|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po iCMP s pravostrannou hemiparézou
Pacltová, Kateřina ; Stupková, Michaela (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
iv Abstrakt Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po iCMP s pravostrannou hemiparézou Cíle: Cílem mé bakalářské práce je podat ucelený teoretický přehled o ischemické cévní mozkové příhodě a ve speciální části utvořit kazuistiku fyzioterapeutické péče o konkrétního pacienta s touto diagnózou. Metody: Tato práce obsahuje část teoretickou a část speciální. Teoretická část je zaměřena na zpracování poznatků o ischemické cévní mozkové příhodě s využitím odborné literatury a aktuálních zdrojů. Speciální část se věnuje kazuistice fyzioterapeutické péče o konkrétního pacienta, který prodělal ischemickou cévní mozkovou příhodu. Skládá se z anamnézy, vstupního kineziologického rozboru, krátkodobého a dlouhodobého fyzioterapeutického plánu, denního záznamu průběhu terapií a výstupního kineziologického rozboru, dále zhodnocení efektu terapie. Výsledky: Na základě teoretických východisek byla aplikována fyzioterapeutická péče s výsledkem zlepšení soběstačnosti, zvýšení svalové síly, stability, zvýšení rozsahu pohybu a snížení bolesti ramenního kloubu. Závěr: Cíle bakalářské práce byly splněny, byl podán ucelený přehled o problematice ischemických cévních mozkových příhod a byla zobrazena kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s touto diagnózou. Klíčová slova: cévní mozková příhoda (CMP),...
|
|
|
Funkční hodnocení aktivit a participací pomocí Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví u pacientů s centrální hemiparézou.
Marková, Kateřina ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Kateřina Marková Vedoucí práce: MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph. D. Název diplomové práce: Funkční hodnocení aktivit a participací pomocí Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví u pacientů s centrální hemiparézou Abstrakt diplomové práce: Pro úspěšnou rehabilitaci pacientů má zásadní význam funkční samostatnost a sociální začlenění, které jsou doménami ergoterapie. Vhodný rámec pro funkční hodnocení může nejen ergoterapeutům poskytnout Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví. Hlavním cílem diplomové práce je stanovení funkčního obrazu vybraných pacientů s centrální hemiparézou. Dílčí cíle práce jsou verifikace předem stanovených hypotéz a zhodnocení vlivu Denního stacionáře Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na funkční schopnosti pacientů s centrální hemiparézou. Hlavní metody výzkumu zahrnují zejména kvantitativní analýzu dat a komparaci, ale jsou využity taktéž kvalitativní analýza textu či deskripce. Výzkum retrospektivně hodnotí výsledky hodnocení aktivit a participací a faktorů prostředí u pacientů s centrální hemiparézou, kteří absolvovali Denní stacionář Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Výsledky naznačují, že pacienti s centrální hemiparézou mají ve většině hodnocených domén aktivit a participací...
