|
|
Rentgenová počítačová tomografie embrya myši
Šejnohová, Marie ; Walek, Petr (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Jedním z cílů diplomové práce je porovnání možností dostupných mikro-CT. Teoretická část se zabývá možnostmi barvení měkkých tkání a embryí z důvodu zvýšení kontrastu mikro-CT snímků u těchto tkání. Dále se zde popisují zdroje záření a detektory dostupných mikro-CT systémů. V praxi bylo realizováno barvení embrya ve spolupráci s Ústavem embryologie a histologie v Brně. Následně proběhlo skenování na stanici v Brně na FSI, v Praze na ČVUT a synchrotronu Elettra v Itálii. V práci jsou popsána měření embrya myši pomocí výše uvedených zařízení a výsledky porovnány. Nejlepších výsledků bylo dosaženo na mikro-CT v Brně, kde se využívá rentgenová trubice a flat panel detektor. Tyto snímky se použily pro segmentaci chrupavčité tkáně čichového ústrojí pomocí metody 3D region growing. Z výsledných dat byly vytvořeny 3D modely za účelem porovnání s manuálně segmentovaným modelem. Poloautomatickou segmentací se dosahuje méně přesných výsledků, ale z hlediska časové náročnosti je tato metoda vhodnější.
|
|
|
Zařízení na barvení dílů vyrobených pomocí 3D tisku
Jandásek, Martin ; Dočkal, Kryštof (oponent) ; Paloušek, David (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá konstrukčním návrhem automatizovaného zařízení pro barvení plastových dílů vyrobených metodou 3D tisku pomocí technologie selective laser sintering. Úvodní část práce obsahuje popis v současné době existujících zařízení podobného účelu a stručný popis technologie barvení, pro kterou je zařízení navrženo. Konstrukční část se věnuje specifikaci potřebných parametrů zařízení, návrhu několika koncepčních řešení a vypracování zvoleného koncepčního řešení.
|
|
|
Automatická segmentace cévních systémů myších jater v tomografických datech
Smékalová, Veronika ; Odstrčilík, Jan (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Metodika zobrazení měkkých tkání se v biologii a medicíně diskutuje již řadu let. Celou dobu se vyvíjí metody, jak dosáhnout věrohodného a přesného zobrazení požadované tkáně či struktury. Rentgenová výpočetní tomografie výrazně pomáhá k dosažení tohoto cíle, ale je nutné neustále inovovat a vylepšovat techniky barvení tkání pro kontrastní zobrazení pod rentgenovým zářením, a také metody zpracování takto pořízených dat. Tato práce se zabývá problematikou zobrazení měkké tkáně myších jater s využitím mikro CT, uvádí postup kontrastování tkáně s využitím syntetické pryskyřice Mikrofilu, a také zpracování pořízených dat metodou prahování a nárůstu regionů s cílem zobrazení měřeného vzorku ve 3D.
|
|
|
Segmentace měkkých tkání v obličejové části myších embryí v mikrotomografických datech
Janštová, Michaela ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Chmelík, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá segmentací měkkých tkání v obličejové části myších embryí v programovém prostředí Matlab. Segmentace měkkých tkání u myších embryí nebyla doteď plně automatizovaná a každý konkrétní úkol vyžaduje specifické řešení. Vyřešení dílčích problémů zefektivní a zrychlí tvorbu 3D modelu a takto poskytnou cenná data vývojovým biologům. Je zde popsána problematika barvení vzorků a segmentačních technik. Na základě dostupné literatury byly otestovány metody otsu prahování, narůstání oblastí, k-means shlukování a segmentace pomocí atlasů. V závěru práce je provedeno jejich testování a statistické vyhodnocení na 3D mikrotomografických obrazových datech.
