|
|
Personalizace polských politických stran po roce 2005
Harzer, Filip ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Cílem diplomové práce "Personalizace polských politických stran po roce 2005" je prozkoumat proces personalizace ve vybraných polských politických stranách v období mezi parlamentními volbami 2005 a parlamentními volbami 2015, a odpovědět na otázku, zda se po roce 2005 personalizace stran zvyšovala. Práce vychází z nejznámějších teorií personalizace politiky a předpokladů polských autorů. Personalizace je zkoumána zejména na institucionální úrovni. V teoretické části práce jsou představeny přístupy výzkumu personalizace a vymezeny jsou hlavní pojmy: personalizace, prezidencializace i celebritizace. Představeny jsou rovněž hlavní personalizované projekty v Polsku v letech 1989-2005. V empirické části práce věnované výzkumu polské politiky je analyzována úroveň a vývoj procesu personalizace uvnitř strany a vně strany. Cílem práce není rozšířit teoretické koncepty personalizace politiky, nýbrž obohatit výzkum polské politiky po roce 2005.
|
|
|
Polská veřejná diplomacie a její proměny
Straka, Daniel ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato diplomová práce je případovou studií zabývající se polskou veřejnou diplomacií jako nástrojem zahraniční politiky a jejími proměnami mezi roky 2005 a 2019. Uplatňování veřejné diplomacie je v polském případě ovlivněno dvěma zásadními faktory - velikostí státu, respektive jeho vlivu, a geografickým umístěním, které je spojeno s určitými společenskými, politickými a ekonomickými charakteristikami souvisejícími s historií země. Cílem práce je zjistit, na čem je polská diplomacie založena, jakým způsoben se v průběhu let proměnila a co to vypovídá o veřejné diplomacii jako nástroji zahraniční politiky státu a jejím možném ovlivnění domácími politickými aktéry. Mezi dvěma hlavními politickými stranami, které se od roku 2005 střídají u vlády, existuje výrazná štěpná linie a jejich preference v domácí i zahraniční politice se značně liší. Na základě výstupů polské veřejné diplomacie ve čtyřech oblastech - nation branding, kulturní diplomacii, historické diplomacii a užívaných komunikačních kanálech - a organizačním rámci je analyzováno propojení veřejné diplomacie a zahraniční politiky Polska a také strategie veřejné diplomacie s přihlédnutím ke střídání vládních stran.
|
|
|
Personalizace polských politických stran po roce 2005
Harzer, Filip ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Cílem diplomové práce "Personalizace polských politických stran po roce 2005" je prozkoumat proces personalizace ve vybraných polských politických stranách v období mezi parlamentními volbami 2005 a parlamentními volbami 2015, a odpovědět na otázku, zda se po roce 2005 personalizace stran zvyšovala. Práce vychází z nejznámějších teorií personalizace politiky a předpokladů polských autorů. Personalizace je zkoumána zejména na institucionální úrovni. V teoretické části práce jsou představeny přístupy výzkumu personalizace a vymezeny jsou hlavní pojmy: personalizace, prezidencializace i celebritizace. Představeny jsou rovněž hlavní personalizované projekty v Polsku v letech 1989-2005. V empirické části práce věnované výzkumu polské politiky je analyzována úroveň a vývoj procesu personalizace uvnitř strany a vně strany. Cílem práce není rozšířit teoretické koncepty personalizace politiky, nýbrž obohatit výzkum polské politiky po roce 2005.
|
|
|
The platform of civic participation in Czech and Slovak Republic
Slováčková, Jasmin ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Bakalárska práca "Platforma občianskej participácie v Českej a Slovenskej republike" sa zaoberá úrovňou komunikácie a participácie medzi občanmi a politickými stranami, ktorá je dostupná širšiemu okruhu verejnosti. Zameriava sa a porovnáva pôsobnosť dvoch sociálno- demokratických strán ČSSD a SMER-SD na svojich internetových stránkach od roku 2006 do súčasnosti. Najskôr sa práca zameriava na chápanie platforiem občianskej participácie ako predmetu politickej participácie a skúma do akej miery je sympatizácia so stranou jej súčasťou. Neskôr je priblížený koncept občianskej a politickej kultúry Almonda a Verbu, ktorý je skúmaný práve v úzko definovanom priestore v rámci občianskej spoločnosti medzi politickými stranami a obyvateľstvom. Práca odhaľuje tendencie strán v Českej republike a na Slovensku vytvárať platformy ako internetové základne, ktorá prepájajú úroveň členov politických strán a úroveň ich voličov a porovnáva jej efektivitu v Českej a Slovenskej republike. Mapuje tvorbu jej obsahu z hľadiska komunikačných participačných a marketingových nástrojov a odhaľuje motivácie, trendy a zámery aktivít ČSSD a SMER-SD v rámci pôsobenia na webe. Práca odhaľuje mieru zapojenia sympatizantov v strane a prostredníctvom štúdia politickej kultúry sa snaží predostrieť potenciál, ktorý pre stranu...
|
|
|
Ideologická polarizace polské politiky po Smolensku
Harzer, Filip ; Koubek, Jiří (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat vliv smolenské letecké katastrofy na polskou politiku. Na základě rozboru vnitropolitického vývoje a proměny politického jazyka relevantních aktérů práce identifikuje zdroje polarizace polské politiky po roce 2010. Teoretickým rámcem práce je Zaryckého pokus o syntézu Rokkanovy a Lipsetovy teorie štěpení s Kitscheltovým pojetím politických konfliktů. Stěžejní částí práce je analýza politického jazyka aktérů vybraných událostí v období od dubna 2010 do podzimu 2011. Klíčová slova Polarizace, štěpení, centrum, periferie, Smolensk, Polsko, Občanská platforma, Právo a spravedlnost, Kaczyński, Tusk
|
host ::
RSS.