|
|
Vliv změny vlhkosti dřeva na jeho fyzikální a mechanické vlastnosti
Sloupenský, David ; Stehlík, Michal (oponent) ; Heřmánková, Věra (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zjištěním fyzikálních a mechanických vlastností dřeva při různé vlhkosti a ověřením závislosti jednotlivých vlastností na vlhkosti dřeva. V experimentální části se na vzorcích dřeva stanoví hustota, rozměrové a objemové bobtnání dřeva a pevnost dřeva v tlaku rovnoběžně s vlákny. Po vyhodnocení všech zkoušek se vytvoří grafy závislostí těchto veličin na různé vlhkosti vzorků dřeva stanovené váhovou metodou.
|
|
|
Inovativní materiály na bázi dřeva
Buriánek, Vlastimil ; Brožovský, Jiří (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou optimalizace modifikačního postupu u dřevěných překližovaných desek. Optimalizace spočívá zejména ve vyhodnocení různých densifikačních způsobů s rozdílnými parametry plastifikace a stabilizace. Za hodnotící parametry byly zvoleny fyzikální parametry (objemová hmotnost, bobtnání, nasákavost) a pevnostní parametry (pevnost v ohybu, modul pružnosti) modifikovaných desek. Praktická část zahrnovala ověření dvou zhušťovacích úprav na březové překližce.
|
|
|
Namrzavost zemin a materiálů v aktivní zóně pozemních komunikací
Puda, Adam ; Pácha, Petr (oponent) ; Stehlík, Dušan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se v teoretické části věnuje deformacím způsobených účinkem mrazu, především však mrazovým zdvihům, jejich postupným rozvojem a faktory ovlivňující jejich vznik. Dále rozdílnými způsoby měření míry namrzavosti v České republice a jejich porovnání. Seznámení s odlišnými metodami měření míry namrzavosti ve vybraných zemích v rámci Evropské Unie. Praktická část je zaměřena na průběh mrazového zdvihu vzorků s a bez použití tepelněizolační látky.
|
|
|
Strukturní a transportní vlastnosti hybridních hydrogelů s ohledem na aplikační využití
Zhurauliova, Darya ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá přípravou a následnou charakterizací strukturních a transportních vlastností hybridních hydrogelů na bázi polyvinylalkoholu a alginátu sodného s ohledem na jejich aplikační potenciál. Cílem práce je provést studii současného stavu řešené problematiky na téma charakterizace strukturních a transportních (uvolňovacích) vlastností hybridních hydrogelů s ohledem na jejich využití v různých odvětvích lidské činnosti, a také na základě literární rešerše navrhnout a optimalizovat vhodný postup přípravy a provést sérii experimentů pro jejich charakterizaci. S ohledem na vypracovanou literární rešerši, byly pro přípravu hydrogelů zvoleny vhodné polymery schopné gelace, jako je polyvinylalkohol (PVA) a přírodní polysacharid – alginát sodný. Příprava této hybridní sítě zahrnovala fyzikální síťování PVA metodou zmrazování a rozmrazování, a iontového síťování alginátu sodného vápenatými ionty. Kombinací těchto polymerů byly v experimentální části za pomocí fyzikálně-chemických metod stanovovány vlastnosti viskoelastické, bobtnací a transportní. Pro studium mechanických vlastností byla provedena reologická měření – konkrétně oscilační a amplitudové testy. Strukturní vlastnosti hydrogelů (resp. xerogelů) byly stanovovány pomocí rastrovací elektronové mikroskopie. Transportní (uvolňovací) vlastnosti gelových systémů byly stanoveny pomocí difúzních experimentů s metodou detekce UV-VIS spektrometrie, u nichž bylo použito organické barvivo (methylenová modř) jako modelová sonda. Dalším cílem této diplomové práce je modifikace vnitřní struktury hybridních hydrogelů vhodnými činidly, tj. lecitinem. Přítomnost lecitinu v hybridní hydrogelové trojrozměrné sítě slouží jako model fosfolipidové dvojvrstvy tvořící buněčnou membránu čili vyskytující ve tkáních, a tedy má značný vliv na reologické a transportní vlastnosti. Stejnými metodami byly u hybridních hydrogelů s přídavkem lecitinu též stanoveny vlastnosti mechanické, bobtnací a transportní. Závěrem této práce je souhrn naměřených dat pro poskytnutí komplexního přehledu této problematiky. Výsledky naznačují, že přítomnost alginátu sodného ve struktuře PVA zhoršuje jeho mechanické vlastnosti, i když přítomnost lecitinu zvyšuje pevnost hybridních hydrogelů. Porovnáním všech výsledků měření je možné stanovit, že alginát sodný, resp. lecitin, působí na vlastnosti a strukturu hydrogelů, z čehož vyplývá možnost korigovat vlastnosti hybridních gelových systémů podle potřebných aplikací.
