|
| |
|
|
Význam opioidů v problematice císařského řezu
Nosková, Pavlína ; Bláha, Jan (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Vymazal, Tomáš (oponent)
Souhrn Prace se zabyva problematikou perioperačniho podavani opioidů u cisařskeho řezu. V obecne časti je zpracovana farmakologie opioidů vzhledem k jejich praktickemu užiti během celkove a regionalni anestezie a pooperačni analgezie, se zvlaštnim zaměřenim na remifentanil. Pozornost je věnovana i transplacentarnimu přenosu opioidů a jejich přestupu do mateřskeho mleka, ktery hraje vyznamnou roli v možnem ovlivněni poporodni adaptace novorozence a kojeni. Vlastni vyzkumna čast podava nejprve realnou informaci o stavu podavani opioidů v porodnictvi v ČR na podkladě narodniho projektu OBAAMA-CZ 2011. Nasledujici studie na unikatnim souboru 151 rodiček prokazala, že bolusove podani remifentanilu v davce 1 μg/kg v době 30 sekund před uvodem do celkove anestezie k cisařskemu řezu vyznamně stabilizuje hemodynamicke parametry (krevni tlak, puls) rodičky a snižuje tak stresovou odpověď na trachealni intubaci a kožni incizi. Naopak ovlivněni hloubky anestezie podanim remifentanilu prokazano nebylo. Byl ale prokazan mirny vliv na hodnoceni poporodni adaptace novorozence v prvni minutě. Protože v minutě pate byly vysledky již srovnatelne s kontrolni skupinou, zda se, že vliv remifentanilu davce 1 μg/kg nema na poporodni adaptaci novorozence zasadni klinicky vyznam. Při hodnoceni vlivu genoveho polymorfismu...
|
|
|
Potřeby žen po porodu císařským řezem
MÁCHOVÁ, Vlasta
Tato bakalářská práce je zaměřena na potřeby žen po porodu císařským řezem. V teoretické části je popsán císařský řez, jeho historie, indikace, metody, kterými lze císařský řez provést, druhy anestezie a komplikace, které mohou nastat. Následně jsou popsány potřeby člověka, uvedená hierarchie potřeb dle A.H. Maslowa, popsána péče porodní asistentky během předoperační přípravy u akutního i plánovaného císařského řezu a péče porodní asistentky v pooperačním období. Ke sběru dat byl využitý polostrukturovaný rozhovor, který byl proveden se ženami po císařském řezu na oddělení šestinedělí. Výzkum byl proveden v průběhu dubna a května roku 2018. Rozhovory se ženami byly vedeny anonymně a po odsouhlasení byly nahrávány na mobilní telefon. Následně byly získané rozhovory doslovně přepsány, analyzovány a zpracovány pomocí kódování ,,tužka-papír". Polostrukturovaný rozhovor se skládal z 10 otevřených otázek a dle potřeby byly stanovené otázky doplněné podotázkami. Odpovědi respondentek byly rozčleněny do kategorií a podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo sedm žen po císařském řezu ve věku od 20 do 36 let. První výzkumná otázka zjišťovala, které potřeby v rámci biopsychosociálních potřeb jsou uspokojovány porodní asistentkou u žen po císařském řezu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pět ze sedmi dotazovaných žen mělo uspokojované biopsychosociální potřeby a s péčí poskytovanou porodní asistentkou byly spokojené. Dvě ženy podotkly, že chyběla informovanost v oblasti pohybu, výživy a v péči o operační ránu. Jedna respondentka uvedla, že nebyla spokojená s komunikací a přístupem porodní asistentky. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jaká byla očekávání žen v pooperačním období v souvislosti s péčí porodní asistentky. Všechny ženy očekávaly od porodních asistentek pomoc v péči v pooperačním období. Pět respondentek uvedlo, že dále očekávaly fyzickou a psychickou podporu ze strany porodních asistentek. Z vyhodnocených výsledků vyplývá, že se všem ženám jejich očekávání od porodních asistentek splnila. Získané výsledky mohou být prezentovány porodním asistentkám na seminářích a dále mohou být užitečné při uspokojování biopsychosociálních potřeb ženám, které měly těhotenství ukončené císařským řezem.
