|
|
Pohled odborné veřejnosti na dětské domovy a pěstounskou péči
VOBORNÍKOVÁ, Barbora
Práce se zabývá vhodností dětských domovů a pěstounské péče. Tu posuzuje na základě jejich schopností naplňovat psychické potřeby dětí a mladistvých. Dále se věnuje tomu, jak tyto dvě formy náhradní péče mohou ovlivňovat psychický vývoj svých svěřenců. V první polovině práce je popsán dětský domov a pěstounská péče, jejich historický vývoj až po současnou podobu v naší zemi. Dále je charakterizován pojem rodina a rodičovství, její možné podoby v minulosti a současnosti. V práci jsou charakterizovány potřeby dětí a mladistvých, dále také specifika jednotlivých vývojových fází v dětství a dospívání. V druhé části práce je posuzována vhodnost dětských domovů a pěstounské péče, a to na základě názorů autorů odborných publikací a názorů odborné veřejnosti. Na závěr je část práce věnována tomu, jak k této problematice přistupují elektronická massmédia. Jaký pohled tímto zprostředkovávají laické společnosti. Hlavním zjištěním diplomové práce je, že tyto tři skupiny převážně upřednostňují pěstounskou péči před dětským domovem. Především z důvodu skutečného rodinného prostředí, které může na rozdíl od dětského domova dítěti poskytnout. Přesto si tyto skupiny uvědomují potřebnost dětských domovů, které mohou být v některých případech vhodnější alternativou biologické rodiny.
|
|
|
Náhradní rodinná péče - Význam a přínos pěstounské výchovy
Válečková, Pavla ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato práce je zaměřena na vyhodnocení a ověření kritérií úspěšnosti pěstounské péče na základě vlastní zkušenosti. Postihuje celkový trend vývoje dítěte v kontextu rodiny a širší společnosti. Nosným tématem této studie je především přiblížení významu a předností pěstounské péče, čili objasnění tolik diskutované otázky problematiky výchovy dětí v prostředí náhradní rodiny z hlediska celospolečenského měřítka. Pro dosažení požadovaného výsledku zde byly použity nejen vlastní poznatky a zkušenosti, které jsou zpracovány v jednotlivých kasuistikách, ale též závěry z odborných vyšetření pedagogicko-psychologické poradny a speciálně-pedagogického centra. Diplomová práce byla zpracována na základě osobního dlouholetého pozorování a studia chování dětí v pěstounské péči, která se uskutečňovala a uskutečňuje přímo v rodině autorky diplomové práce. Celkem byl použit vzorek 8 dětí, které postupem času byly přijaty do rodiny autorky, přičemž se jednalo jak o děti různého pohlaví, různého etnického původu, různého zdravotního stavu a v neposlední řadě i o jednotlivce i sourozenecké skupiny. U všech těchto dětí bylo možné přímo v praxi sledovat jejich vývoj a pokroky, které činily od přijetí do pěstounské rodiny až do současnosti, kdy některé již vzhledem k věku rodiny opustily a jiné v rodině i nadále...
|
|
| |
|
|
Transformace systému náhradní rodinné péče v ČR
Müllerová, Tamara ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
NÁZEV: Transformace systému náhradní rodinné péče v ČR AUTOR: Tamara Müllerová VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jaroslava Hanušová, Ph.D. ABSTRAKT: Bakalářská práce je zaměřena na současné legislativní změny v oblasti ústavní péče. V úvodu je popsána rodina, její význam, funkce, postavení v dnešní společnosti a příčiny poruch jejího fungování a poruchy samotné v souvislosti s potřebami dítěte. Navazující kapitola se věnuje současným formám ústavní a ochranné výchovy v České republice, obsahuje rozdělení na náhradní rodinnou péči, náhradní výchovnou péči a popisuje jednotlivé typy. Další část je zaměřena na hlavní nedostatky systému ústavní péče a důvody, které přiměly Českou republiky celý systém změnit, především kvůli kritice ze zahraničí. Na to navazuje kapitola o transformaci systému ústavní péče, která pojednává o již přijatých změnách, na kterých se podílela ministerstva (MŠMT, MPSV, MV), řada odborníků a zástupci nestátních neziskových organizací. Je zde i zmíněn, jakým způsobem se ke změnám vyjadřovala odborná i laická veřejnost. Praktická část je zaměřena na porovnání názorů mezi veřejností, odbornou veřejností a rodinou, která má dítě v pěstounské péči v konfrontaci s návrhem, který připravil parlament České republiky. Cílem praktické části je zjistit, jaká je povědomost laické veřejnosti o změnách a o...
