Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.04 vteřin. 
První vlaštovka: Model komunitního a solidárního bydlení perspektivou commons
Malá, Andrea ; Novotná, Hedvika (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
V této diplomové práci bylo cílem představit nový model komunitního a solidárního bydlení na příkladu sociálního družstva První vlaštovka, které tento model bydlení praktikuje jako první v České republice. Data nezbytná pro tento účel byla získána formou kvalitativního výzkumu založeného zejména na metodě polostrukturovaných rozhovorů. Ty byly vedeny s jednotlivými členy výše zmíněného družstva. Rozhovory byly doplněny zúčastněným pozorováním a daty ze zdrojů nezávislých na výzkumu. Práce se soustředí několik aspektů tohoto modelu. Na představení základních principů, na kterých celý model stojí. Dále pak na to, jak jednotliví aktéři vnímají téma bydlení, jakým způsobem organizují svou práci pro družstvo a jaká pravidla si pro tento účel vytvořili. Následně bylo představeno, jakým způsobem dochází k propojení družstva s jeho okolím a jaké jsou možnosti, limity a realizace (re)produkce samotného modelu. K interpretaci získaných dat bylo zvoleno teoretické východisko commons. To zde bylo vnímáno jako jistá perspektiva, pomocí níž lze nahlížet různé věci jako sdílené. V této práci pak posloužilo k zasazení konkrétních získaných dat do širších konceptuálních rámců. Klíčová slova Komunitní bydlení, commons, bydlení jako commons, krize bydlení
SocialMaps Manifesto
Škobrtal, Petr ; Leitgeb, Šimon (oponent) ; Kubíková, Zuzana (vedoucí práce)
V posledních dvou dekádách byla s dokonalou přesností vytvořena digitální kopie světa, která je bezprecedentním počinem třetí moderny a fascinující je i rychlost jejího vzniku. Denně se jí procházíme a jsme její součástí, aniž bychom se zamýšleli nad její existencí, podstatou a nejasným transakčním vztahem. Nejrůznější mapové služby a aplikace jsme se naučili vnímat jako samozřejmou inovaci. Jako pouhý fragment kvanta funkcionalit našich zařízení. Kalkulačka, budík, mail, mapy. Digitální kopii světa ale nebylo snadné vytvořit. A její tvorba byla jistě i nákladná. Přesto je nám bez jakýchkoliv zábran předkládána k užívání. Centrální motivací společností, které vytvořily tento virtuální prostor — v němž se pomyslně odehrávají dramata lidství — je totiž jeho nepřetržité a pečlivé sledování. Naše chování, pohyb a interakce jsou onou kýženou kompenzací. Tyto aktivity jsou neustále analyzovány a interpretovány v data, s nimiž lze obchodovat. Ztráta soukromí je daní, kterou platíme. Nejasný transakční vztah byl zpečetěn, aniž bychom znali jeho přesné podmínky a důsledky; a korporace, které je formulují, se dravě vyvazují z legislativně-právního rámce. Mapové aplikace, které jsou dnes nejvýznamnějším produktem kartografie, se proto stávají plíživou hegemonií redukující svět do několika málo kategorií, jejichž primárním imperativem je zisk. Mnoho z nich užívá mapu jako platformu, do níž jsou zasazována místa, která jsou prostým odrazem kapitalistické percepce světa. Obchody, hotely, bary, restaurace, podniky. Takové mapy manipulují náš pohled na svět tím, jak jej vykreslují a co nám limitovaně předkládají. A naši konformitou nevědomky těmto praktikám přitakáváme a napomáháme udržovat jejich status quo. Můžeme se sice snadno rozhodnout, že dané digitální mapové služby a aplikace nebudeme již používat, jsou však jen symbolickým vrcholem ambiciózního projektu sledování našeho soukromí. Mapy jsou beznadějně vtaženy do spletité sítě technologických gigantů, softwaru a internetu věcí. Jsou zbaveny svého vlivu a bezmezného potenciálu, aby sloužili jedinému účelu. Je proto nutné hledat východiska pro změnu paradigmatu ovlivňujícího podobu, podstatu a funkci digitálních webových map. Některá nabízí právě tento manifest.
Vznik a vývoj komplexu plzeňské radnice
Šimková, Martina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Předmětem bakalářské práce je umělecko-historický vývoj komplexu plzeňské radnice. Ústřední částí tohoto komplexu je renesanční budova vystavěná na objednávku městské rady v roce 1555 italským stavitelem Giovannim de Staziou v místech staršího radního, tzv. Velkého domu. Týž stavitel vybudoval pro soukromé účely pravou polovinu tzv. Císařského domu (č. p. 290), který je dnes rovněž součástí radničního komplexu. Císařský dům je dílem Giovanni Maria Filippiho, který jej roku 1609 vytvořil spojením dvou samostatných domů. Architektura plzeňské renesance je vynikajícím příkladem "české renesance". Užité architektonické formy navazují jednak na soudobé projevy renesance v českém prostředí, především však reflektují podněty italské renesance. V letech 1902-1910 byla plzeňská radnice v neorenesančním stylu rekonstruována Janem Koulou.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.