|
|
Výskyt starobylých výmladkových lesů v okolí Ketkovic
Zakuťanský, Miroslav
Tato práce se zabývala výskytem starobylých výmladkových lesů v okolí Ketkovic. Průzkum byl realizován v katastrech Rapotice, Sudice a Ketkovice. Terénním průzkumem byly zjištěny a zhodnoceny jak přírodní, tak historické prvky, ze kterých bylo následně vytvořeno souhrnné hodnocení lokality. Hodnocení mělo rozmezí A - významné starobylé výmladkové lesy, B - starobylé výmladkové lesy, C - nepravé kmenoviny a následně se za písmeno doplnilo číslo buď 1 (zastoupení stromů výmladkového původu na 100 % plochy), 2 (zastoupení stromů výmladkového původu nad 50 %) a 3 (zastoupení stromů výmladkového původu do 50 %). Pokud se tedy jedná o lokalitu s hodnocením A1, pak je nejhodnotnější, a pokud C3, tak je nejméně hodnotná. Také byly zaznamenány jednotlivé stromy nebo jejich menší skupiny, které měly výmladkový původ. Následnou prací byly výsledky převedeny do elektronické formy v podobě souhrnných tabulek a hlavně map vytvořených v programu ArcMap, ve kterých byly graficky rozlišeny lokality podle významnosti. Celkově se na celém území nacházelo 32 lokalit výmladkových lesů. Jejich plocha činila 46,14 ha. Většina se nacházela v katastru obce Ketkovice. V katastru Rapotic byly nalezeny pouze tři lokality. Všechny byly hodnoceny jako starobylé výmladkové lesy. V katastrálním území Sudic bylo nalezeno celkem 14 ploch výmladkových lesů. Dvě z nich byly označeny jako nepravé kmenoviny, deset jako starobylé výmladkové lesy a dvě jako významné starobylé výmladkové lesy. Podobně tomu bylo i v katastru Ketkovic, kde bylo nalezeno celkem 15 lokalit výmladkových lesů. Dvě z nich byly hodnoceny jako významné starobylé výmladkové lesy, šest jako starobylé výmladkové lesy a zbylých sedm jako nepravé kmenoviny.
|
|
|
Metody a postupy ochrany antropogenních objektů historické hospodářské činnosti člověka v lesích
Kadavý, Jan ; Sklenář, Karel ; Novák, Jakub ; Knott, Robert ; Kneifl, Michal
Metodika je zaměřena na využití informací identifikace, dokumentace a prezentace antropogenních objektů v terénu, reliktů historické hospodářské činnosti člověka v lesích. Tento druh informací je výsledkem propojení lesnictví spolu s památkovou péčí a archeologií. Za antropogenní objekty považujeme především staré cesty, lokality historické těžby surovin, objekty zpracování surovin, zaniklé vesnice, výskyt pařezin a další. Důvodem vzniku metodiky je obava ze ztráty (poškození) těchto objektů lesnickou hospodářskou činností umocněnou v současné době zpracováváním kůrovcové kalamity nebývalých rozměrů na podstatné části území ČR. Připustíme-li, že k poškozování objektů dochází, pak dochází i ke ztrátám na kulturním a historickém dědictví ČR. Ambicí metodiky je na problematiku upozornit. Cílem metodiky je popsat, jak antropogenní objekty, relikty historické hospodářské činnosti člověka v lesích, moderními postupy identifikovat a následně adekvátně chránit. Ústředním bodem řešení je návrh přenosu informací o výskytu těchto objektů v terénu k vlastníkům lesů formou lesních hospodářských plánů, příp. lesních hospodářských osnov a návrh postupů pro jejich adekvátní ochranu.
