Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Prezidentský systém v Jižní Koreji: mandát I Mjŏng-baka
Gurín, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Bláha, Petr (oponent)
Prezidentský systém v Jižní Koreji v jeho současných ústavních mantinelech, je výsledkem dlouhodobého vývoje. Po ukončení japonské okupace se v Koreji prostřídalo několik režimů, od poloprezidentského přes parlamentní až k dlouhodobé autoritářské vládě. Ta byla ukončena symbolicky přijetím Ústavy 1987, která opětovně zavedla přímou volbu hlavy státu a započala tranzici k demokracii. Avšak nový ústavní rámec "racionalizovaného prezidencialismu", který měl zabránit novému uchopení moci a ustanovení autoritářské vlády, přináší paradoxně celou řadu negativ. Prezident se totiž často sám považuje za jediného svrchovaného reprezentanta národa a vzhledem k tomu, že je to systém "vítěz bere vše", v tomto případě jediná osoba - prezident, pak se často může stát, a I Mjŏng-bak je toho příkladem, že bude systém oplývat značnou rigiditou, kdy systém nebude odpovídat na aktuální vývoj či pružně měnit prováděnou vládní linii. Za situace, kdy prezidentova strana získá absolutní většinu v legislativním orgánu a zároveň si s touto stranou udržuje dobré vztahy, pak prezident může ignorovat podněty z opoziční strany a tím pádem vytvářet jakousi autoritářskou demokracii či přímo autoritářskou vládu s demokratickou tváří. Ústavní zábrana pouze jednoho mandátu bez možnosti znovuzvolení ani nemotivuje prezidenta k...
Vybrané aspekty podnikatelského prostředí, kulturní specifika a formování mezinárodní institucionální komparativní výhody Jižní Koreje - vzájemné souvislosti
Šípková, Martina ; Zamykalová, Miroslava (vedoucí práce) ; Kalínská, Emílie (oponent) ; Lehmannová, Zuzana (oponent) ; Horák, Tomáš (oponent)
Jako základními zkoumanými problémy se práce zabývá historicko-socio-kulturním kontextem korejské politické ekonomie a jeho formujícím vlivem a dopady na podstatné aspekty korejského podnikatelského prostředí. Práce věnuje značný prostor specifickým korejským podnikatelským organizačním strukturám -- čäbolům - a uplatnění paradigmatu korejské formy racionality při reinterpretaci reformy korejské ekonomiky následující po Asijské měnové krizi v roce 1997. Stěžejní část práce představuje rozbor korejské politické ekonomie z pohledu formování její mezinárodní institucionální komparativní výhody, prostřednictvím níž jsou kulturní vlivy dovedeny až do způsobu, jímž se spolupodílejí na formování komoditní struktury korejského mezinárodního obchodu a korejského patentového specializačního profilu. Těžiště a rovněž významný přínos práce spočívá zejména v hledání vzájemných vazeb a souvislostí mezi zmiňovanými jevy. Výsledky práce dokumentují, že korejská socio-kulturní specifika stále významně ovlivňují podobu korejského podnikatelského prostředí a místní formy kapitalismu. Přetrvávající existence a úspěšnost čäbolů v současné korejské ekonomice dokazuje, že socio-ekonomicko-kulturní zdroje jejich existence se dosud nevyčerpaly, přestože od postkrizové reformy se v korejském prostředí jako novodobý fenomén stále více prosazují velké organizace podobného typu, jejichž firemní řízení je však založeno na obvyklých západních principech. Aplikace východní formy racionality na postkrizovou reformu ukazuje, že tato reforma byla založena na západním paradigmatu zohledňujícím ideální liberální formu anglo-amerického kapitalismu a řízení krize tak bylo etnocentrické. Z pohledu institucionální komparativní výhody práce konstatuje, že Jižní Koreu lze charakterizoval jako skupinově koordinovanou tržní ekonomiku, v níž hrají zásadní úlohu vazby mezi jednotlivými aktéry politické ekonomie, s prvky liberálně koordinovaných tržních ekonomik, přičemž hlavní koordinační mechanismus korejské politické ekonomie představují husté sítě socio-ekonomických vztahů vysoce partikularistické povahy vycházející z korejských socio-kulturních specifik. Toto uspořádání vybavuje korejské firmy lépe pro inkrementálně-inovační produkční strategie, avšak tzv. korejská "mobilizační kultura" a další specifické organizační principy a rysy firemní kultury rovněž dávají korejským firmám výhodu v některých radikálně-inovativních oborech.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.