|
|
Mateřská škola
Koutná, Vendula ; Jelínek, Petr (oponent) ; Vajkay, František (vedoucí práce)
Diplomová práce „Mateřská škola" je zpracována ve formě projektové dokumentace, obsahující všechny náležitosti dle platných norem a předpisů. Navržená novostavba je umístěna na parcele č.4394/50 v Přerově. Objekt je situován jako samostatně stojící, třípodlažní a částečně podsklepený. Jedná se o zděný konstrukční systém založený na základových pásech. Střechy jsou ploché, jednoplášťové. Podlaží jsou propojena prefabrikovaným, betonovým schodištěm a výtahem. Mateřská škola bude mít 4 oddělení, celková kapacita bude 96 dětí.
|
|
|
Reproduktorová soustava s variabilní kmitočtovou výhybkou
Tomášek, Martin ; Balík, Miroslav (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá reproduktorovou soustavou středních rozměrů v uspořádání D´Appolito. Cílem této práce je návrh a vlastní realizace této reproduktorové soustavy, což zahrnuje výběr vhodných reproduktorů a jejich rozmístění na navrhnuté ozvučnici včetně návrhu variabilní výkonové (pasivní) výhybky. Text je rozdělen do několika kapitol, ve kterých jsou popisovány jednotlivé části návrhu. V první polovině je popsána stručně teorie základních principů funkce reproduktoru a konstrukce reproduktorových soustav, zejména dvoupásmových, a specifických vlastností reproduktorových soustav v uspořádání D´Appolito. Dále jsou popsány funkce reproduktorových výhybek používaných v reproduktorových soustavách a předpoklady pro jejich konstrukci. V druhé polovině je již popsána vlastní konstrukce ozvučnice a reproduktorové výhybky. V závěru jsou graficky znázorněny naměřené údaje kmitočtové charakteristiky a několik směrových charakteristik pro různé dělicí kmitočty.
|
|
|
Kompenzace měření reproduktorů na standardní ozvučnici - přepážce
Štěpáník, Jiří ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Balík, Miroslav (vedoucí práce)
Kmitočtová charakteristika reproduktoru je jeden ze stěžejních údajů, který je potřeba znát např. při návrhu reproduktorové ozvučnice nebo reproduktorové soustavy. Kmitočtová charakteristika by měla dosahovat co nejvyšší přesnosti s minimem zkreslení. Jak takovéto charakteristiky dosáhnout popisuje norma ČSN EN 60268-5, která uvádí jako jeden ze způsobů použití standardních ozvučnic. Kromě standardní ozvučnice–přepážky mají tyto ozvučnice v normě uvedené korekční křivky pro měřené charakteristiky. To ovšem neznamená, že standardní ozvučnice-přepážka měření nezkresluje. Cílem této práce je analýza zkreslení měření způsobených touto ozvučnicí a dalšími elementy a jejich kompenzace. Práce obsahuje popis určitých částí normy ČSN EN 60268-5 se zaměřením na standardní ozvučnici-přepážku. Zejména na její konstrukci a způsoby měření reproduktorů na ní namontovaných. V rámci práce bylo provedeno několik testovacích měření. Tato měření byla provedena v bezodrazové komoře s reproduktory namontovaným na modulární standardní ozvučnici-přepážce, což je modifikace standardní ozvučnice–přepážky, která je v práci taktéž popsána. Mezi provedená měření patří měření kmitočtových charakteristik v různých vzdálenostech mikrofonu od reproduktoru při různých polohách ozvučnice v bezodrazové komoře. Z testovacích měření vyplývá, že modulární standardní ozvučnice-přepážka i bezodrazová komora způsobují zkreslení měření. V rámci dalších měření je minimalizováno zkreslení bezodrazovou komorou a také zcela odstraněno zkreslení způsobené podstavou modulární standardní ozvučnice–přepážky. V práci je následně uvedena teorie difrakcí zvuku na hranách standardní ozvučnice-přepážky a teorie rozšířené Biot-Tolstoy-Medwinovy metody modelování těchto difrakcí pomocí numerických výpočtů. Na základě těchto poznatků byla provedena v prostředí Matlab softwarová kompenzace zkreslení difrakcemi. Z výsledků kompenzace není zcela jisté, v jakém rozsahu se dá považovat za úspěšnou. Dá se spekulovat o tom, že funguje pouze na určitých kmitočtech. Je nutné ověřit funkčnost této metody kompenzace dalším testovacím měřením.
