|
| |
|
|
Cirkadiánní hodiny v mozku a jejich funkce
Miklasová, Veronika ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Kubová, Hana (oponent)
V mozku se nachází centrum řídící cirkadiánní rytmy, jehož funkci u savců zastávají suprachiasmatická jádra hypothalamu (SCN). Mimo těchto jader se v mozku nachází i další struktury, které se na celkové koordinaci cirkadiánních rytmů významně podílejí. Většina důležitých jader leží v hypothalamu a je neuronálně propojená se SCN. Tyto oblasti se podílejí na řízení základních fyziologických funkcí jako termoregulace, příjem potravy, spánek, bdění, hormonální sekrece a řízení lokomoční aktivity. Mimo hypothalamus se v mozku nachází další hodiny, které mají funkci dle místa svého uložení, např. hodiny v limbickém systému časově řídí kognitivní funkce. Hodiny uložené v čichových lalocích a v retině jsou autonomní a zcela nezávislé na centrálních hodinách v SCN. Tato práce se zaměřuje především na shrnutí údajů o extra-SCN oscilátorech v mozku a jejich úloze při regulaci různých fyziologických funkcí. Klíčová slova: hodinové geny, cirkadiánní hodiny, mozek
|
|
|
Cirkadiánní systém sítnice
Kozel, Tomáš ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Moravcová, Simona (oponent)
Většina organismů se v průběhu evoluce přizpůsobila dennímu 24hodinovému rytmu. Tento, tzv. cirkadiánní, rytmus jsou organismy schopny dodržovat i v podmínkách, kde nemají přístup ke světelnému ani jinému synchronizátoru. Hlavní orgán řídící cirkadiánní rytmus je lokalizován v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu a dlouhou dobu byl považován za jediný autonomní cirkadiánní oscilátor, na jehož funkci závisí rytmicita procesů v tělních buňkách a tkáních. Nové výzkumy ovšem tuto hypotézu zpochybnily a ukázaly existenci lokálních cirkadiánních hodin nezávislých na SCN. Jedním z těchto autonomních oscilátorů je i cirkadiánní systém v retině. Tato bakalářská práce shrnuje vědecké poznatky o funkci savčího retinálního cirkadiánního oscilátoru, především se zaměřuje na nové výzkumy v oblasti jeho lokalizace, propojení s hlavním cirkadiánním oscilátorem v SCN a jeho vlivu na retinální fyziologii.
|
|
|
Cirkadiánní systém a paměť
Skálová, Kateřina ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Houdek, Pavel (oponent)
Cirkadiánní systém je součástí všech živých organismů, řídí správné načasování jejich fyziologických funkcí a chování. Podstatu tvoří molekulární mechanismus propojených transkripčně-translačních zpětnovazebných smyček hodinových genů a jejich proteinových produktů. Řídící strukturou tohoto systému jsou u savců suprachiasmatická jádra hypotalamu. Paměť, jedna z nejdůležitějších schopností organismu, vytvářet a uchovávat poznatky, je s cirkadiánním systémem také spjata. Paměť i cirkadiánní systém umožňují přizpůsobení měnícím se podmínkám okolí. Ve strukturách mozku, podílejících se na zprostředkování paměti, jako hipokampus, amygdala a bazální ganglia, byla detekována exprese hodinových genů. Oscilace těchto hodinových genů ovlivňují utváření i vyvolávání paměťových stop. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o vzájemném vztahu mezi pamětí a cirkadiánním systémem. Klíčová slova: cirkadiánní systém, paměť, hodinové geny, suprachiasmatické jádro, hipokampus
|
|
|
Internal communication within the circadian system and its significance for our health
Honzlová, Petra ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Moravcová, Simona (oponent)
Savčí cirkadiánní cyklus je generovaný hierarchicky organizovaným systémem vnitřních rytmických oscilací v expresi hodinových genů (Clock, Bmal1, Per, Cry, Rev-Erb, etc.), které se nachází v téměř každé živé buňce našeho těla. Hlavní pacemaker se nachází v suprachiasmatickém jádře (SCN) v hypothalamu. V závislosti na jeho synchronizaci s vnějšími světelnými a nesvětelnými stimuly SCN generuje signál pro synchronizaci periferních hodin. Synchronizace periferních hodin je zprostředkována nervovou nebo hormonální (glukokortikoidy, melatonin) dráhou, regulací tělesné teploty nebo příjmu potravy a ovlivňuje mnoho fyziologických procesů. Desynchronizace centrálních a periferních hodin může být příčinou či projevem zhoršených zdravotních podmínek. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Cirkadiánní systém v čichových lalocích
Kyclerová, Hana ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Polidarová, Lenka (oponent)
Savčí cirkadiánní systém je složený z hlavního cirkadiánního pacemakeru uloženého v suprachiasmatických jádrech hypotalamu a z periferních cirkadiánních oscilátorů. Cirkadiánní rytmy jsou výsledkem molekulárního mechanismu propojených transkripčně-translačních zpětnovazebných smyček, který je vlastností každého cirkadiánního oscilátoru. Periferní oscilátory v ostatních částech mozku a v orgánech jsou řízeny signály ze suprachiasmatických jader. Existují však některé struktury, které jsou schopny pracovat autonomně, nezávisle na hlavním cirkadiánním oscilátoru. Nejznámější takový oscilátor je v savčí sítnici oka. Cirkadiánní oscilátor v sítnici reguluje mimo jiné lokální rytmickou syntézu melatoninu, pH sítnice nebo životaschopnost fotoreceptorů. V poslední době se objevují práce, které prokazují existenci nezávislého cirkadiánního oscilátoru také v čichových lalocích savců. Cirkadiánní oscilátor v čichových lalocích například řídí čichovou citlivost během dne. Práce zabývající se vývojem savčího cirkadiánního systému ukázaly, že cirkadiánní oscilátor v čichových lalocích dozrává dříve než hlavní cirkadiánní pacemaker a v období časného vývoje zastupuje jeho funkci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Synchronizace perifernich cirkadiannich hodin během ontogeneze
