|
|
Vliv stresu na periferii a v CNS s ohledem na úlohu muskarinových receptorů
Vařejková, Eva ; Mysliveček, Jaromír (vedoucí práce) ; Kuncová, Jitka (oponent) ; Bakoš, Ján (oponent)
Cílem práce bylo analyzovat úlohu M2 muskarinových receptorů (M2MR) v organismu v klidu a za stresu. V experimentech porovnáme změny u jedinců s exprimovanými M2 muskarinovými receptory s jedinci M2KO, kterým tyto receptory chybí. Srdeční frekvence je daná velikostí tonu sympatiku a parasympatiku, výsledná frekvence je interakcí adrenergních a cholinergních receptorů, které patří mezi receptory spřažené s G proteiny. Jejich aktivita je ovlivňovaná jednotlivými etážemi autonomního nervového systému s nejvyššími centry s integrační funkcí v hypotalamu. Organismus reaguje na chybění M2MR poklesem počtu adrenergních receptorů, srdeční frekvence v klidových podmínkách se významně nemění. Při stresu s omezením pohybu (restraint stres) však jsou odlišnosti jak v průběhu stresové reakce, tak v postresovém období (výraznější a déletrvající tachykardie). Aplikace karbacholu (MR agonista) u M2KO zvířat vyvolala tachykardii, což silně naznačuje přítomnost kardioexcitačních MR. Ultradiánní rytmus srdeční frekvence je nadstavbou cirkadiánního rytmu řízeného suprachiasmatickým jádrem. Autonomní regulace mohou ovlivňovat další hypotalamické funkce - cirkadiánní rytmy, endokrinní regulace, termoregulaci, behaviorální změny, paměť. Předpokládali jsme proto, že stres může tyto jevy ovlivňovat. U jedinců s vyřazeným...
|
|
|
Směnný provoz jako jeden z faktorů ovlivňující kvalitu života všeobecných sester a zdravotnických záchranářů pracujících v intenzívní péči ve zdravotnickém zařízení
Kučera, David ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Haluzíková, Jana (oponent)
Záměrem práce Směnný provoz jako jeden z faktorů ovlivňující kvalitu života všeobecných sester a zdravotnických záchranářů pracujících v intenzivní péči ve zdravotnickém zařízení bylo zjistit, zda a do jaké míry, ovlivňuje výkon práce ve směnném provozu kvalitu spánku respondentů, a jak se zmíněná kvalita spánku odráží v celkovém hodnocení kvality života účastníků šetření. Bakalářská práce má tradiční strukturu. Teoretická část práce obsahuje výběr poznatků souvisejících se řešenou problematikou. Stručná pozornost je věnována biorytmům, spánku, charakteristice směnného provozu, pracovní zátěži, stresu, únavě apod. V empirické části bakalářské práce jsou prezentovány informace o vlastním výzkumném šetření a jeho hlavních výsledcích. Vlastní šetření proběhlo formou dotazníkového šetření (dotazník sestával ze tří standardizovaných dotazníků doplněných o anamnestické sociálně - demografické údaje respondentů). Dotazníky byly zadány ve třech pražských nemocnicích. Zkoumaný vzorek měl 114 dotazovaných. Výsledky vlastního šetření jsou prezentovány v rozsáhlých tabelárních přehledech doplněných komentářem. V kapitole diskuse jsou diskutovány výsledky vlastní práce ve vztahu k dříve stanoveným hypotézám a prezentovány výsledky 425 statistických analýz. Závěrem lze konstatovat, že se významně negativní vliv směnného...
|
|
|
Nepravidelná pracovní doba členů IZS a její vliv na kvalitu života
KREJČÍ, Ondřej
Tato práce popisuje vliv nepravidelné pracovní doby na lidský organizmus a psychiku a v jeho důsledku i na kvalitu života. Práce je zaměřena na členy základních složek Integrovaného záchranného systému. Tito lidé jsou během své služby vystaveni mimořádně náročným psychickým i fyzickým zátěžím. V práci jsou popsány základní pojmy tématu: zátěž a stres, biorytmy, spánek, spánkové poruchy a specifika práce členů základních složek Integrovaného záchranného systému. Hlavním cílem šetření tedy bylo zjistit, zda a jak se projevuje vliv nepravidelné pracovní doby, zejména v podobě nočních služeb, u příslušníků Integrovaného záchranného systému v některých oblastech jejich života, a zda má tak vliv na jeho kvalitu. Pro získání dat byla použita dotazníková metoda.
|
|
|
Pohybový režim a cirkadiánní typologie městských dětí mladšího školního věku (výzkum ve Strakonicích)
DUNOVSKÁ, Klára
Tato bakalářská práce zkoumá pohybový režim, cirkadiánní rytmy a stravovací návyky městských dětí mladšího školního věku. V teoretické části se práce zabývá důležitostí spánkového režimu, jeho vlivem na psychickou i fyzickou rovnováhu, specifičností této věkové kategorie v kontextu tělesném a psychosociálním. Výzkumná část vyhodnocuje výsledky z dotazníkového šetření, k němuž bylo použito dotazníků ?CIP? (KREJČÍ, HARADA, 2010) a ?Časový snímek dne? (MUŽÍK, BÁRTOVÁ, 2010). Jedná se o kvantitativní výzkum. Bylo zpracováno 113 dotazníků, které byly vyplněny dětmi 4. tříd z vybraných ZŠ ve Strakonicích. Výsledky ukazují na porušování spánkové hygieny, 78% dětí je ranními typy a celkový objem pohybové aktivity je uspokojivý.
|
|
|
Pohybový režim a cirkadiánní typologie městských dětí mladšího školního věku v Plzni.
