|
|
Aplikace pro rozpoznávání sítnice lidského oka
Drozd, Radek ; Hájek, Josef (oponent) ; Drahanský, Martin (vedoucí práce)
Rozložení cévního řečiště v sítnici lidského oka je pro každého jedince unikátní, jedná se proto o velmi důležitou biometrickou charakteristiku. Zpracování barevného snímku sítnice může figurovat jako jedna z částí zamýšleného biometrického systému. V této bakalářské práci je popsán algoritmus pro automatickou extrakci cévního řečiště, lokalizaci slepé a žluté skvrny, nalezení bodů větvení cév a jejich uložení jako biometrické šablony. Algoritmus byl implementován v programovacím jazyce C++ za použití knihovny OpenCV a testován na barevných snímcích sítnice pořízených fundus kamerou. Výsledný program běží v digitálním signálovém procesoru firmy Texas Instruments. Práce obsahuje úvod do biometrie, zpracování signálů a anatomie oka.
|
|
|
Segmentace cévního řečiště na snímcích sítnice s využitím matematické morfologie
Stonawski, Stanislav ; Jan, Jiří (oponent) ; Odstrčilík, Jan (vedoucí práce)
Důležitým krokem analýzy sítnicových snímků je segmentace cévního řečiště. Výsledek této analýzy může být využit při diagnostice očních či kardiovaskulárních onemocnění. Tato práce se zabývá možnostmi segmentace cévního řečiště ve snímcích s vysokým rozlišením za využití metod matematické morfologie. Cílem práce je vytvoření algoritmu, který bude schopen segmentace cévního řečiště ze sítnicových snímků. Dalším cílem je provedení hodnocení jeho účinnosti. Práce se stručně zabývá problematikou fundus kamer, vlastnostmi jejich obrazových dat a databází snímků. Dále jsou popsány vlastnosti cévního řečiště v těchto snímcích společně se způsoby jeho segmentace. Prezentovány jsou vytvořené algoritmy a výsledky jejich aplikace na databázi High-Resolution Fundus Image Database.
|
|
|
Vliv mechanických vlastností cévních protéz na jejich klinické použití
Chomič, Dimitrij ; Polzer, Stanislav (oponent) ; Burša, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou cévních protéz. Pojednává se v ní o typech cév, jejich anatomii, fyziologii, patologii a mechanických vlastnostech. Zabývá se rozdělením cévních protéz, popisem jejich mechanických vlastností a jejich praktickým využitím se zaměřením na náhrady umělé. V práci jsem pomocí znalostí PP II vyřešil příklad napojení protézy s cévou pomocí napojení dvou válcových skořepin. Tepna i náhrada byla po spojení zatížena tlakem 16 kPa.
|
|
|
Experimenty se snímky sítnice oka
Floryček, Jan ; Orság, Filip (oponent) ; Fiala, Jiří (vedoucí práce)
Pozice cév v sítnici lidského oka je jednou z důležitých fyziologických biometrických vlastností každého jedince. Zpracování barevných snímků sítnice a extrakce cévní struktury představuje významnou fázi při diagnostice řady očních chorob, stejně jako při získávání biometrických údajů. V této bakalářské práci bude popsána metoda pro automatické zpracování snímků, extrakci cévního řečiště a uložení šablony pro použití v biometrickém systému. Metoda byla vyvíjena a testována na reálných snímcích sítnice pořízených digitální fundus kamerou a implementována v jazyce C++ za použití knihovny OpenCV. Tato práce také obsahuje stručný úvod do biometrie, počítačové grafiky a medicíny.
|
|
|
Segmentace cévního řečiště na snímcích sítnice s využitím matematické morfologie
Stonawski, Stanislav ; Jan, Jiří (oponent) ; Odstrčilík, Jan (vedoucí práce)
Důležitým krokem analýzy sítnicových snímků je segmentace cévního řečiště. Výsledek této analýzy může být využit při diagnostice očních či kardiovaskulárních onemocnění. Tato práce se zabývá možnostmi segmentace cévního řečiště ve snímcích s vysokým rozlišením za využití metod matematické morfologie. Cílem práce je vytvoření algoritmu, který bude schopen segmentace cévního řečiště ze sítnicových snímků. Dalším cílem je provedení hodnocení jeho účinnosti. Práce se stručně zabývá problematikou fundus kamer, vlastnostmi jejich obrazových dat a databází snímků. Dále jsou popsány vlastnosti cévního řečiště v těchto snímcích společně se způsoby jeho segmentace. Prezentovány jsou vytvořené algoritmy a výsledky jejich aplikace na databázi High-Resolution Fundus Image Database.
|
|
|
Aplikace pro rozpoznávání sítnice lidského oka
Drozd, Radek ; Hájek, Josef (oponent) ; Drahanský, Martin (vedoucí práce)
Rozložení cévního řečiště v sítnici lidského oka je pro každého jedince unikátní, jedná se proto o velmi důležitou biometrickou charakteristiku. Zpracování barevného snímku sítnice může figurovat jako jedna z částí zamýšleného biometrického systému. V této bakalářské práci je popsán algoritmus pro automatickou extrakci cévního řečiště, lokalizaci slepé a žluté skvrny, nalezení bodů větvení cév a jejich uložení jako biometrické šablony. Algoritmus byl implementován v programovacím jazyce C++ za použití knihovny OpenCV a testován na barevných snímcích sítnice pořízených fundus kamerou. Výsledný program běží v digitálním signálovém procesoru firmy Texas Instruments. Práce obsahuje úvod do biometrie, zpracování signálů a anatomie oka.