|
|
|
Náhradní rodinná péče - Význam a přínos pěstounské výchovy
Válečková, Pavla ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato práce je zaměřena na vyhodnocení a ověření kritérií úspěšnosti pěstounské péče na základě vlastní zkušenosti. Postihuje celkový trend vývoje dítěte v kontextu rodiny a širší společnosti. Nosným tématem této studie je především přiblížení významu a předností pěstounské péče, čili objasnění tolik diskutované otázky problematiky výchovy dětí v prostředí náhradní rodiny z hlediska celospolečenského měřítka. Pro dosažení požadovaného výsledku zde byly použity nejen vlastní poznatky a zkušenosti, které jsou zpracovány v jednotlivých kasuistikách, ale též závěry z odborných vyšetření pedagogicko-psychologické poradny a speciálně-pedagogického centra. Diplomová práce byla zpracována na základě osobního dlouholetého pozorování a studia chování dětí v pěstounské péči, která se uskutečňovala a uskutečňuje přímo v rodině autorky diplomové práce. Celkem byl použit vzorek 8 dětí, které postupem času byly přijaty do rodiny autorky, přičemž se jednalo jak o děti různého pohlaví, různého etnického původu, různého zdravotního stavu a v neposlední řadě i o jednotlivce i sourozenecké skupiny. U všech těchto dětí bylo možné přímo v praxi sledovat jejich vývoj a pokroky, které činily od přijetí do pěstounské rodiny až do současnosti, kdy některé již vzhledem k věku rodiny opustily a jiné v rodině i nadále...
|
|
|
Příprava klientů s nařízenou ústavní výchovou na odchod ze zařízení
VOŠAHLÍKOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá přípravou klientů s nařízenou ústavní výchovou na odchod ze zařízení. Charakterizuje zařízení pro výkon ústavní výchovy v České republice, popisuje historii a současnost Výchovného ústavu, střediska výchovné péče, střední školy a školní jídelny Černovice. Další kapitola seznamuje s nařízením a průběhem ústavní výchovy, od přijetí klienta do zařízení po jeho odchod. Poslední kapitola práce se zaměřuje na konkrétní oblasti života, na které je třeba děti při přípravě na odchod ze zařízení připravit a pomoci jim tak v bezproblémovém přechodu z ústavu do samostatného života obecně, následují informace o práci s dětmi s nařízenou ústavní výchovou v konkrétním výchovném zařízení se zaměřením na přípravu na odchod do samostatného života.
