|
|
Dějiny baletu Národního divadla v létech 1930-1951
Routková, Kateřina ; Bendová, Eva (oponent)
Rigorózní práce se zabývá vlivem politických události 20. století na balet Národního divadla. Zkoumané období je vytyčeno lety 1930-1951. Práce sleduje předválečnou situaci dvou baletních vedoucích Jelizavety Nikolské a Josefa Joe Jenčíka, vzestup a pád německého nacionalismu, s tancem spjatou kariéru Emanuela Famíry, poválečné Československo, nástup komunismu, temná padesátá léta a působení Saši Machova. Výzkum baletních specifik je lemován dobovými okolnostmi. Charakter doby je dále znázorňován na osudech vedoucích souboru (či jeho sólistech), na vybraném repertoáru a recenzích, která jednotlivá díla hodnotila. Nejedná se tedy o chronologický výčet aktivit souboru baletu Národního divadla, ale o analýzu vlivu dobové politické situace a snahu o zasazení této často opomíjené složky Národního divadla do historického kontextu.
|
|
|
Smrt Jana Masaryka v dobovém tisku
Šatná, Barbora ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce Smrt Jana Masaryka v dobovém tisku se zabývá tím, jak vybraná média informovala o osobě a smrti Jana Masaryka v období od 25. února do 31. března 1948. Konkrétně se jedná o deníky Rudé právo a Svobodné noviny (známé jako Lidové noviny). Nejprve se ale zabývá osobou a důležitými událostmi v životě Jana Masaryka. Následně představuje stručnou historii obou deníků. Vzápětí se věnuje analýze článků v obou periodicích. Zkoumané texty by se daly rozdělit do dvou období, tím prvním je doba před Masarykovou smrtí, druhým dny po jeho smrti. Milníkem je tedy středa 10. března 1948, která se ale v tisku projevila až ve čtvrtek 11. března. V prvním období se deníky Janu Masarykovi příliš nevěnovaly. Psaly o něm jen zřídka, většinou v souvislosti se vznikem nové vlády, jejímž členem se stal. V druhém období množství textů, ve kterých bylo zmíněno jeho jméno, podstatně roste. Nejčastějším tématem byl Masarykův pohřeb, nejprve jeho organizace, následně jeho průběh a Masarykův rozhovor pro francouzský deník L'ordre, ze kterého oba deníky velice často citovaly. V Československu se jedná o přelomovou dobu, kdy nekomunističtí ministři podávají demisi a Klement Gottwald začíná sestavovat vládu, ve které mají komunisté převahu. Komunisté mají v té době pod kontrolou i vydávání tištěných médií. Ve...
|
|
|
Občané o osobnostech, obdobích a událostech česko-slovenské historie od vzniku ČSR po současnost – březen 2018
Červenka, Jan
V tomto roce uplyne 100 let od vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918. Zároveň v tomto roce uplyne 50 let od událostí tzv. Pražského jara roku 1968, již prošlo 70. výročí únorového převratu z roku 1948 a připomeneme si i 80 let od podpisu tzv. Mnichovské dohody z roku 1938. V souvislosti s těmito „osmičkovými“ výročími vznikla myšlenka realizovat v České republice a zároveň i na Slovensku šetření, které by se zabývalo tím, jak občané nahlížejí na tyto historické události a na jejich klíčové aktéry a jak vnímají a hodnotí různé události a epochy historického vývoje našich nyní již dvou samostatných zemí od počátku 20. století do současnosti. CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo blok otázek na toto téma všem dotázaným v rámci svého březnového šetření, tato zpráva obsahuje základní výsledky za Českou republiku.
|
|
|
Paasikiviho "strašná léta" 1944-1948: J. K. Paasikivi a hrozba sovětizace Finska
Volák, Jiří ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Skálová, Barbora (oponent)
Paasikiviho "strašná léta" 1944-1948 Jiří Volák Abstrakt Finsko se po druhé světové válce nestalo sovětským satelitem, ačkoliv k tomu mělo mnohé předpoklady - bylo poraženým státem a muselo plnit tvrdé podmínky příměří včetně územních ztrát a vysokých reparací ve prospěch Sovětského svazu. Práce na komparativním základě přibližuje vnitropolitické kořeny, které vedly k jedinečnému mezinárodněpolitickému postavení Finska v rámci prvních let studené války. Hlavním úkolem je pomocí sekundárních i primárních zdrojů postihnout, jakou roli pro překvapující "finskou cestu" hrála osobnost premiéra a pozdějšího prezidenta Juho Kusti Paasikiviho. Z jakých názorových bodů vycházel? Byla jeho pozice srovnatelná s Edvardem Benešem v Československu? Podle závěrů práce se Paasikivi významně zasloužil o udržení finské demokracie. Úloha, jakou měly v krizové první polovině osmačtyřicátého roku zprávy o komunistickém převratu v Československu, není opomenuta. Strach ze změny režimu prostupoval finskou společnost a dotvářel pozadí k jednání o Smlouvě o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Finskem a Sovětským svazem (YYA-sopimus). Její ratifikací byl položen právní základ finsko-sovětských vztahů na dalších čtyřicet let a tzv. "léta nebezpečí", jak také nejisté období let 1944-1948 nazývá finská historiografie, se...
|
host ::
RSS.