|
|
Vztah mezi plochou a počtem druhů ptáků: variabilita mezi prostředími mírného pásu
Gaigr, Matěj ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Hanzelka, Jan (oponent)
Vztah mezi plochou a počtem druhů organismů je jedním nejstarších a nejstudovanějších principů v přírodě, často je označován jeden ze zákonů v gům slouží především k modelování předpokládaného počtu druhů na určitém území. SAR totiž říká, že čím větší je měřená oblast, tím více druhů se na ní bude vyskytovat. Zároveň locha není jediným faktorem ovlivňujícím diverzitu druhů - často studovaným faktorem ovlivňujícím je také heterogenita habitatů. Počet druhů na území bývá positivně ovlivňován Velký vliv na to mají faktory, které s positivně korelují Mezi tyto faktory se řadí druhová diverzita vegetace, míra energetické produktivity, počet mikrohabitatů, vliv disturbancí nebo množství rozdílných zdrojů potravy. Jednotlivé biotopy mírného pásu se liší relativním přínosem jejím dopadu na pozorovaný počet druhů Na druhovou početnost nemá vliv pouze heterogenita habitatů, ale i další faktory, například nadmořská výška, klima nebo latituda. Nejvíce ovlivněným Hlavním vlivem zapříčiňujícím vysokou heterogenitu v lesích je vertikální Ostatní biotopy mírného pásu jsou spíše horizontálně diverzifikované nich takové množství druhů jako v lesích á velké využití i v ochranářské biologii při plánování chráněných území. Chráněná území by měla být aná tak, aby v nich bylo obsaženo co ne více různých typů habitatů, které se...
|
|
|
Změna společenstev ptáků v krajinném měřítku na příkladu Třeboňska
Havelka, Jan ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Populační trendy ptáků bývají obvykle studovány především na velkých celonárodních a kontinentálních škálách nebo naopak zcela lokálně. Ve snaze propojit tato prostorová měřítka jsme po dvaceti letech (mezi lety 2001 a 2021) zopakovali kvantitativní výzkum ptačích společenstev v CHKO Třeboňsko. Sčítání ptáků probíhalo v hnízdním období na padesát kilometrů dlouhém transektu (128 sčítacích bodů) procházejícím pestrou paletou biotopů. Zjistili jsme úbytek dálkových migrantů a hmyzožravých ptáků oproti stabilnějším či mírně narůstajícím populacím stálých druhů. V souladu se známými trendy jsme zaznamenali také pokles populací druhů vázaných na zemědělskou krajinu. Protichůdné poznatky se týkají spíše jednotlivých druhů, které se v rámci našeho datasetu chovají odlišně, než jak je popisováno JPSP a PECBMS. Příkladem může být námi zjištěný nárůst populací jinak ubývajícího vrabce domácího (Passer domesticus) i v. polního (Passer montanus), nebo celostátně stabilního čížka lesního (Spinus spinus). Za pomoci detailního mapování změn habitatu a porostu na jednotlivých bodech a dalších ekologických charakteristik jednotlivých druhů jsme se pokusili tyto obecné i lokálně specifické změny ve výskytu a populačních trendech ptáků vysvětlit. Zajímaly nás také projevy všeobecně popisované homogenizace ptačích...
|
|
|
Funkční diverzita ptačích společenstev na ostrovech Oceánie
KOTOUNOVÁ, Adéla
Funkční diverzita je důležitou součástí biodiverzity a popisuje, jak organismy ovlivňují životní prostředí a jak reagují na změny v něm. Nejdříve jsem přezkoumala současné znalosti o funkční diverzitě, protože jejich výzkum neustále narůstá a rychle se objevují nové indexy. Funkční diverzita se nejčastěji počítá pro rostlinná společenstva, pro které je v současné době nejvíce dostupných informací. Proto jsem se snažila popsat funkční diverzitu ptačích společenstev na ostrovech Oceánie.
