|
|
Mutual regulation of ubiquitination and alternative splicing
Rapekta, Nikita ; Čermák, Lukáš (vedoucí práce) ; Holotová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá složité vzájemné působení mezi ubiquitinací a alternativním sestřihem, které jsou klíčové biochemické procesy řídící funkci a stabilitu buněk. Prostřednictvím detailní analýzy zdůrazňuje, jak systém zprostředkovaný ubiquitinací (UMS) ovlivňuje mechanismy sestřihu mRNA a, naopak, jak mohou variace sestřihu ovlivnit vzorce ubiquitinace proteinů. Zvláštní pozornost je věnována důsledkům těchto interakcí v patofyziologii rakoviny, což naznačuje nové možnosti pro terapeutické zásahy. Studie využívá řadu biochemických testů a technik molekulární biologie, aby poskytla komplexní přehled o vzájemné regulaci mezi těmito dvěma kritickými buněčnými procesy. Klíčová slova: Ubiquitinace, Alternativní sestřih, mRNA, Proteazom, Terapie rakoviny
|
|
|
Vliv nádorových fibroblastů na přežívání, proliferaci a invazivitu nádorových buněk.
Nováková, Gita ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Nádorové mikroprostředí představuje, vedle vlastních nádorových buněk, strukturně i funkčně významnou součást nádoru. Obdobně jako v orgánech je i toto prostředí je vytvářeno několika buněčnými typy (fibroblasty, buňkami imunitního systému, endoteliálními buňkami aj.) a nebuněčnou složkou (především extracelulární matrix). Všechny tyto součásti formují vhodné prostředí pro vlastní nádorové buňky - podporují jejich růst a množení, brání imunitnímu systému v jejich zničení a zabezpečují i jejich výživu. Jednu z hlavních složek nádorového mikroprostředí představují nádorové fibroblasty. Vznikají z různých buněčných typů (stávajících fibroblastů, endoteliálních buněk, epiteliálních buněk atd.) vlivem faktorů produkovaných nádorovými buňkami (především TGF-β). Tyto aktivované nádorové fibroblasty (cancer associated fibroblasts, CAFs) exprimující α-SMA nejsou z tkáně odstraňovány podobně jako fibroblasty účastnící se reparačních procesů. Naopak v tkáni přetrvávají a produkují řadu pro-nádorových faktorů, mezi nejvýznamnější patří SDF-1, HGF, IGF-1, IL-6, VEGF, PDGF-C, TGF-β, MMPs aj. CAFs a jimi sekretované faktory ovlivňující téměř všechny znaky nádoru, tzv. Hallmarks of Cancer - podporují proliferaci nádorových buněk, brání jejich vstupu do apoptózy, podporují tvorbu cévního zásobení nádoru, aktivně přetváří...
|
|
|
Study on the role of pharmacokinetic mechanisms of drug resistance in new anticancer drugs with focus on solid tumors
Vagiannis, Dimitrios ; Hofman, Jakub (vedoucí práce) ; Souček, Pavel (oponent) ; Zendulka, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakologie a Toxikologie Kandidát Mgr. Dimitrios Vagiannis Školitel RNDr. Jakub Hofman, Ph.D. Název disertační práce Studium role farmakokinetických mechanizmů lékové rezistence u nových protinádorových léčiv se zaměřením na solidní tumory Protinádorová chemoterapie je důležitým nástrojem při léčbě nádorových onemocnění. Ačkoliv dochází k rapidnímu progresu ve vývoji nových protinádorových léčiv, fenomén mnohočetné lékové rezistence (MDR) i nadále představuje zásadní překážku vedoucí k selhání farmakoterapie u onkologických pacientů. MDR je založena na farmakodynamických i farmakokinetických mechanizmech. Farmakokinetická MDR zahrnuje působení lékových efluxních transportérů a biotransformačních enzymů, které snižují množství (aktivní formy) léčiva v nádoru. Zatímco role transportérů v MDR byla detailně prozkoumána, účast biotransformačních enzymů stále není plně zřejmá. Tato práce se věnuje studiu role cytochromů P450 (CYPs) v cytostatické rezistenci. Dále se zaměřuje na modulaci farmakokinetické MDR s využitím lékových interakcí nových cílených protinádorových léčiv. V poslední části se věnuje ověření in vitro výsledků na ex vivo modelech explantů odvozených z nádorových biopsií získaných od pacientů. V naší nejnovější publikaci...