|
|
|
Ortotické vybavení pacientů po CMP
Loveček, Jakub ; Čichoň, Rostislav (vedoucí práce) ; Půlpán, Rudolf (oponent)
Název: Ortotické vybavení pacientů po CMP Cíle: Cílem bakalářské práce je poskytnutí komplexního souboru informací o vybavenosti ortotickými pomůckami osob po cévní mozkové příhodě. Metody: Půjde o pilotní kvalitativní výzkum, kde bude uplatněna empirická metoda s využitím řízeného strukturovaného rozhovoru u probandů po cévní mozkové příhodě. Výsledky: Osoby po CMP bývají vybaveni sériovými ortotickými pomůckami v plné úhradě zdravotních pojišťoven. Na českém trhu jsou firmy s těmito pomůckami dostatečně zastoupeny. Klíčová slova: ortotická péče, ortotická pomůcka, cévní mozková příhoda (CMP), ortéza, rehabilitace, ischemie, hemoragie, fyzioterapie
|
|
|
Ovlivnění stereotypu chůze u pacientů po cévní mozkové příhodě s využitím Vojtovy reflexní lokomoce
Makarova, Yaroslava ; Brožová, Kamila (vedoucí práce) ; Jeníček, Jakub (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Yaroslava Makarova Vedoucí práce: Mgr. Kamila Brožová Oponent práce: …………………………. Název bakalářské práce: Ovlivnění stereotypu chůze u pacientů po cévní mozkové příhodě s využitím Vojtovy reflexní lokomoce Abstrakt bakalářské práce: Tato práce se zabývá vlivem Vojtovy reflexní lokomoce na kvalitu chůze u pacientů po cévní mozkové příhodě. Vojtova reflexní lokomoce je poměrně málo využívaná metoda u pacientů s touto problematikou. Postupně se její pole uplatnění rozšiřuje i pro tyto pacienty. Pomocí této metody je možné oslovit složité těžko přístupné svalové souhry u pacientů s centrální parézou, což může pozitivně ovlivnit chůzi nebo další parametry důležité pro lokomoci pacienta. Práce se zúčastnili dva pacienti, každý absolvoval během měsíce 8 terapií v délce 40 minut. Terapie byla provedena ve dvou pozicích - reflexní plazení a reflexní otáčení I.. K zhodnocení výsledků bylo použito testování Timed up and Go, Rivermeadské vizuální posouzení chůze a přístrojové vyšetřeni Footscan. U obou pacientů došlo k zlepšení stability při kineziologickém vyšetření. Klíčová slova: Vojtova reflexní lokomoce, cévní mozková příhoda (CMP), chůze, Footscan, neuroplasticita
|
|
|
Terapie poruch stability v domácím prostředí u pacientů po cévní mozkové příhodě S využitím vizuální zpětné vazby a stabilometrické plošiny
Lidová, Monika ; Tichá, Marie (vedoucí práce) ; Jeníček, Jakub (oponent)
Jméno a příjmení autora: Monika Lidová Vedoucí práce: MUDr. Marie Tichá Oponent práce: Název bakalářské práce: Terapie poruch stability v domácím prostředí u pacientů po cévní mozkové příhodě S využitím vizuální zpětné vazby a stabilometrické plošiny Abstrakt bakalářské práce: Tato práce se zabývá terapií poruch rovnováhy u pacientů po CMP ve virtuální realitě. Při terapii se využívá stabilometrická plošina Nintendo Wii a program HomeBalance a společně tak umožňují pacientovi vizuální zpětnou vazbu. Dalším specifikem této terapie je, že je navržena pro trénink v domácím prostředí. Terapie probíhala jeden měsíc, přičemž každý pacient měl za úkol cvičit jedenkrát denně. Délka terapie se odvíjela od schopností pacienta. Úkolem pacienta bylo měnit pozici svého těžiště tak, aby dosáhl určené pozice. Pacient trénoval každý den stejnou terapeutickou scénu, která obsahovala vyváženou sekvenci pozic v prostoru, kterých měl pacient dosáhnout. Úspěšnost terapie byla hodnocena objektivně pomocí přístrojové techniky (FootScanu) a objektivních testů, ale také podle subjektivních pocitů pacienta. Jako objektivní testy byly použity Berg Balance Scale, Timed Up a Go a Tinetti Performance Oriented Mobility Assessment. Sledovaným parametrem pro objektivní hodnocení stabilometrického vyšetření stoje je area. U chůze jsou...
