|
|
Sólová akordeonová literatura českých autorů vzniklá po roce 1960 a její pedagogické vyústění
Dlouhý, Radek ; Bezděk, Jiří (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent) ; Meisl, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá českými skladateli, kteří komponovali pro nástroj akordeon sólové skladby. Tyto skladatele řadí do jednotlivých skladatelských generací od autorů nejdříve narozených, až po ty nejmladší. Skladatelé jsou krátce představeni a u každého z nich jsou uvedeny skladby pro sólový akordeon, které napsali společně s charakteristikou jednotlivých skladeb a okolnostmi jejich vzniku. Dále disertační práce uvádí chronologický vývoj českých sólových akordeonových skladeb od jejich počátku až do současnosti. Zabývá se i výukou akordeonu v rámci českého školství. Velice důležitou součástí práce je vyhodnocení výzkumu - dotazníku adresovanému pedagogům akordeonu na českých konzervatořích, který provedl sondu do současné situace výuky tohoto nástroje a využití akordeonových skladeb ve výuce. Práce by měla být přínosem pro pedagogy akordeonu v České republice a měla by pomoci v jejich orientaci v původní akordeonové literatuře.
|
|
|
Compositions for Violin by Modern Greek and Cypriot Composers Solon Michaelides, Alkis Baltas and Andreas Argyrou
Chira, Kyriaki ; Kubátová, Gabriela (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá soudobou tvorbou vybraných kyperských skladatelů pro housle. Po celá staletí, od starověku až dodnes, byl Kypr pod vlivem mnoha zahraničních dobyvatelů, včetně Arabů, Benátčanů, Franků, Osmanů a Angličanů, kteří prošli Kyprem a zanechali stopy na kyperském kulturním životě. Domorodí obyvatelé, okupanti a neustále migrující populace z Evropy, Asie a Afriky vytvořili multikulturní prostředí, kde jazyky, náboženství a dogmata, etnické tradice, vzdělání a životní úroveň byly rozmanité, v neustálé interakci a transformaci. Je nutno zmínit současné násilné rozdělení na řeckou a tureckou část, které se stále nedaří překonat. Tento konflikt zanechal nesmazatelnou stopu v oblasti hudební tradice. Kyperský folklor se odráží i v tvorbě moderní skladatelské generace, kterou alespoň částečně práce přibližuje. Autorka předpokládá, že v České republice jde o nepříliš známou problematiku a věří, že se i její prací povědomí o kyperské hudbě zvýší. Diplomová práce představuje tři moderní skladatele z Kypru a Řecka - Solona Michaelidese (1905- 1979), Alkise Baltase (*1948) a Andreas Argyrou (*1957) a jejich skladby pro housle. Solona Michaelidese je možno považovat za otce zakladatele moderní vážné hudby na Kypru, který nejen že napsal významná díla, ale i se významně zasloužil o rozvoj hudebního...
|
|
|
Hanuš Bartoň jako skladatel, klavírista a hudební pedagog
Lochovský, Martin ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Autor této práce usiluje o vytvoření souhrnného portrétu současného českého skladatele a pedagoga Hanuše Bartoně se zaměřením na jeho skladatelskou, interpretační a pedagogickou činnost. Cílem práce je zjistit, ucelit a poskytnout informace, které mohou být dále využity jak pro svůj muzikologický potenciál, zejména při analýze vývoje české hudební tvorby konce 20. století a současnosti, tak pro svůj potenciál pedagogický (skladby pro děti a skladatelova pedagogická činnost). Práce je systematicky členěna do několika oblastí. Na začátku se věnuje životopisu samotného skladatele, poté se přesouvá k jeho dílu, které systematizuje a zároveň v něm hledá stylový vývoj a jeho tendence. Bartoňova tvorba je rozmanitá, má specifický a značně stylisticky syntetizující charakter odpovídající postmodernímu ideálu. Z větší části se jedná o díla instrumentální, avšak zahrnuje i díla hudebně dramatická, vokální, elektroakustická nebo hudbu scénickou a další. Tato díla jsou stručně popsána a je též uvedeno jejich provedení. Zahrnuta je i dostupnost relevantních materiálů v knihovnách. Velká pozornost je zde věnována i klavírním skladbám pro děti. Dále se práce přesouvá ke skladatelově interpretační činnosti v oblasti klavíru. Na závěr se řešitel věnuje Bartoňově pedagogické činnosti, v rámci které je přiblížen...
