|
|
Pražská meziválečná architekturaněmecky mluvících architektů
Kerdová, Lenka ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent) ; Pavlíček, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se snaží komplexně zhodnotit pražskou meziválečnou architekturu německy mluvících architektů. Pracuje s metodologickým rámcem vystavěným na třech vzájemně se prostupujících či prolínajících vrstvách. První vrstva přibližuje socio-politicko- historicko-kulturní podmínky vzniku architektury v Praze. Prahu představuje jako hlavní centrum ČSR, specifikuje roli pražského magistrátu, přibližuje židovskou otázku, pražský bilingvismus a hlavní platformy pro německojazyčné architekty. Druhá vrstva dělí heterogenní skupinu německy mluvících architektů dle kulturních okruhů a specifika každého kulturního okruhu dokládá na několika případových studiích. Pro německý kulturní okruh byli vybráni architekti Rudolf Hildebrand, Adolf Foehr a Fritz Lehmann. V okruhu na pomezí českého a německého kulturního prostředí jsou představeni architekti vždy po dvojicích: Erwin Katona - Berthold Schwarz, Ernst Mühlstein/ Viktor Fürth - Otto a Karl Kohnovi a Rudolf Wels - Martin Reiner. Třetí vrstva práce se pokouší pražskou německou architekturu nahlédnout v širší perspektivě a zasazuje ji do evropského rámce německé architektury. Představena jsou města Hamburg, Frankfurt, Berlín, Mnichov, Vídeň, Bratislava a Budapešť. V následných průnicích a překryvech jednotlivých vrstev se vyjevují jistá specifika pražské...
|
|
|
Pozice pražských německy mluvících architektů v Praze mezi lety 1918-1940
Kerdová, Lenka ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Hlavním cílem práce je popsání a zhodnocení pozice německy mluvících architektů působících v Praze v období první Československé republiky. Po užším definování terminologie a dobového kontextu je v práci přistoupeno k základnímu rozdělení širší skupiny tzv. německy mluvících architektů na dva okruhy dle inklinace ke kulturnímu prostředí. V práci jsou doloženy důvody pro přiřazení k německému kulturnímu okruhu a k okruhu na pomezí českého a německého prostředí. Pozice německy mluvících architektů je definována skrze reference v dobových časopisech a literatuře, vzdělávací ústavy, spolkovou činnost a postavení stavebníků. Přínosem práce je reflexe postavení německy mluvících architektů v dochovaných vzpomínkách a periodikách.
|
|
|
Krematorium v Pardubicích
Kerdová, Lenka ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hnídková, Vendula (oponent)
Hlavní náplní práce je budova krematoria v Pardubicích od architekta Pavla Janáka, která je příkladem národního stylu či tzv. rondokubismu. První část je věnována teoretickým východiskům stylu, navazujícího na předválečný kubismus. V druhé části jsou doloženy dříve uvedené teoretické základy na soutěžních návrzích pardubického krematoria z roku 1919. Následný rozbor vybraných soutěžních projektů a snaha popsat Janákův vývoj od prvního návrhu až po výslednou podobou stavby tvoří hlavní přínos práce. Nechybí ani kapitola o proměně názorů na krematorium, doplněná o část věnující se samotné myšlence kremace, která má za cíl představit stavbu v širším dobovém sociálním kontextu. Klíčová slova krematorium, Pardubice, Pavel Janák, rondokubismus, národní styl, kremace
|
host ::
RSS.