|
|
Interakce esenciálních aminokyselin s ionty železa
Nadějová, Jana ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky Kandidát: Jana Nadějová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Interakce esenciálních aminokyselin s ionty železa Železo je důležitý stopový prvek, který je potřebný pro správnou funkci organismu. Nedostatek, stejně tak jako nadbytek železa může vést k patologickým stavům, proto je potřeba hladinu železa v krvi kontrolovat a v případě přetížení těla železem, lze jeho chelataci povazovat za možný terapeutický nástroj. Chelátory pro tyto léčebné účely by měly být tělu vlastní látky. Aminokyseliny jsou tedy ideálními kandidáty na regulaci homeostázy železa v organismu, proto se tato diplomová práce zaměřuje na některé z nich. Jednotlivé aminokyseliny jsou spojeny pomocí peptidové vazby a tvoří tak proteiny. Proteinogenní aminokyseliny dělíme na esenciální, které je třeba přijímat potravou a neesenciální, jež si tělo dokáže vytvořit samo. Cílem této práce bylo porovnat železo-chelatační a železo-redukční aktivitu esenciálních aminokyselin L-histidinu, L-methioninu a neesenciálních aminokyselin L-cysteinu, jeho dimeru L-cystinu, L-asparagové a L-glutamové kyseliny. Součástí výzkumu byla také látka odvozená od L-cysteinu, N-acetylcystein. Testování všech látek bylo prováděno...
|
|
|
Interakce chalkonů s přechodnými kovy II.
Šulcová, Martina ; Macáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky Kandidát: Martina Šulcová Školitel: Doc. Ing. Kateřina Macáková, Ph.D. Název diplomové práce: Interakce chalkonů s přechodnými kovy II. Měď patří mezi esenciální prvky lidského těla, který se podílí na fungování mnoha enzymů a metabolických drah. I když se v těle objevuje ve stopovém množství, jeho funkce je nezastupitelná. Hladina iontů však musí být udržována v rovnováze různými tělními mechanismy. Pokud je měď v těle v nadbytku či nedostatku, může tento stav vést k vývoji zdravotních problémů. Chalkony jsou látky patřící ke skupině flavonoidů. Jejich polyfenolická struktura nemá uzavřený kruh C. Studie popisují jejich protirakovinné, protizánětlivé, protivirové, antidiabetické, antibakteriální, antioxidační, imunosupresivní a jiné vlastnosti. V této diplomové práci byly testovány vybrané látky ze skupin dihydrochalkonů (naringin dihydrochalkon, neohesperidin dihydrochalkon, floretin, florizin) a chalkonů (isoliquiritigenin, likochalkon A) pro jejich schopnost chelatovat či redukovat ionty mědi. Aktivita byla měřena při různých pH prostředí (4,5; 5,5; 6,8 a 7,5) a v prostředí DMSO spektrofotometricky za použití indikátorů hematoxylinu a disodné soli kyseliny bathocuproindisulfonové. Na základě...
|
|
|
The impact of synthetic chelators from the group of 4-acylpyrazole-5-ones on alcohol dehydrogenase
Sobolová, Zuzana ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Jirkovský, Eduard (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Zuzana Sobolová Školiteľ: prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultant: Mgr. Marcel Hrubša Názov diplomovej práce: Vplyv syntetických chelátorov zo skupiny 4-acylpyrazol-5-ónu na alkoholdehydrogenázu Inhibítory alkoholdehydrogenázy majú kľúčové postavenie v terapii otráv metanolom, etanolom či etylénglykolom a ich toxickými metabolitmi, a preto ich môžeme považovať za život zachraňujúce. V klinickej praxi sa používa jediná látka, fomepizol. Táto práca sa venuje skúmaniu vplyvu jedenástich experimentálnych chelátorov zo skupiny 4-acylpyrazol-5-ónu na konskú a kvasinkovú alkoholdehydrogenázu, a prípadnému vymedzeniu štruktúrnych rysov, ktoré by boli najvyhovujúcejšie pre interakciu s týmto enzýmom. Na základe schopnosti týchto látok chelatovať zinočnaté ióny sa predpokladá, že by mohli inhibovať enzým, ktorý má vo svojej štruktúre práve molekulu zinku. Princípom samotného merania je zvýšenie absorbancie pri enzymatickej aktivite dané tvorbou NADH. Toto meranie je relatívne jednoduché a efektívne, a pri využití pre stanovenie kinetiky tiež menej náchylné na ovplyvnenie absorbanciou testovaných látok. Výsledky meraní preukázali, že 6 testovaných látok (HQph , HQphptBu , HQphpNO2 , HQthi , HQetCP...
