|
|
Aplikace pro kontinuální sledování dechu
Sláma, Štěpán ; Sekora, Jiří (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Účelem této práce je získat informace o využití biofeedbacku, fyziologii dechu a dále o vyšetřovacích metodách, pomocí nichž ji lze hodnotit. Praktická část je zaměřena na vytvoření návrhu aplikace s využitím biofeedbacku a naměření pilotních dat. Dále na samotnou realizaci aplikace, která je zaměřena na nácvik správné dechové vlny za pomocí biofeedbacku.
|
|
|
Vliv správného dechového stereotypu na výkon u vytrvalostních běžců
HEJLÍK, Richard
Bakalářská práce poskytuje náhled na problematiku dechového stereotypu a zkoumá jeho vliv na výkon u vytrvalostních běžců. Teoretická část práce se skládá ze dvou částí a shromažďuje poznatky týkající se dané problematiky. První část se zaměřuje na dýchání, dechový stereotyp, fyziologii dýchacího systému a řízení dýchání. Druhá část obsahuje kapitoly týkající se běžecké historie, kineziologie běhu, mechaniky běhu, běžecké techniky a techniky dýchání při běhu. Praktická část se zabývá výzkumem, jehož cílem bylo zlepšit dechový stereotyp vytrvalostních běžců prostřednictvím intervence dechových cvičení a následně zjistit vliv této změny na jejich vytrvalostní výkonnost. Výzkumnou skupinu tvořili 3 vytrvalostní běžci ve věku 19 až 21 let. Jejich úlohou bylo plnění mnou připravených tréninkových jednotek sestávajících se z dechových cvičení po dobu 6 až 7 týdnů. Hodnocení bylo provedeno na základě porovnání vstupního a výstupního vyšetření. Vstupní a výstupní vyšetření zahrnuje kineziologický rozbor, spirometrické vyšetření, zátěžové spiroergometrické vyšetření, Stangeho zkoušku a zkoušku exspirační apnoické pauzy. Výstupem výzkumu bylo zjištění pozitivních změn v oblasti dechového stereotypu u běžců. Ukazatele výkonnosti se zlepšily u dvou ze tří běžců, přičemž ventilační ukazatele zůstaly bez významných změn. Ze zjištěných výsledků nelze prokázat vliv změny dechového stereotypu na vytrvalostní výkonnost u běžců. Ovšem nelze jej ani vyloučit. Pro objasnění výsledků a zjištění nových poznatků je důležitá návaznost dalších výzkumů o větším rozsahu. Také je potřeba eliminovat chyby a upravit metodický postup výzkumu. V případě potvrzení pozitivních výsledků by bylo možné zahrnout nácvik dechových cvičení do běžeckého tréninku
|
|
|
Změna ekonomiky dýchání při zátěži vlivem předchozí aplikace dechových cvičení vycházejících z Wim Hof metody do rozcvičení
MARKO, David
Wim Hofova metoda je v dnešní době celosvětový fenomén. Cílem práce je zjistit zda aplikací dechového cvičení, vycházejícího z WHM, dojde k ovlivnění dechové ekonomiky při následné spiroergometrii u adolescentních běžců a běžkyň (14 chlapců a 14 dívek). Běžci a běžkyně absolvovali dva identické zátěžové testy v rozmezí 3 dnů, kdy před jedním z testů bylo bezprostředně provedeno dechové cvičení obsahující tři kola řízené hyperventilace a následné maximální zádrže dechu. Spiroergometrický test se skládal ze 4 dvouminutových zátěžových fází 1, 2, 3, a 4 W-kg-1. Po aplikaci dechového cvičení došlo k významnému ovlivnění kinetiky VO2 (5,09 %, 3,11 %, 1,55 % a 3,39 % nárůst v jednotlivých zátěžových fázích testu). K významnému nárůstu hodnot došlo také u parametru VO2-HR-1 (7,89 %, 5,02 %, 6,78 % a 6,9 %). Menší hodnoty byly naopak naměřeny pro parametr RER, kde byla významnost prokázána u prvních třech fází (7,53 %, 2,94 %, 2,7 % a 0,85 %). Parametry VE, VT a BF nebyly významně ovlivněny. Významné rozdíly nebyly naměřeny ani u změny zapojení dechových sektorů. Z výsledů práce vyplívá, že vlivem dechového cvičení, obsahující řízenou hyperventilaci a zádrže dechu, lze akcelerovat kinetiku spotřeby kyslíku, což může vést k usnadnění vytrvalostního výkonu.
