|
|
How the Yellowhammer became a Kiwi: stories hatched at the field margins of bioacoustics and invasion ecology
Pipek, Pavel ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Slabbekoorn, Hans (oponent) ; Sol Rueda, Daniel (oponent)
Strnad obecný (Emberiza citrinella) byl v minulosti vysazen na Nový Zéland, což nám umožni- lo prozkoumat kulturní evoluci jeho dialektů v exotické populaci, která byla posledních 140 let zcela odříznuta od původní domoviny, Velké Británie. K interpretaci získaných dat jsme využili podrobné znalosti jak o historii strnadů na Zélandu, tak a o globálním i regionálním rozšíření strnadích dialektů, v Evropě a České republice. Strnadí zpěv je velmi jednoduchý, samci mají navíc velmi omezený repertoár. Již od 19. století je však známo, že ač zpěv není složitý, vykazuje značnou geografckou variabilitu. Sam- ci spolu sdílejí koncové slabiky, a vytvářejí tak mozaikovité rozšíření dialektů. Přestože se o tomto jevu ví již desítky let a byl intenzivně zkoumán, mnoho otázek zůstalo nezodpovězeno. Jednou z nich byla poloha makrogeografcké hranice mezi předpokládanou "západní" a "východní" skupinou dialektů. Když jsme propojili informace o rozšíření strnadích dialektů z předchozích studií s nahrávkami nalezenými v online úložištích a archivech, výsledná mapa odhalila, že tyto skupiny makrogeografcké rozšíření nemají (Kapitola 6). Projekt občanské vědy "Nářečí českých strnadů" zapojil veřejnost do mapování strna- dích nářečí na českém území. Výsledný soubor téměř 4000 nahrávek, který je jedinečný jak plochou,...
|
|
|
Dawn chorus succession in a lowland rainforest of Papua New Guinea
MEDELLÍN BECERRA, Sofía
This thesis examines the patterns and ecological significance of bird vocalizations during the dawn chorus in the rainforests of Papua New Guinea. Specifically, it aims to identify the species involved, analyze their songs, and understand the influence of environmental factors. To accomplish this, the study employs a combination of field recordings, phylogenetic analysis, and statistical methods to elucidate the complex interactions between avian species and their habitats. The findings of this study contribute to the broader understanding of biodiversity and ecosystem dynamics in tropical rainforests.
|
|
|
Vocalization of two nightingale species in their hybrid zone
Vokurková, Jana ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent)
5 ABSTRAKT Ptačí zpěv je jedním ze znaků podléhajících pohlavnímu výběru, které mají zásadní význam pro výběr partnera a udržování prezygotických reprodukčně-izolačních mechanismů. U blízce příbuzných a částečně reprodukčně izolovaných druhů pěvců může při jejich druhotném kontaktu docházet ke změnám v jejich zpěvech, jež mohou buď divergovat a posílit tak izolační mechanismy mezi těmito druhy, nebo se mohou naopak sbližovat, což může přispět k mezidruhovému toku genů. Mým modelovým druhem je slavík tmavý (Luscinia luscinia), u něhož bylo v oblasti společného výskytu se slavíkem obecným (Luscinia megarhynchos) dokumentováno mezidruhové křížení a zároveň i konvergence zpěvů, způsobená kopírováním heterospecifických zpěvů. Toto kopírování může být způsobeno buď geneticky - introgresí, nebo chybným učením druhově specifických zpěvů. Tyto dvě hypotézy jsme posuzovali jak genetickými analýzami DNA tak analýzami nahrávek zpěvů obou druhů slavíků z alopatrie (Česká republika a severovýchodní Polsko) a sympatrie (jihozápadní Polsko - oblast kolem řeky Prosny). Srovnáním mých nahrávek s katalogem zpěvů slavíka obecného z alopatrické populace (Německo) se podařilo zjistit, že naprostá většina samců slavíka tmavého z kontaktní zóny má ve svém repertoáru fráze okopírované od slavíka obecného, tzv. "smíšení zpěváci",...
|
|
| |
|
|
Individuální variabilita vokalizace kalouse ušatého (\kur{Asio otus}).