|
|
|
Hledání přírodních chelátorů kobaltu
Kadlecová, Kateřina ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Carazo Fernández, Alejandro (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky Studentka: Kateřina Kadlecová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Hledání přírodních chelátorů kobaltu Kobalt, jako stopový prvek, se v lidském těle nejvíce nachází jako centrální atom vitamínu B12. Jeho nedostatek se projevuje poškozením psychického stavu, ztrátou paměti, demencí nebo megaloblastickou anemií. Při nadměrném množství je pro tělo toxický, což bylo nejvíce popsáno u pacientů s MoM endoprotézou kyčelního kloubu. Kobalt způsobuje poškození okolní tkáně až její destrukci, nebo také kardiotoxicitu, hypofunkci štítné žlázy, ztrátu paměti a sluchu. Flavonoidy jsou přírodní polyfenolické sloučeniny se schopností vázat kovy, odstraňovat volné radikály a chránit před oxidačním stresem. Cílem práce bylo stanovit chelatační aktivitu u vybraných flavonoidů za využití spektrofotometrického měření in vitro při 4 patofyziologicky relevantních pH prostředí (pH 4,5; 5,5; 6,8 a 7;5). Z testovaných látek vykazovaly chelatační aktivitu pouze 3-hydroxyflavon a baikalein. 3-hydroxyflavon v poměru 1:1 dosahoval při pH 7,5 až 100 % chelatace a při pH 6,8 asi 60 % chelatace. Baikalein byl reaktivní při pH 7,5 a 6,8, kdy při poměru 10:1 dokázal navázat asi 50 % kobaltnatých...
|
|
|
Hledání účinného chelátoru kobaltu
Nosková, Karolína ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Smutný, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Karolína Nosková Školitel: prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultantka: Mgr. Monika Moravcová Název diplomové práce: Hledání účinného chelátoru kobaltu Kobalt je jako součást vitaminu B12 esenciálním prvkem pro lidský organismus. Dlouhodobá expozice vysokým dávkám však vede k toxicitě. Chronická intoxikace kobaltem je v současné době pozorována nejčastěji po implantaci umělých kloubních náhrad s obsahem kobaltu, které v některých případech neplní svou funkci a kobalt se z nich vylučuje mechanickým třením nebo korozí. To vede nejen k lokální reakci, ale ionty kobaltu pronikají také do krevní a lymfatické cirkulace, a tím způsobují reakci systémovou. Intoxikace se pak projevuje neurologickými, kardiovaskulárními a endokrinními symptomy, které mohou vést k ireverzibilním změnám nebo až ke smrti. Chelátor, který by byl schopen kobalt účinně a selektivně vychytat a intoxikaci tak efektivně léčit, však není v klinické praxi dostupný. Cílem této diplomové práce bylo hledání účinného chelátoru kobaltu mezi známými chelátory jiných kovů. Chelatace byla měřena in vitro metodou založenou na spektrofotometrické detekci nezchelatovaných iontů kobaltu při různých pH od 4,5 do 7,5. Celkem bylo hodnoceno...
|
|
|
Hledání přírodních chelátorů kobaltu
Kadlecová, Kateřina ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Carazo Fernández, Alejandro (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky Studentka: Kateřina Kadlecová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Hledání přírodních chelátorů kobaltu Kobalt, jako stopový prvek, se v lidském těle nejvíce nachází jako centrální atom vitamínu B12. Jeho nedostatek se projevuje poškozením psychického stavu, ztrátou paměti, demencí nebo megaloblastickou anemií. Při nadměrném množství je pro tělo toxický, což bylo nejvíce popsáno u pacientů s MoM endoprotézou kyčelního kloubu. Kobalt způsobuje poškození okolní tkáně až její destrukci, nebo také kardiotoxicitu, hypofunkci štítné žlázy, ztrátu paměti a sluchu. Flavonoidy jsou přírodní polyfenolické sloučeniny se schopností vázat kovy, odstraňovat volné radikály a chránit před oxidačním stresem. Cílem práce bylo stanovit chelatační aktivitu u vybraných flavonoidů za využití spektrofotometrického měření in vitro při 4 patofyziologicky relevantních pH prostředí (pH 4,5; 5,5; 6,8 a 7;5). Z testovaných látek vykazovaly chelatační aktivitu pouze 3-hydroxyflavon a baikalein. 3-hydroxyflavon v poměru 1:1 dosahoval při pH 7,5 až 100 % chelatace a při pH 6,8 asi 60 % chelatace. Baikalein byl reaktivní při pH 7,5 a 6,8, kdy při poměru 10:1 dokázal navázat asi 50 % kobaltnatých...
|
|
|
Interakce esenciálních aminokyselin s ionty železa
Nadějová, Jana ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky Kandidát: Jana Nadějová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Interakce esenciálních aminokyselin s ionty železa Železo je důležitý stopový prvek, který je potřebný pro správnou funkci organismu. Nedostatek, stejně tak jako nadbytek železa může vést k patologickým stavům, proto je potřeba hladinu železa v krvi kontrolovat a v případě přetížení těla železem, lze jeho chelataci povazovat za možný terapeutický nástroj. Chelátory pro tyto léčebné účely by měly být tělu vlastní látky. Aminokyseliny jsou tedy ideálními kandidáty na regulaci homeostázy železa v organismu, proto se tato diplomová práce zaměřuje na některé z nich. Jednotlivé aminokyseliny jsou spojeny pomocí peptidové vazby a tvoří tak proteiny. Proteinogenní aminokyseliny dělíme na esenciální, které je třeba přijímat potravou a neesenciální, jež si tělo dokáže vytvořit samo. Cílem této práce bylo porovnat železo-chelatační a železo-redukční aktivitu esenciálních aminokyselin L-histidinu, L-methioninu a neesenciálních aminokyselin L-cysteinu, jeho dimeru L-cystinu, L-asparagové a L-glutamové kyseliny. Součástí výzkumu byla také látka odvozená od L-cysteinu, N-acetylcystein. Testování všech látek bylo prováděno...
