|
|
Projektová výuka jako cesta k rozvoji občanských kompetencí u žáků na 1. stupni ZŠ
Lerchová, Karolína ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá popsáním a argumentováním podmínek, za nichž žáci iniciují vlastní posun v rámci projektové výuky. Ta svou komplexností dovoluje žákům se efektivně zapojit do vlastního vzdělávání a posouvat jejich vlastní kompetence, především ty občanské, stejně jako sociální a personální. První část diplomové práce popisuje projektovou výuku jako celek, včetně její definice, jednotlivých druhů, výhod a nevýhod. Poté následuje právní ukotvení projektové výuky a kurikulární dokumenty, kterých se projektová výuka týká. Věnuje se rovněž tématu žáka a jehocestyza vzděláním.Dále navazuje část diplomové práce popisující jednotlivé fáze tvorby projektu, včetně motivace, přípravy i kritérií hodnocení. Druhá, praktická část, se zaměřuje na akční výzkum. Nejprve si pokládá výzkumné otázky výzkumu a formuluje cíl. Stejně tak stanovuje vhodné metody, díky kterým získá relevantní data. Výzkum je rozdělen do tří po sobě jdoucích fází. Nejprve proběhne rozhovor s respondenty před zahájením projektu. V průběhu aktivního zpracování projektu dochází k pozorování a záznamu dat do předem připraveného záznamového archu. Navazuje pak rozhovor po dokončení projektu. Z výzkumu vyplývá, že pokud je žákům dána důvěra v jejich schopnosti a jsou dlouhodobě vedeni ke skupinové práci, lze jejich občanské kompetence...
|
|
|
Srovnání vybraných aspektů politické kultury v ČR a SRN
Gawrecká, Daniela ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním vybraných témat politické kultury mezi studenty z České republiky a Spolkové republiky Německo. K tomuto účelu bylo provedeno dotazníkové šetření, které tato práce analyzuje a jeho výsledky prezentuje. Výzkumu se zúčastnilo 108 českých studentů Univerzity Karlovy v Praze a 102 německých studentů Brémské univerzity. Výzkum se zabýval udávanou mírou jejich volební i nevolební participace, stranickými preferencemi, ať již na škále pravice-levice nebo podpory konkrétní strany, mírou diskusí o politice a sledováním politického zpravodajství, vlastenectvím a postojem k evropské integraci, občanské společnosti a přímé demokracii. Také sledoval míru politického odcizení a znechucení politikou, důvěru v média a efektivitu státního aparátu a v neposlední řadě míru znalostí o politice mezi českými a německými respondenty. Jednotlivé orientace se sledovaly především podle státní příslušnosti respondenta a také podle pohlaví v celém souboru a v určitých případech také zvlášť mezi českými a zvlášť mezi německými respondenty. Tam, kde to bylo účelné, došlo také ke srovnání podle studijního oboru dotazovaných. Většina respondentů z obou zemí má jasně definovanou vazbu k politickému systému a ke svému místu v něm, což se projevilo např. ve vysoké míře volební účasti, ochotou...
|
host ::
RSS.