické části mimo jiné spadají i ostatní služby, které organizace Kaňka nabízí. Jedná se tedy o terapeutické činnosti, volnočasové aktivity a kroužky, rehabilitačně integrační pobyty, jednorázové aktivity atd. Tato část je také obohacena o základní kazuistiky jednotlivých klientů, jejichž rodiny byly součástí výzkumu. Na základě těchto kazuistik je zřetelnější, kteří klienti se zdravotním postižením zařízení Kaňka o.p.s. skutečně navštěvují. S ohledem na stanovený cíl práce byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum byl realizován na poli organizace Kaňka o.p.s. Tábor a účastnilo se ho dvacet respondentů. Pro zpracování tohoto výzkumu byla zvolena metoda záměrného výběru, a to deset rodičů, jejichž děti navštěvují zařízení Kaňka o.p.s. Tábor a využívají zde sociální služby a deset rodičů, jejichž děti také navštěvují tuto organizaci a využívají nejenom sociální služby, ale i povinnou školní docházku. V diplomové práci byly stanoveny okruhy otázek, které se týkají dané problematiky očekávání od poskytovaných sociálních služeb Kaňka o.p.s. Tábor. Při zpracování, systematizaci a interpretaci dat bylo využito selektivní kódování v rámci metody obsahové analýzy. Byly vytvořeny kategorie, které usnadňují organizaci a klasifikaci dat. Výsledky diplomové práce ukázaly, že výzkumu se účastnily převážně ženy věkové kategorie v rozmezí 40 50 let a jednalo se nejčastěji o matky těchto dětí. Valná většina rodičů objevila toto zařízení prostřednictvím svých známých a tuto organizaci si vybrali na základě krátké vzdálenosti od jejich bydliště a také, protože se domnívají, že je zařízení kvalitní a tudíž poskytuje i kvalitní sociální služby. Od těchto poskytovaných sociálních služeb očekávají rodiče, jejichž děti užívají v zařízení Kaňka pouze sociální služby zejména spokojenost a radost svého dítěte.
|
|
|
Využívání příspěvku na péči uživateli sociálních služeb
ŠINÁKLOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá velmi rozšířenou sociální dávkou, tedy příspěvkem na péči a s ním spojenou problematikou, z čehož vyplývá hlavní cíl této práce, zjistit jak a popřípadě na co je příspěvek na péči využíván. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se zaměřila především na účel, principy a základní funkce příspěvku. Popsala jsem také, komu vzniká nebo naopak nevzniká nárok na příspěvek, a kdy může tento nárok zaniknout. V této části jsem se také soustředila na to, k čemu je příspěvek určen, a na co má být správně využit. Dále jsem se v práci zmínila o kontrole podle zákona o sociálních službách a také o ochranných prostředcích, kterými se stát brání danému zneužívání příspěvku. V teoretické části jsem také uvedla historii příspěvku, kdy se ještě jednalo o příspěvek při péči o blízkou osobu. Vzhledem k tomu, že příspěvek na péči je určen osobám, které jsou nějakým způsobem znevýhodněné, vložila jsem do teoretické části také kapitolu o postižení, kde jsem uvedla definici postižení, jeho druhy a formy či např. specifické potřeby, které z postižení vyplývají. V druhé, tedy v praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhl formou dotazování za pomoci techniky polořízeného rozhovoru. Rozhovory byly uskutečněny se šesti komunikačními partnery, které jsem vybrala metodou "sněhové koule", tzv. nabalováním. Cílem této práce bylo především zjistit, jak popřípadě na co osoby pobírající příspěvek na péči tuto dávku využívají. Zda uživatelům výše příspěvku na péči postačuje k pokrytí nákladů na poskytování sociální služby. Zda se musejí uživatelé z důvodu nízké hodnoty příspěvku nějakým způsobem omezovat ve svých individuálních potřebách a zájmech. Zda si uživatelé identifikovali nějaké změny po novelizaci zákona o sociálních službách. Na výše uvedené cíle jsem se snažila získat odpovědi potřebné k vyřešení dané problematiky.
|
|
|
Význam a možnosti pedagogické asistence při školní integraci dětí se zdravotním postižením.