|
|
|
Study on the role of pharmacokinetic mechanisms of drug resistance in new anticancer drugs with focus on solid tumors
Vagiannis, Dimitrios ; Hofman, Jakub (vedoucí práce) ; Souček, Pavel (oponent) ; Zendulka, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakologie a Toxikologie Kandidát Mgr. Dimitrios Vagiannis Školitel RNDr. Jakub Hofman, Ph.D. Název disertační práce Studium role farmakokinetických mechanizmů lékové rezistence u nových protinádorových léčiv se zaměřením na solidní tumory Protinádorová chemoterapie je důležitým nástrojem při léčbě nádorových onemocnění. Ačkoliv dochází k rapidnímu progresu ve vývoji nových protinádorových léčiv, fenomén mnohočetné lékové rezistence (MDR) i nadále představuje zásadní překážku vedoucí k selhání farmakoterapie u onkologických pacientů. MDR je založena na farmakodynamických i farmakokinetických mechanizmech. Farmakokinetická MDR zahrnuje působení lékových efluxních transportérů a biotransformačních enzymů, které snižují množství (aktivní formy) léčiva v nádoru. Zatímco role transportérů v MDR byla detailně prozkoumána, účast biotransformačních enzymů stále není plně zřejmá. Tato práce se věnuje studiu role cytochromů P450 (CYPs) v cytostatické rezistenci. Dále se zaměřuje na modulaci farmakokinetické MDR s využitím lékových interakcí nových cílených protinádorových léčiv. V poslední části se věnuje ověření in vitro výsledků na ex vivo modelech explantů odvozených z nádorových biopsií získaných od pacientů. V naší nejnovější publikaci...
|
|
|
Vliv přírodních látek na poškození DNA a reparační kapacitu u kolorektálních buněčných linií
Vodenková, Soňa ; Opattová, Alena ; Čumová, Andrea ; Slíva, D. ; Vodička, Pavel
Kolorektální karcinom (CRC) představuje celosvětovou zdravotní zátěž s velmi vysokou incidencí i mortalitou. Problematika CRC se potýká s nedostatkem spolehlivých prediktivních a prognostických biomarkerů, pozdní diagnózou a s poměrně nízkou efektivitou léčby (pouze 50 %). \nCRC je po dlouhá léta konvenčně léčen 5-fluorouracilem (5-FU), který je i v současné době hlavní složkou kombinačních chemoterapeutických režimů. 5-FU, halogenovaný pyrimidin, je buďto přímo inkorporován do DNA nebo způsobuje narušení syntézy thymidinu z uracilu, který je pak chybně inkorporován do DNA. Oprava těchto poškození DNA vyžaduje účast bázově excizní opravy (BER) a systému opravy chybného párování bazí (MMR).\nCílem této studie je sledování účinků 5-FU, GLC a především jejich kombinace na poškození DNA (především oxidační) a na bázově excizní opravu DNA u různých typů buněčných linií kolorektálního karcinomu. \nVýsledky naznačují, že se po přidání jak samotného extraktu z Ganoderma Lucidum, tak jeho kombinace s 5-FU ke kolorektálním liniím, zvyšuje oxidační poškození DNA a nedochází k její reparaci.\nModulace reparační aktivity DNA pomocí přírodních extraktu představuje nový přístup v protinádorové terapii a potenciálně muže pozitivně ovlivňovat rezistenci nádorových buněk k chemoterapeutikům. Použití kombinace GLC a klasické chemoterapie může přispět ke snížení potřebné dávky a následných vedlejších účinků.\n
|
|
|
Responsive and non-responsive soft matter nanomedicines for biomedical applications
Jäger, Eliézer ; Štěpánek, Petr (vedoucí práce) ; Sedláková, Zdeňka (oponent) ; Poučková, Pavla (oponent)
Souhrn Dizertace představuje možná biolékařská použití samoasociovaných polymerních systémů a jejich potenciál v rozvíjejícím se oboru nanomedicíny. Nanomedicína zahrnuje přípravu a vývoj diagnostických a terapeutických systémů v nanoměřítku, například nanorobotů, nanobiosensorů, nanočástic pro prevenci, diagnósu a léčbu celé řady onemocnění. Cílem nanomedicíny je zkvalitnění života pacientů. V nanomedicíně lze použít obrovské množství různých nanomateriálů. V dizertaci se zaměřujeme na aktuální pokroky v přípravě polymerních nanoléčiv zaměřených na zvýšení účinnosti léčby a diagnostiky nádorových onemocnění. Zvláštní pozornost bude věnována liposomům, konjugátům polymer-léčivo, polymerním micelám a biodegradovatelným nanočásticím s inkorporovaným léčivem. Zdůrazněny budou nové přístupy k překonání hlavních poblémů oboru a uveden krátký přehled přípravků, které jsou ve fázi klinických zkoušek, případně které jsou již používány v terapeutické praxi. Se znalostí bariér pro akumulaci nanočástic v nádoru způsobených fyziologicky nebo typem polymerního nosiče jsme syntetizovali micely blokových kopolymerů a biodegradovatelné nanočástice s inkorporovaným léčivem. Systémy reagující a nereagující na změny vnějšího prostředí byly dále charakterizovány a byla stanovena jejich in vitro a in vivo chemoterapeutická účinnost.