|
|
|
Časný kontakt matka a novorozenec při porodu císařským řezem
VÍTOVCOVÁ, Lucie
Práce Časný kontakt matka a novorozenec při porodu císařským řezem je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická první kapitola je zaměřena na císařský řez a jeho definici a důvod nárůstu císařských řezů. Druhá kapitola je věnována císařskému řezu a jeho vlivu na dítě a na psychiku ženy, která se často setkává se separací od dítěte. Další kapitola je věnována zásadám péče o fyziologického novorozence. Čtvrtá kapitola je věnována kontaktu matka a novorozenec. V této kapitole je nejprve řešen imprinting, což je vtištění obrazu matky do podvědomí dítěte. Dále je řešen attachment, který je popisován jako citová vazba k dítěti. A v neposlední řadě také bonding, tedy vytvoření biologické vazby mezi matkou a dítětem. Bonding je ještě více řešen dále. V kapitolách je například popsáno, jaké jsou výhody bondignu pro dítě nebo jak může probíhat bonding po císařském řezu. Poslední teoretická kapitola je věnována separaci, tedy jak působí na dítě, když je odtrženo od matky a co to s ním může udělat. Výzkum byl zaměřen na dva cíle, které souvisejí s časným kontaktem matka a novorozenec po císařském řezu. První cíl se zaměřuje na to, jak jsou naplňovány současné požadavky na kontakt fyziologických novorozenců a matek po císařském řezu. V tomto cíli je sledováno, kdy je matkám umožněn kontakt s fyziologickým novorozencem po císařském řezu a jak kontakty probíhají. Druhý cíl se zabývá tím, s jakými problémy se nejčastěji setkáme ve zdravotnických zařízení při naplňování vazby matka a novorozenec. V tomto cíli je popsáno, jaké jsou problémy při kontaktu matka a novorozenec a co by bylo tedy vhodné změnit. Výzkumná otázka se zabývá podnětem, jak jsou realizovány požadavky na kontakt matka a novorozenec po císařském řezu v praxi. Pro získání dat byl využit kvalitativní výzkum, technika polostrukturovaného rozhovoru, metoda dotazování. Výzkumným souborem jsou ženy na stanici šestinedělí, které jsou po porodu císařským řezem 48-96 hodin. Z výzkumu vyšlo najevo, že některé ženy si vůbec nepamatují, jak probíhal první kontakt s miminkem, neboť byly pod vlivem sedativ. Jiné si kontakt pamatují, ale přišlo jim líto, že jim bylo dítě jen přiváženo a nemohly si ho užít, tak jak by chtěly. Ženy při císařském řezu většinou postupují celkovou anestezii. Z celého výzkumného souboru (11 respondentek) měly svodnou anestezii pouze dvě respondentky. Některé ženy by si svodnou anestezii přály, ale neměly o ní dostatečné množství informací, a tak si raději zvolily cestu celkové anestezie. Jestliže je žena po celkové anestezii, často je pod vlivem sedativ a první kontakt s novorozencem si nemusí dostatečně pamatovat. Dochází také k nežádoucí separaci dítěte od matky, protože dítě je matce přiváženo pouze na kojení. Aby se zabránilo nežádoucí separaci po císařském řezu, je vhodná cesta svodné anestezie, která je šetrnější i pro dítě. A již na operačním sále ve svodné anestezii lze dítě přiložit na tělo matky, a tím vytvořit pouto biologické vazby, tedy bondingu. Aby si ženy raději zvolily cestu svodné anestezie, je nutné je včas edukovat. Edukovat o svodné anestezii by měli anesteziologové a porodníci.
|
|
|
Sonographic characteristics of the abdomen within 6 weeks following cesarean section
Dosedla, Erik ; Calda, Pavel (vedoucí práce) ; Kacerovský, Marian (oponent) ; Záhumenský, Jozef (oponent)
Cisársky rez patrí medzi najčastejšie vykonávané operácie v medicíne. Jazva na maternici môže mať za následok množstvo patologických stavov, ktoré zasahujú do reprodukčného zdravia ženy. V industrializovaných krajinách sa táto problematika týka minimálne 30 % žien, z čoho vyplýva, že ide o významný medicínsky problém. Ultrazvukové vyšetrenie maternice po pôrode zahŕňa niektoré špecifiká, ktoré vyplývajú z rýchlo sa meniacich rozmerov maternice, ale aj compliance pacientky vo včasnom šestonedelí. Pri riešení popôrodných komplikácií je potrebné poznať normálny ultrazvukový nález, dynamické zmeny maternice v priebehu šestonedelia, aby sme vedeli lepšie rozpoznať patologický priebeh od normálneho priebehu šestonedelia. Klinický význam ultrazvukového posúdenia veľkosti maternice ako aj oblasti jazvy po cisárskom reze v priebehu šestonedelia doteraz nie je dostatočne popísaný. Poznanie normálneho ultrazvukového nálezu na maternici po cisárskom reze by mohlo pomôcť pri voľbe správnej liečby v náročných prípadoch. Klinické výsledky liečby ťažkých defektov jaziev po cisárskom reze sme sledovali po laparoskopickej resutúre jazvy na maternici. V našej práci sme dokázali, že vyšetrenie maternice vo včasnom šestonedelí je napriek svojím úskaliam možné pomocou transabdominálnej sonografie. Popísali sme...
