|
|
Rodinná politika a sociální ochrana rodin s nezaopatřenými dětmi
Hobzová, Dana ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent) ; Šimečková, Eva (oponent)
Rodinná politika a sociální ochrana rodin s nezaopatřenými dětmi Abstrakt Tématem disertační práce je česká rodinná politika ve vztahu k sociální ochraně rodin s nezaopatřenými dětmi, s užším zaměřením na analýzu hmotné podpory této skupiny rodin v českém a evropském prostoru. Charakteristika české rodinné politiky je shrnuta do několika dokumentů vzniklých z podnětu MPSV. Cíle rodinné politiky ve vztahu k rodinám s nezaopatřenými dětmi v těchto dokumentech odrážejí realitu dobových situací, v nichž vznikaly. Některé dílčí cíle tak byly splněny, některé zůstaly nenaplněny. Nejmenší pokrok pak zaznamenala sociální ochrana rodin s dětmi předškolního a školního věku, kdy nebyly realizovány deklarované cíle spojené s dávkou přídavku na dítě. Výrazného pokroku, bylo naopak dosaženo v oblasti dávky rodičovského příspěvku, která se v uplynulých letech stala značně flexibilnější a byla značně navýšena celková čerpaná částka příspěvku. Disertační práce analyzuje směřování a současný stav sociální ochrany rodin s nezaopatřenými dětmi v českém prostoru a zároveň mapuje sociální ochranu této skupiny rodin ve vybraných evropských zemích. Práce tak obsahuje obsáhlou analýzu systému hmotné podpory rodin s nezaopatřenými dětmi v českém prostoru a zároveň obsáhlou analýzu těchto systémů v zemích napříč Evropou. Výběr těchto...
|
|
|
Vývoj systému státní sociální podpory
Janková, Eva ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Zemanová, Jana (oponent)
Klíčová slova: systém státní sociální podpory, rodiny s vyššími příjmy/rodiny s nižšími příjmy, bezdětné rodiny/ rodiny s dětmi, životní minimum, testované/netestované dávky, jednorázové dávky, přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče - příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla a příspěvek při ukončení pěstounské péče, porodné, pohřebné. Tématem rigorózní práce je vývoj systému státní sociální podpory. Systém státní sociální podpory je nastaven především na podporu rodin s dětmi, neboť nárok na většinu dávek státní sociální podpory je podmíněn přítomností nezaopatřeného dítěte. Systém státní sociální podpory vznikl na základě přijetí zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, částečně zákon nabyl účinnosti dnem 1. 10. 1995 a v plném rozsahu pak dnem 1. 1. 1996. Současný systém státní sociální podpory se skládá z pěti dávek, jedná se o přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné. Přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a porodné jsou tzv. dávky testované, neboť se pro zjištění nároku na tyto dávky zjišťuje příjem rodiny. Ostatní dvě dávky jsou tzv. netestované, nezáleží tedy na příjmu rodiny, která o tyto dávky...
|
|
|
Historický vývoj a současná úprava přídavků na dítě
Boldys, Zbyněk ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Historický vývoj a současná úprava přídavků na dítě Účelem této práce je popsat vývoj peněžité dávky sociální péče společnosti (prostřednictvím státu) o nezaopatřené děti. Z předkládaného textu vyplývá, že přídavek na dítě je relativně mladý právní institut, který se poprvé vyskytnul v roce 1922 v zákoně, který zvyšoval příjmové zabezpečení státních zaměstnanců a zprostředkovaně i jejich rodinných příslušníků. To se ukázalo i velkou nevýhodou této práce, neboť se jeho právně teoretické vymezení velmi obtížně formuluje vzhledem k jiným tradičním institutům práva staletí determinované, adaptované a recipované z římské právní jurisprudence. Práce se zabývá jak legislativně ustáleným přídavkem na dítě, tak i dávkou dříve legislativně nazývanou a upravenou zvanou výchovné, jež mělo identickou obsahovou náplň a rovněž se z něj vycházelo při úpravě přídavku. To lze ostatně abstrahovat z historického chronologického nástinu části první stejně jako z obsahu práv a povinností subjektů s těmito dávkami spojenými a rovněž i společným subjektem - peněžní podpora státu o péči o nezaopatřené děti. Identický objekt a práva a povinnosti z něj plynoucí lze nalézt i v obsahově obdobných dávkách, které však vzhledem k rubrice i rozsahu práce nebylo již možno pojmout do samotného textu. Práce je rozdělena pouze na dvě...