|
|
|
Objektivní hodnocení posturální funkce břišních svalů a nitrobřišního tlaku
Novák, Jakub ; Kobesová, Alena (vedoucí práce) ; Mezian, Kamal (oponent) ; Janoušek, David (oponent)
Objektivní hodnocení posturální funkce břišních svalů a nitrobřišního tlaku Hlavním tématem této disertační práce je posturální funkce nitrobřišního tlaku, která je důležitým mechanismem při stabilizaci páteře a celého trupu. Nitrobřišní tlak je vytvořen koordinovanou aktivitou mezi bránicí, svaly pánevního dna a svaly břišní stěn expanduje do všech stran, stabilizuje a odlehčuje páteř. Jeho zvýšení je důležité zejména během posturálně náročných aktivit, které vyžadují stabilizaci trupu. Nitrobřišní tlak lze hodnotit neinvazivně i invazivně pomocích různých způsobů měření. V rehabilitaci se využívá nejčastěji anorektálních nebo gastroezofageálních sond často v kombinaci s měřením svalové aktivity pomocí elektromyografie. Tyto postupy jsou však pro pacienty nepříjemné, finančně nákladné a náročné na čas. V rehabilitační klinické praxi se běžně hodnotí kvalita trupové stabilizace pomocí palpačního vyšetření aktivity břišní stěny, což je ale vyšetření značně subjektivní. výše uvedených důvodu sestrojeny nové tlakové senzory umožňující neinvazivní měření tenze břišní stěny a tím i trupové stabilizace. Výzkumná část práce se zaměř rámci pilotního výzkumu na hodnocení posturální aktivity trupového svalstva pomocí dvou typů nových senzorů (přístroje Ohmbelt a DNS Brace) za různých posturálních situací. Hlavním...
|
|
| |
|
| |
|
|
Aplikace pro kontinuální sledování dechu
Sláma, Štěpán ; Sekora, Jiří (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Účelem této práce je získat informace o využití biofeedbacku, fyziologii dechu a dále o vyšetřovacích metodách, pomocí nichž ji lze hodnotit. Praktická část je zaměřena na vytvoření návrhu aplikace s využitím biofeedbacku a naměření pilotních dat. Dále na samotnou realizaci aplikace, která je zaměřena na nácvik správné dechové vlny za pomocí biofeedbacku.
|
|
|
Vliv intervenčního programu dechových cvičení na vybrané spirometrické hodnoty a na dechový stereotyp
OBRDLÍKOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá fungováním dýchací soustavy, konkrétně dechovým stereotypem a plicními kapacitami. Cílem bylo zjistit, zda intervenční program dechových cvičení má pozitivní vliv jak na dechový stereotyp, tak na zvýšení vitální kapacity a usilovného výdechu VC. Pro vyšetření stereotypu byl použit svalový dynamometr, kapacity byly měřeny pomocí spirometrie. Studie se zúčastnilo 34 probandů, 18 jako kontrolní vzorek a 16 se zúčastnilo intervence. Jednalo se o atlety ve věku 15,94 +/- 1,95 let, běžce na střední a dlouhé tratě. Probandi absolvovali vstupní vyšetření, intervenční program a po jeho ukončení následovalo výstupní měření.
|
host ::
RSS.