|
|
| |
|
|
Význam opioidů v problematice císařského řezu
Nosková, Pavlína ; Bláha, Jan (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Vymazal, Tomáš (oponent)
Souhrn Prace se zabyva problematikou perioperačniho podavani opioidů u cisařskeho řezu. V obecne časti je zpracovana farmakologie opioidů vzhledem k jejich praktickemu užiti během celkove a regionalni anestezie a pooperačni analgezie, se zvlaštnim zaměřenim na remifentanil. Pozornost je věnovana i transplacentarnimu přenosu opioidů a jejich přestupu do mateřskeho mleka, ktery hraje vyznamnou roli v možnem ovlivněni poporodni adaptace novorozence a kojeni. Vlastni vyzkumna čast podava nejprve realnou informaci o stavu podavani opioidů v porodnictvi v ČR na podkladě narodniho projektu OBAAMA-CZ 2011. Nasledujici studie na unikatnim souboru 151 rodiček prokazala, že bolusove podani remifentanilu v davce 1 μg/kg v době 30 sekund před uvodem do celkove anestezie k cisařskemu řezu vyznamně stabilizuje hemodynamicke parametry (krevni tlak, puls) rodičky a snižuje tak stresovou odpověď na trachealni intubaci a kožni incizi. Naopak ovlivněni hloubky anestezie podanim remifentanilu prokazano nebylo. Byl ale prokazan mirny vliv na hodnoceni poporodni adaptace novorozence v prvni minutě. Protože v minutě pate byly vysledky již srovnatelne s kontrolni skupinou, zda se, že vliv remifentanilu davce 1 μg/kg nema na poporodni adaptaci novorozence zasadni klinicky vyznam. Při hodnoceni vlivu genoveho polymorfismu...
|
|
|
Porod císařským řezem na přání - ano či ne
Skřivanová, Eva ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Hrdličková, Renáta (oponent)
Téma bakalářské práce je "porod císařským řez na přání". Zabývá se zájmem žen o provedení císařského řezu na vlastní žádost rodičky a důvody, které je k jejich rozhodnutí vedou. Práce je složena z části teoretické a empirické. V teoretické části se práce zabývá historií porodnictví, císařským řezem, dále pak indikací k císařskému řezu, možnými metodami, anestezií, případnými komplikacemi a spontánním porodem. Empirická část, realizovaná kvantitativním výzkumem, zjišťuje pomocí dotazníkového šetření, zda ženy mají zájem o provedení císařského řezu na přání a zjišťuje důvody, které je vedou k tomuto rozhodnutí. Dále práce odpovídá na otázku, zda mají ženy zájem o volbu možnosti anestezie a jaký typ anestezie by zvolily. Celkový počet zúčastněných respondentek je 82, jejich výběr byl zcela náhodný. Výzkum byl proveden v lednu 2014. Z výsledků vyplynulo, že zájem o císařský řez na vlastní žádost má pouze 37,80 % dotazovaných. Nejčastějším důvodem pro tuto volbu je strach o dítě, dále strach z bolesti a špatné zkušenosti z předchozího porodu. Zájem o volbu možnosti anestezie mělo 30 dotázaných žen z 31 respondentek, které jsou pro možnost císařského řezu na vlastní přání. Částečnou anestezii by volilo 24 žen a celkovou anestezii pouze 7 respondentek. Výsledky jsou zpracovány pomocí tabulek a grafů...