|
|
|
Zaměstnanost klientů/tek Domu na půl cesty
BOČANOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se nazývá Zaměstnanost klientů/tek Domu na půl cesty. Teoretická část je členěna na tři oblasti, které se zabývají popisem služby Domy na půl cesty, charakteristikou uživatelů této služby, prostředím, ze kterého přichází, a možnostmi hledání zaměstnání. Praktická část je zaměřena na samotný výzkum, použitou metodiku, výsledky a diskuzi. Domy na půl cesty se orientují na mladé lidi do 26 let, kteří po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě na osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež. Dále na osoby, které jsou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby a v neposlední řadě na mladistvé, kteří se ocitli v nepříznivé životní situaci, kterou nejsou schopni vyřešit vlastními silami. Domy na půl cesty poskytují klientům finančně zvýhodněné ubytování, poradenství a snaží se přechod do neústavního prostředí co nejvíce usnadnit. Při začleňování do společnosti se tito lidé setkávají s mnoha problémy, hledání zaměstnání patří mezi jeden z nich. Vlivem ústavní výchovy postrádají pracovní návyky, bývají psychicky labilní a mají problémy s navazováním nových vztahů. Celkové situaci nepřispívá ani současný stav nabídky volných pracovních míst, který je velice omezený. Cílem této práce bylo zmapovat situaci klientů a klientek Domu na půl cesty na trhu práce a odpovědět na výzkumnou otázku, s jakými problémy se tito mladí lidé na trhu práce setkávají. Pro získání potřebných dat jsem zvolila kvalitativní výzkum. Jako metodu jsem použila dotazování s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru a metodu analýzy dokumentů s využitím techniky obsahové analýzy dat. Výzkumné šetření jsem vedla s dvanácti respondenty, se čtyřmi sociálními pracovníky Domů na půl cesty a osmi klienty a klientkami těchto zařízení. Pět z nich bylo nezaměstnaných. Tři respondenti do Domu na půl cesty přišli z výchovného ústavu a ostatní z dětského domova. Dva respondenti měli základní vzdělání, pět respondentů střední vzdělání s výučním listem a jedna respondentka dosáhla středního vzdělání s maturitou. Výstupem výzkumného šetření je zjištění, že situace klientů a klientek Domů na půl cesty na trhu práce je v současné době nepříznivá. Při hledání zaměstnání respondenti využívají internet, inzerci pracovních nabídek v periodikách, osobní kontaktování firem, známé a agentury práce. Pokud jsou nezaměstnaní, mají povinnost být evidováni na Úřadu práce České republiky. Respondenti z řad sociálních pracovníků uvedli, že problémy, se kterými se klienti setkávají, jsou absence pracovních návyků, labilní psychika a nízké komunikační dovednosti klientů, problém se začleňováním do pracovního kolektivu, řešení konfliktních situací se spolupracovníky a vysoká očekávání platového ohodnocení. Respondenti z řad klientů uvedli jako své problémy na trhu práce zejména vysoké požadavky zaměstnavatelů na vzdělání a praxi v daném odvětví a dále komplikace se sestavením strukturovaného životopisu a sepsáním motivačního dopisu. Dva respondenti viděli problém ve své příslušnosti k romské národnosti a jako důvod své nezaměstnanosti uvedli diskriminaci okolní společností. Ani jeden z respondentů se zatím nesetkal se stigmatizací ze strany okolní společnosti z důvodu své ústavní minulosti. Dle mého názoru je podnětné poukazovat na zařízení typu Domy na půl cesty a problematiku mladých lidí, kteří se snaží po odchodu z ústavního zařízení integrovat do běžné společnosti, neboť je důležité, aby se toto téma dostalo co nejvíce do povědomí široké veřejnosti. Tato práce může v praxi posloužit jako studijní materiál pro studenty sociálně právních oborů a sociálním pracovníkům Domu na půl cesty jako zpětná vazba.
|
|
|
Dětský domov a jeho úloha při řešení sociální situace dítěte
JANEČKOVÁ, Jana
Dětský domov je zařízení, kde jsou děti, jejichž rodiče se o ně nemůžou, neumějí či nechtějí postarat. Poskytuje péči jejímž cílem je zabezpečit dítěti vše potřebné pro jeho dobrý vývoj, a to v prostředí, které se snaží, co nejvíce přiblížit rodinnému. Děti jsou do dětského domova umisťovány hlavně na základě rozhodnutí soudu. Sociální situace dítěte je v kontextu práce chápána jako situace a okolnosti, kdy je nutné poskytnout dítěti ochranu nebo pomoc na základě zákona o sociálně-právní ochraně dětí, zejména taková situace, která vede k nařízení ústavní výchovy. Cílem práce bylo blíže zmapovat jakou úlohu hraje dětský domov při řešení sociální situace dítěte. Data byla získána v rámci kvantitativního výzkumu, jehož cílem je ověření či vyvrácení stanovených hypotéz. Pro sběr dat byla zvolena metoda dotazování, technika rozhovoru. V rámci výzkumné části byly stanoveny 3 hypotézy.
|
host ::
RSS.