|
|
Monitoring centrálních bank - prosinec 2017
Česká národní banka
Většina sledovaných centrálních bank včetně ECB i nadále udržuje své úrokové sazby na nízké úrovni a řada z nich pokračuje v programech nekonvenční měnové politiky, i když například ECB v nižším rozsahu. Významnou výjimkou je americký Fed, který v souladu s očekáváními dále zvyšuje své klíčové úrokové sazby a podle výhledů bude v tomto trendu pokračovat i v příštím roce. K prvnímu zvýšení úrokových sazeb po deseti letech došlo i ve Velké Británii. Naproti tomu nové nástroje maďarské centrální banky se zaměřují na snížení výnosů na delším konci výnosové křivky. Téma pod lupou se tentokrát věnuje problematice proticyklické kapitálové rezervy. Ve vybraném projevu končící předsedkyně Fedu Janet Yellen shrnuje posledních deset let americké měnové politiky.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
Voting in central banks: An empirical analysis
Jonášová, Júlia ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Fišerová, Tereza (oponent)
Cieľom tejto práce je posúdiť informačnú silu záznamov hlasovania. Výskum sa zameriava na nasledujúce aspekty: predvídateľnosť budúcich repo zmien na základe záznamov z hlasovania v dlhších horizontoch, úroveň neistoty vo Výbore pre monetárnu politiku a očakávania finančných trhov, porovnanie výsledkov pre obdobie pred a počas finančnej krízy a prisudzovanie váh každému hlasu podľa účasti člena na stretnutiach. Výsledky potvrdzujú, že hlasovacie záznamy sú informatívne v súvislosti s budúcimi zmenami v monetárnej politike a teda, zvyšujú predvídateľnosť určitých centrálnych bánk. Negatívny koeficient rozptylu pre Bank of England (BoE) a Česká národná banka (ČNB) naznačuje, že nárast neistoty podporuje uvoľnenejšiu monetárnu politiku. Pre BoE a Riksbank hlasovacie záznamy signalizujú zmenu úrokovej miery na ďalších stretnutiach, čo platí len čiastočne pre Českú republiku a Poľsko. Výsledky ďalej dokazujú, že trhy sa spoliehajú do veľkej miery na záznamy ako zdroj informácií a veľkosti koeficientov pre premennú skew sú oveľa vyššie. Vplyv skúseností je prítomný v ČNB a Národnej banke Poľska (NBP).
|
|
|
Co jsou udržitelné finance a jak k nim přistupují finanční regulátoři
Fišer, Ondřej ; Sejkora, Tomáš (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Diplomová práce pokrývá téma udržitelných financí, co se týče terminologických definicí, konkrétních udržitelných politik a obecných cílů. Vedle toho se také specificky zabývá tím, jak udržitelné finance vnímají centrální banky a ostatní regulátoři finančního trhu. První část vysvětluje termíny jako "ESG investování," "positive finance," "green finance," "socially responsible investment" nebo "principles for responsible investment" a ukazuje, jaké jsou mezi nimi navzájem rozdíly. Druhá část zkoumá konkrétní politiky udržitelných financí přijímané jak ze strany soukromých osob, tak ze strany veřejných institucí. Zmíněné jsou například mimo jiné evropská zelená taxonomie, směrnice Evropské unie o právech akcionářů, Zelená dohoda pro Evropu nebo koncept udržitelné péče řádného hospodáře, u níž je probrána potencionální změna odpovědnosti členů orgánů obchodních společností. Dotýká se i udržitelného, zeleného zdanění v chápání uhlíkových daní a rámců obchodování s emisními povolenkami. Třetí část se zabývá cíli, které udržitelné finance sledují, konkrétně především těmi klimatickými. Jsou vyloženy jednotlivé klimatické scénáře Mezivládního panelu pro změnu klimatu a potencionální důsledky nesplnění klimatických cílů. Čtvrtá část se zabývá rolí, kterou v udržitelných financích mohou hrát centrální banky,...
|
|
|
Do Central Bank FX Reserves Matter for Inflation?
Keblúšek, Martin ; Havránek, Tomáš (vedoucí práce) ; Holub, Tomáš (oponent)
Devizové rezervy jsou užitečným nástrojem a krizovým "nárazníkem", avšak udržování příliš velkého množství může být pro ekonomiku nákladné. Nedávné nahromadění těchto rezerv ukazuje na význam tohoto tématu. Tato práce se zaměřuje na jednu konkrétní část vlivu devizových rezerv na ekonomiku Jsou použita panelová data pro 74 zemí od roku 1996 . Existuje určitá míra nejistoty, který model je ten správný tato práce vypořádává pomocí Bayesovského průměrování modelů ). Zjištění z mého průměrování modelů ukazují, že devizové rezervy nejsou významně důležité pro stanovení inflace s téměř žádnými změnami při změně zpoždění, proměnných, při omezování vzorku na režimy navázaného směnného kurzu ani při omezování vzorku na režimy cílení na inflaci. Nejdůležitější proměnné jsou inanční síla centrální banky, oslabení směnného kurzu, množství peněz, cílení na inflaci otevřenost kapitálového účtu. Tyto výsledky jsou robustní zpoždění proměnných, změny apriorních informací velké části zůstávají stejné při použití sdruženého OLS.
