|
|
Studium vlivu mezenchymálních kmenových buněk v kombinaci s imunosupresivní terapií na zánětlivou odpověď v in vivo modelu
Jabůrek, Filip ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent)
Po mnoho let jsou používána imunosupresivní léčiva při léčbě autoimunitních onemocnění a postransplantační léčbě. Ovšem tato léčiva přináší mimo svých nesporných výhod také celou řadu nežádoucích vedlejších účinků. Nejčastěji se vyskytujícími nežádoucími účinky jsou například zvýšený krevní tlak, zhoršená funkce ledvin a náchylnost k běžným infekcím. V posledních letech proto vyvstala otázka možnosti využití jiných léčebných postupů, které by s sebou nenesly tyto negativní efekty. Jedním z nově zkoumaných přístupů je aplikace mezenchymálních kmenových buněk (MSCs), které disponují přednostmi jako jsou imunomodulační schopnosti, bezpečnost a relativně snadná dostupnost. Samotné použití kmenových buněk ovšem nepřináší dostatečně silnou imunomodulaci. Navzdory rozsáhlému výzkumu MSCs je jen malá část zaměřena na jejich použití v kombinaci s imunosupresivní terapií. Proto jsem se ve své práci zaměřil na použití nižších dávek imunosupresivní terapie ve spojení s kmenovými buňkami. Kombinovaná terapie přináší výhody obou přístupů, jelikož je díky ní možné snížit negativní vedlejší účinky imunosupresiv. To je umožněno podáním jejich nižší dávky, která ovšem stále ve spojení s MSCs poskytuje dostatečně silnou inhibici imunitní odpovědi v porovnání s běžně užívanými postupy. Cílem mé práce proto bylo...
|
|
|
Stanovení doprovodných látek v lékových formách na bázi cyklosporinu metodou HPLC s chemiluminiscenční detekcí specifickou pro dusík
Mrůzek, Zbyněk ; Klimeš, Jiří (vedoucí práce) ; Kastner, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické chemie a kontroly léčiv Kandidát: Zbyněk Mrůzek Vedoucí diplomové práce: prof. RNDr. Jiří Klimeš, CSc Konzultant diplomové práce: Ing. Pavel Blatný, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení doprovodných látek v lékových formách na bázi cyklosporinu metodou HPLC s chemiluminiscenční detekcí specifickou pro dusík. V této práci je popsán vývoj HPLC metody s chemiluminiscenční detekcí specifickou pro dusík, stanovující doprovodné látky v lékových formách cyklosporinu. Tato metoda je schopna stanovit nečistoty cyklosporinu a rozkladné produkty kromě isocyklosporinů. Metoda využívá stacionární fázi Zorbax SB-C18, velikost částic 1,8 um, 150x2.1 mm a gradientovou eluci při průtoku 0,15 ml.min-1 a teplotě kolony 100 řC. Mobilní fáze jsou Aceton: TBME: voda: TFA (30: 5,5: 64,5: 0,01) a Aceton: TBME: voda: TFA (49: 5,5: 45,5: 0,01). Práce zahrnuje ověření validovatelnosti metody, z pohledu specifity, linearity, limitu kvantifikace, přesnosti, správnosti a robustnosti tak, aby mohla sloužit k rutinnímu stanovení ve farmaceutickém průmyslu. Tato metoda může být použita pro stanovení nečistot cyklosporinu ve finálních lékových formách v laboratořích kontroly kvality. Klíčová slova: cyklosporin, cyklosporin A, doprovodné...
|
|
|
Struktura a fyziologický význam mitochondriálního póru přechodné propustnosti
Eliáš, Jan ; Mráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
Mitochondriální pór přechodné propustnosti (mPTP) je Ca2+ dependentním kanálem nacházejícím se ve vnitřní mitochondriální membráně, který je inhibován nanomolárními koncentracemi imunosupresiva cyklosporinu A. Společně s dalšími interagujícími proteiny, které regulují jeho otevření, utváří mPTP proteinový komplex přechodné propustnosti. Přetrvávající otevření mPTP je doprovázeno bobtnáním mitochondrií a následným kolapsem organely, jež předchází vyplavení proapoptotických proteinů a programované buněčné smrti. Kanál utvářející proteinová jednotka mPTP zůstává i přes intenzivní dlouholetý výzkum neznámá. Napříč historií zkoumání mPTP byl za kanál utvářející jednotku přijímán proteinový komplex ANT-VDAC, samotný protein ANT, PiC i ATP syntáza. I přes skutečnost, že nám doposud není známá přesná strukturní podstata, je mPTP přisuzována role v celé řadě onemocnění a patofyziologických stavů s nimi spojenými. Patří mezi ně zejména role v ischemickém/reoxidačním poškození, nervových a svalových dystrofiích i v nádorovém bujení. Klíčová slova: mitochondrie, mitochondriální pór přechodné propustnosti, cyklosporin A, programovaná buněčná smrt, ATP syntáza, oxidačně fosforylační aparát.
