|
|
Analýza spekter a ADSR u různých druhů cembal
David, Václav ; Peloušek, Tomáš (oponent) ; Jirásek, Ondřej (vedoucí práce)
Práce pojednává o problematice analýzy časově proměnného frekvenčního spektra cembala a jeho amplitudové obálky v čase. V úvodu je popsáno, jakým typem nástroje cembalo je, taktéž vylíčena historie instrumentu, a především popsána konstrukce a princip tvorbu tónu. V následující části se zabývá již samotným měřením výstupního signálu nástroje a posléze jeho spektrální analýzou, kde se rozebírá téma zvukové barvy, chování harmonických složek tónu. Zkoumá se tvorba inharmonicit u jednotlivých rejstříků cembala a poslední podkapitola se věnuje ostrosti tónu v jeho časovém průběhu.
|
|
|
Sonáty Johanna Kuhnaua a jejich využití ve výuce klavíru
Mahelová, Monika ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Kozánková, Olga (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o životě a tvorbě Johanna Kuhnaua a zaměřuje se především na tyto okruhy: 1. Život, doba a dílo Johanna Kuhnaua 2. Tvorba pro klávesové nástroje 3. Sonáty Johanna Kuhnaua 4. Využití jeho sonát při výuce klavíru Tato práce se tedy zabývá stručným životopisem Johanna Kuhnaua, uvádí jeho díla pro klávesové nástroje. Následuje krátká kapitola o formě sonáty, její definice a vývoj. Ve třetí kapitole se práce zaměřuje na sonáty Johanna Kuhnaua, a to především na jeho čtvrtou sbírku se zkráceným názvem Biblické sonáty, které jsou zde představeny v kontextu s příběhy ze Starého zákona. Závěrečná kapitola se soustřeďuje na didaktické a interpretační poznatky konkrétních Kuhnauových sonát z jeho třetí a čtvrté sbírky pro klávesové nástroje. Cílem práce je seznámit čtenáře s Johannem Kuhnauem, poukázat na jeho přínos v oblasti hudby a představit možnosti práce s jeho sbírkami pro klávesové nástroje ve výuce klavíru na dnešních uměleckých školách. KLÍČOVÁ SLOVA Johann Kuhnau, baroko, klávesové nástroje, cembalo, klavír, sonáta, programní hudba, Bible, Starý zákon, ZUŠ, intepretace
|
|
|
J. S. Bach a využití jeho skladeb na ZUŠ
Marečková, Alena ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Práce "J. S. Bach a využití jeho skladeb na ZUŠ" je zaměřena na klavírní interpretaci hudby Johanna Sebastiana Bacha. Pro správné porozumění hudební mluvy tohoto skladatele je nutné osvojit si základní poznatky a principy hudební teorie barokní epochy a seznámit se s prostředím, ve kterém se tento výjimečný skladatel profesně rozvíjel a tvořil. Tohoto hudebníka představuje jako zakladatele moderního prstokladu, jehož hudební jazyk přinesl změnu v hudebním myšlení a stal se hudební inspirací a vzorem pro skladatele následujících století. Poukazuje na důležitost vhodně zvolených notových materiálů ve výuce hry na klavír a upřednostňuje hudební provedení v co možná nejautentičtější podobě. Hlavním záměrem této práce je aktualizovat poznatky z metodiky a nalézt ucelený návod správného překladu hudebního jazyka tohoto génia, který by napomohl hudebním pedagogům představit žákům krásu a nadčasovost děl Bachovy hudby a motivoval je k dalším hudebním objevům a k touze se hudebně vzdělávat.