|
|
|
VLIV ROSTOUCÍ POKRYVNOSTI INVAZNÍHO TRNOVNÍKU AKÁTU NA PTAČÍ SPOLEČENSTVA V LESNÍCH POROSTECH
Kroftová, Magdalena ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Biologické invaze jsou jednou z nejvýznamnějších hrozeb pro globální biodiverzitu a jejich negativní dopad byl zjištěn i na některé ptačí druhy. I přes relativně velké množství odborných prací zabývajících se dopady invazních rostlin na ptačí společenstva jsou jejich výsledky nejednotné a zejména není jasné, jak ptáci reagují na různě masivní výskyt daného invazního druhu v původních porostech. Odpovědi na invaze, zdá se, se podstatně liší v závislosti na ekologických vlastnostech jednotlivých druhů ptáků. Tato práce je příspěvkem k řešení této problematiky; zkoumala jsem dopady invaze trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) na ptačí společenstva ve třech typech různě silně invadovaných lesních porostů: v původních čistě dubových (Quercus spp.), částečně invadovaných s různým podílem trnovníku akátu (smíšené porosty) a čistě akátových. Předchozí studie zkoumající ptáky v čistě dubových, resp. čistě akátových porostech zjistily, že se tyto typy porostů výrazně liší strukturou vegetace, ovšem neliší se celkovým počtem ptačích druhů, nicméně s dubem se pojili ekologičtí specialisté, zatímco s akátem generalisté. Proto jsem předpokládala, že (1) celková druhová bohatost bude nejvyšší ve smíšených porostech se středním podílem akátu, (2) habitatoví specialisté budou úzce spojeni s původními dubovými...
|
|
|
Ptačí společenstva v porostech invazní křídlatky (Reynoutria sp. div.)
Hajzlerová, Lenka ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Mnohé invazní druhy rostlin jsou studovány pouze s ohledem na jejich dopad na původní druhy rostlin. O změnách způsobenými invazemi rostlin na organismy vyšších trofických úrovní, kam patří i ptáci, víme velmi málo. Tyto informace jsou přitom důležité k ucelení poznatků o vlivu invazních rostlin na původní společenstva, což je potřebné pro rozhodování o managementu na invadovaných plochách. Tato práce se věnuje interakcím mezi invazní křídlatkou (Reynoutria sp. div., dále jen křídlatka) a ptačími společenstvy. Podél tří řek jsem zaznamenávala výskyt ptačích druhů v lokalitách s porosty křídlatky a zároveň i v lokalitách bez jejího výskytu. Mapování ptačích druhů probíhala v hnízdní sezóně v letech 2011 a 2012 v okolí měst Frýdek-Místek a Valašské Meziříčí. Zajímalo nás především, (i) jestli přítomnost porostů křídlatky ovlivňuje výskyt ptáků ve sledovaných lokalitách a (ii) jaké společné vlastnosti ptačích druhů jsou nejvíce ovlivněné rozšířením křídlatky. Z výsledků vyplývá pozitivní vztah rákosníka zpěvného a sýkory koňadry na lokality s vysokým porostem křídlatky a negativní vztah konipasa horského. Mezidruhové srovnání společných vlastností ukázalo, že křídlatka více ovlivňuje početnost ptáků v nižších patrech vegetace, a to hlavně negativně, ale druhy žijící v bylinách reagují na křídlatku...
|
|
|
Trophic relationships between insectivorous birds and insect in Papua New Guinea
TVARDÍKOVÁ, Kateřina
Dizertační práce popisuje diverzitu ptactva podél kompletního výškového gradientu a v lesních fragmentech v nížinách Papuy-Nové Guiney. Zaměřuje se zejména na diverzitu jednotlivých potravních společenstev a diskutuje jejich vazby na prostředí a potravní nabídku. Specificky se zaměřuje na lesní hmyzožravé ptactvo, jejich predační tlak na hmyz, potravní specializace a preference, čí některé ze způsobů jak hmyzožraví ptáci vyhledávají potravu.
|
host ::
RSS.