HRABOVSKÁ, Aneta
Cílem této bakalářské práce je analýza pohybového a cirkadiánního režimu u dětí mladšího školního věku na ZŠ v Plzni. Cílem teoretické části práce bude na základě odborné literatury vymezit základní pojmy, jako je charakteristika dítěte mladšího školního věku, režim dne, životní styl ve městě a signifikantní význam pohybového režimu v této věkové kategorii. Ve výzkumném šetření aplikuji ?Dotazník životních rytmů a spánkového režimu u dětí ve věku 9 ? 15 let" (KREJČÍ, HARADA, 2010) a ?časový snímek dne? (BÁRTOVÁ, MUŢÍK, 2010) zachycující průběh, obsah a intenzitu pohybových aktivit ve všedním a víkendovém dni. Výhodou metody dotazníků je shromáždění velkého množství dat, které poskytují dostatek informací o hygieně cirkadiánních rytmů, spánkového režimu, výživě, pohybu, atd. Výzkumný soubor byl tvořen padesáti dětmi ze základní školy v Plzni ve věkovém rozmezí 9-11 let, a to v poměru 25 dívek a 25 chlapců. Jedná se o zdravé děti bez zdravotních omezení k pohybovým aktivitám. Výsledky této práce by měly vést ke zvýšení pozornosti odborníků, rodičů a široké veřejnosti. Zdravé stravovací návyky a dostatek pohybových aktivit jsou v této postmoderní uspěchané době opomíjeny a jsou řešeny spíše jejich důsledky nezdravého životního stylu. V závěru práce vyhodnotím díky získaným informacím strukturu denních a pohybových činností u městských dětí mladšího školního věku. Na základě zjištěných výsledků odvodím obecné doporučení pro pedagogickou praxi.
|
|
|
Změny tělesné hmotnosti v průběhu roku v závislosti na cirkadiánní typologii u adolescentek
BERANOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá změnami tělesné hmotnosti v průběhu roku v závislosti na cirkadiánní typologii u adolescentek. Teoretická část práce je zaměřena na specifikaci vývojového období adolescence, tělesné hmotnosti, biorytmů a spánku. Výzkumná část práce se zabývá zejména oscilací tělesné hmotnosti adolescentek v průběhu období jednoho kalendářního roku v závislosti na vlivech jednotlivých ročních období. Dílčím předmětem výzkumného šetření je vztah mezi BMI a chronotypem jedince. Konkrétně bylo zkoumáno, zda má chronotyp skřivan nižší průměrnou hodnotu BMI v průběhu období jednoho kalendářního roku, než chronotyp sova. Výzkumná část dále přináší poznatky v oblasti složení a přijímání potravy chronotypů, a to z hlediska racionality a pravidelnosti stravování. Jedním z předmětů práce je rovněž vliv chronotypu na stravovací návyky jedince, konkrétně na jejich nevhodnost.
|
|
|
Komparace cirkadiánních rytmů u pubescentní mládeže na gymnáziu a středním odborném učilišti
KRATOCHVÍLOVÁ, Lenka
Předkládaná práce monitoruje z odborného hlediska oblast zdraví a zdravého životního stylu, cirkadiánních rytmů, stravovacích návyků a volnočasových aktivit pubescentů současného století. Práce je zaměřena především na spánkový režim, který má nesmírný vliv na chování a jednání jedinců, na jejich zdraví a úzce souvisí s dalšími biologickými rytmy. CÍLE: Cílem práce bylo porovnání skupiny edukantů na dvou různých typech škol, působení v oblasti výchovně vzdělávací při vyplňování dotazníků a určité formování edukantů po stránce zdravotní, psychické, fyzické i sociální. Cílem práce je také monitorování zdravotních návyků této věkové skupiny a případně návyky celé rodiny. METODA: Pro výzkumnou část byla zvolena metoda použití souboru dotazníků. Celkový počet účastníků byl 40 studentů na gymnáziu a 40 studentů na škole učňovského charakteru ve věkovém rozmezí 15 - 17 let. Pro zaujetí edukantů byla předložena prezentace oboru Výchova ke zdraví a byl dán i prostor pro jejich dotazy. Oblast výchovy ke zdraví je na obou typech škol zavedena a prakticky realizována. VÝSLEDKY: Srovnání těchto dvou škol prokázalo, že mezi skupinami studentů existují významné rozdíly ve spánkovém režimu, stravovacích návycích i trávení volného času. Také bylo zjištěno, že většina respondentů trpí nedostatkem spánku a má tendenci spánek posunovat do pozdějších hodin, u studentů učiliště je tato tendence ještě o něco výraznější než u gymnazistů. ZÁVĚRY: Bylo zjištěno, že většina respondentů výrazným způsobem porušuje zásady zdravého životního stylu včetně spánkového režimu a stravování. Měl by být kladen větší důraz na poučení mladých lidí o důležitosti přizpůsobení se přirozeným rytmům a vysvětlení, jakým způsobem by z lepšího přizpůsobení mohli profitovat.
|
host ::
RSS.