|
|
Phylogenomics, genome size evolution and repeat dynamics in the genus Amomum Roxb. (Zingiberaceae)
Hlavatá, Kristýna ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Haevermans, Thomas (oponent) ; Zedek, František (oponent)
Amomum Roxb. s.l. (černý kardamom) je složitý rod v čeledi zázvorovitých (Zingiberaceae) v podčeledi Alpinioideae, který podle některých vymezení zahrnuje i skupiny druhů považované za samostatné rody, jako je např. rod Elettariopsis Baker. Dosavadní fylogenetické výzkumy nedokázaly objasnit ani pozici rodu Amomum v podčeledi Alpinioideae, ani vztah mezi rodem Amomum a ostatními rody, jako je Elettariopsis. V této práci bylo Amomum podrobeno detailní morfologické analýze s použitím co největšího počtu vzorků, spolu s fylogenetickou analýzou. Amomum bylo nově vymezeno, bylo ustanoveno Amomum s.s. a tři nové rody, tři rody byly obnoveny a Elettariopsis byl včleněn do rodu Amomum. Mezitím bylo popsáno několik nových druhů a dva byly epitypifikovány. S použitím sekvenování nové generace (next-generation sequencing; Hyb-Seq) byla získána dobře podpořená fylogeneze založená na jaderných genech, která prokázala v rodu existenci čtyř cladů (A, B, C, D); clade D, původní rod Elettariopsis, se dále dělí na tři subclady (D1 - D3). Fylogeneze založená na chloroplastové DNA tuto strukturu podpořila, ale doplňující fylogeneze založené na ribosomálním cistronu (rDNA) se od té založené na nukleárních genech odlišovaly; to poukazuje na potenciální nevhodnost často používaného markeru ITS při rekonstrukci hlubších...
|
|
|
Dálkové migrace pestřenkovitých (Diptera: Syrphidae)
Hlaváček, Antonín ; Hadrava, Jiří (vedoucí práce) ; Černý, Martin (oponent)
Dálková migrace hmyzu je dobře známý fenomén, studovaný zejména u motýlů (Lepidoptera) nebo sarančat (Caelifera). Až donedávna byla migrace pestřenek (Diptera: Syrphidae) považována spíše za okrajovou záležitost a nebyla ji věnována větší pozornost. Miliardy pestřenek se však každoročně účastní jarní a podzimní migrace, čímž dochází k přenosu stovek tun biomasy a živin. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o migraci pestřenek v kontextu jejich ekologie a evoluce. V první části se věnuji biogeografii a diverzitě migrujících pestřenek a metodám studia migrace a jejich aplikaci ve výzkumu migrace pestřenek. V následujících kapitolách rozebírám migraci jednotlivých druhů v kontextu ekologie a evoluce. Zejména pak detailně pojednávám o populační dynamice, fenologii, orientaci a dimorfismu u migratorní generace.
|
|
|
World travellers: phylogeny and biogeography of the butterfly genus Leptotes (Lepidoptera: Lycaenidae)
PAPP MAREŠOVÁ, Jana
V této práci jsme se zabývali fylogenetickými a biogeografickými vztahy opomíjených motýlů subtribu Leptotina (Lepidoptera: Lycaenidae), který je široce rozšířen v tropických a subtropických oblastech celého světa. Použili jsme jak mitochondriální tak nukleární markery a různé molekulární analýzy, abychom odhalili vztahy v rámci tohoto subtribu. Také jsme se zaměřili na časy diverzifikace a biogeografické patrnosti taxonů Starého světa a zabývali jsme se detailní fylogeografií nejrozšířenějšího druhu, Leptotes pirithous.
