|
|
Posttraumatický rozvoj po úmrtí blízké osoby v dospělosti a ve stáří
Finkousová, Andrea ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem posttraumatického rozvoje v dospělosti (40-60 let) a ve stáří (70 a více let) v důsledku úmrtí blízké osoby v příbuzenském vztahu v rámci dospívání, dospělosti a ve stáří. Cílem práce je zjistit, zda, jak a v jakých oblastech se vyskytuje posttraumatický rozvoj u osmnácti respondentů. Dále se jedná o porovnání výsledků s koncepty Tedeschiho a Calhouna, Janoff-Bulmanové, Josepha a Linleye, Hany Valentové a s výzkumem Finkousové. Teoretická část se věnuje popisu posttraumatického rozvoje, jeho definicím, modelům a činitelům, které ho ovlivňují, dále se také věnuje termínům souvisejícím s úmrtím blízké osoby. V rámci empirické části práce je využit kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaných rozhovorů s osmnácti respondenty a jejich následné obsahové analýzy s pomocí otevřeného kódování. Pomocí analýzy bylo zjištěno 7 hlavních oblastí posttraumatického rozvoje a jejich podoblastí: Vztahy (Rodina, Péče o druhé), Změna vztahu k sobě (Sebedůvěra, Důležitost zdraví, Osamostatnění), Hodnota života (Změna priorit, Vážení si života, Křehkost života), Jiný pohled na události denního života, Změna profesního směřování, Nové možnosti a Spirituální změna. V rámci výzkumu bylo zjištěno i několik proměnných, kterými jsou: sociální podpora, hledisko víry, uvědomění si...
|
|
|
Vyrovnávání se s úmrtím u seniorů
DĚDOVÁ, Marta
Práce se zabývá tématem seniorů a jejich vyrovnáváním se s úmrtím někoho blízkého. V teoretické části se nejprve zabývám vývojovým obdobím stáří, jeho projevy, potřebami, rolemi a kvalitou života. Dále popisuji truchlení a jeho vymezení, projevy, průběh, se kterým jsou spojeny fáze a úkoly truchlení. Také zde uvádím jeho formy, nekomplikované a komplikované truchlení, faktory, které je ovlivňují a reakce, které v jejich případech mohou nastat. Následně na to stáří s truchlením propojuji a uvádím rysy, které se zde projevují. Na závěr teoretické části zmiňuji poradenství pro pozůstalé. V praktické části uvádím výzkum, který porovnává poznatky z teoretické části s jeho výsledky. Výzkum je proveden pomocí narativní analýzy, jejíž metodikou je rozhovor s respondentkou, které před dvěma lety zemřel otec a je zde zaznamenán průběh jejího truchlení. Závěrem této části a celé práce je, že na základě výzkumu se teoretické poznatky s výsledky výzkumu shodují pouze částečně.
|
|
|
Posttraumatický rozvoj po úmrtí blízké osoby
Finkousová, Andrea ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem posttraumatického rozvoje v důsledku úmrtí blízké osoby. Zaměřuje se na mladé dospělé, kterým zemřel blízký příbuzný (rodič, prarodič), v rámci dospívání a dospělosti. Cílem práce je zjistit výskyt posttraumatického rozvoje u devíti mladých dospělých a zmapovat v jakých oblastech a jak se posttraumatický rozvoj projevuje. Dále porovnat výsledky s koncepty Tedeschiho a Calhouna, Janoff-Bulmanové a s modelem bitvy použitým v dizertační práci Hany Valentové. Teoretická část práce je věnována představení tématu úmrtí blízké osoby a popisu posttraumatického rozvoje, jeho definici, modelům a faktorům, které ho ovlivňují. V rámci empirické části práce je využito kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů s devíti respondenty a následné obsahové analýzy s využitím otevřeného kódování. Analýzou bylo zjištěno sedm hlavních oblastí posttraumatického rozvoje, jedná se o oblast vztahů, důvěry v překonání krizových situací, duchovního posunu, profesního směřování, změny vztahu k sobě, hodnoty života a nových možností. V rámci výzkumu se objevilo i několik důležitých proměnných, mezi které patří například sociální podpora, hledisko vlastní víry a téma uvědomění si vlastní konečnosti života/smrtelnosti. Klíčová slova posttraumatický rozvoj, trauma, smrt, mladý...
|
|
|
Prožívání ztráty dítěte
Světlíková, Zora ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Diplomová práce "Prožívání ztráty dítěte" se zabývá psychologickými aspekty adaptace na ztrátu dítěte. Jejím hlavním cílem je zmapovat podpůrné faktory, které této adaptaci napomáhají a zjistit, jak tato ztráta ovlivňuje samotného jedince a jeho další život. Teoretická část diplomové práce se zaměřuje na téma ztráty blízké osoby a blíže popisuje specifika ztráty dítěte. Autorka pomocí dostupné literatury mapuje proces truchlení a jeho projevy. Vymezuje proměnné, které adaptaci na ztrátu dítěte ovlivňují a zaměřuje se na souvislosti ztráty dítěte s komplikovaným truchlením. Zabývá se také dopady ztráty dítěte na jedince a případné možnosti intervence. Empirická část zjišťuje podpůrné aspekty, které přispívají ke zvládnutí této ztráty. Zároveň popisuje, jak tato ztráta život jedince ovlivňuje. Zaměřuje se také na potřeby pozůstalých rodičů. Výzkumné šetření sestává z deseti individuálních hloubkových rozhovorů se ženami, které prožily ztrátu dítěte. Tyto rozhovory jsou podrobeny kvalitativní analýze metodou IPA (Interpretativní fenomenologická analýza). Na základě výsledků kvalitativního šetření jsme identifikovali čtyři hlavní podpůrné aspekty v adaptaci na ztrátu dítěte - sociální oporu, vlastní aktivitu, odbornou pomoc a víru. Dále jsme zjistili, že ztráta dítěte přinesla do života jedinců i...
|
|
|
Prožívání ztráty dítěte
Světlíková, Zora ; Loneková, Katarína (oponent) ; Štětovská, Iva (oponent)
Rigorózní práce "Prožívání ztráty dítěte" se zabývá psychologickými aspekty adaptace na ztrátu dítěte. Jejím hlavním cílem je zmapovat podpůrné aspekty, které této adaptaci napomáhají, a aspekty, které jí naopak komplikují. Dalším cílem je zjistit, jak tato ztráta ovlivňuje jedince i jeho další život a popsat samotný proces ztráty dítěte. Teoretická část rigorózní práce se zaměřuje na téma ztráty blízké osoby a blíže popisuje specifika ztráty dítěte. Autorka pomocí dostupné literatury mapuje proces truchlení a jeho projevy. Vymezuje proměnné, které adaptaci na ztrátu dítěte ovlivňují, a zaměřuje se na souvislosti ztráty dítěte s komplikovaným truchlením. Zabývá se také dopady ztráty dítěte na jedince a případnými možnostmi intervence. Empirická část zjišťuje podpůrné aspekty, které přispívají ke zvládnutí této ztráty, a aspekty, které ji naopak znesnadňují. Zároveň mapuje samotný proces ztráty dítěte a její dopady na další život jedince. Zaměřuje se také na potřeby pozůstalých rodičů. Výzkumné šetření sestává z deseti individuálních hloubkových rozhovorů se ženami, které ztrátu dítěte prožily. Tyto rozhovory jsou podrobeny kvalitativní analýze metodou Interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Výzkumnou sondu doplňuje Škála přístupu k zármutku (AAG), jež znázorňuje míru vyrovnanosti se ztrátou....
|
host ::
RSS.