|
|
paper.dropbox.com/doc/Rethinking-Rethinking-Maps--BAOXySgVBU~pOeli7wIUnCo~Ag-X3LtGE1DXor1EjqbYNsvj
Škobrtal, Petr ; Leitgeb, Šimon (oponent) ; Kubíková, Zuzana (vedoucí práce)
Kniha Rethinking Maps shrnuje poznatky výzkumníků, podle nichž je mapa — její struktura a formální vzhled plný symbolů, kategorií a vysvětlivek opírajících se o obor kartografie — uměle vytvářený sociální konstrukt. Způsob, jímž mapy čteme, je určující pro vnímání prostoru, který nás obklopuje. Pokud se chceme geograficky vztáhnout k určitému místu, převádíme jeho lokalitu a trasu, kterou je k cíli potřeba urazit, do určitého měřítka. Když říkáme, že „něco je tam,“ popisujeme prostor, jehož identitu definuje pouze pečlivě strukturovaný grafický symbol v přesně specifikovaném gridu a měřítku. Denis Wood v této souvislosti podotýká, že mapy nefungují pouze jako odraz neutrální reality. Svět je na nich zaznamenáván z určitého úhlu pohledu a kromě toho, že jsou to nástroje komunikace, mohou sloužit také jako nástroje moci. V kontextu dnešní doby to znamená například to, že většinu lokálních služeb — jež mnoho aplikací pracující s mapovými podklady nabízí — definují zájmy jejich autorů, placená reklama daných podniků nebo zájmy korporací, jimž aplikace patří. Cílem bakalářské práce je tvorba mapové aplikace, jež se pokouší vyvíjet přístup, který by tyto principy mohl zčásti redefinovat. Formální zobrazování se od podobných aplikací, nabízejících internetové mapové služby, zásadně neliší, funguje ale jinak v přístupu k uživateli a pokouší se modifikovat službu navigace tak, aby v konečném stavu utvářeli obsah mapy a její charakter pouze samotní uživatelé. Snahou je tak proces mapování přeměnit v sociální aktivitu, u které user experience nekončí přímočarým sledováním zvýrazněné trajektorie, cestu neurčuje nejsnadnější a nejrychlejší překonání trasy od startu k cíli. Validace daných lokací je generována na základě poznatků uživatelů a aplikace propojuje trasy do okruhů, skrze něž se dá k daným místům vztahovat v jejich společném geografickém, historickém nebo společenském kontextu formujícím identitu jednotlivých lokalit — místa nedefinuje rudě zvýrazněná trasa, nýbrž různé formy obsahu, který generují samotní uživatelé. Cílem je vytvořit nástroj, jenž by v ideálním případě pomohl formovat komunitu, která svět jenom nekonzumuje, ale taky prožívá a pokouší se ho mapovat jinak, než počtem hvězdiček nebo mírou kyselosti kávy.
|
|
|
SocialMaps Manifesto
Škobrtal, Petr ; Leitgeb, Šimon (oponent) ; Kubíková, Zuzana (vedoucí práce)
V posledních dvou dekádách byla s dokonalou přesností vytvořena digitální kopie světa, která je bezprecedentním počinem třetí moderny a fascinující je i rychlost jejího vzniku. Denně se jí procházíme a jsme její součástí, aniž bychom se zamýšleli nad její existencí, podstatou a nejasným transakčním vztahem. Nejrůznější mapové služby a aplikace jsme se naučili vnímat jako samozřejmou inovaci. Jako pouhý fragment kvanta funkcionalit našich zařízení. Kalkulačka, budík, mail, mapy. Digitální kopii světa ale nebylo snadné vytvořit. A její tvorba byla jistě i nákladná. Přesto je nám bez jakýchkoliv zábran předkládána k užívání. Centrální motivací společností, které vytvořily tento virtuální prostor — v němž se pomyslně odehrávají dramata lidství — je totiž jeho nepřetržité a pečlivé sledování. Naše chování, pohyb a interakce jsou onou kýženou kompenzací. Tyto aktivity jsou neustále analyzovány a interpretovány v data, s nimiž lze obchodovat. Ztráta soukromí je daní, kterou platíme. Nejasný transakční vztah byl zpečetěn, aniž bychom znali jeho přesné podmínky a