|
|
|
Zakládání na objemově nestálých zeminách
Legut, Dana ; Weiglová, Kamila (oponent) ; Hauser,, Jaroslav (oponent) ; Zdražil, Karel (oponent) ; Vašina,, Josef (oponent) ; Paseka, Antonín (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se věnuje zakládání budov a následně vzniklých poruch staveb, které jsou na objemově nestálých zeminách realizovány. Ve své práci jsem se zaměřila na studium jílovitých a sprašovitých zemin, které jsou výrazně zastoupeny také v geologickém profilu České Republiky. Úvodem je odborná veřejnost seznámena se vznikem těchto dvou skupin zemin, dále jejich vlastnostmi, následně je zmíněn vliv vegetace v případě jílovitých zemin a vliv prosedavosti zemin sprašových. Závěr práce je koncipován jako doporučení, která je nutno dodržovat při návrhu stavebních objektů, aby nedocházelo k porušení systému zemina / stavba a tím ke krokům spojených i v krajních případech s asanací samotných budov. Na několika příkladech z praxe jsou zmíněny problémy, které v průběhu užívání objektů vznikly, a bylo nutné tyto problémy řešit konstrukčním opatřením a to ve spolupráci stavebního inženýra a geotechnika.
|
|
| |
|
|
Příprava a charakterizace směsných hydrogelů na bázi systému hyaluronan-albumin
Hájovská, Pavla ; Kráčalík, Milan (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou a následnou charakterizací albuminových (BSA) a směsných hyaluronan-albuminových (HA+BSA) hydrogelů. Experimentální charakterizace byla založena na reologickém měření vlivu iontové síly, pH a molekulové hmotnosti hyaluronanu na proces gelace a vlastnosti vzniklých gelů, stejně tak jako na měření časové stability těchto vlastností. Dalším předmětem studia bylo bobtnání gelů ve vodě a v pufrech o různém pH. Charakterizace byla doplněna o termickou analýzu, popis morfologie využitím elektronové mikroskopie a studium transportních vlastností hydrogelů pro zvolenou modelovou látku. Vlivem rostoucí iontové síly docházelo k posunu bodu gelace k vyšším teplotám a vzniklé gely vykazovaly vyšší hodnoty komplexního modulu. V případě, kdy bylo pH nižší než hodnota izoelektrického bodu BSA, se uplatňovaly přitažlivé elektrostatické interakce mezi albuminem a hyaluronanem a ke gelaci docházelo výrazně rychleji než v případě, kdy bylo pH vyšší než izoelektrický bod BSA. Hodnoty komplexního modulu naopak s rostoucím pH stoupaly. Vyšších hodnot komplexního modulu rovněž dosahovaly vzorky v přítomnosti nízkomolekulového HA, v porovnání s vysokomolekulovým HA. Reologické vlastnosti BSA gelů byly v čase stálé, naproti tomu směsné HA+BSA gely byly charakteristické výrazným poklesem komplexního modulu v prvních třech dnech skladování. Studované vzorky gelů ztrácely ohřevem na 100 °C víc než 80 % své hmotnosti, jako důsledek vypařování vody. Zvýšením teploty na 250 °C nedocházelo u xerogelů k dalším změnám spojeným s úbytkem hmotnosti, na rozdíl od práškového BSA, u kterého byl v důsledku počínající degradace pozorován úbytek hmotnosti při teplotě 220 °C. Studium bobtnání, stejně jako snímky z elektronové mikroskopie, poukazovaly na vyšší hustotu síťování BSA gelů v porovnání se směsnými HA+BSA vzorky, které dosahovaly vyšších hodnot stupně bobtnání. Rovnovážný stupeň bobtnání všech vzorků byl nejnižší při pH 4, což je pH blízké izoelektrickému bodu BSA. Vypočítané hodnoty relativního difuzního koeficientu, vztažené na difuzivitu methylenové modři ve vodě, se pohybovaly v řádu 10E-2 při difuzi do fyziologického roztoku a v řádu 10E-3 v případě difuze z gelu do vody. Probíhající transport modelového barviva z gelu byl výrazně pomalejší v porovnání s jeho difuzí ve vodě, což bylo způsobeno zejména porozitou hydrogelu a elektrostatickou imobilizací kladně nabitých molekul methylenové modři na záporně nabitých řetězcích BSA a HA.