|
|
|
Spolupráce sestry a rodiny u pacientů po cévní mozkové příhodě
KYSUČANOVÁ, Ivana
V současnosti je akutní cévní mozková příhoda, dále jen CMP, třetí nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích a četnost jejího výskytu stoupá i v produktivním věku. Při cévní mozkové příhodě dojde k náhle vzniklé poruše mozkové činnosti. Objevuje se ve dvou variantách, a to ischemické a hemoragické. Ischemickou CMP způsobuje zástava prokrvení části nebo celého mozku. Klinický obraz pacienta s ischemickou CMP bývá různorodý a jedná se o stavy lehké, těžké až smrtelné, které se liší v rozsahu, závažnosti a časovém intervalu trvání ischémie mozkové tkáně. Hemoragické CMP vznikají na podkladě krvácení z porušené cévní stěny některé tepny v mozku. Intrakraniální krvácení bývá tříštivé nebo ohraničené a závisí na rozsahu ruptury v cévní stěně, výšce krevního tlaku a odporu okolní mozkové tkáně. Tříštivá krvácení vznikají v důsledku chronické arteriální hypertenze, která způsobí rupturu cévy. Hemoragická CMP je důsledkem intracerebrálního krvácení nebo krvácení do subarachnoideálního prostoru. Cévní mozková příhoda nepostihuje pouze samotného pacienta, ale zasahuje i do dalšího fungování rodiny jak po stránce citové, fyzické, tak i finanční. Sestra se stává nenahraditelným prostředníkem a edukátorem rodiny v péči o pacienta trpícího tímto onemocněním. Ošetřovatelská péče není možná bez kontaktu s pacientem a kvalitní ošetřovatelská péče je možná teprve při vzájemné důvěře, porozumění a spolupráci v rámci interakce sestry s pacientem a jeho rodinou. Role sestry při každodenním kontaktu s pacientem zahrnuje tzv. produktivní chování, které je součástí kvalitní péče. Sestra vysvětluje pacientovi všechny neznámé věci. Dává mu najevo zájem, vcítění a sympatie. Eliminuje u nemocného úzkost, strach a utváří atmosféru optimismu. Trpělivě vždy vyslechne nemocného, ocení jeho snahu, podporuje ho a pomáhá. Je důležité, aby sestra vytvářela podmínky pro co největší kontakt pacienta s jeho blízkými, kteří pozitivně působí na jeho stav. Je nutné překonat zábrany v podobě poskytování péče pouze profesionály a nepohlížet na rodinu nemocného pouze jako na bezvýznamného činitele. Cílem této práce bylo zmapovat úroveň vzájemné spolupráce sester s rodinami a zjistit, jaký byl postoj rodiny ke spolupráci se sestrami na Neurologickém oddělení v Nemocnici Písek a.s. Výzkumné šetření této bakalářské práce bylo zpracováno formou kvalitativního výzkumu. Využitou metodou pro průzkum byl polostrukturovaný rozhovor. Výběr respondentů byl zcela individuální, členěn do dvou skupin (sestry x rodiny). Po objasnění všech argumentů k požadovanému rozhovoru a ujištění o maximální anonymitě, byl sestaven sesterský a příbuzenský výzkumný soubor respondentů. Dialog byl veden podle předem připravených otázek. Písemné záznamy rozhovorů byly analyzovány a výsledky následně rozděleny do kategorií a podkategorií. Z výzkumného šetření byla získána fakta o úrovni spolupráce personálu a příbuzných v dnešní době. Výsledky odhalily, že vzájemná práce sester a rodinných příslušníků na neurologickém oddělení je na velmi dobré úrovni. Odpovědi respondentů zněly ve většině případů jednoznačně, že spolupráce mezi rodinou a sestrou je pro obě strany pozitivní a prospěšná. Zkoumání postoje rodiny ke spolupráci se sestrami na neurologickém oddělení přineslo kladné závěry. Dotazovaní příbuzní jevili veliký zájem o nemocného. Stavěli se k této vzniklé situaci, kdy je jejich blízký hospitalizován, realisticky. Odmítnutí nabízené spolupráce nenastalo, avšak nejistota a strach z neznámého byl u všech rodinných respondentů zřejmý. Z tohoto důvodu byl vytvořen jednoduchý manuál, ve kterém byly využity závěry výzkumného šetření.