Paušlyová, Lucia ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Cirkadiánní systém je důležitým koordinátorem fyziologických funkcí savčího organismu. Jeho základními stavebními prvky jsou buněčné oscilátory nacházející se jak v suprachiasmatických jádrech hypotalamu (SCN), která reprezentují centrální oscilátor, tak napříč všemi buňkami periferních tkání, představujících periferní oscilátory. Periferní oscilátory, obdobně jako ty centrální, generují cirkadiánní oscilace na úrovni exprese tzv. hodinových genů a jejich proteinů. Oscilace v expresi hodinových genů mají na úrovni periferních hodin autonomní charakter, ale pro zajištění robustní rytmické exprese je potřebná jejich vzájemná synchronizace. Hlavním synchronizátorem pro periferní hodiny jsou rytmické signály vysílané z SCN, včetně těch, které souvisejí s rytmem v příjmu potravy. Poruchy na úrovni exprese hodinových genů a také rozporné synchronizační signály, můžou vyústit v různé patofyziologické projevy. Vhodným modelem pro výzkum spojitostí mezi narušením cirkadiánního systému a postupným rozvojem hypertenze a metabolických onemocnění u savců představují sontánně hypertenzní potkani (SHR). V řadě prací byly prokázány odlišnosti v rytmické expresi hodinových genů u tohoto kmene ve srovnání s normotenzními skupinami Wistar/Wistar-Kyoto. Cílem této práce je poskytnout vhled do vývoje rytmické exprese...
|
|
|
Cirkadiánní hodiny během ontogeneze
Olejníková, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Cirkadiánní systém umožňuje organismům adaptovat se na periodicky se měnící podmínky na Zemi. U savců se skládá z centrálního pacemakeru v suprachismatických jádrech (SCN) hypotalamu a dalších oscilátorů, které se nacházejí v jiných částech mozku a v periferních orgánech a tkáních. Ontogenetický vývoj cirkadiánního systému probíhá postupně a největší změny prodělává během pozdně embryonálního a raně postnatálního vývoje. Pro jeho správnou funkci není důležitý pouze morfologický vývoj jeho jednotlivých součástí, ale také vývoj jejich synchronizace jak s vnějším prostředím, tak mezi sebou navzájem. SCN začíná vykazovat oscilace v expresi hodinových genů už před narozením, ale vzhledem k nepřítomnosti detekovatelných hladin jejich proteinových produktů, je schopnost SCN generovat tyto oscilace in vivo před narozením stále diskutována. Po narození jsou již hladiny těchto proteinů prokazatelné a rytmy v expresi hodinových genů dosahují úrovně dospělého organismu v době ukončení synaptogeneze v SCN. Pro vývoj cirkadiánních oscilací není přítomnost funkčního cirkadiánního systému matky bezpodmínečně nutná, protože na SCN mláďat má pouze synchronizační vliv a cirkadiánní oscilace se vyvíjejí i u mláďat arytmických matek. Ostatní oscilátory v těle se vyvíjejí se zpožděním vzhledem k SCN. Jejich ontogeneze je...
|
|
|
Úloha glukokortikoidů v cirkadiánním systému
Tejkal, Karel ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Glukokortikoidy jsou savčí hormony steroidní povahy sekretované z nadledvin. Jejich hladina v organismu se vyznačuje denním rytmem rytmem s maximem na počátku aktivní periody organismu a minimem na jejím konci. Glukokortikoidy ovlivňují množství pochodů organismu a jejich sekrece je přesně regulována. Tato regulace je závislá mimo jiné na cirkadiánním systému, který dále pomocí glukokortikoidů seřizuje periferní tkáně organismu indukováním rytmické genové exprese. Mechanismus účinku glukokortikoidů na hodinový systém savců však doposud nebyl přesně definován, především co se týká rozdílného vlivu glukokortikoidů na genovou expresi v jednotlivých tkáních a dynamiky obsazení glukokortikoidních receptorů (GR). Tato práce se zabývá vlivem absence glukokortikoidní signalizace vyvolané pomocí adrenalektomie na expresi hodinových genů v centrálních hodinách suprachiasmatických jader a v periferních hodinách v hipokampu a distálním kolonu. Efekt adrenalektomie na genovou expresi vybraných genů v hipokampu je dále porovnán s efektem omezení doby příjmu potravy, který taktéž ovlivňuje hladinu kortikoidů v těle. Další experimenty byly zaměřeny na zjištění vlivu změn aktivity GR na expresi vybraných genů pomocí syntetického antagonisty GR in vitro. Výsledky získané těmito experimenty potvrzují existenci...
|
|
|
Cirkadiánní rytmy mouchy domácí (\kur{Musca domestica})
BAZALOVÁ, Olga
V této práci byla studována exprese pěti hodinových genů (cwo, pdp 1{$\varepsilon$}, ck 1{$\varepsilon$}, ck 2{$\beta$} and pdh) v mouše domácí (Musca domestica). Dále byl studován vliv teploty na expresi těchto pěti genů a dalších dvou genů (per a tim). Také byl studován vliv teploty na pohybovou aktivitu mouchy domácí.
|
host ::
RSS.