Plný text:  PDF
|
|
|
Procesy v lesní vegetaci termofytika v posledních desetiletích
Pospíšková, Marie ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Szabó, Péter (oponent)
Lesy termofytika, zvláště jejich bylinné patro, jsou významné z ochranářského i kulturního hlediska, protože představují ojedinělá společenstva dlouhodobě přímo i nepřímo ovlivňovaná člověkem. Od 19. století se způsob ovlivnění značně proměnil stejně jako celá společnost a vegetace na tuto změnu odpověděla změnou složení, diversity i prostorové struktury. Tato práce shrnuje nejdůležitější změny vegetace a hlavně procesy, které k nim vedly a jsou relevantní pro naše území. Protože podobný vývoj probíhá v celé Evropě, potažmo celé temperátní zóně, jsou zmíněny i odkazy na ostatní země, zvláště Velkou Británii, kde má historická ekologie bohatou tradici.
|
|
|
Comparison of drought effect on young coppiced and standard individuals of sessile oak
Stojanović, Marko ; Čater, M. ; Pokorný, Radek
Assimilation and photosynthetic efficiency (quantum yield) of young oaks were compared in coppice and standard sessile oak stands of comparable age (100-120 years) under different light intensity categories. Measurements of assimilation response were performed during three consecutive growing seasons (2012, 2013 and 2014). In every category 8 young oaks of generative origin and same number of coppice sprouts of different stool were measured. The quantum yield in optimal conditions in standards was highest in the category A of closed canopy, while in coppices in category C. During severe drought in 2013 the drop in efficiency of standards was evident in all categories, while in coppices no differences in efficiency were confirmed between optimal and drought stress, proving the advantage of young coppices over standards.
|
|
|
Procesy v lesní vegetaci termofytika v posledních desetiletích
Pospíšková, Marie ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Szabó, Péter (oponent)
Lesy termofytika, zvláště jejich bylinné patro, jsou významné z ochranářského i kulturního hlediska, protože představují ojedinělá společenstva dlouhodobě přímo i nepřímo ovlivňovaná člověkem. Od 19. století se způsob ovlivnění značně proměnil stejně jako celá společnost a vegetace na tuto změnu odpověděla změnou složení, diversity i prostorové struktury. Tato práce shrnuje nejdůležitější změny vegetace a hlavně procesy, které k nim vedly a jsou relevantní pro naše území. Protože podobný vývoj probíhá v celé Evropě, potažmo celé temperátní zóně, jsou zmíněny i odkazy na ostatní země, zvláště Velkou Británii, kde má historická ekologie bohatou tradici.
|
|
|
Společenstva xylofágního hmyzu v lužním lese: distribuce a hostitelská specificita
VODKA, Štěpán
Lesy středoevropské krajiny prošly během své historie mnoha změnami (od otevřeného porostu k zapojeným lesům), což způsobilo razantní úbytek jejich diverzity. Tato studie testuje mikrohabitatové preference xylofágního hmyzu metodou vychovávání hmyzu z exponovaných návnad a zabývá se vlivem lesního managementu na tento hmyz. První část práce (nepublikovaný rukopis)testuje 5 lesních stanovišť (podrost a koruna uvnitř lesa, podrost a koruna na okraji lesa, louka se solitérními duby) na dub žeroucí xylofágy. Výsledky jasně ukázaly, že druhově nejbohatší je podrost okraje lesa, tedy struktura podobná pařezině. Množství odumřelé dřevní hmoty nemělo žádný vliv. Druhá část pojednává vertikální stratifikaci a vlivu oslunění habitatu na xylofágy žeroucí na 8 druzích dřevin (Alnus glutinosa, Populus alba, P. x canadensis, Salix alba, Carpinus betulus, Quercus robur, Tilia cordata, Ulmus laevis). Výsledky ukazují, že společenstva hmyzu odráží evoluční historii hostitelské dřeviny a mají různé preference k vertikální srtatifikaci i oslunění u různých stromů. Nicméně mnoho xylofágů preferuje osluněné habitaty a zdržují se pouze na okrajích lesa. To ukazuje na potřeby změny k managementu lesů směrem k více prosvětleným porostům. Bezzásahový management se neukázal jako nejvhodnější řešení.
|
host ::
RSS.