|
|
| |
|
|
Integrovaná výuka vzdělávacích oborů zeměpis a přírodopis na 2. stupni ZŠ (s praktickou ukázkou výuky tematického obsahu biogeografie)
HŘAVOVÁ, Michaela
Tato diplomová práce se zabývá integrovanou výukou, její aplikací u nás a v zahraničí a možnostmi jejího využití ve výuce zeměpisu a přírodopisu. Cílem práce bylo vytvořit výukové aktivity, které propojují tyto dva předměty ve vzdělávacím obsahu biogeografie. Celkem byly vytvořeny tři výukové aktivity zaměřené na rozšíření organismů na území Afriky, Austrálie a Oceánie a Ameriky. Aktivity jsou koncipovány tak, že do dvou z nich jsou integrovány i další předměty, konkrétně výtvarná výchova a český jazyk. Součástí práce je návrh konceptu výuky biomů a biogeografie a návrh uspořádání vzdělávacích obsahů ve vzdělávacích oborech zeměpis a přírodopis na 2. stupni základní školy.
|
|
|
Trendy v šířce letokruhů u stromů z horní hranice lesa na zonálním gradientu od subtropů po Arktidu
Zborníková, Kateřina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Mašek, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá letokruhy stromů na horní hranici lesa od subtropů po Arktidu a hlavním cílem celé práce je zjistit, zdali existuje trend v šířce letokruhů na horní hranici lesa podél gradientu zeměpisné šířky. Práce se zaměřuje na jehličnany. Data byla získávána z databáze International Tree-Ring Data Bank, rešerší článků a z interní databáze pracoviště. Celkem bylo získáno 9859 vzorků šířky letokruhů ze 153 lokalit v Evropě. Byly vybrány stromy rodu borovice (Pinus), smrk (Picea) a modřín (Larix), které v evropských ekotonech horní hranice lesa dominují. Po odstranění věkového trendu byly počítány regrese šířek letokruhů na zeměpisné šířce. Výsledky ukázaly, že ve většině případů existuje trend zmenšující se šířka letokruhů s vyšší zeměpisnou šířkou. Nicméně malý počet vzorků letokruhů ze zeměpisných šířek kolem 55ř severní zeměpisné šířky přispívá k nejistotě tohoto tvrzení.
|
|
|
Ecology of yeasts in forest soils
Mašínová, Tereza ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Marečková, Markéta (oponent) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Společenstva mikroorganismů ve svrchních horizontech půdy představují významnou složku lesních ekosystémů. Navzdory tomu, že kvasinky jsou nedílnou součást společenstev půdních hub, jejich roli v lesních ekosystémech dosud nebyla věnována dostatečná pozornost. Cílem této dizertační práce bylo popsat složení společenstva kvasinek v půdě a opadu temperátního lesa pomocí sekvenace environmentální DNA, identifikovat dominantní druhy kvasinek a popsat, jak složení jejich společenstva obráží biotické a abiotické podmínky prostředí. Dalším cílem bylo izolovat kvasinky z lesní půdy a opadu a popsat nové druhy, které jsou významně zastoupené v environmentální DNA. Reprezentativní izoláty byly charakterizovány z hlediska jejich schopnosti využívat organické látky a podílet se na rozkladu mrtvé organické hmoty. Výsledky této práce ukázaly, že kvasinky představují podstatnou část společenstev hub v půdě a opadu temperátního lesa s vyšším relativním zastoupením v půdě. V opadu se společenstva kvasinek liší mezi porosty buku, dubu a smrku. Faktory, ovlivňující složení společenstva v půdě, jsou pravděpodobně složitější a zahrnují vliv abiotických podmínek a vegetace. Přestože faktory prostředí ovlivňují společenstva kvasinek a vláknitých hub podobně, existuje mezi nimi rovněž mnoho rozdílů. Navzdory taxonomické...
