|
|
Interpretation of Traditional Structural Principles in Temporary Structures
Joja, Marie
Příspěvek se zaměřuje na tradiční strukturální principy historických staveb éry 18. - 19. století v regionu Znojma, které jsou mimo jiné zahrnuty v rámci projektu NAKI „Identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny barokní kulturní krajiny jihomoravského pohraničí“. Předmětem práce je popis tradičních krovových systému vybraných historických objektů dané lokality. Cílem popisu je nalezení vhodného konstrukčního principu užitého v tradičním stavitelství, jenž by byl možno využít pro struktury dočasného charakteru. Dočasné konstrukce jsou spojeny s přechodnou funkční náplní, která je jednou z možných fází při plánované obnově opuštěných památek. Existence mnoha příkladů na mezinárodním poli dokládá úspěšnou obnovu chátrajících objektů za využití přechodného stavebního a provozního programu. Provedenou analýzou tradičního stavitelství byl nalezen vhodný konstrukční spoj pro návrh designu, který bude sloužit jako modulární prvek pro stavby dočasného charakteru. Jeho charakteristikou je nízkonákladová výroba a jednoduchá konstrukce, kterou je možno opětovně složit na jiných místech a přizpůsobit dalšímu využití. Význam práce spočívá v návrhu řešení elementárních konstrukcí objektů přechodné povahy, které jsou založeny na tradičních stavebních principech historických památek a doplňují zachovalou strukturu dané architektury.
|
|
|
Torzo krajiny. Příběh barokní krajiny severních Čech
Drápalová, Kristýna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Cíl této diplomové práce byl dvojí. Zaprvé rekonstruovat podobu urbanistického uspořádání krajiny severního výběžku Mostecké pánve na konci barokní éry, a to se zvláštním zřetelem ke kompozičním vztahům mezi jednotlivými krajinnými dominantami, jak v měřítku poutních areálů, zámků či klášterů a kostelů, tak v měřítku kaplí, kapliček a drobných sochařských památek. Druhým cílem pak bylo na příkladu této v době baroka mimořádně bohaté krajiny zkoumat fenomén české barokní krajiny, a to skrze srovnání závěrů rekonstrukce s doposud zažitou představou o principech urbanistického utváření české krajiny v době baroka. Za tímto účelem byl vyhotoven obsáhlý katalog památek, nacházejících se zhruba k roku 1780 ve zkoumaném území. Dále vznikla mapa, v níž jsou kromě památek znázorněny i urbanistické vazby mezi nimi. Zásadním podkladem této rekonstrukce byly mapy 1. vojenského mapování. V textově podobě je pak krajina zachycována perspektivou barokního poutníka, procházejícího po starých cestách krajinou, a to po třech vybraných trasách. Poznatky, získané na základě těchto podkladů, jsou shrnuty v závěrečné kapitole. Závěrem práce je zjištění, že krajina zkoumaného území, ani její části, nebyly sceleny jednotným kompozičním programem a propojeny osami cest, alejí, průhledů či symbolických souvislostí - což je...
|
|
|
Krajina, jazyk, člověk - kulturologická studie
Tisucká, Beáta ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Krajina, jazyk, člověk - kulturologická studie Abstrakt Práce si klade za cíl uchopit fenomén krajiny, a to jak přírodní, tak i kulturní krajiny, v souvislosti s jazykem a jeho možnostmi. Prostředkem pro toto uchopení je umělecký jazyk, zde zastoupený poezií. V široké nabídce podtémat se ukazuje, nakolik je provázána lidská potřeba bydlet a obývat místa s krajinným prostředím a jak může podoba tohoto prostředí ovlivnit pocit sounáležitosti a identifikace člověka s místem. Poezie je použita jako umělecké vyjádření, které je samo schopno lépe zachytit lidský svět konkrétní zkušenosti - Lebenswelt; tento pojem je pak v práci použit ve fenomenologických intencích spolu s termíny Martina Heideggera - bydlení a básnění. Přičemž bydlení člověka na zemi a pod nebem je nahlíženo jako základní lidská konstanta, ke které využívá člověk svou rozvinutou schopnost symbolizace, jež mu umožnila v průběhu evoluce lidského rodu adaptivní výhodu oproti jiným druhům. Kulturní krajina je tedy výsledkem nejen fyzické činnosti člověka, ale i duševních a duchovních motivů jednotlivců i celé kultury. Vztah mezi přírodním prostředím a člověkem je oboustranně vzájemně ovlivňován a jeho výsledkem je kulturní krajina, ale také vnitřní obraz krajiny a její subjektivní prožitek. Historická a umělecká epocha baroka v Čechách názorně...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.