|
|
Yellowhammer dialects and citizen science
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent)
Ptačí dialekty, jsou již dlouho zkoumány z hlediska migrace, toku genů, speciace a kulturní evoluce. Strnad obecný, Emberiza citrinella, běžný evropský pěvec s jednoduchým zpěvem a dlouhým obdobím zpěvné aktivity, je po desetiletí modelovým druhem pro studium dialektů. V této práci shromažďuji několik studií, které těžily z projektů občanské vědy. Nejprve jsme shromáždili a sjednotili informace o distribuci dialektů strnada obecného rozptýlené v mnoha publikacích a sjednotili nomenklaturu používanou pro různé typy dialektů v minulosti. Dataset jsme doplnili o nahrávky dostupné díky dobrovolníkům přispívajícím do veřejných databází a dalších online zdrojů a prokázali jsme, že kontinentální distribuce strnadích dialektů nepodporuje existenci širokých, geograficky odlišných makrodialektových skupin, jak se dříve věřilo. V roce 2011 jsme v rámci kampaně Pták roku České společnosti ornitologické zahájili projekt občanské vědy "Nářečí českých strnadů". Výsledky za první rok předčily naše očekávání co do kvality i kvantity, a tak se z jednoletého projektu zaměřeného na ochranu přírody stal dlouhodobý, vědecky zaměřený projekt. V následujících letech byly vylepšeny webové stránky projektu (se zaměřením na interaktivitu, rychlou zpětnou vazbu a gamifikaci) a výsledkem byly nahrávky strnadího zpěvu od 191...
|
|
|
Mechanismy umožňující individuální rozpoznávání u pěvců
Caha, Ondřej ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Vokalizace umožňuje ptákům komunikovat na velké vzdálenosti nebo v prostředích, kde mohou být vizuální signály obtížně detekovatelné. Vokalizaci pěvců lze rozdělit na zpěv a volání. Zpěv může posluchače signálu informovat o druhové příslušnosti, pohlaví, kvalitě samce, agresivní motivaci a v neposlední řadě také identitě zpívajícího jedince. Rozpoznávání různých jedinců je velmi užitečná dovednost, která se běžně uplatňuje během teritoriálních interakcí mezi samci. Správná identifikace samců, kteří představují různě velkou hrozbu, umožňuje reagovat přiměřeně situaci a ušetřit energii nebo se vyhnout zranění z případného střetu. U řady druhů pěvců byla pomocí playbackových experimentů prokázána schopnost individuálního rozlišování založená na zpěvu, ale jen málokdy bylo odhaleno, podle čeho se rozpoznávají. Tato literární rešerše se zabývá problematikou neighbour-stranger experimentů, které zjišťují schopnost pěvců rozpoznávat mezi sousedy a cizími samci. Dále je zaměřena na struktury nebo vlastnosti zpěvu umožňující individuální rozpoznávání pěvců a jejich využití pro individuální akustický monitoring.
|
|
|
Macroecology and macroevolution of birdsong
Mikula, Peter ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Ptačí zpěv je jedním z nejúžasnějších zvuků v přírodě, který významným způsobem ovlivnil naše chápaní procesu evoluce od jeho formulace v devatenáctém století. Přes intenzivní vědecký zájem za posledních více než 100 let je naše chápaní ekologie a evoluce ptačího zpěvu na velkých prostorových a fylogenetických škálách značně neúplné. Odpověď na mnohé základné otázky by mohla přinést globální syntéza zahrnující velkou část světové diverzity ptáků a kombinující mezioborový přístup. V předložené disertační práci jsem proto spolu se svými spolupracovníky prozkoumal vzory v makroekologii a makroevoluci zpěvu pěvců (Řád: Passeriformes), které představují nejdiverzifikovanější a nejvíc rozšířený ptačí řád současnosti. Zvláštní pozornost jsme věnovali trojici klíčových zpěvných fenoménů: (1) komplexitě zpěvu, (2) výšce (frekvenci) zpěvu a (3) přítomnosti samičího zpěvu. Abychom vyplnili některé důležité mezery v našem současném poznání, využívali jsme v rámci řešení tohoto projektu "velká data" z volně dostupných databází založených na bázi občanské vědy a ostatních otevřených zdrojů. Tato data byla následně analyzována pomocí kombinace fylogenetických komparativních a prostorových makroekologických analýz. Od publikace Darwinova průkopnického díla jsou komplexní zpěvy obecně považovány za výsledek sexuální...
