|
Krematorium se dvěmi obřadními síněmi
Skřeková, Tereza ; Dohnal, Jakub (oponent) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší dokumentaci stavby krematoria se dvěma obřadními síněmi. Budova je situována na vyvýšeném místě, poměrně daleko od okolní zástavby. Ve vzdálenosti pět-set metrů od stavby se nachází hřbitov. Krematorium je navrženo jako moderní novodobá stavba, jedná se z velké části o jednopodlažní objekt, s vyjímkou velké obřadní síně, která tvoří i druhé podlaží objektu. Tato síň je dominantou celé novostavby. Obvodové stěny stavby jsou z keramických tvárnic Porotherm tlš.300mm, velká obřadní síň je z ŽB 300mm. Středně nosné a nenosné konstrukce tvoří Porotherm tvárnice. Zastřešení je řešeno nosníky POT a miako vložkami, vyvýšená část obřadní síně je zastřešena dřevěnými pultovými vazníky. Objekt je založen na betonových pasech, v místě sloupů pak na patkách.
|
|
Lázně +
Helešic, David ; Kopec, Jakub (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
V protikladu k pocitům a atmosféře asociovaných s lázněmi stojí budova krematoria jako připomínka toho, že naše tělesnost je konečná a život pomíjivý. Tak jako je v lázeňských rituálech přítomný moment prožívání oproštěn od minulosti i budoucnosti v pohřební liturgii se naopak život člověka smrští do jediného časového bodu krátkého obřadu. Vědomí vymezeného času se stává měřítkem smysluplnosti našich rozhodnutí, činů i prožitků. Lze žít smysluplně nekonečný život?
|
|
Krematorium se dvěmi obřadními síněmi
Skřeková, Tereza ; Dohnal, Jakub (oponent) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší dokumentaci stavby krematoria se dvěma obřadními síněmi. Budova je situována na vyvýšeném místě, poměrně daleko od okolní zástavby. Ve vzdálenosti pět-set metrů od stavby se nachází hřbitov. Krematorium je navrženo jako moderní novodobá stavba, jedná se z velké části o jednopodlažní objekt, s vyjímkou velké obřadní síně, která tvoří i druhé podlaží objektu. Tato síň je dominantou celé novostavby. Obvodové stěny stavby jsou z keramických tvárnic Porotherm tlš.300mm, velká obřadní síň je z ŽB 300mm. Středně nosné a nenosné konstrukce tvoří Porotherm tvárnice. Zastřešení je řešeno nosníky POT a miako vložkami, vyvýšená část obřadní síně je zastřešena dřevěnými pultovými vazníky. Objekt je založen na betonových pasech, v místě sloupů pak na patkách.
|
|
Cesta k prvnímu pražskému krematoriu
Hlaváčová, Eva ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce Cesta k prvnímu pražskému krematoriu pojednává o všem, co předcházelo vybudování budovy prvního pražského krematoria, které je zároveň svou rozlohou i největší v Evropě. Cílem práce je představit realizaci projektu této stavby v kontextu doby a porovnání soutěžních architektonických návrhů. Práce se dále zaměřuje na vítězný návrh od Aloise Mezery a součástí je i podrobný popis interiéru a exteriéru. V práci také uvádím historické souvislosti, které se se stavbou krematoria pojí. Klíčová slova Krematorium, společnost, sekularizace, spalování žehem, architektura 20. století
|
|
Krematorium v Pardubicích
Kerdová, Lenka ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hnídková, Vendula (oponent)
Hlavní náplní práce je budova krematoria v Pardubicích od architekta Pavla Janáka, která je příkladem národního stylu či tzv. rondokubismu. První část je věnována teoretickým východiskům stylu, navazujícího na předválečný kubismus. V druhé části jsou doloženy dříve uvedené teoretické základy na soutěžních návrzích pardubického krematoria z roku 1919. Následný rozbor vybraných soutěžních projektů a snaha popsat Janákův vývoj od prvního návrhu až po výslednou podobou stavby tvoří hlavní přínos práce. Nechybí ani kapitola o proměně názorů na krematorium, doplněná o část věnující se samotné myšlence kremace, která má za cíl představit stavbu v širším dobovém sociálním kontextu. Klíčová slova krematorium, Pardubice, Pavel Janák, rondokubismus, národní styl, kremace
|
|
Lázně +
Helešic, David ; Kopec, Jakub (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
V protikladu k pocitům a atmosféře asociovaných s lázněmi stojí budova krematoria jako připomínka toho, že naše tělesnost je konečná a život pomíjivý. Tak jako je v lázeňských rituálech přítomný moment prožívání oproštěn od minulosti i budoucnosti v pohřební liturgii se naopak život člověka smrští do jediného časového bodu krátkého obřadu. Vědomí vymezeného času se stává měřítkem smysluplnosti našich rozhodnutí, činů i prožitků. Lze žít smysluplně nekonečný život?
|
| |