|
|
|
Vliv chemické modifikace na vybrané vlastnosti dřevěné pružiny
Novák, Filip
Tato diplomová práce se zabývá vlivem chemické modifikace na vlastnosti dřevěné pružiny. Pružina byla vyrobena z hranolku dřeva buku lesního (Fagus sylvatica, L.). Ohybový poměr byl zvolen v poměru 1:4 tloušťky ku poloměru (kružnice ohybu). Účinnost chemické modifikace anhydridem kyseliny octové byla měřena pomocí hmotnostního přírůstku (WPG) v procentech. Acetylace byla provedena s účinností 18 % WPG (při plné acetylaci 25 % WPG bylo pozorováno porušení ohýbaného prvku, především tlakovým namáháním). Vybrané vlastnosti pružiny byly hodnoceny ve čtyřech vlhkostních stavech (suché, v prostředí s 65 %, 85 % a 99 % rovnovážné vlhkosti vzduchu a 20 °C). Vliv acetylace na mechanické vlastnosti byl prokázán. Ve vlhkých podmínkách prokázaly acetylované vzorky vyšší smykový modul pružnosti a vyšší tuhost pružiny. V suchých podmínkách prokázaly acetylované vzorky nižší smykový modul pružnosti a nižší tuhost pružiny. Vliv acetylace na rozměrovou stabilitu byl prokázán. Acetylované vzorky prokázaly snížení rovnovážné vlhkosti dřeva o polovinu (46-56 %) v porovnání s referenčními vzorky. Acetylované vzorky prokázaly snížení bobtnání o polovinu u radiálního (41-56 %) a o polovinu u tangenciálního (46-59 %). Bylo pozorováno stejnoměrnější bobtnání (poměr radiálního a tangenciálního bobtnání) acetylovaných vzorků. Vliv acetylace na stabilizaci tvaru byl prokázán. Tvarová stabilita acetylované pružiny byla hodnocena změnou průměru pružiny v různých vlhkostních stavech. Se stoupající vlhkostí bylo pozorováno zvětšení průměru acetylované pružiny (5-16 %) a zvětšení průměru referenční pružiny (10-40 %). Redukce rozměrových změn průměru byla pozorována (57-75 %).
|
|
|
Posouzení využitelnosti vybraných listnatých dřev pro výrobu kompozitu na bázi dřeva
Kašpařík, Matěj
Bakalářská práce se zabývá problematikou možností nahrazení smrkového dřeva při výrobě OSB dřevem habru a břízy. Účelem práce je porovnání vybraných fyzikálních a mechanických vlastností OSB desek z těchto dřev s normalizovanými vlastnostmi OSB desek. V první části je uveden vznik, charakteristika a současné využívání OSB desek. Druhá část se zabývá materiálem a metodikou všech provedených zkoušek. U desek byly zjišťovány tyto vlastnosti: vlhkost, mez pevnosti a pružnosti v ohybu, hustotní profil, bobtnání, rozlupčivost a smyková pevnost lepené spáry. Ve třetí části práce jsou uvedeny výsledky zkoušek a jejich porovnávání s normovými požadavky na OSB desky s následnou diskusí a shrnutím.
|
|
|
Posouzení využitelnosti vybraných listnatých dřev pro výrobu kompozitu na bázi dřeva
Mišičák, Patrik
Bakalářská práce se zabývá posouzením využitelnosti dřeva olše a topol osiky pro výrobu kompozitu na bázi dřeva, konkrétně výroby OSB desek. Využívá provedené experimentální analýzy k vyhodnocení využitelnosti v opláštění rámových konstrukcí dřevostaveb. První z částí se zabývá přehledem dřevotřískových desek se zaměřením na OSB desky. Shrnuje význam, využití a produkci OSB desek a zaměřuje se na alternativní druhy vstupní suroviny pro výrobu kompozitu na bázi dřeva. Popisuje jednotlivé technologické procesy výroby OSB desek. Další část se zaměřuje na jednotlivé operace výroby a zobrazuje využité postupy měření. Dále vyobrazuje stanovená data a na nich aplikované statistické metody. Na základě statisticky zpracovaných dat vybraných fyzikálních a mechanických vlastností zhotovených desek, porovnává a vyhodnocuje stanovené hodnoty s požadavky uvedenými v normě ČSN EN 300, odpovídající danému využití.
|
host ::
RSS.