|
|
|
Macroecology and macroevolution of birdsong
Mikula, Peter
Ptačí zpěv je jedním z nejúžasnějších zvuků v přírodě, který významným způsobem ovlivnil naše chápaní procesu evoluce od jeho formulace v devatenáctém století. Přes intenzivní vědecký zájem za posledních více než 100 let je naše chápaní ekologie a evoluce ptačího zpěvu na velkých prostorových a fylogenetických škálách značně neúplné. Odpověď na mnohé základné otázky by mohla přinést globální syntéza zahrnující velkou část světové diverzity ptáků a kombinující mezioborový přístup. V předložené disertační práci jsem proto spolu se svými spolupracovníky prozkoumal vzory v makroekologii a makroevoluci zpěvu pěvců (Řád: Passeriformes), které představují nejdiverzifikovanější a nejvíc rozšířený ptačí řád současnosti. Zvláštní pozornost jsme věnovali trojici klíčových zpěvných fenoménů: (1) komplexitě zpěvu, (2) výšce (frekvenci) zpěvu a (3) přítomnosti samičího zpěvu. Abychom vyplnili některé důležité mezery v našem současném poznání, využívali jsme v rámci řešení tohoto projektu "velká data" z volně dostupných databází založených na bázi občanské vědy a ostatních otevřených zdrojů. Tato data byla následně analyzována pomocí kombinace fylogenetických komparativních a prostorových makroekologických analýz. Od publikace Darwinova průkopnického díla jsou komplexní zpěvy obecně považovány za výsledek sexuální...
|
|
|
Macroecology and macroevolution of birdsong
Mikula, Peter
Ptačí zpěv je jedním z nejúžasnějších zvuků v přírodě, který významným způsobem ovlivnil naše chápaní procesu evoluce od jeho formulace v devatenáctém století. Přes intenzivní vědecký zájem za posledních více než 100 let je naše chápaní ekologie a evoluce ptačího zpěvu na velkých prostorových a fylogenetických škálách značně neúplné. Odpověď na mnohé základné otázky by mohla přinést globální syntéza zahrnující velkou část světové diverzity ptáků a kombinující mezioborový přístup. V předložené disertační práci jsem proto spolu se svými spolupracovníky prozkoumal vzory v makroekologii a makroevoluci zpěvu pěvců (Řád: Passeriformes), které představují nejdiverzifikovanější a nejvíc rozšířený ptačí řád současnosti. Zvláštní pozornost jsme věnovali trojici klíčových zpěvných fenoménů: (1) komplexitě zpěvu, (2) výšce (frekvenci) zpěvu a (3) přítomnosti samičího zpěvu. Abychom vyplnili některé důležité mezery v našem současném poznání, využívali jsme v rámci řešení tohoto projektu "velká data" z volně dostupných databází založených na bázi občanské vědy a ostatních otevřených zdrojů. Tato data byla následně analyzována pomocí kombinace fylogenetických komparativních a prostorových makroekologických analýz. Od publikace Darwinova průkopnického díla jsou komplexní zpěvy obecně považovány za výsledek sexuální...