důsledky; a korporace, které je formulují, se dravě vyvazují z legislativně-právního rámce. Mapové aplikace, které jsou dnes nejvýznamnějším produktem kartografie, se proto stávají plíživou hegemonií redukující svět do několika málo kategorií, jejichž primárním imperativem je zisk. Mnoho z nich užívá mapu jako platformu, do níž jsou zasazována místa, která jsou prostým odrazem kapitalistické percepce světa. Obchody, hotely, bary, restaurace, podniky. Takové mapy manipulují náš pohled na svět tím, jak jej vykreslují a co nám limitovaně předkládají. A naši konformitou nevědomky těmto praktikám přitakáváme a napomáháme udržovat jejich status quo. Můžeme se sice snadno rozhodnout, že dané digitální mapové služby a aplikace nebudeme již používat, jsou však jen symbolickým vrcholem ambiciózního projektu sledování našeho soukromí. Mapy jsou beznadějně vtaženy do spletité sítě technologických gigantů, softwaru a internetu věcí. Jsou zbaveny svého vlivu a bezmezného potenciálu, aby sloužili jedinému účelu. Je proto nutné hledat východiska pro změnu paradigmatu ovlivňujícího podobu, podstatu a funkci digitálních webových map. Některá nabízí právě tento manifest.
|
|
|
paper.dropbox.com/doc/Rethinking-Rethinking-Maps--BAOXySgVBU~pOeli7wIUnCo~Ag-X3LtGE1DXor1EjqbYNsvj
Škobrtal, Petr ; Leitgeb, Šimon (oponent) ; Kubíková, Zuzana (vedoucí práce)
Kniha Rethinking Maps shrnuje poznatky výzkumníků, podle nichž je mapa — její struktura a formální vzhled plný symbolů, kategorií a vysvětlivek opírajících se o obor kartografie — uměle vytvářený sociální konstrukt. Způsob, jímž mapy čteme, je určující pro vnímání prostoru, který nás obklopuje. Pokud se chceme geograficky vztáhnout k určitému místu, převádíme jeho lokalitu a trasu, kterou je k cíli potřeba urazit, do určitého měřítka. Když říkáme, že „něco je tam,“ popisujeme prostor, jehož identitu definuje pouze pečlivě strukturovaný grafický symbol v přesně specifikovaném gridu a měřítku. Denis Wood v této souvislosti podotýká, že mapy nefungují pouze jako odraz neutrální reality. Svět je na nich zaznamenáván z určitého úhlu pohledu a kromě toho, že jsou to nástroje komunikace, mohou sloužit také jako nástroje moci. V kontextu dnešní doby to znamená například to, že většinu lokálních služeb — jež mnoho aplikací pracující s mapovými podklady nabízí — definují zájmy jejich autorů, placená reklama daných podniků nebo zájmy korporací, jimž aplikace patří. Cílem bakalářské práce je tvorba mapové aplikace, jež se pokouší vyvíjet přístup, který by tyto principy mohl zčásti redefinovat. Formální zobrazování se od podobných aplikací, nabízejících internetové mapové služby, zásadně neliší, funguje ale jinak v přístupu k uživateli a pokouší se modifikovat službu navigace tak, aby v konečném stavu utvářeli obsah mapy a její charakter pouze samotní uživatelé. Snahou je tak proces mapování přeměnit v sociální aktivitu, u které user experience nekončí přímočarým sledováním zvýrazněné trajektorie, cestu neurčuje nejsnadnější a nejrychlejší překonání trasy od startu k cíli. Validace daných lokací je generována na základě poznatků uživatelů a aplikace propojuje trasy do okruhů, skrze něž se dá k daným místům vztahovat v jejich společném geografickém, historickém nebo společenském kontextu formujícím identitu jednotlivých lokalit — místa nedefinuje rudě zvýrazněná trasa, nýbrž různé formy obsahu, který generují samotní uživatelé. Cílem je vytvořit nástroj, jenž by v ideálním případě pomohl formovat komunitu, která svět jenom nekonzumuje, ale taky prožívá a pokouší se ho mapovat jinak, než počtem hvězdiček nebo mírou kyselosti kávy.
|
host ::
RSS.