Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Trestný čin opilství podle § 360 zákona č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník
Chamrádová, Natalie ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce, která nese název "Trestný čin opilství dle § 360 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník", se věnuje rozboru a bližšímu poznání trestného činu opilství ze všech jeho aspektů. Nejprve se zabývá historickým kontextem tohoto trestného činu a dále pak vývojem jeho pojetí během historie až do současnosti. Také tato práce popisuje pojmy zmenšená "příčetnost" a "nepříčetnost" a další pojmy, které s trestným činem opilství souvisí, a pro úplnost se věnuje i institutu actio libera in causa, a to oběma jeho formám. Trestný čin je velice sporným a atypickým trestným činem, přičemž je zároveň jedním ze způsobů řešení protiprávního jednání způsobeného v zaviněné nepříčetnosti. Tento trestný čin spočívá v tom, že pachatel činu jinak trestného (tedy takového, kterému chybí podstatný znak pro to, aby mohl být trestným činem) se před spácháním takového činu přivedl zaviněně požitím či aplikací návykové látky do stavu nepříčetnosti. Nepříčetnost jako taková u pachatele trestní odpovědnost vylučuje, ale ne v případě, kdy si ji pachatel způsobil sám aplikací či požitím návykové látky, v čemž lze spatřovat unikátnost tohoto trestného činu. Zajímavé je i to, že svým způsobem trestný čin opilství prolamuje zásadu nullum crimen sine culpa, tedy zásadu odpovědnosti za zavinění, jelikož trestný čin...
Vyrovnávání se s morálním zlem v rodinném prostředí
BEČVÁŘOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá procesem vyrovnávání se člena rodiny s morálním zlem jiného člena rodiny. Teoretická část vymezuje pojem rodina a rozvádí působení rodiny na dítě včetně sociálně patologických jevů v rodině. Dále pojetí morálního zla, dobra a morálky rozvádí morální filozofie. Jako morální kodex je použito desatero s příklady morálního zla, které se týkají i nevěřícího člověka. Závěr teoretické části zkoumá fenomén viny a možné reakce člověka na vinu druhého. Velká pozornost je věnována odpuštění. Výzkumné šetření s použitím kvalitativní metodologie tvoří praktickou část, která vychází ze tří hloubkových rozhovorů s osobami, které jsou nějakým způsobem ovlivněny morálním zlem člena rodiny. Je zkoumán především postoj člena rodiny k druhému, který se dopustil morálního zla a proces vyrovnávání se s vinou druhého. Analýza dat je provedena interpretativní fenomenologickou analýzou.
Diskuze o císaři Vilémovi II. po roce 1945 a jeho vina na první světové válce
Doležal, Tomáš ; Březinová, Monika (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Hlavním tématem práce je osoba posledního n meckého císa e Viléma II., která byla ji za svého ivota pova ována za velmi kontroverzní a názory na n j se velmi li ily. Zvlá tním bodem zájmu mnoha odborník byla a je zejména otázka podílu viny císa e Viléma II. na rozpoutání první sv tové války. Práce je historiografickou analýzou, je sleduje interpretace císa e Viléma II. v souvislosti s událostmi p ed rokem 1914, a to u vybraných titul od nejvýznamn j ích autor , kte í se touto problematikou zabývali a zabývají. Cílem práce je hodnocení vývoje diskuze o císa i Vilémovi II. po roce 1945, kdy se v odborných kruzích postupn rozproudila ivá debata na téma Vilém II. a jeho vina na první sv tové válce. Výstupem práce je shrnutí základních interpreta ních proud u zvolených autor a sledování zm ny v názorech na posledního n meckého císa e po roce 1945 a ur ení výraznosti t chto zm n. Zatímco toti t sn po roce 1945 byla otázka viny na první sv tové válce velmi tlumená, s postupem asu docházelo k jejímu znovuotevírání a probíhala stále aktivn j í diskuze, která je v poslední dob op t trochu utlumena.
Vina a trest ve Vocelově Harfě
Krejčová, Iva
Diskuzní příspěvek vychází z podnětů K. Janského a J. Hedvičákové o souvislosti Máchovy literární tvorby s dramatickou prvotinou J. E. Vocela Harfa (1825). Autorka se v dílčím interpretačním srovnání Harfy s Májem a se zlomky Máchových dramat Bratři či Bratrovrah dobírá obdobných poetických postupů v problematizování času, věčnosti nebo v rozvíjení motivu viny, v typologii postav a jejich charakteristik.
KONCEPCE SVĚDOMÍ V DÍLE JOSEPHA RATZINGERA
VAŠÁKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá problematikou svědomí obecně a teologicky. Charakterizuje pojem svědomí z různých hledisek. Popisuje fenomén svědomí od názoru sv. Augustina, sv. Tomáše Akvinského a z nich vycházející pojetí Josepha Ratzingera.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.