|
|
Slovesné konstrukce vyjadřující budoucnost ve finštině
Střížková, Dominika ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá čtyřmi verbálními perifrázemi, kterými lze ve finském jazyce vyjádřit budoucí čas. V některých větách mohou tyto perifráze nahradit obvyklé použití prézentu, což je užitečné především v případě, kdy by nebylo zřejmé, zda sloveso v prézentním tvaru referuje k přítomnosti, nebo k budoucnosti. V této studii jsem se nejprve zaměřila na způsob použití zkoumaných slovesných spojení v jazyce. Hledala jsem také odpověď na otázku, za jakých podmínek je možné tato spojení použít nebo co jejich použití limituje. Mimo to jsem využila i paralelní vícejazyčný korpus, abych zjistila, jak se použití futurálních slovesných spojení liší v překladovém jazyce, jinými slovy jak způsob vyjadřování budoucího času v jiných jazycích finštinu ovlivňuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Finské perfektum a jeho české překlady v paralelním korpusu
Sovová, Markéta ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Čermáková, Anna (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá způsoby překladu finského perfekta do češtiny. Finština disponuje třemi minulými časy, zatímco čeština jen jedním, a proto nemá přímý překladový protějšek perfekta. Teoretická část představuje systémy slovesných časů obou jazyků a popisuje významy a užití finského perfekta. V části věnované češtině je kladen důraz na verbální aspekt (vid), který značně rozšiřuje možnosti českých slovesných časů. Z paralelního korpusu InterCorp byl získán jazykový materiál pěti set vět, které obsahovaly finské perfektum a český překlad. Věty byly roztříděny na základě českého překladu podle slovesného času a aspektu. Následně byly vzorky analyzovány s ohledem na typ perfekta a užitá adverbiále.
|
|
|
Eurožargon v překladových textech vznikajících u institucí EU
Stolínová, Barbora ; Svoboda, Tomáš (vedoucí práce) ; Špirk, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce představuje definici konceptu eurožargonu, která je následně ověřena za pomoci využití korpusové analýzy. Hlavním cílem teoretické části práce bylo rozlišit mezi existujícími koncepty specifického jazyka překladů textů vznikajících u institucí EU a rysy tohoto jazyka přesně definovat. Dále byl kladen důraz na popis samotného procesu překladu, který je pro instituce EU také velmi specifický. Vybrané charakteristické jevy euročeštiny byly zkoumány na korpusech textů vznikajících v EU a srovnávány s referenčními korpusy českých mediálních textů z období před a po roce 2004.
|
|
|
Finská adverbia vyjadřující pozici a jejich český překlad
Bartůňková, Zuzana ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
Finská adverbia vyjadřující pozici a jejich český překlad Abstrakt (česky) Práce je korpusovou analýzou zabývající se možnostmi překladu vybrané skupiny finských adverbií do češtiny. Konkrétně se jedná se o příslovce zakončená na adverbiální sufixy - (i)ttAin, -(i)kkAin, -tUsten a -tUksin a vyjadřující pozici či polohu. Úvodní teoretická část práce podává popis finských adverbií, přičemž důraz na charakteristiku vybrané skupiny příslovcí je kladen především na poli sémantiky. Třetí kapitola věnovaná metodologii se nejprve věnuje výhodám i možným rizikům spojeným s využitím korpusového materiálu ve výzkumu překladu a následně popisuje některé specifické vlastnosti korpusových dat a možnosti jejich zpracování. Čtvrtá kapitola je věnována postupu pro získání a následné roztřídění materiálového vzorku z českého paralelního korpusu InterCorp. Analýze tohoto materiálu je věnována pátá kapitola, přičemž jejím hlavním výstupem je vytvoření typologie ekvivalentů založené na kombinaci slovnědruhového a syntaktického kritéria. Rozlišeny byly tři typy ekvivalentů: přímé adverbiální, lexikálně-strukturní a chybějící. Rozbor materiálu ukázal, že převládajícím způsobem překladu jsou ekvivalenty lexikálně-strukturní, přičemž jejich nejčastějším podtypem je transformace finského adverbia na českou předložkovou frázi.
|
host ::
RSS.