|
|
Kognitivní strategie v genderově netradičních úlohách
Malá, Petra ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Pohádka je jedním ze socializačních faktorů, který může v dítěti podporovat genderově stereotypní vnímání světa. Dívkám a chlapcům jsou v ní prezentovány ženské a mužské postavy v genderových rolích. Čímž umožňují dětem budovat svojí identitu, kde jedna ze součástí je také identita genderová. U předškolních dětí vyvolává pohádka pochybnosti, když neodpovídá schématům, které si v minulosti osvojili. V tu chvíli používají individuální strategie, díky kterým příběh poznávají a mohou tak pohádku asimilovat do své představy světa a řádu, na základě kterého funguje. Obvykle předškolní děti nepřijímají postavy, které nevykazují znaky příslušné jejich genderové roli. Upřednostňují postavy, které jsou typicky mužské - aktivní a statečné, nebo typicky ženské - pasivní a krásné. Tradiční pohádky tedy nenabízí stejné možnosti prožívání příběhu pro všechny pohlaví. Cílem mého kvalitativního výzkumu bylo zkoumat rozdíly ve vnímání dívek a chlapců u genderově standardní a gendrově nestandardní pohádky. S dětmi jsem vedla strukturovaný rozhovor o tom jak pohádku vnímají a co jim říká. Tato data jsem následně analyzovala a porovnala s poznatky z teoretické části. Genderově netradiční pohádky se u dětí nesetkávají s úspěchem, protože zobrazují alternativní a nové možnosti prožívání příběhu. Pokud mají být genderově...
|
|
|
Kognitivní strategie v genderově netradičních úlohách
Malá, Petra ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Pohádka je jedním ze socializačních faktorů, který může v dítěti podporovat genderově stereotypní vnímání světa. Dívkám a chlapcům jsou v ní prezentovány ženské a mužské postavy v genderových rolích. Čímž umožňují dětem budovat svojí identitu, kde jedna ze součástí je také identita genderová. U předškolních dětí vyvolává pohádka pochybnosti, když neodpovídá schématům, které si v minulosti osvojili. V tu chvíli používají individuální strategie, díky kterým příběh poznávají a mohou tak pohádku asimilovat do své představy světa a řádu, na základě kterého funguje. Obvykle předškolní děti nepřijímají postavy, které nevykazují znaky příslušné jejich genderové roli. Upřednostňují postavy, které jsou typicky mužské - aktivní a statečné, nebo typicky ženské - pasivní a krásné. Tradiční pohádky tedy nenabízí stejné možnosti prožívání příběhu pro všechny pohlaví. Cílem mého kvalitativního výzkumu bylo zkoumat rozdíly ve vnímání dívek a chlapců u genderově standardní a gendrově nestandardní pohádky. S dětmi jsem vedla strukturovaný rozhovor o tom jak pohádku vnímají a co jim říká. Tato data jsem následně analyzovala a porovnala s poznatky z teoretické části. Genderově netradiční pohádky se u dětí nesetkávají s úspěchem, protože zobrazují alternativní a nové možnosti prožívání příběhu. Pokud mají být genderově...
|
host ::
RSS.