|
|
Předčasná úmrtnost ve vybraných vyspělých zemích: trendy a její příčiny
Dostál, Martin ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Předčasná úmrtnost ve vybraných vyspělých zemích: trendy a její příčiny Abstrakt Hlavním cílem práce je popsat celkový vývoj předčasné úmrtnosti a zhodnotit vývoj úmrtnosti podle vybraných skupin příčin úmrtí a věkových skupin ve vybraných vyspělých zemích Evropy v letech 1999-2018. Mezi vybrané země pro účely práce patří Česko, Maďarsko, Švédsko, Itálie a Francie. Hranicí předčasné úmrtnosti je věk 70 let. Metody použité v rámci této práce jsou přímá standardizace a dvourozměrná dekompozice. Výsledky analýzy ukázaly na zlepšení úmrtnostních poměrů ve všech vybraných státech během téměř celého sledovaného období. To dokazuje například zlepšení ukazatele intervalové naděje dožití mezi přesnými věky 0 a 70 let. K pozitivnímu vývoji předčasné úmrtnosti přispělo především zlepšení úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, a to ve vyšších věkových skupinách a zlepšení úmrtnosti na novotvary. Klíčová slova: předčasná úmrtnost, příčiny úmrtí, dekompozice, vyspělé země, Evropa
|
|
|
Vývoj regionální diferenciace předčasné úmrtnosti v Česku v období 1996-2019
Korytarová, Eliška ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Ukolova, Elizaveta (oponent)
Vývoj regionální diferenciace předčasné úmrtnosti v Česku v období 1996-2019 Abstrakt Cílem této práce je analýza vývoje předčasné úmrtnosti na úrovni Česka a jednotlivých okresů v letech 1996-2019. Analytickým nástrojem je ukazatel potenciálně ztracené roky života (PYLL). Výsledky analýzy potvrdily, že úroveň předčasné úmrtnosti je vyšší u mužů. Ve sledovaném období došlo k výraznému snížení úroveň předčasné úmrtnosti na celostátní i okresní úrovni, a to u mužů i u žen. Výraznější pokles byl zaznamenán u mužů. Nejčastějšími příčinami předčasného úmrtí byly nemoci oběhové soustavy a novotvary. Mezi lety 1996 a 2019 se nejvíce zredukovala předčasná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy. K zásadnímu poklesu došlo také v případě příčin smrti typických pro kojenecký věk. Regionální diferenciace se v průběhu studovaného období zvýšila, rozdíly v předčasné úmrtnosti mezi okresy byly výraznější u žen. Klíčová slova: předčasná úmrtnost, ztracené roky života, příčiny smrti, okresy, Česko Počet znaků bez mezer: 79 839
|
|
|
Analýza vývoje úmrtnosti v regionech NUTS 3 v Česku a ve Švédsku v období 1997-2011
Trajer, Jiří ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Analýza vývoje úmrtnosti v regionech NUTS 3 v Česku a ve Švédsku v období 1997-2011 Abstrakt Cílem této bakalářské práce je analyzovat a popsat vývoj regionální úmrtnosti v Česku a ve Švédsku v letech 1997-2011. Kromě vývoje celkové intenzity úmrtnosti obou jmenovaných zemí a jejich regionů se zaměříme i na regionální vývoj úmrtnosti a regionální diferenciace úmrtnosti na pět nejčastějších skupin příčin úmrtí za obě pohlaví zvlášť. Mezi tyto skupiny příčin úmrtí patří nemoci oběhové, dýchací a trávicí soustavy a novotvary s vnějšími příčinami nemocnosti a úmrtnosti. Jako základní ukazatel úmrtnosti na vybrané skupiny příčin úmrtí je použita standardizovaná míra úmrtnosti a u celkové intenzity úmrtnosti ještě navíc střední délka života. V průběhu sledovaného období došlo v obou státech k nárůstu střední délky života a naopak k poklesu standardizované míry úmrtnosti. Pokles intenzity úmrtnosti jsme sledovali v Česku i ve Švédsku u většiny skupin příčin úmrtí s jednou výjimkou, a to u úmrtnosti na onemocnění dýchací soustavy v Česku, kde došlo naopak ke zvýšení úrovně úmrtnosti. Klíčová slova: úmrtnost, regionální analýza, příčiny úmrtí, Česko, Švédsko, meziregionální rozdíly
|
|
|