|
|
|
Behaviorální chování v rozhodovacích procesech centrálních bank
Bureš, Jakub
Práce používá úrokové sazby, primárně Taylorovo pravidlo, aby identifikovala základní determinanty rozhodování centrálních bank. A to konkrétně úrokové sazby FED, ECB, devizový kurz, HDP a inflace. Výsledky, které jsme zjistili, potvrdili davové chování ve spojitosti s finančními aktivy centrálních bank a jejich ekonomickou silou v USA a u států, jejichž měna je Euro - tzn. státy Eurozóny Výsledky jsou projednávány ve vztahu k pohybu směnného kurzu a toku kapitálu
|
|
|
Zhodnotenie dopadu nominálnych negatívnych úrokových sadzieb na agregátny dopyt
Pastorek, Daniel
Nedostačující hospodářský rast a nízká inflace trápí mnohé vyspělé ekonomiky v závislosti od účinku hospodářské krizi z roku 2008. Centrální banky byli nuceni reagovat, aby pomohli vládám stimulovat ekonomiku a dostát svůj primárný cíl cenový stability. Na dosažení tohoto stimulu využili centrální banky škálu konvenčních ale i nekonvenčních opatření, v závislosti na odlišnostech struktur jednotlivých ekonomik, cílů, statusu či míry nezávislosti. Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnotit změnu v spotřebě, investicích a vládních výdajů Eurozóny, Japonska a Švédska, po zavedení nominálních negativních úrokových sazeb. Úlohou empirické části práce bylo identifikovat případné strukturální zlomy v časových řadách zkoumaných veličin po zavedení záporných nominálních sazeb. Výraznější stimul v pozorovaných datech prokázaný nebyl, ale nepřijme účinky negativních úrokových sazeb sú pozorovatelné.
|
|
|
Aktivita a pasivita centrálních bank v průběhu krizí
Muzikář, Jakub
Muzikář, J. Aktivita a pasivita centrálních bank v průběhu krizí. Bakalářská práce. Brno, 2018. Bakalářská práce se zaměřuje na funkci centrálních bank při aplikování úroko-vých sazeb a charakterizování aktivní a pasivní centrální banky. Práce v dílčím bodě zkoumá reakční funkci centrálních bank na inflaci a mezeru výstupu. Cen-trální banky jsou v práci rozděleny dle cílů, kterých se snaží dosáhnout, nástrojů, díky kterým se snaží dosáhnout cílů a modelů centrálního bankovnictví. Vztah me-zi charakterem měnové politiky a makroekonomickými proměnnými je zkoumán Taylorovým pravidlem. Podle výsledků analýzy jsou banky rozděleny na aktivní a pasivní.
|
|
|
Three Essays on Central European Foreign Exchange Markets
Moravcová, Michala ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Komárek, Luboš (oponent) ; Baumohl, Eduard (oponent) ; Pappas, Vasileios (oponent)
Dizertační práce se skládá z tří esejí, které se zabývají vybranými měnovými kurzy nových členských zemí EU, tj. české koruny, polského zlotého a maďarského forintu. První dvě eseje zkoumají vliv vyhlašování makroekonomických zpráv a zasedání centrálních bank na hodnotu a volatilitu měnových kurzů (CZK/EUR, PLN/EUR, HUF/EUR, CZK/USD, PLN/USD, HUF/USD). Třetí esej se zabývá korelacemi měnových kurzů nových členských zemí EU a přesuny volatility mezi těmito trhy a americkým dolarem. Hlavním přínosem této práce je obohatit již existující literaturu o výsledky zkoumání měnových trhů nových členských zemí EU v období po finanční krizi a v průběhu období Evropské dluhové krize a měnových intervencí České národní banky (ČNB). První esej (kapitola 2) zkoumá okamžitý vliv zveřejňování makroekonomických zpráv z Eurozóny, Německa a USA a změn v měnové politice centrálních bank (ECB, Fed) na hodnotu měnových kurzů nových členských zemí EU (CZK/EUR, PLN/EUR, HUF/EUR, CZK/USD, PLN/USD, HUF/USD) v období od ledna 1999 do května 2018. Díky aplikaci metodologie Event Study (ESM) na minutová intradenní data můžeme rovněž posoudit dočasnou efektivitu zkoumaných měnových trhů. Výsledky ukazují, že makroekonomické zprávy z USA působí na zkoumané měnové kurzy odlišně než zprávy z německé ekonomiky. Výsledky rovněž...
|
|
|
Central Bank Communication and Systemic Stress
Pokorná, Anna ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Jakubík, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá vliv verbální komunikace Evropské Centrální Banky (ECB) na systémový stres na finančních trzích v Eurozóně. Zajímá se jak o nahodilé projevy a rozhovory členů Rady guvernérů ECB, tak i oficiální tiskové kon- ference, mezi červencem 2008 a lednem 2014. Empirická analýza testuje vliv intenzity i sentimentu komunikace a také jestli se tento vliv mění v různých režimech stresu. Výsledky evaluace ARIMA modelů a prahového autoregres- ního modelu ukazují, že konání oficiální tiskové konference krátkodobě zvýší systémový stres, že na sentimentu záleží jen v případě nahodilé komunikace a především, že oficiální i neoficiální komunikace má značně větší efekt v dobách zvýšeného stresu. Přestože jsou odhadnuté efekty spíše malé, tato práce dodává poporu hypotéze, že komunikace ECB může ovlivnit systémový stres. i
|
|
| |
host ::
RSS.