|
|
Vybrané alkoholové extrakty bezu černého pro využití v kosmetologii
Balonková, Daniela ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na přípravu vybraných alkoholových extraktů bezu černého a jejich využití v kosmetologii. V teoretické části jsou popsány botanické vlastnosti rostliny bezu černého (Sambucus nigra). Jsou zde představeny a charakterizovány jak bioaktivní látky, tak toxické látky obsažené ve všech vegetativních částech rostliny. Větší pozornost se zaměřuje na látky s antioxidačními vlastnostmi. Teoretická část také obsahuje popis základních analytických metod, které jsou v praktické části použity k charakterizaci látek obsažených v bezových květech. Praktická část se zaměřuje na optimalizaci přípravy alkoholových extraktů se záměrem připravit extrakt s co největším obsahem polyfenolů s ohledem na ekonomiku a provozní náklady na výrobu. Jsou zkoumány faktory jako výběr vhodného rozpouštědla, poměr rozpouštědla ku rostlinnému materiálu, teplota rozpouštědla a doba extrakce. Na základě celkové koncentrace polyfenolů měřených spektrofotometricky Folin-Ciocalteuovou metodou je vyhodnoceno nejvhodnější rozpouštědlo 60% ethanol, poměr rostlinného materiálu ku rozpouštědlu 1:8, laboratorní teplota rozpouštědla a doba extrakce 24 hodin. Za těchto podmínek je připraven ethanolový extrakt, který je dále analyzován a jsou stanoveny jeho vybrané vlastnosti, jako pH, index lomu a hustota. Pomocí HPLC s DAD detektorem jsou identifikovány látky rutin, kyselina chlorogenová, kávová a ferulová. Hodnota pH bezového extraktu je 5,743 ± 0,006, index lomu 1,365 ± 0,02 při teplotě 22,7 °C a hustota 0,9288 gcm-3. Pomocí kapalinové chromatografie jsou vyhodnoceny koncentrace kyseliny chlorogenové jako 0,104 gl-1, kyseliny kávové jako 0,086 gl-1 a kyseliny ferulové jako 0,060 gl-1. Extrakt je zapracován do kosmetických výrobků, které nacházejí využití v lázeňství. Připravenými výrobky jsou toaletní mýdlo a koupelová sůl.
|
|
|
Charakteristika šťávy z plodů černého bezu na základě vybraných chemických parametrů
Šafránková, Petra ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá charakteristikou šťávy z černého bezu na základě vybraných chemických parametrů. V teoretické části je popsána botanická charakteristika černého bezu, včetně jeho původu a rozšíření. Tato část se také zabývá léčivými účinky, který černý bez má a zmiňuje se zde pěstování a šlechtění této rostliny, spolu s některými vyšlechtěnými odrůdami. V experimentální části bylo provedeno několik stanovení shodných vždy pro planou odrůdu černého bezu a šlechtěnou odrůdu černého bezu. Při stanovení relativní hustoty nebyly zjištěny výraznější rozdíly mezi oběma vzorky. Podle pH byla kyselejší šťáva z bezu šlechtěného a tato šťáva vykazovala i vyšší obsah minerálních a organických kyselin, vyšší obsah redukujících cukrů a vyšší obsah kyseliny citronové. Naproti tomu šťáva z plodů bezu planého měla vyšší celkový obsah aminokyselin a množství minerálních látek.