|
|
|
Interpretační přístupy ke klavírní Partitě č. 2, c moll J. S. Bacha
Ulmanová, Denisa ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Cílem této práce je podat čtenáři základní orientaci v kontextu Bachových klavírních partit, jejich složení a Bachovy skladatelské prostředky užité v těchto dílech. V úvodu práce je k dispozici také stručný výtah autorova životopisu se zaměřením na důležité životní momenty, které se ke vzniku díla vážou. Práce se vzápětí detailně zaměřuje na klavírní partitu č. 2 c moll, jejíž jednotlivé části jsou rozebrány a zmíněné téze do velké míry ilustrovány na notových příkladech . Autorka se věnuje různorodým interpretacím velkých klavírních a cembalových mistryň jakými jsou klavíristky Martha Argerich, Tatiana Nikolayeva a cembalistka Zuzana Růžičková, komentuje a v závěru stručně srovnává tyto interpretace. Důležitou součástí je pojednání o dobových nástrojích (klavichord, cembalo, varhany) v kontrastu s moderním klavírem a prostor je ponechán také specifikům interpretace barokních děl jako je například hraní melodických ozdob, artikulace, dynamika, atd. Autorka taktéž poukazuje na svou osobní zkušenost s tímto dílem a nahlíží na skladbu z pohledu interpretačně-pedagogického. KLÍČOVÁ SLOVA Bach, Partita č. 2, interpretace, polyfonie, suita, klavír, cembalo, Argerich, Nikolajeva, Růžičková
|
|
|
Cembalo v českém klasicismu
Svobodová, Anna ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Ve své diplomové práci se budu věnovat cembalu. Nástroj obvykle zařazujeme do období baroka, v Čechách však cembalo zažívalo největší rozkvět právě v klasicismu. V první řadě se budu věnovat charakteristice nástroje a odlišnostem cembala a klavíru. Dále se pokusím charakterizovat klasicistní tvorbu pro cembalo, formu klasicistního sólového koncertu a specifika interpretace skladeb na cembalo a na klavír. Následovně budu zkoumat tvorbu pro cembalo Jana Křtitele Vaňhala, pokusím se zasadit dílo do kontextu autorovy koncertní tvorby a stanovit rozdíly mezi koncertem pro cembalo a koncertem pro klavír v klasicismu v Čechách. Nakonec budu komentovat spartaci Cembalového koncertu C dur Jana Křtitele Vaňhala, který porovnám s jeho Klavírním koncertem A dur. Cílem této práce je také vytvořit teoretický podklad k přiložené nově vzniklé spartaci výše zmíněného Cembalového koncertu C dur J. K. Vaňhala. KLÍČOVÁ SLOVA Cembalo, kladívkový klavír, Jan Křtitel Vaňhal, sólový koncert, klasicismus
|
|
|
J. S. Bach, využití jeho díla ve výuce klavíru na ZUŠ
Radinová, Monika ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Gregor, Vít (oponent)
Tato práce pojednává o životě a díle Johanna Sebastiana Bacha a je věnována především těmto třem okruhům: 1. Život a hlavní etapy tvorby 2. Tvorba pro strunné klávesové nástroje 3. Využití Bachových děl na ZUŠ pro instruktivní účely Cílem práce je zaměření se na skladby Johanna Sebastiana Bacha pro strunné klávesové nástroje a jejich využití ve výuce pro začínající klavírní interprety. Práce dává na výběr pedagogům klavírní hry z několika sbírek, ze kterých mohou použít jednotlivé skladby pro své žáky. KLÍČOVÁ SLOVA Johann Sebastian Bach, strunné klávesové nástroje, cembalo, klavichord, polyfonie, BWV, preludium, invence, suity, ZUŠ
|
|
|
Interpretační přístupy ke klavírní Partitě č. 2, c moll J. S. Bacha
Ulmanová, Denisa ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Cílem této práce je podat čtenáři základní orientaci v kontextu Bachových klavírních partit, jejich složení a Bachovy skladatelské prostředky užité v těchto dílech. V úvodu práce je k dispozici také stručný výtah autorova životopisu se zaměřením na důležité životní momenty, které se ke vzniku díla vážou. Práce se vzápětí detailně zaměřuje na klavírní partitu č. 2 c moll, jejíž jednotlivé části jsou rozebrány a zmíněné téze do velké míry ilustrovány na notových příkladech . Autorka se věnuje různorodým interpretacím velkých klavírních a cembalových mistryň jakými jsou klavíristky Martha Argerich, Tatiana Nikolayeva a cembalistka Zuzana Růžičková, komentuje a v závěru stručně srovnává tyto interpretace. Důležitou součástí je pojednání o dobových nástrojích (klavichord, cembalo, varhany) v kontrastu s moderním klavírem a prostor je ponechán také specifikům interpretace barokních děl jako je například hraní melodických ozdob, artikulace, dynamika, atd. Autorka taktéž poukazuje na svou osobní zkušenost s tímto dílem a nahlíží na skladbu z pohledu interpretačně-pedagogického. KLÍČOVÁ SLOVA Bach, Partita č. 2, interpretace, polyfonie, suita, klavír, cembalo, Argerich, Nikolajeva, Růžičková
|
|
|
Cembalové skladby pro dva hráče do 1. poloviny 18. století
Krupková, Marie ; KNOBLOCHOVÁ, Monika (vedoucí práce) ; MRÁZKOVÁ, Giedre (oponent)
Tato práce se zaměřuje na cembalový repertoár pro dva hráče, tedy skladby hrané na jednom, či na dvou nástrojích, a to bez doprovodu dalších nástrojů. Období vzniku těchto skladeb je vymezeno od 16. století do první poloviny 18. století.
První kapitola se zabývá obecným vývojem forem klávesového repertoáru od renesance po baroko, které souvisejí s repertoárem pro dva hráče
Druhá kapitola je věnována jednotlivým zemím, tedy tomu, jakým hudebním stylem a formami se každá země vyznačovala.
Kapitola třetí je zaměřena na konkrétní skladby pro dva hráče, ve které jsou jednotlivé kompozice podrobně pojednány z hlediska jejich forem a stylu.
