|
|
Sympatie české veřejnosti k některým zemím – podzim 2023
Červenka, Jan
V rámci šetření realizovaného od konce září do začátku prosince 2023 předložilo CVVM svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.\n\nNejvíce sympatií získalo Slovensko, stejně jako v minulých letech. Na druhém místě je Rakousko, následované Polskem.\n\nNa konci žebříčku se umístily Ukrajina, Čína a Rusko.\n\nVe srovnání s minulým šetřením z konce roku 2021 došlo u všech zemí vyjma Polska ke zhoršení jejich hodnocení.
|
|
|
Globální sportovní akce: mechanismy jejich přidělování pořadatelským zemím
Mácová, Veronika ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá globální sportovní akcí - mistrovstvím světa ve fotbale. Téma práce je aktuální, jelikož se jedná o globální akci s dopadem nejen na sport. Mistrovství světa ve fotbale má vliv na ekonomiku i politické dění státu, který mistrovství světa pořádá. Cílem diplomové práce je určit faktory, které mají vliv na přidělení pořadatelství mistrovství světa ve fotbale a faktory, které vedou státy k tomu, že po projevení zájmu mistrovství světa ve fotbale pořádat si záměr rozmyslí a rozhodnou se o mistrovství světa ve fotbale dále neucházet. Diplomová práce vychází z analýz Paula Poasta, Wolfanga Maenniga a Christophera Vierhause, kteří se zabývali faktory ovlivňující přidělení pořadatelství olympijských her. Diplomová práce je kvantitativní analýzou, kdy je použita logistická regresivní analýza. Z výsledků regresivní analýzy vyplývá, že na přidělení pořadatelství mistrovství světa má vliv předchozí zkušenost státu s organizováním globální sportovní akce, velikost populace a průměrný růst HDP státu. Pokud se stát rozhodne vzdát se kandidatury pořadatele, roli hraje nízká populace státu a skutečnost, že HDP státu je do velké míry tvořen nerostným bohatstvím. V obou případech při rozhodování, kdo bude pořadatelem mistrovství světa ve fotbale nebo proč státy z kandidatury odstoupí,...
|
|
|
Občané o vztazích ČR s některými zeměmi – listopad/prosinec 2021
Hanzlová, Radka
V listopadu a prosinci roku 2021 položilo CVVM respondentům otázku, jak hodnotí vztahy ČR s některými zeměmi. Hodnocení vztahů k okolním státům CVVM srovnatelným způsobem sleduje již od roku 2000, od roku 2008 je výběr doplňován i o některé další státy významné v globálním kontextu. Jak už se zhruba od poloviny minulého desetiletí stalo dobrou tradicí, výrazně nejpříznivěji ze všech okolních, jakož i jiných zemí, jsou hodnoceny vzájemné vztahy České republiky se Slovenskem, kdy je jako dobré hodnotí 94 % dotázaných. V aktuálním výzkumu se k němu velmi výrazně přiblížilo Rakousko, u kterého pozitivní hodnocení dosahuje 91 %.Také u většiny dalších sledovaných zemí, které byly do aktuálního výzkumu zařazeny, převážilo kladné hodnocení jejich vzájemných vztahů s Českou republikou nad tím negativním, vyjma vztahů ČR s Čínou a Ruskem, u kterých naopak převážilo hodnocení negativní.
|
|
|
Sympatie české veřejnosti k některým zemím – listopad/prosinec 2021
Hanzlová, Radka
V rámci šetření realizovaného v listopadu a prosinci 2021 předložilo CVVM svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“. Nejvíce sympatií získalo Slovensko, stejně jako v minulých letech. Na druhém místě je Rakousko, následované Francií, Velkou Británií a Maďarskem. Na konci žebříčku se umístily Turecko, Rusko a Čína.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Komparace standardů Fair Trade organizací a jejich dopadů na producentská sdružení v rozvojových zemích
Hradecká, Zuzana ; Němečková, Tereza (vedoucí práce) ; Hejkrlík, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá srovnáváním různých typů standardů vybraných organizací a společností, zabývajících se udržitelným obchodem na úrovni fair trade, fair trade lite a etický obchod. Mezinárodní organizace, vytvářející standardy udržitelného obchodu, jsou zastoupeny organicemi Fairtrade Labelling Organisations International (FLO), The World Fair Trade Organisation (IFAT), Rainforest Alliance a UTZ Certified. Dále jsou do srovnání zařazeny interní standardy komerčních společností z Německa (Gepa, El Puente a Rapunzel), Rakouska (EZA) a USA (Starbucks). Stěžejní částí práce je popis a následné srovnání obsahové části standardů jednotlivých organizací/společností. V další části práce jsou srovnány krátkodobé dopady vybraných standardů na zapojené producenty z rozvojových zemí (dlouhodobé dopady zapojení není možné aktuálně porovnat, protože zatím není k dispozici dostatek dat).
|
host ::
RSS.