|
| |
|
|
Metabolismus železa a mědi u jednobuněčných mořských řas rodu Ostreococcus
Pilátová, Jana ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Falteisek, Lukáš (oponent)
Nejmenší volně žijící eukaryot Ostreococcus tauri a jeho příbuzné druhy a ekotypy jsou vynikajícími modelovými organismy pro studium příjmu železa. Tato otázka má velký ekologický přesah s odkazem na život mořského fytoplanktonu v oceánských pouštích a dalších oblastech moří, s limitací železem, popř. také zdroji mědi, jejíž metabolismus je s železem zřejmě úzce spjat. Našimi pokusy jsme simulovali podmínky oceánů s limitujícími koncentracemi iontů železa a mědi a jako kontrolu jsme zvolili podmínky dostačující. Růst buněk se lišil zejména v závislosti na zdrojích železa, kdy bez jeho limitace rostly dvakrát i třikrát rychleji. Výjimkou byl O. lucimarinus, u nějž se limitace železem vůbec neprojevila. Zřejmě je velmi dobře adaptován na své přirozené prostředí otevřeného oceánu s vysokým osvitem a vyšší mírou limitace živinami v porovnání s ostatními ekotypy. Po druhém týdnu kultivace s přesazením do media se shodnými podmínkami jsme také prokázali vliv dostupnosti iontů mědi na růst řas, opět s výjimkou O. lucimarinus. Na koncentraci iontů železa také pozitivně závisí obsah hemu b a chlorofylu a a b, bez signifikantního vlivu dostupnosti iontů mědi. Na tyto látky úzce spjaté s fotosyntézou má vliv také cirkadiánní rytmus, kdy přes den jejich koncentrace narůstají a v noci opět klesají, tento efekt...
|
|
|
Cirkadiánní regulace spánku během ontogeneze člověka
Grieblová, Adéla ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Soták, Matúš (oponent)
Cirkadiánní systém se vyvinul jako systém umožňující přizpůsobit se periodicky se měnícím podmínkám na Zemi. U savců, a tedy i u člověka, je cirkadiánní systém složen z centrálního a periferních oscilátorů generujících cirkadiánní rytmus. Jedním z nejvýraznějších procesů s cir- kadiánním rytmem je cyklus spánku a bdění. Spánek je regulován součinností cirkadiánního a homeostatického procesu. Cirkadiánní regulace spánku se během ontogeneze člověka mění. Změny se týkají hlavně chronotypu, tedy diurnálních preferencí k době spánku a aktivity v ur- čitou denní dobu. V prvních letech života je typický ranní chronotyp. Koncem první dekády života se cirkadiánní fáze začíná opožd'ovat a během adolescence dosahuje maximálního zpož- dění. V dospělosti se preference znovu mění směrem k rannímu chronotypu a ve stáří dosahují extrémního ranního choronotypu. Změny v cirkadiánní regulaci spánku během ontogeneze jsou v některých obdobích života závislé také na pohlaví. 1
|
|
|
Uloha mikroRNA v regulaci cirkadiánních rytmů a při tumorigenezi
Balounová, Kateřina ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
MicroRNA (miRNA) jsou ~22nt dlouhé jednořetězcové RNA vyskytující se napříč všemi skupinami organismů, kde pomocí regulace exprese proteinů ovlivňují biochemické, fyziologické i behaviorální dráhy. Regulace exprese proteinů probíhá prostřednictvím umlčení jejich mRNA jedním ze dvou procesů, translační represí nebo degradací mRNA. Změna exprese miRNA může vést k narušení miRNA- dependentní dráhy a následně k různým patofyziologickým stavům jako jsou kardiovaskulární onemocnění, rakovina či neurologické poruchy. V rakovině může miRNA působit jako onkogen i tumor- supresor a v různých typech rakoviny a tkáních zastávat různé role. V kolorektálním karcinomu miRNA pozitivně či negativně zasahuje do regulace signalizačních drah ovlivňujících klíčové procesy vývoje rakoviny jako proliferaci, buněčný cyklus, apoptózu, buněčnou invazi i metastázování. Cirkadiánní hodiny u savců synchronizují procesy v těle organismu pomocí transkripčně-translačních zpětných vazeb. MiRNA nejen regulují hladiny klíčových hodinových genů a jejich kofaktorů, ale zároveň řada miRNA má cirkadiánně řízenou expresi. Narušení cirkadiánního rytmu proto zvyšuje riziko rakoviny mimo jiné přes cirkadiánní změnu exprese microRNA. Hlavním cílem mojí práce bylo identifikovat miRNA regulující jak tumorigenezi, tak cirkadiánní rytmy. V textu uvádím...