|
|
|
Vliv nádorových fibroblastů na přežívání, proliferaci a invazivitu nádorových buněk.
Nováková, Gita ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Nádorové mikroprostředí představuje, vedle vlastních nádorových buněk, strukturně i funkčně významnou součást nádoru. Obdobně jako v orgánech je i toto prostředí je vytvářeno několika buněčnými typy (fibroblasty, buňkami imunitního systému, endoteliálními buňkami aj.) a nebuněčnou složkou (především extracelulární matrix). Všechny tyto součásti formují vhodné prostředí pro vlastní nádorové buňky - podporují jejich růst a množení, brání imunitnímu systému v jejich zničení a zabezpečují i jejich výživu. Jednu z hlavních složek nádorového mikroprostředí představují nádorové fibroblasty. Vznikají z různých buněčných typů (stávajících fibroblastů, endoteliálních buněk, epiteliálních buněk atd.) vlivem faktorů produkovaných nádorovými buňkami (především TGF-β). Tyto aktivované nádorové fibroblasty (cancer associated fibroblasts, CAFs) exprimující α-SMA nejsou z tkáně odstraňovány podobně jako fibroblasty účastnící se reparačních procesů. Naopak v tkáni přetrvávají a produkují řadu pro-nádorových faktorů, mezi nejvýznamnější patří SDF-1, HGF, IGF-1, IL-6, VEGF, PDGF-C, TGF-β, MMPs aj. CAFs a jimi sekretované faktory ovlivňující téměř všechny znaky nádoru, tzv. Hallmarks of Cancer - podporují proliferaci nádorových buněk, brání jejich vstupu do apoptózy, podporují tvorbu cévního zásobení nádoru, aktivně přetváří...
|
|
|
Využití rekombinantních virů vakcinie produkujících IGFBP3 pro terapii nádorů
Musil, Jan ; Němečková, Šárka (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent)
Využití rekombinantních virů vakcinie produkujících IGFBP-3 pro terapii nádorů Vazebný protein typu 3 pro růstové faktory podobné insulinu (IGFBP-3) je hlavním regulátorem endokrinní aktivity IGF a je schopný potlačovat růst celé řady nádorů. Řada vědeckých prací ukázala, že IGFBP-3 je schopný indukovat apoptózu v nádorových buňkách mechanizmy spojenými s jeho IGF vazebnou funkcí a mechanizmy na této funkci nezávislými. Připravili jsme rekombinantní viry vakcinie exprimující IGFBP-3 pod kontrolou přirozeného časného H5 a syntetického časně-pozdního (E/L) promotoru, abychom ověřili jeho protinádorový efekt na našem modelu karcinomu děložního čípku. Zjistili jsme, že samotná exprese IGFBP-3 růst nádorů nijak neovlivňovala. Exprese IGFBP-3 dvojitými rekombinantami měla ovšem na protinádorovou odpověď pozitivní vliv. Dvojité rekombinanty kromě IGFBP-3 exprimují také fúzní protein SigE7LAMP schopný indukovat imunitní odpověď proti nádorům vyvolaným virem HPV16. Zjistili jsme, že koexprese IGFBP-3 dvojitou rekombinantou P13-SigE7LAMP-H5-IGFBP-3 posiluje protektivní imunitní odpověď proti nádorům vyvolaným buňkami MK16/ABC dosud nepopsaným mechanizmem. Dále jsme prokázali, že obě připravené dvojité rekombinanty P13- SigE7LAMP-H5-IGFBP-3 a P13-SigE7LAMP-E/L-IGFBP-3 posilují protinádorovou odpověď vyvolanou expresí...