|
|
|
Testování metod pro barvení vzorků živočišné tkáně
Feitová, Věra ; Veselá, Mária (oponent) ; Klusáková,, Jarmila (vedoucí práce)
Pro určení diagnózy pacienta bývá potřeba i informace o struktuře tkáně a patologických změnách. Biopsie je diagnostická metoda, při které je pacientovi odebrán vzorek tkáně, fixován a následně vyšetřen. Tkáň prochází procesem odvodnění, vytvoření parafínového bločku, krájením, opětovným zavodněním a barvením. Pro značení resekčních okrajů je možné použít stříbření, kdy se tkáň krátce ponoří do 10% roztoku dusičnanu stříbrného. Po nakrájení na vhodné řezy se stříbro vyvolá vývojkou pro černobílou fotografii. Další metodou je ponoření do roztoku chloridu železitého a po nakrájení na řezy vysrážení hexakyanoželeznatanu železitého (berlínské modři) pomocí roztoku hexakyanoželeznatanu draselného, též zvaného žlutá krevní sůl.
|
|
|
Analýza a optimalizace procesu barvení chirurgických nástrojů
Roušarová, Kateřina ; Jugl, Adam (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou barvení jednorázových chirurgických nástrojů ve firemním provoze průmyslového partnera, se kterým probíhala spolupráce. V rámci této bakalářské práce proběhla analýza vstupních organických surovin, které jsou podstatnou součástí vyráběné barvy pro barvení nástrojů. Základní charakterizace surovin byla provedena dostupnými metodami na FCH, jako bylo měření hustoty hustoměrem, viskozity automatickým viskozimetrem a závislosti viskozity na smykové rychlosti za pomoci reometru. Následně bylo provedeno vizuální zhodnocení chování jednotlivých kapalných vstupních surovin ve vodě. Těmito metodami byly ověřeny tabelované hodnoty surovin z bezpečnostních listů. Bylo zjištěno, že vstupní složky jsou nerozpustné ve vodě, ve které vytváří sraženiny a významně tak ovlivňují viskozitu výsledné suspenze. Poté proběhla samotná laboratorní příprava vzorků barev, kdy bylo namícháno 7 vzorků lišících se objemy vstupních kapalných organických složek. Tyto vzorky byly podrobeny reologickému měření, jehož výsledkem byla závislost viskozity na smykové rychlosti. Průmyslovým partnerem bylo zadáno rozmezí výsledné viskozity namíchané suspenze 0,4–0,8 Pas při smykové rychlosti 10 s-1, do kterého spadaly 4 vzorky. Výsledkem výtokového testu provedeného za pomoci Fordova výtokového pohárku byl určen čas výtoku suspenze z pohárku, který může sloužit pro ověření kvality a správné konzistence barvy namíchané ve firemním provozu. Všemi vzorky byly nabarveny chirurgické nástroje, po jejichž výpalu byla hodnocena kvalita obarvení. Na základě požadavků průmyslového partnera byly navrženy 4 vzorky spadající do požadovaného rozmezí viskozit a vhodné pro barvení chirurgických nástrojů. Výsledky byly předány průmyslovému partnerovi, na jehož uvážení je zavedení nových postupů přípravy barvy ve svém provozu.