|
|
|
Cirkadiánní rytmus parathormonu a kostní remodelace: implikace pro léčbu osteoporózy teriparatidem (parathormon [1-34])
Rašková, Mária ; Zikán, Vít (vedoucí práce) ; Žofková, Ivana (oponent) ; Perlík, František (oponent)
Cirkadiánní rytmus parathormonu (PTH) je dobře dokumentován, ale jeho fyziologická úloha není zcela objasněna. U zdravých osob sledují biochemické markery kostní remodelace podobný cirkadiánní rytmus jako PTH s nočním vzestupem kostní resorpce a novotvorby. Ztráta diurnální variability PTH byla pozorována nejen u pacientů s primární hyperparatyreózou, ale také u pacientek s postmenopauzální osteoporózou. Kontinuálně zvýšené koncentrace PTH vedou k nadměrné stimulaci kostní resorpce, naproti tomu intermitentní podávání PTH má u pacientů s osteoporózou silný osteoanabolický účinek. Zatím nebylo zkoumáno, zdali senzitivita skeletu vůči působení exogenního PTH závisí také na denní době jeho aplikace. Cílem naší práce bylo ověřit hypotézu, že aplikace teriparatidu (TPTD, lidského rekombinantního PTH [1-34]) v různou denní dobu ovlivňuje fyziologický cirkadiánní rytmus kostní remodelace a také denzitu kostního minerálu (BMD) při dlouhodobé léčbě TPTD. Do první studie bylo zařazeno 14 žen s postmenopauzální osteoporózou léčených TPTD v dávce 20 μg denně, aplikovaným subkutánně buď ráno před snídaní (~ v 8:00 hod) anebo po večeři (~ ve 20:00 hod). Byly hodnoceny sérové koncentrace C-terminálního telopeptidu kolagenu typu I (βCTX), N-terminálního propeptidu prokolagenu typu I (P1NP), ionizovaného kalcia...
|
|
|
Vliv modrého světla na lidský organismus
Dvořák, Petr ; Krbal, Michal (oponent) ; Štěpánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce vysvětluje pojem „modré světlo“. Zabývá se zdroji modrého světla a účinky tohoto typu elektromagnetického záření na lidský organismus. Pozornost je věnována především problémům, které může modré světlo způsobit. Největším nebezpečím je desynchronizace cirkadiánního rytmu a fotochemické poškození sítnice – fotoretinitida („blue light hazard“). Jsou zde popsány základní principy fungování biologických pochodů a zrakového systému, které jsou řízeny vlastnostmi dopadajícího světla na sítnici lidského oka. Ve druhé polovině práce jsou sepsány základní informace o umělých zdrojích modrého světla běžně se vyskytujících v domácnostech a v průmyslu. Po změření těchto zdrojů a následném zpracování jsou na konci práce uvedena jejich elektromagnetická spektra a jsou zde porovnány z hlediska cirkadiánních účinků.
