|
|
Chemické a biologické zbraně hromadného ničení
MYSLÍK, Karel
Diplomová práce se zaměřuje na zbraně hromadného ničení. Cílem byla analýza znalostí o chemických a biologických zbraních u vybraných složek integrovaného záchranného systému v Jihočeském kraji. Teoretická část je rozdělena na několik částí. První část se věnuje charakteristice chemických zbraní, jejich historii, použití chemických zbraní během 1. světové války v meziválečném období, ale také novodobé historii. V druhé části se věnuje charakteristice a rozdělení biologických zbraní, jejich historii, jsou zde popsáni hlavní představitelé bojových biologických agens např. antrax, pravé neštovice, mor, cholera, tularémie a další. V další kapitole je popsáno válečné použití a testování biologických zbraní a definování nemoci SARS a COVID-19. Poslední část se věnuje mezinárodním předpisům týkající se zbraní hromadného ničení, jedná se o Ženevský protokol (1925), Úmluvu o chemických zbraní (1993), nebo Smlouvu o zákazu jaderných zbraní (2017). Výzkumná část seznamuje s výsledky dotazníkového šetření mezi 470 respondenty, kteří byli příslušníky Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, Policie ČR, Armády ČR a zaměstnanci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Na základě provedeného dotazníkového šetření je možné konstatovat, že znalosti respondentů přesáhly stanovených 60 %. Úroveň znalostí příslušníků Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje je srovnatelná s úrovní znalostí respondentů ostatních složek integrovaného záchranného systému.
|
|
|
Zakázané prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů
Novotný, Jan ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Diplomová práce nese název zakázané prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů. Protože je však toto téma samo o sobě příliš široké, práce je zaměřena na problematiku chemických a biologických zbraní. Tyto bojové prostředky patří mezi zbraně hromadného ničení a bezpochyby představují jedno z největších potenciálních nebezpečí současného světa. Hlavním cílem této práce je poskytnout pohled na problematiku chemických a biologických zbraní z historického hlediska, zejména pak z pohledu mezinárodního práva. Mezinárodněprávní dokumenty jsou zasazeny do historických a politických souvislostí. Prostřednictvím této analýzy mezinárodních smluv, můžeme pak také lépe zvažovat jejich dopad a možné odezvy v "reálném světe". První část práce slouží jako historický úvod s několika zastávkami v rané historii chemických a biologických zbraní. Druhá část práce se věnuje vzniku těchto zbraní v moderní formě v 19. a 20. století. Velká pozornost je pak věnována období první světové války. V tomto globálním konfliktu byly použity chemické zbraně ve své moderní podobě a současně byly poprvé a naposled nasazeny v tak masovém měřítku. V dalších kapitolách tato práce zkoumá, jak se chemické a biologické zbraně a jejich mezinárodněprávní úprava dále vyvíjely. Pozornost je věnována především období studené války. V...
|
|
|
Zakázané prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů - biologické a chemické zbraně
Dudková, Kristýna ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Cílem této práce je především zhodnotit efektivitu právní úpravy zákazu vývoje, výroby, hromadění, použití a následného zničení biologických a chemických zbraní a jak jsou úmluvy, které výše zmíněné zakazují, dodržovány. Těmito oblastmi se zabývám proto, abych dospěla k závěru, zda biologické a chemické zbraně stále představují pro svět hrozbu, či nikoliv. Při řešení těchto cílů jsem se zaměřila i na zařazení zákazu biologických a chemických zbraní do práva ozbrojených konfliktů a práva odzbrojení, a zda lze zákaz používání biologických a chemických zbraní považovat za součást obyčejových pravidel. K dosažení výzkumných cílů bylo využito odborných publikací z oblasti mezinárodního práva, politologie, vojenství, lékařství aj. Byly využity též rezoluce OSN, jednotlivé úmluvy, které upravují zakázané prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů, zejména ty, které zakazují výrobu, vývoj, hromadění a použití biologických a chemických zbraní a v neposlední řadě zprávy mezinárodních organizací zabývajících se touto oblastí, například Organisation for the Prohibition of Chemical Weapons a Arms Control Association. Samotná práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou, kde se na příkladech z praxe zabývám problematikou dodržování smluv zakazujících biologické a chemické zbraně. První část...