|
|
|
Problémy komunikace sester u pacientů po cévní mozkové příhodě
PECKOVÁ, Jana
Bakalářská práce ?Problémy komunikace sester u pacientů po cévní mozkové příhodě? se zabývá znalostmi sester v komunikaci s pacienty s afázií po iktu. Správná komunikace patří k základním bodům následné léčby tohoto onemocnění. Cévní mozková příhoda může velmi negativně ovlivnit dosavadní život člověka postiženého tímto onemocněním. K této nemoci se následně připojují další negativní projevy vyvolané získanými poruchami kognitivních funkcí. Fatická porucha je při komunikaci s pacientem pro sestry velmi významná. Pacient většinou není schopen vyjádřit se správně či porozumět druhým. Během hospitalizace v nemocničním zařízení je proto velmi důležitá role sestry. Sestra by měla být dostatečně vzdělaná v oblasti komunikace a znát její specifika při tomto onemocnění. Měla by mít k dispozici a též využívat kompenzační pomůcky pro usnadnění a zkvalitnění komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry dodržují postupy správné komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě, a zmapovat, jaké jsou nejčastější problémy komunikace mezi sestrami a pacienty po cévní mozkové příhodě.Empirická část této práce byla tvořena kvantitativním výzkumem, formou anonymního dotazníku, který byl určen sestrám na neurologických a interních lůžkových odděleních nemocnic v Příbrami, Písku a Českých Budějovicích. Dotazník obsahoval celkem 24 otázek. Bylo rozdáno 107 dotazníků a následně byl výzkum zpracován z 90, tedy 84 % z původního počtu. Byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza předpokládala, že sestry znají zásady správné komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza předpokládala, že sestry používají pomůcky ke zkvalitnění komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla potvrzena. Třetí hypotéza předpokládala, že sestry mají zájem o další zvyšování kvalifikace v oblasti komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla také potvrzena. Stanovené cíle byly splněny na podkladě potvrzených hypotéz. Tato bakalářská práce může posloužit jako edukační materiál pro sestry pracující s pacienty s afázií po cévní mozkové příhodě.
|
|
|
Sociální služby využívané seniory po cévní mozkové příhodě
SOUKUPOVÁ, Barbora
Má bakalářská práce je zaměřena na seniory po cévní mozkové příhodě, jejich rodinné příslušníky a na jejich možnosti využití sociálních služeb. Dále pak na míru informovanosti a dostupnosti těchto služeb na Příbramsku. Tato problematika je aktuální, protože výskyt cévních mozkových příhod je v celém světě značný a ve vyspělých zemích způsobuje závažný zdravotní, sociální i ekonomický problém. Senioři a jejich rodinní příslušníci by měli znát možnosti využití sociálních služeb, aby mohli dosáhnout nejvyšší možné míry samostatnosti a soběstačnosti v domácím prostředí, případně zajistit profesionální pomoc jejich pečujícím osobám. Teoretická část práce charakterizuje pojem senior, stáří, problematiku cévních mozkových příhod, podmínky, poskytování, financování a úhrady sociálních služeb, způsoby péče poskytované rodinou, přehled poskytovatelů sociálních služeb pro seniory na Příbramsku. Pro vypracování výzkumné části bakalářské práce bylo použito kvantitativního výzkumu, metody dotazování, dotazníku a standardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili senioři či jejich rodinní příslušníci, kteří byli osloveni pomocí dotazníku. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků, navrátilo se 102 dotazníků, 18 dotazníků nebylo vyplněno. Návratnost byla 85 %. Rozhovor byl proveden s 15 seniory na mém pracovišti v léčebně dlouhodobě ležících. Cílem mé práce je zmapovat dostupnost sociálních služeb v regionu Příbram a informovanost seniorů o těchto službách a jejich využití. H: Senioři po cévní mozkové příhodě jsou informování o sociálních službách, které mohou využívat. H1: Senioři po cévní mozkové příhodě se stupněm závislosti 3 a vyšším preferují pobytové sociální služby. Bylo zjištěno, že v Příbrami určité sociální služby chybí a v některých je nedostatečná kapacita. Dostupnost sociálních služeb je vyhovující. Informovanost seniorů a jejich rodinných příslušníků je také na dobré úrovni. Z vyhodnoceného dotazníku i rozhovoru vyplynulo, že senioři se třetím a vyšším stupněm závislosti nejvíce využívají pobytové služby. Na základě těchto výsledků byly jednoznačně předem stanovené hypotézy potvrzeny a s nimi i cíl práce.
|
host ::
RSS.