|
|
|
Stanovení flavonoidů ve vybraném sortimentu rodu Iris L. a možnosti jejich použití jako rostlinných barviv
Valešová, Barbora
Práce se zabývá problematikou stanovení obsahových látek v oddencích a květech vybraného sortimentu rodu Iris L. a možnostmi použití kosatce jako rostliny barvířské. Literární část diplomové práce se věnuje charakteristice vybraného druhu a jeho kultivarů sortimentu rodu Iris L., popisu druhů, významných ve fytoterapii. Dále se uvádí popis fenolických látek, flavonoidních látek, anthokyanů, antioxidační kapacity a metod stanovení těchto obsahových látek. V praktické části jsou aplikovány popsané metody, porovnány výsledky a vyhodnoceny pomocí statistických údajů. V květech kosatců byly stanoveny fenoly, flavonoidy, antioxidační kapacita a anthokyany. V oddencích se stanovovaly fenoly, flavonoidy a antioxidační kapacita. Diplomová práce také částečně navazuje na práci bakalářskou, s níž srovnává výsledky barevné škály u jednotlivých vzorků látek. V diplomové práci bylo užito ke stabilizaci mořidlo charakteru kovových solí (tyto soli v bakalářské práci nebyly užity). Při barvení bylo použito několik variant barvící lázně. Filtrátem výluhu z květů v kombinaci s octem, Savem, solí, jedlou sodou a modrou skalicí byly barveny vzorky látky za studena a varem oba způsoby po dobu 30 a 60 minut. Vzorky byly namáčeny v máčecím roztoku č. 1, který zahrnoval 5 různých látek (soda, Savo, sůl, ocet a modrá skalice) a č. 2 (modrá skalice, ocet a voda). Jako kontrola byly použity vzorky, které prošly pouze barevnou lázní bez přídavných látek či mořidla.
|
|
|
Segmentace měkkých tkání v obličejové části myších embryí v mikrotomografických datech
Janštová, Michaela ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Chmelík, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá segmentací měkkých tkání v obličejové části myších embryí v programovém prostředí Matlab. Segmentace měkkých tkání u myších embryí nebyla doteď plně automatizovaná a každý konkrétní úkol vyžaduje specifické řešení. Vyřešení dílčích problémů zefektivní a zrychlí tvorbu 3D modelu a takto poskytnou cenná data vývojovým biologům. Je zde popsána problematika barvení vzorků a segmentačních technik. Na základě dostupné literatury byly otestovány metody otsu prahování, narůstání oblastí, k-means shlukování a segmentace pomocí atlasů. V závěru práce je provedeno jejich testování a statistické vyhodnocení na 3D mikrotomografických obrazových datech.
|
|
|
Automatická segmentace cévních systémů myších jater v tomografických datech
Smékalová, Veronika ; Odstrčilík, Jan (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Metodika zobrazení měkkých tkání se v biologii a medicíně diskutuje již řadu let. Celou dobu se vyvíjí metody, jak dosáhnout věrohodného a přesného zobrazení požadované tkáně či struktury. Rentgenová výpočetní tomografie výrazně pomáhá k dosažení tohoto cíle, ale je nutné neustále inovovat a vylepšovat techniky barvení tkání pro kontrastní zobrazení pod rentgenovým zářením, a také metody zpracování takto pořízených dat. Tato práce se zabývá problematikou zobrazení měkké tkáně myších jater s využitím mikro CT, uvádí postup kontrastování tkáně s využitím syntetické pryskyřice Mikrofilu, a také zpracování pořízených dat metodou prahování a nárůstu regionů s cílem zobrazení měřeného vzorku ve 3D.
|
|
|
3-Coloring Graphs on Torus
Pekárek, Jakub ; Dvořák, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šámal, Robert (oponent)
Dvořák et al. dokázali, že 4-kritická graf bez trojúhelníků vnořený v toru má pouze omezeně mnoho stěn délky větší než 4 a velikost těchto stěn je také omezena. V této práci studujeme operaci redukce těchto vnořených grafů pomocí sjednocení protějších vrcholů ve 4-stěnách. Představíme počítačem asistovaný důkaz ukazující, že existují právě čtyři 4-kritické grafy bez trojúhelníků vnořené do toru, které jsou irreducibilní, tedy na ně není možné použít redukci bez vzniku trojúhelníků. Pomocí tohoto výsledku ukážeme několik vlastností, které nutně platí pro jakýkoliv 4-kritický graf bez trojúhelníků vnořený v toru. Především ukážeme, že každý takový graf má nejvýše čtyři 5-stěny nebo 6-stěnu a dvě 5-stěny nebo 7-stěnu a 5-stěnu, a k tomu alespoň sedm 4-stěn.
|
host ::
RSS.