|
|
|
Právní aspekty zbraní hromadného ničení
Stoklasová, Barbora ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
PRÁVNÍ ASPEKTY ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ, ABSTRAKT V ČESKÉM JAZYCE Cílem rigorózní práce je vytvořit přehled základních zbraní hromadného ničení (včetně nastínění jejich vzniku, bojového nasazení a následného vlivu na mezinárodní společenství), posoudit jejich status a bojové nasazení na základě zvyklostí nebo mezinárodních úmluv, a dále kriticky zhodnotit nejnovější právní úpravu (tj. právní úpravu přijatou ve druhé polovině 20. století) nakládání se zbraněmi hromadného ničení, její efektivitu a možnosti dalšího vývoje. Obecně se tato rigorózní práce zabývá právem mezinárodním, přičemž se jen velmi okrajově dotýká úpravy národní. První kapitola práce obsahuje stručný úvod. Druhá kapitola obsahuje vymezení pojmosloví, tj. základních pojmů, jako jsou například zbraně hromadného ničení, biologické, chemické, jaderné (radiologické) zbraně, mezinárodní právo, právo ozbrojených konfliktů, obyčejové právo a mezinárodní úmluvy, zakázané bojové prostředky nebo zakázané způsoby vedení ozbrojených konfliktů. Kapitola tři pojednává o vývoji chemických zbraní, a to od jejich nejstarší historie až po současnou právní regulaci. Jedná se o kapitolu, jež obsahuje informace týkající se vzniku chemických zbraní a původní, ve své podstatě "absentující", právní úpravy, a dále pak chemické revoluce na přelomu 19. a 20. století a...
|
|
|
Příčiny války v Iráku: Proč se administrativa USA rozhodla zahájit válku v Iráku v roce 2003
Bartková Sodomová, Renáta ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Studie s názvem "Příčiny války v Iráku: Proč se administrativa USA rozhodla zahájit válku v Iráku v roce 2003" představuje pět příčin a sedmnáct subpříčin války vycházejících ze studie Stephena Van Every, ale i dalších autorů, a na jejich základě analyzuje chování administrativy USA (rovinu státní) a některé kroky prezidenta G. W. Bushe (rovinu osobnostní). Cílem je objasnit, proč se USA rozhodly zaútočit na Irák v roce 2003. Metodologie výzkumu spočívá v obsahové analýze textů. Příčiny jsou podrobeny rozboru vzhledem k jejich teoretickému ukotvení.
|
|
|
Securitising biology: Biological threats and state preparedness in the wake of a pandemic
Artico, Chiara ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Butler, Eamonn (oponent)
64053643 SECURITISING BIOLOGY: BIOLOGICAL THREATS AND STATE PREPAREDNESS IN THE WAKE OF A PANDEMIC ABSTRACT The management of infectious diseases in the realm of public health has shown increasingly overlapping areas with biological warfare preparedness. While the acknowledgement of these common elements is not only frequent but also codified in an international treaty and subject to distinct regulations, research into how these two fields connect is scarce. Potential deliberate use of biological weapons typically leads to intense political mobilisation and ensuing dedication of financial resources. Contrarily, the management of health crises over the last decades has been severely flawed, and no country in the world is considered fully prepared to a pandemic, according to the Global Health Security Index. The current COVID-19 pandemic has recently been further proof of the inadequacy of state-level prevention and preparedness capabilities. This dissertation aims at bridging the existing conceptual gap and policy divide between biological warfare and infectious disease preparedness, and to analyse elements that can be mutually applicable and potentially beneficial. It will do so by establishing analytical equivalence between the securitisation of an artificial biothreat and a nature-borne infectious disease...
|
|
|
Informovanost obyvatelstva v rámci problematiky zbraní hromadného ničení
ŠTURMOVÁ, Lenka
Cílem diplomové práce bylo "Posoudit informovanost obyvatelstva na území Jihočeského kraje na mimořádné události v případě použití zbraní hromadného ničení.". V teoretické části práce je nastíněna problematika zbraní hromadného ničení, a to od popisu jednotlivých skupin, přes některé historické souvislosti, jejich kategorizaci či podrobnější popis vybraných představitelů a jejich účinků na lidský organizmus. Vzhledem k rozsáhlosti dané problematiky se text zaměřuje na základní specifikaci pro snadnější pochopení, nezachází do velkých detailů a upřednostňuje důležité informace a zajímavosti. Práce si nekladla za cíl předložit vyčerpávající, ale zato ucelený pohled na zkoumanou problematiku, tak aby čtenář získal jasný a stručný přehled k řešenému tématu. Pro potřeby praktické části práce byl zvolen kvantitativní výzkum a metoda sběru dat formou dotazníkového šetření, který proběhl od ledna do března roku 2019. Dotazník sestává ze čtyř bloků. Každý blok je specificky zaměřený. V úvodní části dotazníku jsou položeny 3 základní třídící otázky, které rozřazují respondenty podle pohlaví, věku a dosaženého vzdělání. Poté následuje blok A, který obsahuje 10 otázek a je zaměřený na informovanost obyvatelstva v otázkách ochrany obyvatelstva. Ostatní bloky B, C a D obsahují každý 5 otázek a zaměřují se na jednotlivé zbraně hromadného ničení: chemické zbraně, biologické zbraně a jaderné zbraně. Smyslem výzkumu je zjištění míry informovanosti občanů v Jihočeském kraji. Získaná data ukazují, že celkový počet správných odpovědí se pohybuje kolem 55 %, avšak úspěšnost správných odpovědí se pohybovala kolísavě od 30 do 83 %. Z těchto výsledků vyplývá, že existuje potenciální prostor pro zlepšení informovanosti, například prostřednictvím jednoduchých a přehledných brožur, vytvoření odborných stránek nebo skupin pro moderní společnost za využití sociálních sítí například Facebooku nebo Instagramu. Diplomovou práci lze využít k výukovým účelům.