|
|
|
Měřicí reproduktorová soustava pro laboratorní úlohy
Tomešek, Jiří ; Balík, Miroslav (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem dvoupásmové reproduktorové soustavy a variabilní ozvučnice pro hlubokotónový reproduktor pro účely demonstračního měření v předmětu Elektroakustika. V teoretické části jsou vysvětleny jednotlivé reproduktory, TS parametry a vzorce pro jejich výpočet. Dále jsou vysvětleny různé typy a konstrukce ozvučnic a výhybek. Pomocí simulačního programu LspCAD byly doladěny a odsimulovány návrhy uzavřené a bassreflexové ozvučnice se správnými i špatnými parametry. Stejně tak byla odsimulována navržená výhybka pro dvoupásmovou reproduktorovou soustavu. K návrhům byla připravena výkresová dokumentace. Dále byly ozvučnice a výhybka realizovány a změřeny jejich charakteristiky. V poslední řadě byly přepracovány již existující laboratorní úlohy tak, aby při jejich vypracování studenti využili realizované ozvučnice a zvolený postup návrhu.
|
|
|
Aktivní reproduktorová skřín pro wavefield syntézu
Naňák, Pavel ; Kubánek, David (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout aktivní reproduktorovou soustavu, jako zdroj zvuku vhodný pro wavefield syntézu. Reproduktorová soustava je uvažována jako jednopásmová a svojí šířkou by neměla přesahovat 15 cm. Měla by být navržena co nejlépe, což se týká hlavně parametrů jako kmitočtová charakteristika a charakteristika směrová. Část práce je věnována teoretické problematice, která pojednává o principu samotné wavefield syntézy a jejím užití na poli prostorového zvuku, dále pak o akustických měničích, speciálně o měniči elektrodynamickém, který je v práci použit a části problematiky o ozvučnicích pro reproduktory. V práci jsou uvedeny dva návrhy ozvučnic, kdy jedna je koncepce uzavřená ozvučnice a druhá je ozvučnice bassreflexová. Obě tyto ozvučnice jsou odsimulovány v programu LEAP-5 a optimalizovány pro užití v této práci. Všechny konstrukční možnosti, v této práci uvedené, jsou přehledně dokumentovány v příloze. Zvláštní pozornost je věnována výběru měniče pro tento reproduktor a popisu jeho vlastností, kdy jsou diskutovány pozitiva a negativa každého z vybraných měničů a vhodnost jeho užití pro tuto práci. Čistě elektronickou částí práce je návrh zesilovače a napájecího zdroje, vhodného pro napájení minimálně čtyř těchto reproduktorů. Zesilovač je uzpůsoben pro přepínání vstupní úrovně signálu mezi -10 dBu a +4 dBu, toho je dosaženo přepínáním zesílení zesilovače. Zesilovač, aby vyhověl malým rozměrům celé soustavy, je realizován ve třídě D. K jeho napájení slouží externí zdroj, který byl především navrhován jako co nejmenší a zároveň co nejvýkonnější. Každý z modulů zdroje a zesilovač mají své schémata a návrhy desek plošného spoje uvedeny přehledně v příloze.
|
|
|
Návrh a konstrukce hlubokotónové ozvučovací jednotky - subwooferu
Holínský, Jan ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Balík, Miroslav (vedoucí práce)
Obsahem práce je přiblížení problematiky návrhu a konstrukce hlubokotónových ozvučovacích jednotek – subwooferů a jejich použití. Práce rozebírá jednotlivé typy ozvučnic, možnosti zapojení měničů s ohledem na změny parametrů reproduktorového systému, a posléze konstrukční řešení ozvučnic s ohledem na dostupné materiály. Je zde také rozebráno hybridní řešení ozvučnice VUE LMA. Kromě uvedení matematických vztahů pro výpočet parametrů ozvučnic, jsou zde rozebrány základní dostupné programy pro návrh ozvučnic. Pro větší přiblížení problematiky a ukázku práce se simulačními programy je v této práci navržena ozvučnice typu pásmová propust.
|
|
|
Subwoofer pro PA aplikaci
Tylich, Ondřej ; Červinka, Dalibor (oponent) ; Martiš, Jan (vedoucí práce)
Obsahem práce jsou teoretické znalosti v odvětví reproduktorových ozvučnic, jejich konstrukce a řešení konstrukce subwooferu dle zadání. V práci jsou popsány jednotlivé typy používaných ozvučnic a u každé jsou definovány jejich vlastnosti. Pro kvalitní návrh jsou použity některé ze simulačních programů. Pro aplikaci subwooferu v PA technice je vybrán vhodný reproduktor. Parametry vybraného reproduktoru jsou ověřeny měřením a na základě těchto parametrů je počítán návrh vybrané ozvučnice. Dále práce řeší kompletní postup návrhu ozvučnice pro vybraný reproduktor a její následnou konstrukci. Po konstrukci je provedeno ladění nátrubku na zvolené parametry. Výsledné parametry zkonstruovaného subwooferu jsou ověřeny měřením impedanční a kmitočtové charakteristiky.