|
|
|
Genetic variability of the genus Alburnoides in Azerbaijan
Omelchenko, Dmytro ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Vukićová, Jasna (oponent)
Region Kavkazu je charakterizován vysokou úrovní endemizmu a bohatstvím taxonů ryb. Ázerbájdžán je stát, který je situovaný na rozhrání mezi Evropou a Asii, a jeho řeky tečou do Kaspického moře. Přírodní prostředí tohoto státu představují různorodé habitaty s diversifikovanou faunou a daný region je velmi atraktivní také pro biogeografický výzkum, jelikož leží na rozhraní dvou různých ekoregionů. I v současné době stále chybějí podrobné znalosti o sladkovodních rybách z toho regionu. Ouklejky (Alburnoides Jeitteles, 1861, Actinopterygii, Cyprinidae) jsou rodem drobných sladkovodních ryb, které byly vybrány jako objekt výzkumu také kvůli početným objevům a popisům nových druhů z okolních států. Předkládaná práce je jedná z mála molekulárních studií, která se pokouší vyřešit taxonomickou situaci uvnitř rodu Alburnoides, popsat fylogenetické vztahy mezi jednotlivými populacemi a poskytnout biogeografické interpretace pro ichtyofaunu z povodí řek Kaspického moře. V práci byly použity jak mitochondriální (cytochrom b, cytochrom oxidáza podjednotka I) tak i jaderné (RAG1, rodopsin) markery a analýzy maximální věrohodnosti (Maximum Likelihood), maximální parsimonie (Maximum Parsimony) a Bayesovské analýzy byly použité k rekonstrukci fylogenetických a fylogeografických vztahů. Dále byla použita metoda...
|
|
|
Diverzita a rozšíření štírů (Arachnida: Scorpiones)
Plíšková, Jana ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Kůrka, Antonín (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje otázce druhové rozmanitosti a biogeografii řádu Scorpiones. V rámci tohoto zaměření je nastíněna základní problematika a hlavní rozkol ve vyšší klasifikaci štírů, která v současné době není pevně stanovena a stále doznává určitých změn. V práci je dále uveden přehled současných 15 čeledí, na něž se řád štírů dělí podle klasifikace navržené Solegladem & Fetem (2003), včetně jejich rozšíření, počtu rodů a druhů, které zahrnují. Dále jsou zde diskutovány faktory, které měly nebo stále mají vliv na rozšíření štírů. Mezi faktory ovlivňující rozšíření a diverzitu štírů byly zahrnuty kontinentální drift a čtvrtohorní klimatické změny jakožto aspekty historické, a dále teplota, partenogeneze a lidský faktor jakožto aspekty ekologické. Ty ovlivnily biogeografii štírů na odlišné taxonomické úrovni, v jinak dlouhém časovém evolučním měřítku a na různě velkém území.
|
|
|
Molekulární variabilita a rozšíření druhového komplexu Frustulia rhomboides (Bacillariophyceae)
Urbánková, Pavla ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Bešta, Tomáš (oponent)
Použití molekulárních metod k přezkoumání taxonomicky problematických druhů rozsivek upozornilo na nedostatečnost morfologického druhového konceptu. Vymezení druhů pouze na základě křemičité schránky často vedlo k příliš širokému pojetí druhů a nutně i k chybným závěrům ohledně jejich ekologie a biogeografie. To, že bylo mnoho druhů rozsivek v minulosti považováno za kosmopolitní generalisty, vedlo k vytvoření teorie, že jejich šíření není limitováno geografickou vzdáleností. Zejména v poslední době však roste počet studií, které ukazují, že šíření rozsivek podléhá podobným pravidlům jako šíření makroorganizmů. Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice diverzity a rozšíření druhového komplexu Frustulia rhomboides sensu lato v Evropě a na Novém Zélandě. Výsledky práce ukázali, že: (1) objevená molekulární variabilita v tomto komplexu nese jasný ekologický a biogeografický signál, ale nekoreluje s morfologií. Toto zjištění je dalším důkazem, že je nezbytně nutné přehodnotit tradiční druhový koncept. (2) Značně nevyrovnaný poměr celkové diverzity druhů rodu Frustulia nalezených na ekologicky podobných lokalitách v Evropě a na Novém Zélandě potvrzuje, že i šíření rozsivek je omezené a že je tedy nutné se zabývat i jejich biogeografií.
|
host ::
RSS.