HORNÁTOVÁ, Lucie
Tato práce se zabývá vokalizací kalouse ušatého (Asio otus). V rámci této práce jsem nahrávala teritoriální volání samců i samic kalouse v urbánní populaci v Českých Budějovicích. Nahrávky byly podrobeny akustické analýze, kde byly měřeny časové i frekvenční charakteristiky vokalizace. Pomocí těchto charakteristik jsem zjišťovala, zda je možné rozlišit jednotlivé jedince kalousů na základě jejich hlasového projevu.
|
|
|
Application of bioacoustic approaches in investigation of bird species interactions and community species richness
Vokurková, Jana ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent) ; Szymański, Paweł (oponent)
Ptačí zpěv je jedním z nejvíce fascinujících nástrojů komunikace v živočišné říši, ať už je používán k přilákání partnerů nebo k obraně teritorií. Ve své disertační práci dokládám, že můžeme úspěšně studovat roli ptačího zpěvu v teritoriálním chování, jeho sezónní variabilitu, a nakonec i jeho roli v evolučních procesech díky moderním bioakustickým a ekoakustickým přístupům. Kombinací bioakustického přístupu s molekulárními analýzami demonstruji, že v modelovém systému dvou blízce příbuzných druhů pěvců je heterospecifická konvergence zpěvů v jejich sekundární kontaktní zóně založena na kulturním přenosu, a nikoli na mezidruhové hybridizaci a/nebo genové introgresi. Moje disertační práce dále zasahuje do tropického pásma, které se ve srovnání s pásmem mírným obecně vyznačuje méně výraznou sezónností prostředí. Studium potenciální sezonality ve zpěvní aktivitě a podílu vokalizujících druhů ptáků v tropech proto vyžaduje celoroční monitorování, což je možné i díky recentnímu vývoji automatických nahrávacích zařízení (ARU). Nejdříve se nám podařilo potvrdit, že použití nahrávek z ARU poskytuje ve specifických podmínkách prostředí tropického lesa velmi podobné odhady skladby společenstva, druhové bohatosti a početnosti jako tradiční terénní metody bodového sčítání. To mi umožnilo na Kamerunské hoře...
|
|
|
Macroecology and macroevolution of birdsong
Mikula, Peter ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Ptačí zpěv je jedním z nejúžasnějších zvuků v přírodě, který významným způsobem ovlivnil naše chápaní procesu evoluce od jeho formulace v devatenáctém století. Přes intenzivní vědecký zájem za posledních více než 100 let je naše chápaní ekologie a evoluce ptačího zpěvu na velkých prostorových a fylogenetických škálách značně neúplné. Odpověď na mnohé základné otázky by mohla přinést globální syntéza zahrnující velkou část světové diverzity ptáků a kombinující mezioborový přístup. V předložené disertační práci jsem proto spolu se svými spolupracovníky prozkoumal vzory v makroekologii a makroevoluci zpěvu pěvců (Řád: Passeriformes), které představují nejdiverzifikovanější a nejvíc rozšířený ptačí řád současnosti. Zvláštní pozornost jsme věnovali trojici klíčových zpěvných fenoménů: (1) komplexitě zpěvu, (2) výšce (frekvenci) zpěvu a (3) přítomnosti samičího zpěvu. Abychom vyplnili některé důležité mezery v našem současném poznání, využívali jsme v rámci řešení tohoto projektu "velká data" z volně dostupných databází založených na bázi občanské vědy a ostatních otevřených zdrojů. Tato data byla následně analyzována pomocí kombinace fylogenetických komparativních a prostorových makroekologických analýz. Od publikace Darwinova průkopnického díla jsou komplexní zpěvy obecně považovány za výsledek sexuální...