|
|
|
Mechanismy imunitní odpovědi při léčbě rakoviny kotvením ligandů fagocytárních receptorů na povrch nádorových buněk
AUEROVÁ, Marie
The aim of this thesis was to obtain some insights into mechanisms by which the immune system affects melanoma cells after anchoring agonists of phagocytic receptors (laminarin and f-MLF) to their surface. To verify the hypothesis that innate immune system plays a critical role, in vivo experiments were performed on SCID mice. To elucidate the importance of CR3, CD11b-deficient mice were used. In in vitro experiments production of inflammatory cytokines in tumor tissue was examined as well as the release of myeloperoxidase from neutrophil granules after incubation with malignant cells.
|
|
|
Ověření možnosti terapie nádorových onemocnění pomocí bakterií Stenotrophomonas maltophilia. Optimalizace této terapie, vliv agonistů signálních receptorů.
SVÁČKOVÁ, Petra
Nádorové onemocnění neboli rakovina, je velice obávaným onemocněním, které je staré jako lidstvo samo. Rakovina je chápana jako civilizační onemocnění, kterým je postiženo čím dál tím více lidí. Ze statistických průzkumů vyplývá, že jde o problém více než aktuální, kterému je třeba věnovat velkou pozornost. Hlavními cíli této bakalářské práce je pochopení problematiky terapie nádorových onemocnění a ověření možnosti terapie za použití mikroorganismů. Bakalářská práce má část teoretickou a experimentální. V části experimentální byly ověřeny poznatky a hypotézy získané rešeršní prací v teoretické části Teoretická část je zaměřena na pochopení rozsáhlého tématu rakoviny, od definice co rakovina je, jak vzniká až po možnosti terapie. Druhá část teoretické části je zaměřena na terapii nádorových onemocnění za použití mikroorganismů. Byla zpracována rešerše zabývající se použitím bakterií k léčbě rakoviny. Dále bylo rešerší zjištěno, že nádorové buňky mají při přirozeném pH náboj negativní. To znamená, že pokud se najde bakterie, která má náboj přirozeně pozitivní a aplikuje se do místa nádoru, dojde k navázání pozitivně nabité bakterie na negativně nabitou nádorovou buňku. Po navázání bude následovat imunitní reakce organismu bojující nejen proti zánětu, vytvořeném po aplikaci bakterie, ale současně i proti nádorovým buňkám. Jako pozitivně nabitou bakterií se jeví S. maltophilia. K potvrzení této hypotézy bylo třeba nalézt bakterii s podobnými vlastnostmi, velikostí a schopností pohybu jako má S. maltophilia, ale s nábojem záporným. Nejvíce vyhovující je bakterie S. marcescens, která byla také součástí Colleyho toxinu. Pokusy byly prováděny na samicích myší inbredního kmene C57BL/6 od Charles River Laboratories. Byla použita buněčná linie myšího melanomu B16-F10. Ve fázi prvního in vitro experimentu byla zavedena metoda kultivace bakterií S. maltophilia a S. marcescens. Při prvním in vivo experimentu se ověřila hypotéza, že intratumorálním aplikováním vakcíny s inaktivovanou bakterií S. maltophilia došlo k ovlivnění melanomu. V druhém in vivo experimentu došlo k ověření hypotézy týkající se negativního náboje nádorové buňky a pozitivního náboje bakterie S. maltophilia. Jako kontrolní bakterie s negativním nábojem byla použita S. marcescens. V pokusech byl sledován růst a objem nádorů. Nádory byly měřeny jednou za dva dny pomocí kaliperu, čímž byla zjištěna velikost nádoru. Objem nádoru byl vypočítán. Statistické vyhodnocení dat bylo provedeno pomocí Studentova t-testu v programu MS Excel. Přežívání myší bylo vyhodnoceno pomocí testu Kaplan-Meier v programu MedCalc. Provedením in vitro experimentu byla zavedena kultivace obou bakterií na pracovišti. Prvním in vivo experimentem, kde byla použita bakterie S. maltophilia byla potvrzena hypotéza příznivého vlivu intratumorální aplikace bakterie na melanom. Druhým in vivo experimentem byla potvrzena hypotéza o vlivu náboje bakterie na velikost nádoru. Testováním bakterií S. maltophilia a S. marcescens bylo potvrzeno, že bakterie S. maltophilia působí na redukci nádorového růstu mnohem více, než bakterie S. Experimenty provedenými v bakalářské práci došlo k potvrzení hypotézy pozitivního vlivu náboje bakterií na jejich protinádorový účinek při léčbě melanomu B16-F10
|
host ::
RSS.