|
|
|
Dopady legislativních změn na vyplácení dávek státní sociální podpory
KLÍMOVÁ, Hana
Státní sociální podpora vznikla v roce 1995. Stěžejním právním předpisem, kterým se řídí je zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Plné účinnosti tento zákon nabyl dnem 1. 1. 1996. Účelem vzniku SSP byla zejména podpora rodin s nezaopatřenými dětmi a pomoc státu při některých sociálních situacích. Dávky státní sociální podpory tvoří jeden z pilířů sociálního zabezpečení České republiky. Proto, aby byl naplněn jejich účel, pro který byly navrženy a vytvořeny, reagují na různé sociální situace, ve kterých se rodiny mohou ocitnout. Dávky jsou poskytovány podle různých kritérií a na jejich základě je můžeme rozdělit na dávky testované na příjem a netestované nebo na dávky jednorázové a dávky opakující se. Tato bakalářská práce si klade za cíl zmapovat nejvýznamnější legislativní změny, ke kterým došlo v oblasti dávek státní sociální podpory v letech 2006 ? 2010 a vyhodnotit je z hlediska oprávněných osob, jejich vyplacené výše a podle počtu odmítnutých žadatelů. Dalším cílem je popsat problémy spojené s přiznáváním dávek SSP a navrhnout změny k jejich odstranění.
|
|
|
Státní sociální podpora a Evropská unie
VRÁNKOVÁ, Veronika
Pomoc a podpora rodině se v různých zemích liší podle principu, který převládá v sociální politice. Cílem této práce je přinést přehled o současné finanční podpoře rodin v několika zemích Evropské unie a nastínit odlišnosti mezi nimi. Dílčím cílem je poukázat na nedostatečná řešení v systému státní sociální podpory v České republice a navrhnout některá vhodnější řešení. Bakalářská práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu s využitím sekundární analýzy dat. Základní soubor tvoří státy Evropské unie z nichž bylo metodou náhodného výběru vybráno pět států s ohledem na jejich systém rodinné politiky (Velká Británie, Švédsko, Německo, Španělsko a Slovensko). Data byla získávána z několika cizojazyčných zdrojů, převážně z internetových stránek příslušných ministerstev a mezinárodních zdrojů (MISSOC, EURES). Získat aktuální data nebylo vždy snadné, jelikož informace se u různých zdrojů lišily. Z výzkumu vyplývá, že nejdůležitější dávkou pro rodiny je dětský přídavek, který je vyplácen ve všech zkoumaných zemích. Kritéria pro výpočet jeho výše jsou různá: věk dítěte, pořadí dítěte v rodině, příjem rodiny (jen v České republice), případně zdravotní postižení dítěte. Další poskytovanou dávkou je rodičovský příspěvek, který je vyplácen jen ve třech zkoumaných zemích (Německo, Česká republika a Slovensko), ve Švédsku je také poskytován, ale z rodičovského pojištění. Výplata příspěvku v Německu je závislá na měsíčním příjmu rodiny, ale v České republice a na Slovensku může rodič, který pečuje o dítě, neomezeně finančně podporovat svou rodinu, ale sladit práci a péči rodinu v České republice není jednoduché, jelikož jen malé procento žen má možnost pracovat na zkrácený pracovní úvazek. Inspiraci, jak ulevit státnímu rozpočtu od výdajů na výplatu rodičovského příspěvku, můžeme, dle mého názoru, hledat ve švédském systému sociálního pojištění, který je financován za přispění zaměstnavatelů, zaměstnanců a daní.
|
|
|
Dopady změn na příjemce dávek ze systému státní sociální podpory v souvislosti se stabilizací veřejnýc rozpočtů
ZELENÁ, Dita
Teoretická část práce byla věnována státní sociální podpoře, jejím jednotlivým dávkám a aktuální problematice týkající se stavu veřejných financí. První hlavní cíl práce a jeho dílčí cíle zjišťovaly názory příjemců a širší veřejnosti na změny v systému státní sociální podpory zavedené přijetím zákona č. 261/2007 Sb. K testování hypotéz a primárnímu sběru dat bylo použito kvantitativního šetření- metoda dotazování, technika dotazník. V rámci diplomové práce byly stanoveny tři hypotézy. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že hypotéza 1 a 2 se potvrdily, zatímco hypotéza 3 potvrzena nebyla. Zmapování zkušeností administrátorek dávek ze systému státní sociální podpory se změnami vzniklými v souvislosti s přijetím zákona č. 261/2007 Sb. bylo druhým hlavním cílem práce. Tento cíl byl naplněn doplňujícím kvalitativním šetřením, které zjišťovalo zkušenosti administrátorek dávek státní sociální podpory se zkoumanými změnami. Pro tyto účely byla použita metoda dotazování, technika volný rozhovor. Z tohoto kvalitativního šetření vzešla jedna hypotéza. Práce představuje ohlédnutí za více než roční účinností Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů a dopady změn, které tento zákon přinesl do systému státní sociální podpory.
|
host ::
RSS.