Vývoj intenzity úmrtnosti na nemoci spojené s konzumací alkoholu v krajích České republiky v letech 1994 až 2009
Komrsková, Lucie ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Vývoj intenzity úmrtnosti na nemoci spojené s konzumací alkoholu v krajích České republiky v letech 1994 až 2009 Abstrakt Hlavním cílem této práce je analyzovat vývoj intenzity úmrtnosti související s konzumací alkoholu v krajích České republiky v letech 1994-2009. Podle vybrané klasifikace nemocí a úrazů spojených s konzumací alkoholu jsou zvoleny tři kategorie příčin úmrtí vlivem alkoholu. Autor analyzuje intenzitu úmrtnosti na všechny příčiny související s alkoholem, na příčinu alkoholické onemocnění jater a na vnější příčiny úmrtí související s alkoholem. Dochází k závěru, že se úroveň úmrtnosti na všechny příčiny spojené s alkoholem a vnější příčiny související s alkoholem zlepšuje, naopak úroveň úmrtnosti na alkoholické onemocnění jater se zhoršuje. Z výsledků analýzy vyplývá, že oblastmi s nejvyšší intenzitou úmrtnosti související s alkoholem je východní Morava a severozápad Čech. Klíčová slova: úmrtnost, nemoci související s alkoholem, příčiny smrti, standardizované míry úmrtnosti, Česká republika, kraje
|
|
|
Úmrtnost v českých zemích v letech 1920-1937 s důrazem na vybrané infekční choroby
Skalák, Zdeněk ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Úmrtnost v českých zemích v letech 1920-1937 s důrazem na vybrané infekční choroby Abstrakt Cílem této práce je analyzovat úmrtnostní poměry v českých zemích v letech 1920-1937, přičemž hlavní důraz je kladen na skupinu infekčních chorob, jež měla v tomto období z hlediska příčin smrti stále ještě vysoký podíl. Výše úmrtnosti v důsledku infekčních nemocí je závislá na mnohých aspektech, jako jsou správné odhalení choroby, účinné očkovací látky a úroveň lékařství. Právě tyto příčiny stály za prudkým poklesem úmrtnosti v důsledku infekčních chorob na konci 19. století. První světová válka však ukončila velmi dobré vyhlídky tohoto stálého poklesu a nově vzniklý Československý stát se zpočátku musel potýkat s relativně opětovnou vysokou úmrtností na tyto nemoci. Ačkoliv v meziválečném období přicházely stále se opakující infekční epidemie, do počátku druhé světové války postupně sledujeme proměnu úmrtnosti dle příčin a infekční choroby jsou postupně nahrazovány civilizačními chorobami, především novotvary a nemocemi oběhové soustavy. Klíčová slova: úmrtnost, příčiny úmrtí, infekční choroby, dekompozice, klasifikace příčin úmrtí, lékařské objevy, úroveň zdravotnictví
|
|
|
Regional differentiation of cause-specific mortality in selected countries of Central Europe
Domonkos, Zsolt ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Cieľom tejto práce je analyzovať diferenciáciu úrovne úmrtnosti na medzinárodnej a regionálnej úrovni NUTS 2 vo vybraných krajinách strednej Európy (Česko, Slovensko, Maďarsko, Nemecko, Rakúsko, Švajčiarsko). Na úrovni štátov je skúmaný vývoj celkovej úmrtnosti a úmrtnosti podľa príčin smrti po roku 1990 až do súčasnosti. Na regionálnej úrovni sú hodnotené regionálne rozdiely celkovej úmrtnosti a úmrtnosti podľa príčin smrti v období 2008-2010. V práci sú použité demografické ukazovatele (štandardizovaná miera úmrtnosti, stredná dĺžka života, ukazovateľ disperzie úmrtnosti, disparita dĺžky života) a nástroje štatistickej analýzy (Poissonova regresia, zhluková analýza). Z analýzy vyplýva, že v stredoeurópskych krajinách došlo k poklesu úmrtnosti, avšak významné rozdiely v intenzite úmrtnosti je stále možné pozorovať na medzinárodnej i regionálnej úrovni. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Srovnávací analýza úmrtnosti na nemoci oběhového systému v Česku a ve Švédsku v období 1970-2007