Poslední kapitola čtvrtá přináší stručný přehled repertoáru pro dva hráče, která může posloužit jako pomůcka pro ty, kteří tento repertoár vyhledávají.
|
|
|
Cembalová tvorba J. A. Štěpána z arcibiskupského archivu v Kroměříži
Žďárská, Petra ; MRÁZKOVÁ, Giedre (vedoucí práce) ; Willi, Barbara Maria (oponent)
Disertace se zaměřuje na interpretaci sonát pro cembalo Josefa Antonína Štěpána / Joseph Anton Steffan (1726–1797), který byl významnou osobností vídeňského hudebního života 18. století. Svou tvorbou ovlivnil celou řadu současníků, včetně Josepha Haydna, Jana Křtitele Vaňhala, Leopolda Koželuha či Wolfganga Amadea Mozarta. Jeho kompoziční postupy se vymykaly dobovým konvencím: řada sonát a koncertů pro klávesové nástroje začíná pomalou introdukcí úvodní rychlé věty; experimentoval s jednovětou formou (sonáty, capriccia); roku 1778 vydal vůbec první sbírku německých písní s doprovodem klavíru ve Vídni. Jeho hudba je založena na znalosti kontrapunktu a generálbasové praxe, čerpá z italského vlivu, české lidové melodiky, galantního slohu a tzv. citového stylu. Ve svých pozdních skladbách Štěpán dospívá až k preromantismu. I přes svůj dobový věhlas byl ovšem téměř zapomenut.
Disertace je rozdělena do pěti velkých kapitol. První pojednává o Štěpánově životě, který se dá vzhledem k minimálnímu množství zachovaných dokumentů velmi obtížně rekonstruovat.
Druhá se zabývá Štěpánovým hudebním odkazem, kde úmyslně opomíjím jeho koncerty, jimiž se podrobně zabývají Howard Picton a Ilona Růčková. Moje disertace se zaměřuje zejména na sonáty pro sólový nástroj, zhruba do roku 1776 kdy Štěpán vydal poslední sonátu tiskem. Na rozdíl od pozdějších skladeb určených kladívkovému klavíru, lze všechny tyto skladby interpretovat přesvědčivě na cembalo. V další podkapitole mapuji rukopisné zdroje zachované v hudebním archivu Arcibiskupského zámku v Kroměříži.
Třetí kapitola popisuje historický kontext: představuje město Vídeň v 18. století, konfrontuje Štěpánovu tvorbu s jeho současníky, předkládá problematiku strunných vídeňských klávesových nástrojů (terminologie, volba nástroje pro interpretaci) a také se věnuje dobovému vyučování hry na klávesové nástroje, které bylo Štěpánovým hlavním zdrojem obživy.
Čtvrtá kapitola se zaměřuje na nejdůležitější aspekty interpretace Štěpánových skladeb pro klávesové nástroje, jako je např. volba nástroje, přednes, tempo, dynamika a s ní související artikulace, či ozdoby.
Konkrétními problémy třech sonát, které jsou přílohou mé disertace, se podrobněji zabývá poslední kapitola. Samotná kritická edice třech sonát byla připravena na objednávku Mezinárodní interpretační soutěže Pražské jaro 2017 (obor cembalo) a vyšla v dubnu 2017 v nakladatelství ARTA. Toto vydání bylo financováno v rámci projektu „Josef Antonín Štěpán – 4 sonáty pro cembalo (Es dur, B dur, A dur, g moll)“ podpořeného z prostředků účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, kterou poskytlo MŠMT v roce 2017.
|
|
|
J. S. Bach a využití jeho skladeb na ZUŠ
Marečková, Alena ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Práce "J. S. Bach a využití jeho skladeb na ZUŠ" je zaměřena na klavírní interpretaci hudby Johanna Sebastiana Bacha. Pro správné porozumění hudební mluvy tohoto skladatele je nutné osvojit si základní poznatky a principy hudební teorie barokní epochy a seznámit se s prostředím, ve kterém se tento výjimečný skladatel profesně rozvíjel a tvořil. Tohoto hudebníka představuje jako zakladatele moderního prstokladu, jehož hudební jazyk přinesl změnu v hudebním myšlení a stal se hudební inspirací a vzorem pro skladatele následujících století. Poukazuje na důležitost vhodně zvolených notových materiálů ve výuce hry na klavír a upřednostňuje hudební provedení v co možná nejautentičtější podobě. Hlavním záměrem této práce je aktualizovat poznatky z metodiky a nalézt ucelený návod správného překladu hudebního jazyka tohoto génia, který by napomohl hudebním pedagogům představit žákům krásu a nadčasovost děl Bachovy hudby a motivoval je k dalším hudebním objevům a k touze se hudebně vzdělávat.
|
host ::
RSS.