|
|
|
Názory žen na císařský řez z retrospektivního pohledu
KOVÁŘOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se věnuje ženám po císařském řezu a jejich názorům na tento operační zákrok. V teoretické části byla objasněna problematika císařského řezu, jeho definice, historie, druhy řezů a indikace, možné komplikace a druhy anestezie, jež mohou být využity při této operaci. Nedílnou součástí teoretické práce je ošetřovatelská péče porodních asistentek o ženu před výkonem, po výkonu a v průběhu šestinedělí, dále se zabývá kojením a péčí o novorozence po císařském řezu. Cílem pro výzkumnou část bylo zjistit názory žen na císařský řez z retrospektivního pohledu. Z tohoto cíle vyplynuly čtyři výzkumné otázky. První otázka zjišťovala, jak ženy rozuměly indikaci k císařskému řezu. Druhá otázka se věnovala spokojenosti žen s péčí porodní asistentky. Třetí otázka se zaměřila na první kontakt s novorozencem a čtvrtá na ovlivnění života žen po císařském řezu. K provedení výzkumné části bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Výzkum probíhal během měsíce března 2017 se sedmi respondentkami, které byly jeden rok až pět let po císařském řezu a souhlasily s poskytnutím rozhovoru. V průběhu polostrukturovaného rozhovoru bylo ženám položeno 15 otázek. Poté co byly rozhovory doslovně přepsány, byla provedena jejich analýza metodou kódování v ruce, neboli tužka a papír. Odpovědi žen byly označeny jednotlivými kódy a zařazeny do kategorií. Z výzkumného šetření vyplývá, že ženy mají pozitivní názor na císařský řez, považují ho za nejlepší volbu v dané situaci, která byla uskutečněna pro záchranu jejich dítěte. Přestože většina respondentek před operačním výkonem pociťovala strach, jejich souhlas k císařskému řezu by ani dnes neměnila. Pro více jak polovinu žen byly podané informace od lékaře dostačující a porozuměly jim. Téměř všechny ženy z dotazovaných byly spokojené s ošetřovatelskou péčí a informovaností od porodních asistentek a také s prvním kontaktem s novorozencem, jenž nastal do dvou hodin po zákroku. Ovšem nespokojenost vyjádřily v přístupu ke kojení a v této oblasti většina žen popisovala potíže. Ačkoliv více jak polovina žen odpověděla, že se necítily být omezeny operačním zákrokem, všechny dotazované využily během šestinedělí pomoci od rodinných příslušníků. Téměř všechny respondentky uvedly zvýšenou citlivost v jizvě, kterou pociťovaly nejméně půl roku po porodu. Bakalářská práce může sloužit porodním asistentkám pro inspiraci ke zlepšení ošetřovatelské péče. Dále může být přínosem studentkám porodní asistence pro jejich zlepšení v oblasti praxe. Výstupem z bakalářské práce je informační letáček o problematice císařského řezu určený pro těhotné ženy.
|
|
|
Preeklampsie a některé její imunogenetické faktory
Hradecký, Libor ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Madar, Jindřich (oponent) ; Oborná, Ivana (oponent)
Vyšetřili jsme hladiny osmi nejčastějších antifosfolipidových protilátek (proti fosfatidylserinu, fosfatidylethanolaminu, fosfatidylinositolu, fosfatidylglycerolu, kyselině fosfatidové, annexinu V, kardiolipinu a 2-glykoproteinu I) pomocí ELISA metody a vybrané vrozené trombofilní stavy (mutace F V Leiden, mutace G20210A genu pro protrombin, mutace v genu pro methylen-tetrahydrofolát-reduktázu -MTHňFR C677T a mutaci v genu pro methylen-tetrahydrofolát-reduktázu -MTHňFR A1298C, analýzou DNA lymfocytů periferní krve pomocí metody real-time PCR) u padesáti pěti žen s preeklampsií v období těsně před ukončením gravidity. Výsledky jsme srovnali s kontrolním souborem zdravých žen. Statistické hodnocení jsme provedli pomocí Wilcoxonova neparametrického testu, kategorické proměnné jsme testovali Fisherovým exaktním testem a závislosti mezi hladinami jednotlivých protilátek v obou skupinách byly zkoumány pomocí Spearmanova koeficientu pořadové korelace. Prokázali jsme, že ženy s preeklampsií měly signifikantně vyšší hladiny antikardiolipinových protilátek v izotopu IgG (p<0.01) a IgM (p<0.01), hladiny protilátek proti fosfatidylserinu v izotopu IgG (p<0.01) a ethanolaminu v izotopu IgM (p<0.01). Parametr závažná preeklampsie pozitivně koreloval s hladinou antifosfolipidové protilátky proti 2- glykoproteinu-I v...
|
host ::
RSS.