|
|
|
Právní aspekty zbraní hromadného ničení
Stoklasová, Barbora ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
PRÁVNÍ ASPEKTY ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ, ABSTRAKT V ČESKÉM JAZYCE Cílem rigorózní práce je vytvořit přehled základních zbraní hromadného ničení (včetně nastínění jejich vzniku, bojového nasazení a následného vlivu na mezinárodní společenství), posoudit jejich status a bojové nasazení na základě zvyklostí nebo mezinárodních úmluv, a dále kriticky zhodnotit nejnovější právní úpravu (tj. právní úpravu přijatou ve druhé polovině 20. století) nakládání se zbraněmi hromadného ničení, její efektivitu a možnosti dalšího vývoje. Obecně se tato rigorózní práce zabývá právem mezinárodním, přičemž se jen velmi okrajově dotýká úpravy národní. První kapitola práce obsahuje stručný úvod. Druhá kapitola obsahuje vymezení pojmosloví, tj. základních pojmů, jako jsou například zbraně hromadného ničení, biologické, chemické, jaderné (radiologické) zbraně, mezinárodní právo, právo ozbrojených konfliktů, obyčejové právo a mezinárodní úmluvy, zakázané bojové prostředky nebo zakázané způsoby vedení ozbrojených konfliktů. Kapitola tři pojednává o vývoji chemických zbraní, a to od jejich nejstarší historie až po současnou právní regulaci. Jedná se o kapitolu, jež obsahuje informace týkající se vzniku chemických zbraní a původní, ve své podstatě "absentující", právní úpravy, a dále pak chemické revoluce na přelomu 19. a 20. století a...
|
|
|
Zakázané prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů
Stoklasová, Barbora ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Cílem této diplomové práce je vytvořit ucelený přehled nejpoužívanějších chemických a biologických zbraní, vysvětlit jejich vývoj a vztahy mezi nimi, posoudit jejich existenci prismatem dobových zákonů, ať už obyčejových či psaných a v neposlední řadě i posoudit současnou právní úpravu problematiky z hlediska její efektivity a faktického dodržování. Tato práce se primárně zabývá právem mezinárodním, přičemž se pouze okrajově dotýká úpravy národní. Práce začíná vymezením pojmosloví, tedy konkrétně základních pojmů jako jsou zbraně hromadného ničení, chemické a biologické zbraně, mezinárodní právo, právo ozbrojených konfliktů, obyčejové právo, mezinárodní úmluvy, zakázané bojové prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů. Následuje pohled na nejranější historii chemických a biologických zbraní včetně krátkého zamyšlení nad absenci jakékoliv právní regulace. Jedná se o kapitolu, jejímž účelem je nastínit prvopočátky problematiky a posloužit jako rozšířený základ pro následující výklad. Práce pokračuje pojednáním o zrodu moderních chemických a biologických zbraní, založeného především na chemicko-biologické revoluci přelomu 19. a 20. století a současně uvádí výčet nejvýznamnějších kodifikačních počinů příslušného období (např. Lieberův kodex, Bruselská deklarace a Haagské úmluvy) včetně zhodnocení jejich...
|
|
|
Zakázané prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů - biologické a chemické zbraně
Dudková, Kristýna ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Cílem této práce je především zhodnotit efektivitu právní úpravy zákazu vývoje, výroby, hromadění, použití a následného zničení biologických a chemických zbraní a jak jsou úmluvy, které výše zmíněné zakazují, dodržovány. Těmito oblastmi se zabývám proto, abych dospěla k závěru, zda biologické a chemické zbraně stále představují pro svět hrozbu, či nikoliv. Při řešení těchto cílů jsem se zaměřila i na zařazení zákazu biologických a chemických zbraní do práva ozbrojených konfliktů a práva odzbrojení, a zda lze zákaz používání biologických a chemických zbraní považovat za součást obyčejových pravidel. K dosažení výzkumných cílů bylo využito odborných publikací z oblasti mezinárodního práva, politologie, vojenství, lékařství aj. Byly využity též rezoluce OSN, jednotlivé úmluvy, které upravují zakázané prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů, zejména ty, které zakazují výrobu, vývoj, hromadění a použití biologických a chemických zbraní a v neposlední řadě zprávy mezinárodních organizací zabývajících se touto oblastí, například Organisation for the Prohibition of Chemical Weapons a Arms Control Association. Samotná práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou, kde se na příkladech z praxe zabývám problematikou dodržování smluv zakazujících biologické a chemické zbraně. První část...
|
host ::
RSS.