Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Právní postavení dítěte se zřetelem k participačnímu právu (srovnávací studie)
Javoreková, Alexandra ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Tato práce se věnuje problematice právního postavení dítěte a jeho participačních práv. Práce je koncipována jako srovnávací studie a zaměřuje se na komparaci právní úpravy participačních práv dítěte v Ruské federaci a České republice. Cílem práce je najít jednak shodné prvky v právní úpravě postavení dítěte a jeho participačních práv výše uvedených států, jednak prvky odlišné, a zhodnotit je. Přijetím Úmluvy o právech dítěte v roce 1989 došlo k posunu v oblasti právního postavení dítěte. Jednotlivé státy postupně začlenily do svých právních řádů ustanovení, na jejichž základě není dítě jen nositelem práv, ale i aktivním subjektem, který je schopen za splnění zákonných předpokladů tato práva i vykonávat. Důležitým aspektem, na který se práce rovněž zaměřuje, je posouzení, zdali jsou participační práva dětí v praxi skutečně uplatňována nebo jsou dodnes spíše jen teoretickou konstrukcí. Práce je rozdělena do úvodu, čtyř hlavních kapitol, které jsou dále členěny na podkapitoly, a závěru. První kapitola se věnuje vymezení základních pojmů, které jsou klíčové ve vztahu k postavení dítěte a jeho participačním právům. Na prvním místě je vymezen pojem "dítě", a to postupně z hlediska práva mezinárodního, práva českého a práva ruského. Poté je definován koncept tzv. nejlepšího zájmu dítěte, jako jednoho z...
Právní postavení dítěte se zřetelem k participačnímu právu (srovnávací studie)
Müllerová, Michelle ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Právní postavení dítěte se zřetelem k participačnímu právu Tato práce se zaměřuje na srovnání právní úpravy postavení dítěte v České republice a v Anglii. Účelem je v obecné rovině pojednat o právech dítěte se zvláštním důrazem na jeho participační práva a zhodnotit, jak jsou tato práva v praxi obou států respektována. Zaměřuji se jak na shodné prvky obou právních úprav, tak i na jejich odlišnosti, přičemž hodnotím jejich klady i zápory. Práce je členěna na čtyři kapitoly a několik podkapitol. První kapitola vymezuje základní pojmy "dítě" a "nejlepší zájem dítěte" v mezinárodním kontextu, a tak jak jsou chápány v rámci českého a anglického práva. Zásadu nejlepšího zájmu dítěte zkoumám nejprve z pohledu Výboru pro práva dítěte, který pravidelně vydává Všeobecné komentáře zabývající se výkladem Úmluvy o právech dítěte a následně z pohledu právních úprav srovnávaných států. V druhé kapitole pojednávám obecně o právech dítěte, tak jak se vyvíjela především od počátku 20. století. Zmiňuji nejdůležitější mezinárodní dokumenty jako je Ženevská deklarace z roku 1924, Deklarace práv dítěte z roku 1959, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pak o hospodářských, sociálních a kulturních právech, oba z roku 1966 a především Úmluva o právech dítěte z roku 1989. Následně se věnuji...
Právní postavení dítěte se zřetelem k participačnímu právu (srovnávací studie)
Javoreková, Alexandra ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Tato práce se věnuje problematice právního postavení dítěte a jeho participačních práv. Práce je koncipována jako srovnávací studie a zaměřuje se na komparaci právní úpravy participačních práv dítěte v Ruské federaci a České republice. Cílem práce je najít jednak shodné prvky v právní úpravě postavení dítěte a jeho participačních práv výše uvedených států, jednak prvky odlišné, a zhodnotit je. Přijetím Úmluvy o právech dítěte v roce 1989 došlo k posunu v oblasti právního postavení dítěte. Jednotlivé státy postupně začlenily do svých právních řádů ustanovení, na jejichž základě není dítě jen nositelem práv, ale i aktivním subjektem, který je schopen za splnění zákonných předpokladů tato práva i vykonávat. Důležitým aspektem, na který se práce rovněž zaměřuje, je posouzení, zdali jsou participační práva dětí v praxi skutečně uplatňována nebo jsou dodnes spíše jen teoretickou konstrukcí. Práce je rozdělena do úvodu, čtyř hlavních kapitol, které jsou dále členěny na podkapitoly, a závěru. První kapitola se věnuje vymezení základních pojmů, které jsou klíčové ve vztahu k postavení dítěte a jeho participačním právům. Na prvním místě je vymezen pojem "dítě", a to postupně z hlediska práva mezinárodního, práva českého a práva ruského. Poté je definován koncept tzv. nejlepšího zájmu dítěte, jako jednoho z...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.