|
|
|
Stanovení anthokyanových barviv ve vybraných druzích ovoce
Forejtarová, Darina ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce bylo zavedení metody stanovení anthokyanových barviv kapalinovou chromatografií. Anthokyanová barviva byla stanovována v různých odrůdách bezu černého (Sambucus nigra L.) a ve vybraných vzorcích červeného vína. V úvodu teoretické části je popsán bez černý, jeho odrůdy a chemické složení. Jsou zde zmíněny možnosti zpracování bezu černého a jeho využití v lékařství. Další část teorie je zaměřena na chemické látky ve víně, charakteristiku anthokyanů, jejich využití v potravinářství a jsou zde zmíněny i způsoby stanovení anthokyanových barviv s důrazem na HPLC. Hlavním cílem experimentální části bylo porovnat jednotlivé odrůdy bezu černého a vybrané vzorky červeného vína z hlediska obsahu anthokyanových barviv. U vzorků červeného vína byl sledován nejen vliv odrůdy, ale i vliv roku výroby na obsah anthokyanových barviv. Separace anthokyanových barviv byla provedena pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detekcí v diodovém poli (HPLC/DAD). Nejvyšší obsah anthokyanových barviv v plodech bezu černého byl stanoven u odrůdy Haschberg. V případě červeného vína byla nejbohatším zdrojem anthokyanů odrůda André 2009 – Rakvice. Jednoznačně byl prokázán vyšší obsah anthokyanů u mladších vín než u vín starších ročníků.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek bezu černého
Kaňová, Kateřina ; Divišová, Radka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení aromaticky aktivních látek bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část podává přehled o vlastnostech, výskytu, dalších odrůdách a obsahových látkách bezu černého a jeho využití zejména při výrobě šťáv. Jsou zde také stručně popsány možnosti stanovení aromatických látek. V experimentální části je provedena identifikace a kvantifikace aromaticky aktivních látek ve vzorcích bezové šťávy smíchané v různém poměru s hroznovou šťávou a porovnání obsahu identifikovaných látek v jednotlivých typech šťáv. K analýze byla použita metoda Solid phase microextraction ve spojení s plynovou chromatografií (SPME-GC). Celkem bylo ve vzorcích identifikováno a kvantifikováno 51 různých těkavých aromaticky aktivních látek. Z nich bylo 19 alkoholů, 10 aldehydů, 8 esterů, 7 ketonů, 6 mastných kyselin a 1 oxid. Největší množství aromaticky aktivních látek bylo podle očekávání identifikováno ve vzorku čisté bezové šťávy.
|
|
|
Chemická a senzorická analýza šťávy z plodů šlechtěných odrůd černého bezu
Ješková, Kristýna ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá chemickou a senzorickou analýzou šťávy z plodů šlechtěných odrůd černého bezu (Sambucus nigra L.). V teoretické části je uvedena botanická charakteristika černého bezu, včetně jeho rozšíření a místa výskytu. Dále tato část pojednává o léčivých účincích a sběru jednotlivých částí černého bezu, spolu se šlechtěním daných odrůd a metodami, které hodnotí senzorické vlastnosti šťáv připravených ze šlechtěných odrůd černého bezu. V experimentální části byla provedena stanovení vybraných chemických parametrů (výtěžnost, obsah rozpustné sušiny, relativní hustota, pH, titrační kyselost, formolové číslo a obsah redukujících cukrů) ve šťávě z plodů osmnácti šlechtěných odrůd bezu černého. U patnácti šlechtěných odrůd bylo provedeno senzorické hodnocení, a to pomocí profilového testu a pomocí stupnice. U hodnocení pomocí stupnice bylo úkolem posuzovatelů ohodnotit kategorie chuť a vůni, celkovou senzorickou jakost a přijatelnost podle sedmibodové kategorové ordinální stupnice hedonického typu. U profilového testu, pomocí pětibodové stupnice, byla hodnocena intenzita vybraných deskriptorů chuti: trpké, sladké, hořké a jiné. Celkový dojem senzorického hodnocení bezových šťáv nebyl příliš pozitivní. U většiny vzorků byla chuť a vůně hodnocena jako dobrá až uspokojivá, stejně tak i jejich celková přijatelnost. Šťáva odrůdy planého bezu byla hodnocena hůře než ostatní vzorky. Chuť a vůně nevyhovující a celková přijatelnost neuspokojující. U většiny šlechtěných odrůd byla chuť a vůně ohodnocena jako nevyhovující nebo neuspokojující a z hlediska přijatelnosti byly označeny jako neuspokojující.