ŠVEHLOVÁ, Petra
Diplomová práce se týká významu a možností asistenta pedagoga při školní integraci dětí se zdravotním postižením. Výzkum probíhal v okrese Český Krumlov. Zde je v současné době 20 základních škol (ZŠ) a 26 mateřských škol (MŠ). Z toho v osmi ZŠ a dvou MŠ jsou integrováni žáci se zdravotním postižením. Mé dvě hypotézy se zakládaly na tom, že právě asistenti pedagoga jsou ti, kteří jsou, podle mého názoru, nepostradatelnou součástí kolektivu pedagogických pracovníků zajišťujících úspěšnou a přínosnou integraci dítěte s postižením do běžného typu škol a školských zařízení a že ovlivňují proces integrace (hypotéza 1). Navíc se domnívám, že jsou zaměňovány dvě odlišné profesní skupiny, jakými jsou asistent pedagoga a osobní asistent, a odborníkům ani laické veřejnosti není vždy zcela jasný rozdíl mezi posláním těchto dvou asistentů (hypotéza 2). K získání informací k stanovené problematice byla využita metoda dotazování, forma dotazníku. Dotazník byl určený ředitelům a učitelům ZŠ a MŠ, ve kterých je integrován žák se zdravotním postižením, a dále rodičům dětí se zdravotním postižením, které jsou integrovány v běžné škole. Zpracovaná data byla znázorněna v grafech a tabulkách. Obě stanovené hypotézy byly potvrzeny. Ukázalo se, že dotazovaní vidí v asistentovi pedagoga nepostradatelný prvek, bez něhož by školní integrace nebyla úspěšná. Někteří to dokládají i minulými zkušenostmi, kdy při integraci nebyl k dispozici. Hypotéza, která přepokládala zaměňování kompetencí asistenta pedagoga a osobního asistenta byla taktéž jednoznačně potvrzena. Z výzkumu vyplynula zajímavá myšlenka na sjednocení obou asistencí do jedné, pod jeden rezort, kterou navrhovali sami někteří respondenti. Diplomovou prací bych chtěla přispět k řešení nejasností v kompetencích asistenta pedagoga a osobního asistenta a k podpoře významu asistenta pedagoga při školní integraci dětí se zdravotním postižením.
|
|
|
Ucelená rehabilitace dětí ze ZŠ a MŠ Motýlek Kopřivnice, p. o.
MÜLLEROVÁ, Tereza
Cílem teoretické části této bakalářské práce je popsat ucelený systém rehabilitace osob se zdravotním postižením. V jednotlivých podkapitolách se věnuji léčebným, pedagogickým, sociálním a pracovním prostředkům uceleného systému rehabilitace se zřetelem na význam jejich vzájemného propojení. Dále se zaměřuji na problematiku rodiny s dítětem s postižením a její potřeby v různých životních etapách. V této souvislosti popisuji také možnosti edukačního procesu dítěte se zdravotním postižením od raného dětství po dosažení dospělosti. V našem regionu ? v Kopřivnici a okolí, v současné době neexistuje zařízení zajišťující komplexní péči o děti se zdravotním postižením v duchu ucelené rehabilitace. Jednotlivé prostředky uceleného systému rehabilitace jsou poskytovány různými subjekty ? zdravotnickými zařízeními, školami a školskými poradenskými zařízeními, poskytovateli sociálních služeb. Cílem výzkumné části mé bakalářské práce bylo zmapovat nabídku zařízení pro děti se zdravotním postižením a jejich rodiny a zjistit zda tato nabídka odpovídá potřebám rodičů dětí se zdravotním postižením, které navštěvují ZŠ a MŠ Motýlek Kopřivnice, p. o. Vzhledem ke zkoumanému tématu jsem zvolila kvalitativní výzkum s použitím techniky sekundární analýzy dat a metody dotazování, kdy technikou byl polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor byl proveden s 8 respondenty - rodiči dětí se zdravotním postižením, které navštěvují ZŠ a MŠ Motýlek Kopřivnice, p. o. Z výsledků výzkumu vyplývá, že rodiče těchto dětí mají při stávající nabídce zařízení v Kopřivnici a okolí možnost pro své děti využívat péči v duchu uceleného systému rehabilitace. V současné době však postrádají léčebnou rehabilitaci, která by byla zajišťována dětem přímo ve škole, dále možnost mimoškolních aktivit pro své děti a službu osobní asistence. Tato bakalářská práce může být v praxi využita jako podkladový materiál k plánování rozvoje komplexních služeb pro děti i dospělé osoby se zdravotním postižením v Kopřivnici a okolí.