|
|
|
Standardní ozvučnice - laboratorní přípravek
Hodinka, Tomáš ; Říha, Kamil (oponent) ; Balík, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce byl návrh a konstrukce normovaného laboratorního přípravku pro přesné měření reproduktorů, standardní ozvučnice – přepážky. Standardní ozvučnice je obdélníková deska, do které je umístěn reproduktor (mimo střed) a měření se provádí v bezdozvukové místnosti (mrtvé komoře). Hlavním účelem standardní ozvučnice – přepážky je možnost měření reproduktorů bez tlakového vlivu uzavřené ozvučnice a bez akustického zkratu. Standardní ozvučnice je navržena tak, aby byla samonosná, přenositelná, skladná, modulární a aby s její pomocí bylo možné měřit až dvanáctipalcový reproduktor. Navrhovaná standardní ozvučnice je rozebíratelná na 3 části: podstavec, přepážku a vsadky. Podstavec ozvučnice je velká těžká deska s perem na horní ploše pro nasunutí přepážky. Přepážka je vyrobena ze čtyř vrstev různých překližek, které tvoří kompromis v poměru pevnosti a lehkosti. Vsadky jsou navrženy tak, aby výměna a manipulace s reproduktory byla během měření co nerychlejší a nejjednodušší. Během měření reproduktory zůstávají ve svých vsadkách, které je možno namontovat a vymontovat ze standardní ozvučnice bez použití ručního nářadí. Testovací měření ukázaly, že standardní ozvučnice není vhodná pro referenční měření. Rezonance přepážky, odrazy zvukových vln od podstavy, refrakce od vnějších hran a potenciálně jiné vlastnosti zkreslují výsledky měření. Tato zkreslení jsou však značně konzistentní i mezi různými reproduktory, to by mohlo znamenat, že by se mohla odstranit například pomocí speciálního software.
|
|
|
Porovnání účinnosti dnových prvků na disipaci energie nadkritického proudu
Knoflíček, Jakub ; Haluza,, Miloslav (oponent) ; Šulc, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá porovnáním míry disipované kinetické energie nadkritického proudu při použití různých dnových prvků na základě modelového výzkumu. Absence údajů o účinnostech jednotlivých dnových prvků neumožňuje vzájemné porovnání různých úprav dna v dolních zdržích vzdouvacích staveb. V rámci experimentálního výzkumu byly měřeny hloubkové poměry při různých variantách úpravy vývaru dnovými prvky. Na základě modelových zkoušek jsou zhodnoceny a tabelárně seřazeny varianty podle efektivity tlumení kinetické energie vodního proudu. Výsledky práce mohou být použity pro efektivní a hospodárný návrh zejména dodatečných úprav vývarů.
|
|
|
Reproduktorová soustava pro laboratorní měření směrových charakteristik
Morkus, Filip ; Káňa, Ladislav (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
V první části je pozornost směřována k výběru vhodných reproduktorů. Pro tento výběr bylo zapotřebí si stanovit požadovaná kritéria a parametry. Cílem bylo, aby soustava měla co nejširší reprodukovatelné spektrum kmitočtů, ale aby nebyla příliš rozměrná. Dalším kritériem byla kvalita reproduktorů a jejich cena. V druhé části byla podle parametrů vybraných reproduktorů navrhována kmitočtová výhybka, jak pro spodní kmitočtové pásmo, tak pro pásmo horní. Při stanovení dělícího kmitočtu byly brány v úvahu doporučení výrobce a kmitočtové charakteristiky reproduktorů, aby nebyl dělící kmitočet umístěn do místa, kde nemá reproduktor „konstantní“ charakter. Třetí část se zabývala konstrukcí reproduktorové skříně (ozvučnice). Byla zde podrobněji rozvedena konstrukce reproduktorové soustavy typu D´Appolito a její konstrukční požadavky. V této části bylo rovněž vycházeno z předchozích částí, protože zapojení D´Appolito vyžaduje stanovení vzdálenosti reproduktorů vůči sobě podle dělícího kmitočtu. Přičemž musela být brána v úvahu jejich velikost. Podle parametrů reproduktorů se vypočítal objem reproduktorové skříně, stanovil se její tvar a vypočítaly geometrické rozměry. Vše bylo pak simulováno ve vhodném softwaru. V poslední části byla již zkonstruovaná soustava měřena v bezodrazové komoře. Bylo na ní provedeno měření směrových charakteristik a kmitočtové charakteristiky. Výsledky měření byly porovnány se simulacemi.
|
host ::
RSS.