|
|
|
Analýza současných rockových časopisů v České republice
Bartlová, Natálie ; Turek, Pavel (vedoucí práce) ; Hroch, Miloš (oponent)
Bakalářská práce Analýza současných rockových časopisů v České republice zkoumá na příkladu časopisů Fakker, Headliner a Full Moon obsahové zastoupení domácí scény v poměru k zahraniční, a jak toto zastoupení ovlivňuje jejich úspěšnost na trhu z pohledu šéfredaktorů zmíněných časopisů. Průzkum je prováděn na číslech z roku 2018 formou obsahové kvantitativní analýzy (tvrdá data), kterou doplňují rozhovory s šéfredaktory vybraných časopisů (měkká data). V teoretické části je stručně načrtnuta historie hudebních časopisů v České republice před a po roce 1989. Poté jsou časopisy Fakker, Headliner a Full Moon představeny. V praktické části je vysvětlena metoda kvantitativní obsahové analýzy a způsob sběru dat. Metoda je uplatněna na třech náhodně vybraných číslech Fakkera, Full Moonu a Headlineru z roku 2018 a zaznamenána do kódovací knihy. Na obsahovou analýzu navazuje transkript rozhovorů s šéfredaktory časopisu Fakker (Petr "Ape" Adámek), Full Moon (Michal Pařízek) a Headliner ("Honza" Vedral). V závěru jsou shrnuty výsledky analýzy a obsahu rozhovorů. Práce objasňuje díky komplexnímu použití metod, jaký druh obsahu a rovněž financování představuje úspěšný model pro tištěný hudební časopis v dnešní době. Výsledky analýzy a závěr ukazují, že hypotéza, vycházející z teze bakalářské práce, která...
|
|
|
Ivan Kurz a jeho skladatelská a pedagogická činnost
Lochovský, Martin ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
Autor této práce se snaží o vytvoření souhrnného portrétu současného českého skladatele a pedagoga Ivana Kurze se zaměřením na jeho skladatelskou a pedagogickou činnost. Cílem práce je zjistit, ucelit a poskytnout informace, které by dále svou částí pomohly při analýze české hudební tvorby konce 20. století a současnosti jak pro účely vědecké, tak pro účely didaktické. Mimoto vyzdvihne Ivana Kurze jako významnou osobnost moderní a současné české hudební scény. Práce se na začátku věnuje životopisu Ivana Kurze, dále se pak přesouvá k jeho dílu. Jeho skladatelská tvorba, která se stylově vyznačuje též postmoderním ideálem syntézy hudebních vyjadřovacích prostředků, zahrnuje především náměty duchovní a filozofické. Kurzova skladatelská činnost je bohatá a obsahuje celou řadu děl, např. symfonie, orchestrální skladby, sbory, kantáty, oratoria, komorní skladby, sonáty, melodram a další. Tyto jsou stručně popsány a je rovněž uvedeno jejich provedení a dostupné materiály v knihovnách. Práce též zmiňuje Kurzovu důležitou práci v oblasti filmové a scénické hudby v rámci jeho kooperace s význačnými českými režiséry. Z pedagogického hlediska tato práce stručně rozebírá díla pro zobcovou flétnu a dětské sbory, které mají souvislost s hudebním rozvojem dětí. Závěrečná část práce je věnována Kurzově pedagogické...
|
|
|
Sólová akordeonová literatura českých autorů vzniklá po roce 1960 a její pedagogické vyústění
Dlouhý, Radek ; Bezděk, Jiří (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent) ; Meisl, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá českými skladateli, kteří komponovali pro nástroj akordeon sólové skladby. Tyto skladatele řadí do jednotlivých skladatelských generací od autorů nejdříve narozených, až po ty nejmladší. Skladatelé jsou krátce představeni a u každého z nich jsou uvedeny skladby pro sólový akordeon, které napsali společně s charakteristikou jednotlivých skladeb a okolnostmi jejich vzniku. Dále disertační práce uvádí chronologický vývoj českých sólových akordeonových skladeb od jejich počátku až do současnosti. Zabývá se i výukou akordeonu v rámci českého školství. Velice důležitou součástí práce je vyhodnocení výzkumu - dotazníku adresovanému pedagogům akordeonu na českých konzervatořích, který provedl sondu do současné situace výuky tohoto nástroje a využití akordeonových skladeb ve výuce. Práce by měla být přínosem pro pedagogy akordeonu v České republice a měla by pomoci v jejich orientaci v původní akordeonové literatuře.
|
|
|
Moravské národní písně ze sbírky Františka Sušila a jejich uchopení současnými hudebními interprety
NĚMEČKOVÁ, Petra
Lidová či národní píseň je součástí národní historie i historie samotného českého jazyka její zaznamenávání a následné zhudebňování ji udržuje stále v podvědomí, aby nebyla zapomenuta. Takové písně byly v době svého vzniku, v porovnání se současnou moderní hudební scénou, jedinečné, unikátní a sdílené celou společností. Po úvodním přiblížení datace a kontextu sběratelů Sušilovy doby je přiblížena tvorba hudebníků pracujících na podkladě jeho sběrů v průsečíku doby od vydání sbírky až do poloviny 20. století. Hlavním předmětem zkoumání je názor současných hudebních interpretů, pracujících s národní písní, sesbíranou především F. Sušilem, na styl, smysl a účelnost propagace této tematiky.
|
host ::
RSS.