|
|
|
Macroecology and macroevolution of birdsong
Mikula, Peter
Ptačí zpěv je jedním z nejúžasnějších zvuků v přírodě, který významným způsobem ovlivnil naše chápaní procesu evoluce od jeho formulace v devatenáctém století. Přes intenzivní vědecký zájem za posledních více než 100 let je naše chápaní ekologie a evoluce ptačího zpěvu na velkých prostorových a fylogenetických škálách značně neúplné. Odpověď na mnohé základné otázky by mohla přinést globální syntéza zahrnující velkou část světové diverzity ptáků a kombinující mezioborový přístup. V předložené disertační práci jsem proto spolu se svými spolupracovníky prozkoumal vzory v makroekologii a makroevoluci zpěvu pěvců (Řád: Passeriformes), které představují nejdiverzifikovanější a nejvíc rozšířený ptačí řád současnosti. Zvláštní pozornost jsme věnovali trojici klíčových zpěvných fenoménů: (1) komplexitě zpěvu, (2) výšce (frekvenci) zpěvu a (3) přítomnosti samičího zpěvu. Abychom vyplnili některé důležité mezery v našem současném poznání, využívali jsme v rámci řešení tohoto projektu "velká data" z volně dostupných databází založených na bázi občanské vědy a ostatních otevřených zdrojů. Tato data byla následně analyzována pomocí kombinace fylogenetických komparativních a prostorových makroekologických analýz. Od publikace Darwinova průkopnického díla jsou komplexní zpěvy obecně považovány za výsledek sexuální...
|
|
|
Macroecology and macroevolution of birdsong
Mikula, Peter
Ptačí zpěv je jedním z nejúžasnějších zvuků v přírodě, který významným způsobem ovlivnil naše chápaní procesu evoluce od jeho formulace v devatenáctém století. Přes intenzivní vědecký zájem za posledních více než 100 let je naše chápaní ekologie a evoluce ptačího zpěvu na velkých prostorových a fylogenetických škálách značně neúplné. Odpověď na mnohé základné otázky by mohla přinést globální syntéza zahrnující velkou část světové diverzity ptáků a kombinující mezioborový přístup. V předložené disertační práci jsem proto spolu se svými spolupracovníky prozkoumal vzory v makroekologii a makroevoluci zpěvu pěvců (Řád: Passeriformes), které představují nejdiverzifikovanější a nejvíc rozšířený ptačí řád současnosti. Zvláštní pozornost jsme věnovali trojici klíčových zpěvných fenoménů: (1) komplexitě zpěvu, (2) výšce (frekvenci) zpěvu a (3) přítomnosti samičího zpěvu. Abychom vyplnili některé důležité mezery v našem současném poznání, využívali jsme v rámci řešení tohoto projektu "velká data" z volně dostupných databází založených na bázi občanské vědy a ostatních otevřených zdrojů. Tato data byla následně analyzována pomocí kombinace fylogenetických komparativních a prostorových makroekologických analýz. Od publikace Darwinova průkopnického díla jsou komplexní zpěvy obecně považovány za výsledek sexuální...
|
|
|
Macroecology and macroevolution of birdsong
Mikula, Peter ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Ptačí zpěv je jedním z nejúžasnějších zvuků v přírodě, který významným způsobem ovlivnil naše chápaní procesu evoluce od jeho formulace v devatenáctém století. Přes intenzivní vědecký zájem za posledních více než 100 let je naše chápaní ekologie a evoluce ptačího zpěvu na velkých prostorových a fylogenetických škálách značně neúplné. Odpověď na mnohé základné otázky by mohla přinést globální syntéza zahrnující velkou část světové diverzity ptáků a kombinující mezioborový přístup. V předložené disertační práci jsem proto spolu se svými spolupracovníky prozkoumal vzory v makroekologii a makroevoluci zpěvu pěvců (Řád: Passeriformes), které představují nejdiverzifikovanější a nejvíc rozšířený ptačí řád současnosti. Zvláštní pozornost jsme věnovali trojici klíčových zpěvných fenoménů: (1) komplexitě zpěvu, (2) výšce (frekvenci) zpěvu a (3) přítomnosti samičího zpěvu. Abychom vyplnili některé důležité mezery v našem současném poznání, využívali jsme v rámci řešení tohoto projektu "velká data" z volně dostupných databází založených na bázi občanské vědy a ostatních otevřených zdrojů. Tato data byla následně analyzována pomocí kombinace fylogenetických komparativních a prostorových makroekologických analýz. Od publikace Darwinova průkopnického díla jsou komplexní zpěvy obecně považovány za výsledek sexuální...
|
host ::
RSS.