|
|
|
Extrakce vybraných flavonoidů bezu černého pro potravinářské účely
Grulichová, Hana ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením množství rutinu a kvercetinu v listech a ve větvičkách různých druhů bezu černého. Zjištěné hodnoty byly porovnány s významnými zdroji těchto látek. Pro získání látek z rostlinné matrice byla použita medota extrakce rozpouštědlem za zvýšeného tlaku a teploty (PSE – pressurized solvent extraction, PHWE – pressurized hot water extraction). Podmínky použité pro extrakci pomocí PSE byly teplota 120 °C, tlak 150 barů a 3 cykly po 5 minutách. U extrakce pomocí PHWE byla pro rutin z listů použita teplota 80 °C, tlak 150 barů, 3 cykly po 5 minutách a pro kvercetin se použila teplota 100 °C, ostatní podmínky se nastaveny stejně. Analýza rutinu a kvercetinu byla provedla pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie s použitím detektoru diodovým polem (HPLC-DAD), ale byla sledována pouze vlnová délka 360 nm. Látky byly separované přes kolonu SUPELCOSILTM LC 8DB (velikost částic sorbentu 5 µm; rozměry kolony 250x4,6 mm). Mobilní fáze byla směs methanolu: vody: kyseliny mravenčí v poměru 36: 61,5: 2,5 při pH 2,17 2,28, nastavený průtok byl 0, 7 ml/min a velikost dávkovací smyčky 10µl. Nejvíce rutinu bylo obsaženo v listech planého druhu bezu černého při extrakci methanolem i vodou. Vodou byla extrakce účinnější a bylo získáno 5, 58 mg rutinu z jednoho gramu vzorku planého bezu černého. Nejnižší množství bylo stanoveno v Sambucus nigra Körsör, kde bylo pouze 0,13 mg/g (při extrakci vodou). Kvercetin nebyl v listech stanoven u žádné druhu bezu černého. Ve větvích se nacházely oba stanovované flavonoidy. Rutin byl ve velmi malém množství stanoven v planém druhu, ale ve šlechtěných odrůdách bylo stanoveno významné množství této látky. Naopak kvercetin, který se po stanovování optimálních podmínek pro extrakci zdál být významnějším z hlediska množství, nebyl v některých šlechtěných odrůdách detekován. Největší množství kvercetinu se nacházelo v planém druhu bezu černého, a to 0,24 mg/g. Největší množství rutinu bylo stanoveno v Sambucus nigra Albida, 2,33 mg/g.
|
|
|
Zhodnocení fyzikálních a chemických parametrů plodů dosud méně využívaných druhů drobného ovoce a návrh nového nealkoholického nápoje z tohoto ovoce
Cetkovská, Jitka ; Krška,, Boris (oponent) ; Barták,, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá dosud méně využívanými druhy drobného ovoce, posouzením jejich fyzikálních a chemických parametrů a návrhem nového nealkoholického nápoje vyrobeného z jednoho ze studovaných druhů ovoce. Byly vybrány, optimalizovány a validovány titrační, spektrofotometrické, chromatografické a elektroforetické metody pro charakterizaci základních nutričních parametrů (sušiny, obsahu organických kyselin a sacharidů) a biologicky aktivních látek (vitaminu C, anthokyanů a fenolických látek). Byla také optimalizována příprava vzorků. Po tři roky (2010–2012) byl sledován obsah uvedených parametrů v několika odrůdách celkem pěti druhů drobného ovoce: v sedmi odrůdách rakytníku řešetlákového, v deseti odrůdách dřínu obecného, ve dvanácti odrůdách jeřábu ptačího, ve dvou odrůdách aronie černé a v sedmnácti odrůdách bezu černého. S využitím Duncanova testu, analýzy hlavních komponent a shlukové analýzy byly největší rozdíly mezi jednotlivými odrůdami pozorovány především u rakytníku řešetlákového a jeřábu obecného, kde byly jednotlivé odrůdy snadno rozlišitelné na základě genetického původu. Na základě porovnání stanovených obsahových