|
|
Genetické faktory v etiologii poruch spánku
Dvořáková, Markéta ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Spánkové poruchy jsou skupinou obtíží postihující nezanedbatelnou část lidské populace. Jejich etiologie je zpravidla velmi komplexní a zahrnuje enviromentální ale i genetické faktory. Většina spánkových poruch je multifaktoriální povahy. Spánková medicína a pole syntézy jejích poznatků s poznatky moderní či klasické genetiky nabízí stále ještě mnoho prostoru k bádání. Navzdory mnoha otazníkům je ale dnes možné shrnout poznatky o identifikovaných potvrzených anebo suspektních genech, jejichž mutace se na projevu těchto poruch podílí. Lze odhadovat heritabilitu konkrétních poruch na jejich vícečetném výskytu v rodinách, přítomnosti u dvojčat nebo rozšířenosti v populaci v závislosti na etnickém původu. Předložená bakalářská práce se věnuje genetickým aspektům v etiologii spánkových poruch, jejich dědičnosti, síle genetické komponenty a genetickým souvislostem mezi některými poruchami.
|
|
| |
|
|
Charakterizace kandidátních genů hybridní sterility Hstx1 a Hstx2
Kašíková, Lenka ; Jansa, Petr (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Speciace, vznik nových druhů, je zásadním evolučním procesem zodpovědným za druhovou rozmanitost na naší planetě. Na počátku procesu speciace je oddělení dvou populací reprodukční bariérou, která zabrání genovému toku mezi nimi. Jedním z mechanismů, jak je docíleno reprodukční izolace, je hybridní sterilita (HS). Jedná se o mechanismus postzygotické reprodukční izolace popsaný u řady eukaryot. Prvním objeveným genem hybridní sterility u obratlovců je myší gen Hybrid sterility 1 (Hst1), později identifikovaný jako gen Prdm9. Genetickou a molekulární analýzou byl později na chromozomu X určen lokus, jehož interakce s Prdm9 vede ke sterilitě anebo snížené fertilitě hybridních samců. Tento lokus obsahuje dva genetické faktory HS - Hstx1 způsobující abnormální morfologii spermií a Hstx2 způsobující zástavu spermatogeneze v pachytenních spermatocytech a sterilitu. Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na studium vlivu delecí kandidátního myšího X-vázaném genu hybridní sterility - Fmr1nb. Analýza samců B6N.Fmr1nbmut s delečními variantami genu Fmr1nb ukázala, že Fmr1nb je jedním z faktorů ovlivňujících spermiogenezi. U samců, nesoucích delece genu Fmr1nb, došlo k nárůstu morfologických abnormalit spermií, fenotyp identický s Hstx1. Vliv delecí genu Fmr1nb na průběh meiotické profáze I u hybridních samců...
|
|
|
Cryptic Rearrangements of Human Chromosomes Associated with Schizophrenia
Jurišová, Lívia ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Brynychová, Iva (oponent)
Schizofrénia je závažné psychické ochorenie s vysokou dedičnosťou a komplexnou genetikou, ktorej súhra s environmentálnymi faktormi vedie k celej škále symptómov. Nástup moderných cytogenetických a molekulárne genetických techník pomohol odhaliť jednu z možných príčin tohto ochorenia - kryptické prestavby chromozómov. Tieto prestavby označované ako mikrode- lécie či mikroduplikácie majú veľkosť pod 3-5 Mb, môžu zasahovať viacero génov a vplývajú na génovú dózu. Výskum kryptických prestavieb v asociácii so schizofréniou začal v roku 2008 identifikáciou troch patogénnych aberácií. S postupom času pribúdali štúdie popisujúce ďalšie kryptické prestavby i štúdie podporujúce či nepodporujúce ich úlohu v ochorení. Pozornosť bola venovaná aj kandidátnym génom a ich možným interakciám. Predpokladá sa, že schizof- rénia vzniká v dôsledku patologicky pozmenenej konektivity mozgu, v ktorej môžu kryptické prestavby meniace génovú dózu, zohrávať úlohu. Štúdium kryptických prestavieb je len na za- čiatku a v blízkej budúcnosti môžeme očakávať identifikáciu nových prestavieb, čo môže viesť k lepšiemu pochopeniu vzniku a symptómov schizofrénie či zohrávať úlohu v prenatálnej diag- nostike a liečbe pacientov. Kľúčové slová: kryptické prestavby, schizofrénia, mikrodelécia, mikroduplikácia, kandi- dátne gény,...
|
|
|
Charakterizace kandidátních genů hybridní sterility Hstx1 a Hstx2
Kašíková, Lenka ; Jansa, Petr (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Speciace, vznik nových druhů, je zásadním evolučním procesem zodpovědným za druhovou rozmanitost na naší planetě. Na počátku procesu speciace je oddělení dvou populací reprodukční bariérou, která zabrání genovému toku mezi nimi. Jedním z mechanismů, jak je docíleno reprodukční izolace, je hybridní sterilita (HS). Jedná se o mechanismus postzygotické reprodukční izolace popsaný u řady eukaryot. Prvním objeveným genem hybridní sterility u obratlovců je myší gen Hybrid sterility 1 (Hst1), později identifikovaný jako gen Prdm9. Genetickou a molekulární analýzou byl později na chromozomu X určen lokus, jehož interakce s Prdm9 vede ke sterilitě anebo snížené fertilitě hybridních samců. Tento lokus obsahuje dva genetické faktory HS - Hstx1 způsobující abnormální morfologii spermií a Hstx2 způsobující zástavu spermatogeneze v pachytenních spermatocytech a sterilitu. Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na studium vlivu delecí kandidátního myšího X-vázaném genu hybridní sterility - Fmr1nb. Analýza samců B6N.Fmr1nbmut s delečními variantami genu Fmr1nb ukázala, že Fmr1nb je jedním z faktorů ovlivňujících spermiogenezi. U samců, nesoucích delece genu Fmr1nb, došlo k nárůstu morfologických abnormalit spermií, fenotyp identický s Hstx1. Vliv delecí genu Fmr1nb na průběh meiotické profáze I u hybridních samců...
|
|
| |
|
|
Zastoupení vybraných mastných kyselin v mléčném tuku dojnic a koz
KALA, Robert
Mléčný tuk je nositelem mnoha funkcí. Má vliv na biologické, chemické, senzorické a technologické vlastnosti mléka. V České republice je konzumováno a zpracováváno především mléko kravské, kozí a ovčí. Cílem bylo zaměřit se na popis vybraných mastných kyselin v mléčném tuku dojnic a koz a to z hlediska jejich významu na zdraví člověka a faktorů, které ovlivňují jejich zastoupení. Z výsledků vyplývá, že obsah mastných kyselin s krátkým řetězcem byl ve srovnání s dojnicemi vyšší u plemen koz. Dále bylo zjištěno, že zastoupení nasycených mastných kyselin bylo ovlivněno především plemenem a individualitou jedince, zatímco zastoupení nenasycených mastných kyselin bylo ovlivněno spíše výživou a krmením. V práci jsou popsány biologické faktory, jako je plemeno a individualita, pořadí a stadium laktace, z vnějších je popsán faktor výživy a krmení. Kapitola biologické faktory se zabývá především vlivem genetiky a obsahuje popis vybraných kandidátních genů ovlivňující mléčný tuk a mastné kyseliny.
|
host ::
RSS.