|
|
|
Hledání účinného chelátoru kobaltu
Nosková, Karolína ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Smutný, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Karolína Nosková Školitel: prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultantka: Mgr. Monika Moravcová Název diplomové práce: Hledání účinného chelátoru kobaltu Kobalt je jako součást vitaminu B12 esenciálním prvkem pro lidský organismus. Dlouhodobá expozice vysokým dávkám však vede k toxicitě. Chronická intoxikace kobaltem je v současné době pozorována nejčastěji po implantaci umělých kloubních náhrad s obsahem kobaltu, které v některých případech neplní svou funkci a kobalt se z nich vylučuje mechanickým třením nebo korozí. To vede nejen k lokální reakci, ale ionty kobaltu pronikají také do krevní a lymfatické cirkulace, a tím způsobují reakci systémovou. Intoxikace se pak projevuje neurologickými, kardiovaskulárními a endokrinními symptomy, které mohou vést k ireverzibilním změnám nebo až ke smrti. Chelátor, který by byl schopen kobalt účinně a selektivně vychytat a intoxikaci tak efektivně léčit, však není v klinické praxi dostupný. Cílem této diplomové práce bylo hledání účinného chelátoru kobaltu mezi známými chelátory jiných kovů. Chelatace byla měřena in vitro metodou založenou na spektrofotometrické detekci nezchelatovaných iontů kobaltu při různých pH od 4,5 do 7,5. Celkem bylo hodnoceno...
|
|
|
Železo-chelatační vlastnosti extraktů plodů z různých variet bezu černého
Gorová, Barbora ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Barbora Gorová Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Název diplomové práce: Železo-chelatační vlastnosti extraktů plodů z různých variet bezu černého Anorganické železo je hlavním potravním zdrojem železa u lidí. V organismu se účastní mnoha biochemických reakcí a poruchy metabolismu železa mohou vést k různým chorobám spojenými s nedostatkem či nadbytkem železa v těle. Jednou z možností léčby nadbytku železa je podání chelátorů železa. Bez černý, Sambucus nigra L. (Adoxaceae), je po staletí používán jako tradiční medicína. Plody bezu černého jsou bohatým zdrojem anthokyanů s cyanidinovým aglykonem jako jejich hlavní součástí. Různé variety bezu černého se mohou lišit svými chemickými a fyzikálními vlastnostmi. Anthokyany mohou interagovat s kovy v gastrointestinálním traktu a tvořit cheláty, nicméně dat týkajících se těchto interakcí je velmi málo. Hlavním cílem této diplomové práce bylo analyzovat interakce železa s extrakty bezu černého, jako bohatého a levného zdroje anthokyanů s aglykonem cyanidinem. Deset ethanolických extraktů různých variet bezu černého bylo testováno in vitro na interakci s železem v různých (pato)fyziologicky významných pH podmínkách (4.5-7.5). Pro...
|
|
|
Železo-chelatační aktivita vybraných alkaloidů III.
Dočekalová, Linda ; Macáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Dočekalová L., Železo-chelatační aktivita vybraných alkaloidů III. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové, 2016, 60 s. Železo se řadí mezi stopové prvky nezbytné pro lidský organismus. Při jeho nadbytku dochází k tvorbě volných radikálů a poškozování struktur organismu, což má za následek až selhávání orgánů. Tento nadbytek se řeší za pomoci chelátorů, nejužívanějším je deferoxamin. Má však nevýhodný terapeutický režim a mnoho nežádoucích účinků, proto se hledají látky s lepšími vlastnostmi. Tato práce byla zaměřena na studium železo-chelatačních vlastností vybraných alkaloidů z čeledi Amaryllidaceae. Konkrétně se jedná o galanthamin, undulatin, buphanisin, karanin, 1-O-acetylbulbisin, homolykorin, tazettin, chlidanthin, ambellin, hemanthamin, hemanthidin, hamayn, 9-O-demethylgalanthin a lykoramin. Jako standard pro srovnání aktivity byl použit deferoxamin. Aktivita byla měřena pomocí spektrofotometru. Jako indikátor iontů Fe2+ byl použit ferozin. Chelatace byla měřena pro ionty Fe2+ a pro celkové železo, kde se jako redukční činidlo použil hydroxylamin. Ionty Fe2+ byly také měřeny za úpravy pH. Nejvyšší aktivitu vykázal při všech měřeních deferoxamin. Při měření iontů Fe2+ v poměru 1:1...
|
host ::
RSS.