Nerušilová, Hana ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Srovnávací analýza úmrtnosti na nemoci oběhového systému v Česku a ve Švédsku v období 1970-2007 Abstrakt Hlavní cíl předkládané práce je popsat a porovnat vývoj úrovně úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění v Česku a ve Švédsku v období od roku 1970 do roku 2007, který je zasazen do kontextu změn celkové úmrtnosti. V rámci třídy kardiovaskulárních nemocí jsou analyzovány změny intenzity úmrtnosti vybraných skupin onemocnění nebo konkrétních diagnóz. Analýza je doplněna o srovnání intenzity úmrtnosti na nemoci oběhového systému v rámci celé Evropy. Dále se text zabývá kardiovaskulárními rizikovými faktory a úrovní lékařské péče ve srovnávaných zemích. Z analýzy vyplývá, že v Česku začala kardiovaskulární úmrtnost klesat přibližně o dekádu později než ve Švédsku, což ale bylo dříve než ve většině ostatních postkomunistických států. Na jejím poklesu se u obou států větší měrou podílely akutní formy srdečně-cévních onemocnění. V Česku bylo snížení úmrtnosti z větší části přičitatelné pokroku ve zdravotnictví, zatímco ve Švédsku se na něm podílel především příznivý vývoj rizikových faktorů.
|
|
|
Vliv změny parametrů termálního plazmatu Země a slunečních indexů na úmrtnost podle příčin v České republice
Podolská, Kateřina ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Cílem diplomové práce bylo hledání závislosti intenzity úmrtnosti v České republice podle vybraných příčin úmrtí na sluneční aktivitě během vzestupné a sestupné fáze slunečního cyklu v období 1994-2011, a to použitím metod statistické analýzy mnohorozměrných dat. Sluneční aktivita byla reprezentována základními indexy R, Kp, F10,7 a Dst, ale i výškou foF2 vrstvy a TEC pro území České republiky. Typologie časových profilů příčin úmrtí byla hledána pomocí shlukové analýzy v časových řadách. Závislost mezi sledovanými časovými řadami byla zjišťována metodou grafických modelů podmíněných nezávislostí. Byla nalezena závislost počtu zemřelých na akutní infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu a Edwardsův a Patauův syndrom na parametrech sluneční aktivity. Závislost na ionosférických parametrech foF2 a TEC vztažených k území České republiky byla výraznější než na slunečních indexech.
|
|
|
Vybrané determinanty zdraví populace a jejich vliv na úmrtnost v evropských státech
Straka, Jakub ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent)
Vybrané determinanty zdraví populace a jejich vliv na úmrtnost v evropských státech Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na vztah determinantů životního stylu mužů a žen ve vybraných evropských zemích v roce 2014 s jejich subjektivní (délka života ve zdraví) a objektivní úrovní úmrtnosti (naděje dožití) a s jejich intenzitou úmrtnosti na nejčastější příčiny. Těmi jsou ischemické choroby srdeční, cerebrovaskulární onemocnění a zhoubné nádory průdušek, průdušnice a plic. Vybranými determinanty zdraví byla fyzická aktivita, BMI, konzumace ovoce a zeleniny, kouření a konzumace alkoholu. Ukazatel délka života ve zdraví se nejčastěji vztahuje k přesnému věku 65 let, a proto se i tato práce zaměřuje na obyvatelstvo ve starším věku. Pro zkoumání vlivu vybraných determinantů zdraví na úrovně úmrtnosti byla použita vícenásobná lineární regrese. Mimo to práce zkoumá vývoj a úroveň délky života ve zdraví mužů a žen v přesném věku 65 let s v období 2004-2014 ohledem na naději dožití a řeší, zda došlo u evropské populace mezi prvních dekádou 21. století a rokem 2014 k nárůstu prožitých let života ve zdraví. Výchozím zdrojem dat jsou výběrová šetření EHIS a EU-SILC. Pomocí zvolených metod bylo zjištěno, že délka života ve zdraví spíše stagnovala, což se odráží v tom, jak bylo dále zjištěno, že ve vybraných...
|
|
| |
host ::
RSS.