|
|
|
Experimenty se snímky sítnice oka
Floryček, Jan ; Orság, Filip (oponent) ; Fiala, Jiří (vedoucí práce)
Pozice cév v sítnici lidského oka je jednou z důležitých fyziologických biometrických vlastností každého jedince. Zpracování barevných snímků sítnice a extrakce cévní struktury představuje významnou fázi při diagnostice řady očních chorob, stejně jako při získávání biometrických údajů. V této bakalářské práci bude popsána metoda pro automatické zpracování snímků, extrakci cévního řečiště a uložení šablony pro použití v biometrickém systému. Metoda byla vyvíjena a testována na reálných snímcích sítnice pořízených digitální fundus kamerou a implementována v jazyce C++ za použití knihovny OpenCV. Tato práce také obsahuje stručný úvod do biometrie, počítačové grafiky a medicíny.
|
|
|
Vliv mechanických vlastností cévních protéz na jejich klinické použití
Chomič, Dimitrij ; Polzer, Stanislav (oponent) ; Burša, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou cévních protéz. Pojednává se v ní o typech cév, jejich anatomii, fyziologii, patologii a mechanických vlastnostech. Zabývá se rozdělením cévních protéz, popisem jejich mechanických vlastností a jejich praktickým využitím se zaměřením na náhrady umělé. V práci jsem pomocí znalostí PP II vyřešil příklad napojení protézy s cévou pomocí napojení dvou válcových skořepin. Tepna i náhrada byla po spojení zatížena tlakem 16 kPa.
|
|
|
Srovnání UZ a CT vyšetření cévního řečiště- výtěžnost vyšetření, limitace metod a zátěž pacienta
ADAMEC, Jaroslav
Tématem bakalářské práce je "Srovnání UZ a CT vyšetření cévního řečiště - výtěžnost vyšetření, limitace metod a zátěž pacienta". Vyšetření cév na počítačové tomografii - CT angiografie, pomocí moderních přístrojů a technologického vývoje, přebírá diagnostiku onemocnění cév od digitální subtrakční angiografie, především díky rychlosti vyšetření a menší invazivitě směrem k pacientovi. Druhou metodou, o které pojednává tato práce je ultrasonografie. Která z těchto zobrazovacích metod přináší lepší diagnostické informace o cévních patologiích? Která je méně riziková pro pacienta a která je více limitována? Na tyto otázky jsem se pokusil najít odpovědi v této bakalářské práci. V této práci jsem chtěl zjistit, která z uvedených zobrazovacích modalit je vhodnější pro vyšetřování cévních onemocnění. Dalším cílem práce bylo představit a porovnat různé vyšetřovací metody na počítačové tomografii a ultrasonografii. Formulace hypotézy bakalářské práce zní: Vhodnější zobrazovací metodou při vyšetření cévního řečiště je ultrasonografie - metoda, která přináší dobrou diagnostickou informaci současně za menšího rizika pro pacienta než je tomu u počítačové tomografie. Úvodní část práce jsem věnoval anatomii cévního řečiště. Jsou zde popsány hlavní tepny, žíly, jejich stavba a větve. Dále jsou v této části představeny přístroje, na nichž se vyšetření cévního řečiště provádí - počítačový tomograf, ultrasonograf a jejich historický vývoj. V této kapitole jsou také popsány základní fyzikální principy, těchto přístrojů, způsoby zobrazování a obecné metody vyšetření cévního řečiště. U počítačové tomografie je to CT angiografie a na ultrasonografii dopplerovské vyšetření. V krátkosti je zde pojednáno také o výhodách a nevýhodách těchto metod i o kontrastních látkách aplikovaných v souvislosti s vyšetřením cévního systému. K vypracování bakalářské práce byla prostudována veškerá dostupná odborná literatura a webové stránky týkající se daného tématu. K analýze přístrojového vybavení byla použita data Ústavu zdravotnických informací a statistik. K analýze počtu cévních vyšetření provedených na ultrasonografii a počítačové tomografii byly použity údaje z nemocniční informační sítě nemocnice R+S Benešov a.s. Ve výsledku byly souhrnně popsány vyšetřovací metody cévního systému prováděných na počítačové tomografii a ultrasonografii. V této kapitole jsou dále porovnávány obě modality z hlediska jejich výtěžnosti, limitací a rizik. Také jsou zde analyticky zpracovány údaje o CT a UZ přístrojovém vybavení v ČR a počtu cévních vyšetření na počítačové tomografii a ultrasonografii. V kapitole "Diskuze" předkládám svůj pohled na danou problematiku. Je zde uvedena i úvaha o problematice indikací k vyšetření na počítačové tomografii. V závěru je provedeno zhodnocení vyšetřovacích metod cévního systému na počítačové tomografii a ultrasonografii, jsou zde také shrnuty získané poznatky ke zkoumané problematice. Po prostudování veškeré dostupné odborné literatury bylo zjištěno, že nelze stanovit, která ze zkoumaných zobrazovacích metod je vhodnější pro vyšetření cévního řečiště, protože každá má své výhody i nevýhody. Obě modality tedy nestojí proti sobě v rozhodování, zda indikovat tu či onu metodu, ale naopak by měli spolu úzce spolupracovat. Hypotéza práce tedy nebyla potvrzena.
|
host ::
RSS.