|
|
|
Macroecology and macroevolution of birdsong
Mikula, Peter ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Ptačí zpěv je jedním z nejúžasnějších zvuků v přírodě, který významným způsobem ovlivnil naše chápaní procesu evoluce od jeho formulace v devatenáctém století. Přes intenzivní vědecký zájem za posledních více než 100 let je naše chápaní ekologie a evoluce ptačího zpěvu na velkých prostorových a fylogenetických škálách značně neúplné. Odpověď na mnohé základné otázky by mohla přinést globální syntéza zahrnující velkou část světové diverzity ptáků a kombinující mezioborový přístup. V předložené disertační práci jsem proto spolu se svými spolupracovníky prozkoumal vzory v makroekologii a makroevoluci zpěvu pěvců (Řád: Passeriformes), které představují nejdiverzifikovanější a nejvíc rozšířený ptačí řád současnosti. Zvláštní pozornost jsme věnovali trojici klíčových zpěvných fenoménů: (1) komplexitě zpěvu, (2) výšce (frekvenci) zpěvu a (3) přítomnosti samičího zpěvu. Abychom vyplnili některé důležité mezery v našem současném poznání, využívali jsme v rámci řešení tohoto projektu "velká data" z volně dostupných databází založených na bázi občanské vědy a ostatních otevřených zdrojů. Tato data byla následně analyzována pomocí kombinace fylogenetických komparativních a prostorových makroekologických analýz. Od publikace Darwinova průkopnického díla jsou komplexní zpěvy obecně považovány za výsledek sexuální...
|
|
|
Mechanismy umožňující individuální rozpoznávání u pěvců
Caha, Ondřej ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Vokalizace umožňuje ptákům komunikovat na velké vzdálenosti nebo v prostředích, kde mohou být vizuální signály obtížně detekovatelné. Vokalizaci pěvců lze rozdělit na zpěv a volání. Zpěv může posluchače signálu informovat o druhové příslušnosti, pohlaví, kvalitě samce, agresivní motivaci a v neposlední řadě také identitě zpívajícího jedince. Rozpoznávání různých jedinců je velmi užitečná dovednost, která se běžně uplatňuje během teritoriálních interakcí mezi samci. Správná identifikace samců, kteří představují různě velkou hrozbu, umožňuje reagovat přiměřeně situaci a ušetřit energii nebo se vyhnout zranění z případného střetu. U řady druhů pěvců byla pomocí playbackových experimentů prokázána schopnost individuálního rozlišování založená na zpěvu, ale jen málokdy bylo odhaleno, podle čeho se rozpoznávají. Tato literární rešerše se zabývá problematikou neighbour-stranger experimentů, které zjišťují schopnost pěvců rozpoznávat mezi sousedy a cizími samci. Dále je zaměřena na struktury nebo vlastnosti zpěvu umožňující individuální rozpoznávání pěvců a jejich využití pro individuální akustický monitoring.
|
|
|
Mezipopulační variabilita zpěvu ptáků
Bílková, Jana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Mezipopulační variabilita zpěvu je mezi ptáky velmi rozšířený fenomén. Ukazuje se, že u řady druhů se liší zpěv příslušníků populací z různých zeměpisných oblastí. V případě dialektů dokonce mezi jednotlivými formami neexistují přechody, ale jasně vymezené hranice. Přestože většina studovaných případů se týká pěvců, lze různé varianty zpěvu najít také v ostatních řádech. Studie prokázaly, že jedinci obývající lesy zpívají kratší, jednodušší zpěvy o nižší frekvenci než jejich soukmenovci z otevřené krajiny. Změny v časových a frekvenčních charakteristikách lze nalézt také v populacích žijících v hlučném prostředí měst. Avšak odlišné zpěvy produkují i jedinci pocházející z populací, jejichž habitaty nevykazují žádné výrazné rozdíly. Pokud se tyto skupiny liší i geneticky, mohla by za odlišnými variantami zpěvu stát dědičnost, zvláště u druhů s vrozeným zpěvem. Nicméně nalezená genetická variabilita může být následkem, nikoli příčinou nenáhodného párování, ke kterému v některých případech mezipopulační variabilita vede. U druhů s alespoň částečně naučeným zpěvem je pravděpodobnější, že výslednou podobu signálu více ovlivní sociální interakce - zvláště pokud samice dávají přednost samcům zpívajícím lokální dialekt nebo pokud sdílení zpěvů se sousedy umožní efektivnější obranu vlastního teritoria. Tato literární...
|
host ::
RSS.