|
|
| |
|
|
Pohybový režim a cirkadiánní typologie městských dětí mladšího školního věku (výzkum ve Strakonicích)
DUNOVSKÁ, Klára
Tato bakalářská práce zkoumá pohybový režim, cirkadiánní rytmy a stravovací návyky městských dětí mladšího školního věku. V teoretické části se práce zabývá důležitostí spánkového režimu, jeho vlivem na psychickou i fyzickou rovnováhu, specifičností této věkové kategorie v kontextu tělesném a psychosociálním. Výzkumná část vyhodnocuje výsledky z dotazníkového šetření, k němuž bylo použito dotazníků ?CIP? (KREJČÍ, HARADA, 2010) a ?Časový snímek dne? (MUŽÍK, BÁRTOVÁ, 2010). Jedná se o kvantitativní výzkum. Bylo zpracováno 113 dotazníků, které byly vyplněny dětmi 4. tříd z vybraných ZŠ ve Strakonicích. Výsledky ukazují na porušování spánkové hygieny, 78% dětí je ranními typy a celkový objem pohybové aktivity je uspokojivý.
|
|
|
Cirkadiánní rytmy u sekundární řasy Chromera velia
JONÁKOVÁ, Martina
Životní cyklus mnoha známých řas je ovlivněn cirkadiánními hodinami. Zdá se pravděpodobné, že také Chromera velia, nejbližší známý fotosyntetický příbuzný apixomplexům, používá cirkadiánní oscilátor. Testovali jsme, zda kolísání abundance bičíkatých stádií (zoospor) je řízeno cirkadiánními hodinami. Tento rytmus je stabilnídokonce i v konstantních světelných podmínkách. Dále byly osekvenovány tři geny kryptochromů a následně byly fylogeneticky analyzovány. Dv ay nich byly klasifikovány jako CRY-DASH třetí jako CRY-DASH-like. Rytmičnost exprese CRY-DASH v C. velia byla také zkoumána. Hladina exprese byla rovněž testována v konstantních světelných podmínkách . Je možné, že exprese těchto genů je spojená s cirkadiánním oscilátorem. Toto je první studie cirkadiánních hodin v C. velia.
|
|
|
Komparace cirkadiánních rytmů u pubescentní mládeže na gymnáziu a středním odborném učilišti
KRATOCHVÍLOVÁ, Lenka
Předkládaná práce monitoruje z odborného hlediska oblast zdraví a zdravého životního stylu, cirkadiánních rytmů, stravovacích návyků a volnočasových aktivit pubescentů současného století. Práce je zaměřena především na spánkový režim, který má nesmírný vliv na chování a jednání jedinců, na jejich zdraví a úzce souvisí s dalšími biologickými rytmy. CÍLE: Cílem práce bylo porovnání skupiny edukantů na dvou různých typech škol, působení v oblasti výchovně vzdělávací při vyplňování dotazníků a určité formování edukantů po stránce zdravotní, psychické, fyzické i sociální. Cílem práce je také monitorování zdravotních návyků této věkové skupiny a případně návyky celé rodiny. METODA: Pro výzkumnou část byla zvolena metoda použití souboru dotazníků. Celkový počet účastníků byl 40 studentů na gymnáziu a 40 studentů na škole učňovského charakteru ve věkovém rozmezí 15 - 17 let. Pro zaujetí edukantů byla předložena prezentace oboru Výchova ke zdraví a byl dán i prostor pro jejich dotazy. Oblast výchovy ke zdraví je na obou typech škol zavedena a prakticky realizována. VÝSLEDKY: Srovnání těchto dvou škol prokázalo, že mezi skupinami studentů existují významné rozdíly ve spánkovém režimu, stravovacích návycích i trávení volného času. Také bylo zjištěno, že většina respondentů trpí nedostatkem spánku a má tendenci spánek posunovat do pozdějších hodin, u studentů učiliště je tato tendence ještě o něco výraznější než u gymnazistů. ZÁVĚRY: Bylo zjištěno, že většina respondentů výrazným způsobem porušuje zásady zdravého životního stylu včetně spánkového režimu a stravování. Měl by být kladen větší důraz na poučení mladých lidí o důležitosti přizpůsobení se přirozeným rytmům a vysvětlení, jakým způsobem by z lepšího přizpůsobení mohli profitovat.
|
host ::
RSS.