|
|
|
Studium vlivu mezenchymálních kmenových buněk v kombinaci s imunosupresivní terapií na zánětlivou odpověď v in vivo modelu
Jabůrek, Filip ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent)
Po mnoho let jsou používána imunosupresivní léčiva při léčbě autoimunitních onemocnění a postransplantační léčbě. Ovšem tato léčiva přináší mimo svých nesporných výhod také celou řadu nežádoucích vedlejších účinků. Nejčastěji se vyskytujícími nežádoucími účinky jsou například zvýšený krevní tlak, zhoršená funkce ledvin a náchylnost k běžným infekcím. V posledních letech proto vyvstala otázka možnosti využití jiných léčebných postupů, které by s sebou nenesly tyto negativní efekty. Jedním z nově zkoumaných přístupů je aplikace mezenchymálních kmenových buněk (MSCs), které disponují přednostmi jako jsou imunomodulační schopnosti, bezpečnost a relativně snadná dostupnost. Samotné použití kmenových buněk ovšem nepřináší dostatečně silnou imunomodulaci. Navzdory rozsáhlému výzkumu MSCs je jen malá část zaměřena na jejich použití v kombinaci s imunosupresivní terapií. Proto jsem se ve své práci zaměřil na použití nižších dávek imunosupresivní terapie ve spojení s kmenovými buňkami. Kombinovaná terapie přináší výhody obou přístupů, jelikož je díky ní možné snížit negativní vedlejší účinky imunosupresiv. To je umožněno podáním jejich nižší dávky, která ovšem stále ve spojení s MSCs poskytuje dostatečně silnou inhibici imunitní odpovědi v porovnání s běžně užívanými postupy. Cílem mé práce proto bylo...
|
|
|
Studium vlivu imunosupresiv na interakci mesenchymálních kmenových buněk s buňkami imunitního systému
Heřmánková, Barbora ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Indrová, Marie (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSC, mesenchymal stem cells) představují heterogenní populaci nehematopoetických kmenových buněk, která má multipotentní diferenciační potenciál. MSC můžeme najít v řadě tkání organismu, nejčastěji jsou izolovány z tukové tkáně a kostní dřeně. Díky svým imunomodulačním schopnostem jsou dobrým prostředkem pro léčbu autoimunitních onemocnění a zabránění odhojení štěpu nebo reakce štěpu proti hostiteli. V současnosti se k potlačení nežádoucích imunitních reakcí využívají imunosupresivní látky, které však mají řadu závažných vedlejších účinků. Použití MSC v terapii by umožnilo snížení dávek imunosupresiv a eliminaci nežádoucích účinků. Před uplatněním v léčbě je nezbytné prostudovat vztah mezi MSC a imunosupresivy a zjistit mechanismus jejich interakce. Naším cílem bylo analyzovat interakci MSC a imunosupresiv a vliv na buňky imunitního systému. V experimentech jsme používali cyklosporin A a mykofenolát mofetil. Ověřili jsme změny v expresi povrchových molekul, produkci interleukinu 6 a metabolické aktivitě MSC po působení imunosupresiv. V organismu se MSC nevyskytují izolovaně, ale v kontaktu s buňkami imunitního systému, proto jsme studovali vliv imunosupresiv i na MSC v kultuře se splenocyty. Následně bylo analyzováno působení MSC a imunosupresiv na zastoupení populací splenocytů...
|
|
|
Stanovení doprovodných látek v lékových formách na bázi cyklosporinu metodou HPLC s chemiluminiscenční detekcí specifickou pro dusík
Mrůzek, Zbyněk ; Klimeš, Jiří (vedoucí práce) ; Kastner, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické chemie a kontroly léčiv Kandidát: Zbyněk Mrůzek Vedoucí diplomové práce: prof. RNDr. Jiří Klimeš, CSc Konzultant diplomové práce: Ing. Pavel Blatný, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení doprovodných látek v lékových formách na bázi cyklosporinu metodou HPLC s chemiluminiscenční detekcí specifickou pro dusík. V této práci je popsán vývoj HPLC metody s chemiluminiscenční detekcí specifickou pro dusík, stanovující doprovodné látky v lékových formách cyklosporinu. Tato metoda je schopna stanovit nečistoty cyklosporinu a rozkladné produkty kromě isocyklosporinů. Metoda využívá stacionární fázi Zorbax SB-C18, velikost částic 1,8 um, 150x2.1 mm a gradientovou eluci při průtoku 0,15 ml.min-1 a teplotě kolony 100 řC. Mobilní fáze jsou Aceton: TBME: voda: TFA (30: 5,5: 64,5: 0,01) a Aceton: TBME: voda: TFA (49: 5,5: 45,5: 0,01). Práce zahrnuje ověření validovatelnosti metody, z pohledu specifity, linearity, limitu kvantifikace, přesnosti, správnosti a robustnosti tak, aby mohla sloužit k rutinnímu stanovení ve farmaceutickém průmyslu. Tato metoda může být použita pro stanovení nečistot cyklosporinu ve finálních lékových formách v laboratořích kontroly kvality. Klíčová slova: cyklosporin, cyklosporin A, doprovodné...
|
host ::
RSS.