|
|
|
Podpora rodin s dítětem se zdravotním postižením
LUKEŠOVÁ, Miloslava
Rodina je prostorem, ve kterém dochází k formování osobnosti člověka, prostorem tvorby lidského kapitálu, výchovy a růstu budoucích generací. Na její prosperitě závisí rozvoj státu, rozvoj kulturní, sociální i ekonomický. Narození dítěte se zdravotním postižením, příp. vznik zdravotního postižení u dosud zdravého dítěte, představuje pro rodiny značnou zátěž. Dochází ke změnám v pracovním zařazení rodičů, ke změnám životního stylu, způsobu využívání volného času a často i ke změně vztahů v rodině. Pro zmírnění zátěže pečovatelů jsou významné sociální služby, které představují jednu z forem pomoci těmto rodinám. Záměrem zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, bylo jasně vymezit typologii sociálních služeb a poskytnout příspěvek na péči jako nástroj na zajištění potřebné pomoci. Předpokládalo se vytvoření zdravého konkurenčního prostředí v této oblasti a následné rozšíření sítě sociálních služeb. Metodou kvalitativního výzkumu byly zjišťovány názory a postoje rodičů dětí se zdravotním postižením na současnou podporu státu těmto rodinám, na nabídku sociálních služeb ve zkoumaném regionu, a jejich využívání. Práce dále mapuje informovanost rodičů ve vztahu k systému sociální pomoci a sociálním službám, zjišťuje první zkušenosti rodičů dětí se zdravotním postižením s příspěvkem na péči, který je v právním systému ČR zcela novou sociální dávkou. Výběrový soubor byl tvořen třiceti rodiči dětí se zdravotním postižením, pro sběr dat byly zvolena technika polostandardizovaného rozhovoru a obsahové analýzy. Na základě výsledků výzkumu byla stanovena následující hypotéza pro případný kvantitativní výzkum: Zájem rodin s dítětem se zdravotním postižením o rozšíření nabídky sociálních služeb není závislý na výši sociálních dávek určených na úhradu těchto služeb.
|
|
|
Nové trendy v organizaci Pionýr
JANEČKOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo zmapovat zapojování dětí se zdravotním postižením do činnosti Pionýra. Byly stanoveny dvě hypotézy. První předpokládala, že Pionýr začal zapojovat děti se ZP až po roce 1989. Druhá předpokládala, že oddíloví vedoucí jsou ochotni přizpůsobit činnosti s dětmi tak, aby do nich mohli zapojit i dítě se ZP. První hypotéza se nepotvrdila a druhá hypotéza se potvrdila. Provedený výzkum potvrdil, že se v Pionýru aktivně pracuje s dětmi se ZP. Oddílový vedoucí pracující s těmito dětmi se snaží přizpůsobovat činnosti tak, aby se děti se ZP mohly aktivně zapojovat. Podle vyjádření téměř všech respondentů je správné zapojovat děti se ZP do činností s dětmi. Spatřují v tom obohacení činnosti, učení se vzájemné toleranci a komunikaci. Vidí v Pionýru organizaci otevřenou všem dětem.
|
host ::
RSS.