látek ve studovaném ovoci a ve spolupráci se soukromým potravinářským subjektem byl vybrán druh ovoce vhodný pro komerční využití – bez černý, jako významný zdroj anthokyanů a fenolických látek. Byl vytvořen návrh využití tohoto ovoce ve formě nealkoholického nápoje – ovocné šťávy nebo nektaru s podílem bezové šťávy. Z bezové a hroznové šťávy byly připraveny vícedruhové džusy nebo nektary o různém složení, které byly podrobeny senzorickému hodnocení. Nejlépe byly hodnoceny 100% ovocné šťávy připravené s 30–50% podílem bezové šťávy. Jejich složení bylo právně ochráněno. Na základě této ochrany byl společností zabývající se zpracováním ovoce uveden na trh výrobek – 100% ovocná šťáva s 10% podílem bezové složky kombinované s jablečnou a hroznovou šťávou.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek bezu černého
Kolibačová, Silvie ; Ürgeová,, Eva (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo stanovit aromaticky aktivní látky v různých odrůdách bezu černého (Sambucus nigra L.) a v bezových šťávách, které byly namíchány v různých poměrech se šťávou hroznovou. Následně byla provedena senzorická analýza těchto šťáv se zaměřením na jejich chutnost. Teoretická část se zabývá popisem bezu černého, jeho výskytem, složením a využitím jak v domácím, tak v průmyslovém zpracování, a také popisem aromaticky aktivních látek, které byly již dříve v bezu identifikovány různými autory. V experimentální části byly identifikovány a kvantifikovány aromaticky aktivní látky v sedmi vybraných odrůdách bezu. K jejich izolaci byla použita metoda Solid Phase Microextraction a následná analýza byla provedena plynovou chromatografií. V plodech bezu černého bylo celkem identifikováno 39 aromaticky aktivních látek, z toho 15 alkoholů, 11 aldehydů, 7 ketonů, 5 esterů a 1 kyselina. Ve šťávách bezu bylo celkem identifikováno 45 aromaticky aktivních látek, z toho 19 alkoholů, 8 aldehydů, 5 ketonů, 7 esterů a 6 kyselin. Senzorická analýza bezových šťáv byla provedena pomocí pořadového testu a hodnocením pomocí stupnic.
|
|
|
Stanovení kovů v ovocných šťávách
Drobilová, Marcela ; Vránová, Dana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se zabývá technologií výroby ovocných šťáv a charakteristikou známých odrůd bezu. Dále jsou zde shrnuty dostupné informace o výskytu a vlastnostech minerálních látek v potravinách. V praktické části diplomové práce byly analyzovány šťávy ze 17 různých odrůd černého bezu a šťávy komerčně dostupné jako potravinové doplňky pomocí techniky ICP-MS a v těchto šťávách byly stanoveny koncentrace 15ti vybraných esenciálních a toxických prvků.
|
|
|
Analýza vybraných obsahových látek v extraktu z bezových větviček
Škeřík, Jan ; Flodrová, Dana (oponent) ; Šalplachta, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá optimalizací a ověřením podmínek pro separaci proteinů obsažených ve větvičkách bezu černého (Sambucus nigra L.) technikou RP-HPLC. Měření probíhalo na HPLC systému s UV-VIS detektorem. Byla použita kolona Zorbax 300SB-C18 300 o rozměrech 4,6x250 mm a velikosti částic 5 mikronů. V teoretické části jsou popsány vlastnosti a využití bezu černého se zaměřením na proteiny, které obsahuje. Dále je zde uvedena základní charakteristika použité HPLC techniky a možnosti stanovení proteinů. V experimentální části jsou popsány jednotlivé kroky optimalizace HPLC metody prováděné na směsi standardních proteinů a následná aplikace této metody na reálném vzorku. V závěru jsou porovnávány analýzy vzorků odebraných v různém období.
|
host ::
RSS.